O čem Bible říká abigail – Všechny biblické verše abigail o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví abigail

1. Paralipomenon 3 : 1
1 Toto [a] jsou synové Davidovi, kteří se mu narodili v Chebrónu: Prvorozený Amnón s Achínoamou [b] Jizreelskou, druhý Daniel s Abígajilou Karmelskou,

1. Samuelova 25 : 1 – 44
1 Když Samuel zemřel, [a] shromáždil se celý Izrael, oplakával [b] ho a pohřbili ho v jeho domě [t1] v Rámě. [c] David pak vstal a odešel [d] do Páranské [t2] pustiny.
2 V Maónu [a] byl nějaký muž, (který měl statek) [t3] na Karmelu. [t4] Ten muž byl velmi zámožný. [t5] Měl tři [b] tisíce ovcí a tisíc koz. Tehdy byl na Karmelu stříhat [t6] své ovce.
3 Ten muž se jmenoval Nábal a jeho žena se jmenovala Abígajil. Ta žena byla velmi (rozumná [a] a krásného vzezření,) [t7] ale ten muž byl tvrdý [t8] a jeho činy zlé. [t9] Byl to Kálebovec. [v10]
4 David se v pustině doslechl, že Nábal stříhá své ovce.
5 Nato David poslal deset služebníků. [t11] David služebníkům řekl: Vystupte na Karmel, jděte k Nábalovi a (zeptejte se ho mým jménem, jak se mu daří.) [t12]
6 Řekněte toto: Buď živ, [t13] (pokoj tobě,) [t14] pokoj tvému domu a pokoj všemu, co máš.
7 Právě jsem slyšel, že máš stříž. Tví pastýři byli s námi a (neubližovali jsme jim) [t15] ani nic nepostrádali po všechny dny, co jsme byli na Karmelu.
8 Zeptej se svých služebníků a povědí ti to. Kéž naleznou služebníci milost [a] ve tvých očích, neboť přišli ve slavnostní [t16] den. Dej prosím svým otrokům a svému synu Davidovi, co (máš po ruce.) [t17]
9 Davidovi služebníci šli, pověděli Nábalovi všechna tato slova Davidovým jménem a čekali. [t18]
10 Nábal však Davidovým otrokům odpověděl: Kdo [a] je David a kdo je syn Jišajův? [b] Dnes je mnoho otroků, kteří utíkají od [t19] svých pánů.
11 Mám snad vzít svůj chléb, [a] svou vodu a maso [t20] z dobytka, který jsem porazil pro své střihače, a dát to mužům, o nichž nevím, odkud jsou?
12 Davidovi služebníci se tedy obrátili [t21] a vrátili. Přišli a oznámili Davidovi [t22] všechna ta slova. [t23]
13 David řekl svým mužům: Připásejte [a] si každý svůj meč. Připásali si meč a také David si připásal svůj meč. Asi čtyři sta [b] mužů šlo za Davidem a dvě stě jich zůstalo u výstroje. [c]
14 Jeden ze služebníků oznámil Nábalově ženě Abígajile: Hle, David poslal z pustiny posly, aby pozdravili [t24] našeho pána, ale on se na ně osopil.
15 Ti muži (se k nám chovali velmi hezky,) [t25] neubližovali nám a nic jsme nepostrádali po všechny dny, co jsme s nimi žili, když jsme byli na poli.
16 Byli nám hradbou [a] (v noci i ve dne) [b] po všechny dny, co jsme byli s nimi a pásli ovce.
17 Tak (rozvaž a zjisti,) [t26] co můžeš udělat, neboť na našeho pána a na celý jeho dům se hrne [t27] zlo. On je ničemník [a] a nedá se s ním mluvit.
18 Abígajil rychle vzala dvě stě chlebů, [a] dva měchy vína, pět upravených [t28] ovcí, pět měr [v29] praženého zrní, [b] sto sušených hroznů, dvě stě koláčů z lisovaných fíků [c] a naložila to na osly.
19 Svým služebníkům řekla: Jděte přede mnou, já půjdu za vámi. Svému muži Nábalovi však nic neoznámila.
20 Jela na oslu a sestupovala kryta horou a David se svými muži zrovna sestupovali proti ní. Setkala se s nimi.
21 David si říkal: Ano, marně jsem střežil v pustině všechno, co patří tomuto muži, takže nic ze všeho, co mu patří, nepostrádal. Odplatil mi však zlem za dobro. [a]
22 Tak ať Bůh učiní Davidovým nepřátelům [t30] a ještě přidá, jestliže ze všech, kteří mu patří, ponechám do rána někoho (močícího na stěnu.) [t31]
23 Když Abígajil uviděla Davida, rychle [a] sesedla z osla, padla před Davidem na tvář a klaněla [b] se k zemi.
24 Padla mu k nohám a řekla: (Má, má je to vina,) [t32] můj pane. Kéž smí k tobě [t33] tvá otrokyně promluvit, vyslechni slova své otrokyně.
25 Ať si můj pán nevšímá [t34] toho ničemníka [a] Nábala. Vždyť (je takový, jaké je jeho jméno.) [t35] Jmenuje se Nábal (Pošetilec) a pošetilost [t36] je při něm. Já, tvoje otrokyně, [b] jsem neviděla služebníky svého pána, které poslal.
26 A nyní, můj pane, jakože živ je Hospodin a jakože živ jsi ty, [a] Hospodin tě zadržel, [t37] abys neprolil krev [t38] a nepomohl [t39] si vlastní rukou. Nuže ať jsou jako Nábal tvoji nepřátelé a ti, kdo usilují [b] o zlo pro mého pána.
27 Kéž tento dar, [t40] který přinesla tvá služka [a] svému pánu, je nyní dán služebníkům, kteří chodí [b] v šlépějích [t41] mého pána.
28 Sejmi, [t42] prosím, přestoupení ze své otrokyně. Vždyť Hospodin jistě učiní mému pánu trvalý dům, [a] neboť můj pán vede Hospodinovy boje [b] a (po [t43] všechny tvé dny) [t44] se při tobě nenašlo nic zlého. [c]
29 Kdyby někdo [t45] povstal, aby tě pronásledoval a usiloval o tvůj život, život mého pána bude svázán do svazku žijících s Hospodinem, tvým Bohem, ale život tvých nepřátel vyvrhne [a] jako z praku. [v46]
30 Stane se, že až Hospodin mému pánu učiní všechno dobro, které o tobě vyhlásil, [t47] a ustanoví [a] tě vévodou nad Izraelem,
31 ať to není pro tebe pokleskem [t48] ani (výčitkou svědomí) [t49] mého pána, že bezdůvodně [a] prolil krev a že (si můj pán sám pomohl.) [t50] Až Hospodin prokáže [b] mému pánu dobro, vzpomeň na svou otrokyni.
32 Nato David Abígajile odpověděl: (Požehnaný je Hospodin, Bůh Izraele,) [v51] že tě dnes poslal, (abys mi vyšla naproti.) [t52]
33 Požehnaná je tvá rozvaha [a] a požehnaná jsi ty, že jsi mě dnes zadržela, abych neprolil krev a nepomohl si sám vlastní rukou.
34 Ano, [t53] jakože živ je Hospodin, Bůh Izraele, který mě zadržel, abych nespáchal zlo proti tobě, kdybys mi nevyšla rychle [a] naproti, nezůstal by Nábalovi do svítání [t54] nikdo močící [b] na stěnu.
35 David si od ní vzal to, co mu přinesla, a řekl jí: Jdi [a] v pokoji domů. Podívej, uposlechl jsem tě a (beru na tebe ohled.) [t55]
36 (Potom šla) [t56] Abígajil k Nábalovi. Ten měl doma hostinu, [a] (jakou mívá král.) [t57] (Byl v dobrém rozmaru) [t58] a hrozně opilý. Proto mu až do svítání vůbec [t59] nic neoznámila. [b]
37 Ráno, když (Nábal vystřízlivěl,) [t60] mu to všechno [t61] jeho žena pověděla. (Selhalo mu) [t62] srdce a (ztuhl jako kámen.) [t63]
38 Asi po deseti dnech se stalo, že Hospodin postihl [t64] Nábala a ten zemřel.
39 Když David uslyšel, že Nábal zemřel, řekl: Požehnaný je Hospodin, že se mě zastal [t65] ohledně Nábalovy [t66] potupy vůči mně a zadržel svého otroka, (aby nespáchal zlo.) [t67] Hospodin obrátil Nábalovo zlo na jeho hlavu. [a] Nato David poslal k Abígajile se vzkazem, že si ji chce vzít za ženu.
40 Když přišli Davidovi otroci k Abígajile na Karmel, řekli jí: Poslal nás k tobě David, že si tě chce vzít za ženu.
41 Ona vstala, poklonila se tváří k zemi a řekla: Hle, tvá otrokyně bude služkou a bude umývat nohy otroků svého pána.
42 Abígajil rychle vstala, vyjela [a] na oslu a také pět jejích služek, které šly v jejích šlépějích. [t68] Tak odešla s [t69] Davidovými posly a stala se jeho ženou. [b]
43 David si vzal také Achínoamu [a] z Jizreelu [v70] a obě byly jeho ženami.
44 Saul však dal svou dceru Míkal, [a] Davidovu ženu, Paltímu, [t71] synu Lajišovu, který byl z Galímu. [b]

2. Samuelova 2 : 2
2 David tam šel a s ním také jeho dvě ženy, Achínoam Jizreelská a Abígajil Karmelská, [a] dříve žena Nábalova.

1. Samuelova 25 : 39 – 42
39 Když David uslyšel, že Nábal zemřel, řekl: Požehnaný je Hospodin, že se mě zastal [t65] ohledně Nábalovy [t66] potupy vůči mně a zadržel svého otroka, (aby nespáchal zlo.) [t67] Hospodin obrátil Nábalovo zlo na jeho hlavu. [a] Nato David poslal k Abígajile se vzkazem, že si ji chce vzít za ženu.
40 Když přišli Davidovi otroci k Abígajile na Karmel, řekli jí: Poslal nás k tobě David, že si tě chce vzít za ženu.
41 Ona vstala, poklonila se tváří k zemi a řekla: Hle, tvá otrokyně bude služkou a bude umývat nohy otroků svého pána.
42 Abígajil rychle vstala, vyjela [a] na oslu a také pět jejích služek, které šly v jejích šlépějích. [t68] Tak odešla s [t69] Davidovými posly a stala se jeho ženou. [b]

1. Samuelova 25 : 14 – 17
14 Jeden ze služebníků oznámil Nábalově ženě Abígajile: Hle, David poslal z pustiny posly, aby pozdravili [t24] našeho pána, ale on se na ně osopil.
15 Ti muži (se k nám chovali velmi hezky,) [t25] neubližovali nám a nic jsme nepostrádali po všechny dny, co jsme s nimi žili, když jsme byli na poli.
16 Byli nám hradbou [a] (v noci i ve dne) [b] po všechny dny, co jsme byli s nimi a pásli ovce.
17 Tak (rozvaž a zjisti,) [t26] co můžeš udělat, neboť na našeho pána a na celý jeho dům se hrne [t27] zlo. On je ničemník [a] a nedá se s ním mluvit.

1. Samuelova 25 : 18 – 19
18 Abígajil rychle vzala dvě stě chlebů, [a] dva měchy vína, pět upravených [t28] ovcí, pět měr [v29] praženého zrní, [b] sto sušených hroznů, dvě stě koláčů z lisovaných fíků [c] a naložila to na osly.
19 Svým služebníkům řekla: Jděte přede mnou, já půjdu za vámi. Svému muži Nábalovi však nic neoznámila.

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *