Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví spřízněná duše
Matouš 19 : 1 – 30
1 A [a] stalo se, že když Ježíš dokončil [b] tato [c]slova, odebral se z Galileje a přišel na území Judska za Jordán. [c]
2 Šly za ním velké zástupy [a]a on je tam uzdravil. [b]
3 Přistoupili k němu farizeové, aby ho pokoušeli. [t1] Říkali: „Je dovoleno, aby [člověk] propustil [a] svou ženu z jakéhokoli důvodu?“
4 On jim odpověděl: „Nečetli [a] jste, že ten, který stvořil [t2] člověka, od počátku ‚učinil je jako muže a ženu‘? [b]
5 A řekl: ‚Proto člověk opustí otce i matku a přilne ke své ženě a ti dva budou jedno tělo‘, [a]
6 takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, [t3] ať člověk neodděluje!“
7 Řekli mu: „Proč tedy Mojžíš nařídil dát ženě rozlukový list [a] a propustit [ji]?“
8 Řekl jim: „Pro tvrdost vašeho srdce [a] vám Mojžíš dovolil [b] propouštět vaše ženy, od počátku však tomu tak nebylo.
9 Pravím vám, že kdo by propustil svou ženu, (pokud by to nebylo na základě) [t4] smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“
10 [Jeho] učedníci mu řekli: „Jestliže je to [t5] mezi mužem [t6] a ženou takové, je lépe se neženit.“ [a]
11 On jim řekl: „Ne všichni chápou [t7] [toto] slovo, ale jen ti, kterým je to dáno. [a]
12 Jsou totiž eunuchové, [v8] kteří se už takto narodili z matčina lůna; a jsou eunuchové, které učinili eunuchy lidé; a jsou eunuchové, [v8] kteří se sami stali eunuchy pro království Nebes. Kdo může chápat, [t7] chápej.“
13 Tehdy [a] k němu přinesli děti, aby na ně vložil ruce [b] a pomodlil se; ale učedníci je pokárali. [c]
14 Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří království Nebes.“
15 A vložil na ně ruce a šel odtamtud.
16 A [a] hle, přistoupil k němu jeden člověk a řekl: „Učiteli, [t9] co dobrého (mám učinit), [t10] abych obdržel věčný život?“ [b]
17 On mu řekl: „(Proč se mě ptáš na dobré? Jeden je dobrý : Bůh). [t11] Chceš-li vstoupit do života, zachovej přikázání!“ [a]
18 Řekl mu: „Která?“ Ježíš řekl: „Nezavraždíš, nezcizoložíš, neukradneš, nevydáš křivé svědectví,
19 cti otce a matku, [a] budeš milovat svého bližního jako sebe. [b]“
20 Mladík mu řekl: „To všechno zachovávám [a] od svého mládí. Co mi ještě schází?“
21 Ježíš mu řekl: „Chceš-li být dokonalý, [a] jdi, prodej svůj majetek [b]a dej chudým, a budeš mít poklad v nebesích; [t12] pak přijď a následuj mne.“
22 Když mladík uslyšel toto slovo, odešel zarmoucen, neboť měl mnoho majetku. [a]
23 Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám, že bohatý [a] do království Nebes vejde těžko.
24 Opět vám pravím, je snadnější, aby velbloud [a] prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“ [b]
25 Když to učedníci uslyšeli, byli velice ohromeni [a] a říkali: „Kdo tedy může být zachráněn?“ [b]
26 Ježíš na ně pohleděl a řekl jim: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.“ [a]
27 (Na to) [a] mu řekl Petr: „Hle, my jsme opustili [b] všechno a vydali se za tebou. Co tedy budeme mít?“
28 Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, (až se Syn člověka při obnovení všech věcí [t13] posadí na trůn své slávy, usednete také vy, kteří jste mne následovali,) [t14] na dvanáct trůnů [a] a budete soudit dvanáct kmenů Izraele.
29 A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku [nebo ženu] nebo děti nebo pole pro mé jméno, vezme stokrát [t15] víc [a] a získá [t16] věčný život.
30 Mnozí první budou poslední a poslední první.“ [a]
Leave a Reply