Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví různá náboženství
Galatským 3 : 28
28 Již není Žid ani Řek, [a] již není otrok ani svobodný, již není muž ani žena, neboť vy všichni jste jedno [b] v Kristu Ježíši.
Zjevení 20 : 11 – 15
11 A uviděl jsem veliký bílý trůn [a] a toho, kdo na něm seděl; před jeho tváří zmizela [t4] země i nebe [b] a jejich místo již více nebylo. [c]
12 A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, [a] jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. [t5] Byla otevřena i jiná kniha, [b] to jest kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků, [c] zapsaných v těch knihách. [d]
13 A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes [a] vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků.
14 A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero.
15 A kdo nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.
Lukáš 10 : 25 – 37
25 A [a] hle, jeden zákoník povstal a zkoušel ho: „Učiteli, [b] co mám učinit, abych získal [c] věčný život?“
26 On mu řekl: „Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“
27 On odpověděl: „Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou [a] a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého. [b]“
28 Řekl mu: „Správně [a] jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“
29 On se však chtěl ospravedlnit, [a] a řekl Ježíšovi: „A kdo je můj bližní?“
30 Ježíš se ujal slova a řekl: „Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha [v7] a padl do rukou lupičům; ti ho svlékli, zbili, nechali ho tam polomrtvého a odešli.
31 Náhodou [a] sestupoval po té cestě jeden kněz, ale když ho uviděl, obešel ho.
32 Podobně [se tam objevil] i levita; když přišel k tomu místu, uviděl ho a vyhnul se mu.
33 Ale jeden Samařan [a] na své cestě přišel k němu, a když ho uviděl, byl pohnut soucitem. [b]
34 Přistoupil, na jeho rány nalil olej [a] a víno a obvázal je, položil ho na svého mezka, [t8] zavezl do hostince a postaral se o něj.
35 Druhého dne vyjmul dva denáry, [a] dal je hostinskému a řekl: ‚Postarej se o něj, a co bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se budu vracet.‘
36 Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“
37 On řekl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ [a] Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“ [b]
Jan 14 : 6
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
Marek 16 : 16
16 Kdo uvěří a bude pokřtěn, bude zachráněn. Kdo neuvěří, bude odsouzen.
Matouš 16 : 18
18 A já ti pravím, že ty jsi Petr, [t9] a na té skále [t10] vybuduji svou církev [t11] a brány podsvětí [a] ji nepřemohou.
Jan 1 : 1
1 Na počátku [a] bylo [c]Slovo [b] a to Slovo bylo u [t1] [c]Boha a to Slovo bylo Bůh. [c]
Matouš 5 : 17 – 18
17 „Nedomnívejte se, že jsem přišel [a] zrušit Zákon [b] nebo Proroky; [c] nepřišel jsem je zrušit, nýbrž naplnit. [d]
18 Neboť (amen, pravím vám:) [v10] Dokud nepomine nebe a země, [a] nepomine jediné (nejmenší písmenko) [t11] ani jedna čárka [t12] ze Zákona, dokud se všechno nestane.
Genesis 1 : 1 – 31
1 Na počátku [v1] stvořil [v2] Bůh [v3] nebesa [a] a zemi. [b]
2 Země [t4] byla (pustá a prázdná,) [a] temnota [b] byla nad hlubinou [c] a (Duch [d] Boží) [e] se vznášel [f] nad vodami.
3 I řekl [a] Bůh: Budiž světlo! A bylo světlo.
4 Bůh viděl, že světlo je dobré, a oddělil [v5] Bůh světlo od tmy. [t6]
5 Bůh nazval světlo dnem a tmu nazval nocí; a byl večer a bylo ráno, [v7] jeden [t8] den.
6 I řekl Bůh: Budiž klenba [a] uprostřed vod a nechť odděluje vody od vod.
7 Bůh tedy udělal klenbu a oddělil vody, které byly pod klenbou, od vod, [a] které byly nad klenbou. A stalo se tak.
8 Bůh nazval klenbu nebesy; [a] a byl večer a bylo ráno, den druhý.
9 I řekl Bůh: Ať se vody pod nebesy shromáždí [a] na jedno místo a ukáže se souš. [b] A stalo se tak.
10 Bůh nazval souš zemí a nahromaděné [a] vody nazval moři. Bůh viděl, že to bylo dobré.
11 I řekl Bůh: Ať země dá vyrašit trávě, [a] zeleni vysévající semeno, ovocnému stromoví nesoucímu na zemi ovoce podle svého druhu, ve kterém je jeho semeno. A stalo se tak.
12 Země vydala trávu, zeleň vysévající semeno podle svého druhu a stromoví nesoucí ovoce, ve kterém je jeho semeno podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré.
13 A byl večer a bylo ráno, den třetí.
14 I řekl Bůh: Ať jsou světla [t9] na nebeské klenbě, aby oddělovala den od noci a byla na znamení, [a] k určování časů, [b] dnů a let.
15 A ať jsou světly na nebeské klenbě, aby svítila na zemi. A stalo se tak.
16 Bůh udělal dvě veliká světla: [v10] Větší světlo, (aby vládlo ve dne,) [t11] a menší světlo, (aby vládlo v noci,) [t11] a hvězdy. [v12]
17 Bůh je dal na nebeskou klenbu, aby svítila na zemi,
18 a aby (ovládala den a noc) [t13] a oddělovala světlo od tmy. Bůh viděl, že to bylo dobré.
19 A byl večer a bylo ráno, den čtvrtý.
20 I řekl Bůh: Ať se vody hemží (živou havětí) [t14] a ať létavci [t15] létají nad zemí pod [t16] nebeskou klenbou.
21 Bůh stvořil [a] veliké draky [b] a všechny pohyblivé formy života, jimiž se začaly hemžit vody, podle jejich druhů, také každého okřídleného létavce podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré.
22 A Bůh je požehnal [v17] slovy: Ploďte a množte se [v18] a naplňte vody v mořích; a létavci ať se rozmnoží na zemi.
23 A byl večer a bylo ráno, den pátý.
24 I řekl Bůh: Ať země vydá formy života podle jeho druhu: Dobytek, plazy [t19] a zemskou zvěř podle svého druhu. [a] A stalo se tak.
25 Bůh učinil zemskou zvěř podle jejího druhu, dobytek podle jeho druhu a každého zemského plaza podle jeho druhu. Bůh viděl, že to bylo dobré.
26 I řekl Bůh: Učiňme [v20] člověka [v21] (k [t22] našemu obrazu, [t23] jako naši podobu, [a]) [t24] aby panovali nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem a nad celou zemí i nad všemi plazy pohybujícími se na zemi.
27 Bůh stvořil [a] člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je (muže a ženu.) [t25]
28 Bůh je požehnal a řekl jim: [t26] Ploďte a množte se [a] a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe.
29 A Bůh řekl: Hle, dal jsem vám každou rostlinu mající semena na povrchu celé země a každý strom, na němž je ovoce mající semena. To budete mít za pokrm. [a]
30 Veškeré zemské zvěři, všemu nebeskému ptactvu a všemu pohybujícímu se na zemi, v čem je živá duše, jsem dal za pokrm [a] každou zelenou rostlinu. A stalo se tak.
31 Bůh viděl všechno, co učinil, a hle, bylo to velmi dobré. A byl večer a bylo ráno, den šestý.
Leave a Reply