Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví rok 2012
Marek 13 : 32 – 35
32 „O tom dni či hodině nikdo neví, ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec. [a]
33 Dávejte si pozor, bděte a modlete se, neboť nevíte, kdy je ten určený čas.
34 Jako člověk, který je na cestách: opustil svůj dům, dal svým otrokům plnou moc, [t9] každému jeho práci a dveřníkovi přikázal, aby bděl.
35 Bděte [a] tedy, neboť nevíte, kdy Pán domu [b] přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, či před rozbřeskem,
2. Timoteovi 3 : 1 – 5
1 Toto však věz, že v posledních dnech [a] nastanou těžké [b] časy.
2 Lidé budou sobečtí, [t1] chtiví peněz, [t2] chlubiví, [a] domýšliví, rouhaví, [b] rodičů neposlušní, nevděční, [c] nesvatí, [t3]
3 bezcitní, [a] nesmířliví, pomlouvační, [b] nevázaní, hrubí, [t4] nepřátelští k dobrému, [t5]
4 zrádní, [a] lehkomyslní, [t6] nadutí, [b] milující rozkoš [c] spíše než milující Boha.
5 Budou mít vnější formu zbožnosti, [a] ale její moc (jim bude cizí). [t7] Od takových se odvracej. [b]
Matouš 24 : 7
7 Povstane totiž národ proti národu [a] a království proti království, [b] budou hladomory [c] a zemětřesení na různých místech.
Matouš 24 : 1 – 51
1 Ježíš [a] vyšel z chrámu a odcházel. Tu přistoupili jeho učedníci, aby mu ukázali na chrámové stavby.
2 Ale on jim (na to) [a] řekl: [v1] „Vidíte to všechno? Amen, pravím vám, jistě zde nezůstane kámen na kameni, [b] který nebude stržen.“ [v2]
3 Když seděl na Olivové hoře, [a] v soukromí k němu přistoupili učedníci a říkali: „Řekni nám, kdy to bude [b] a jaké bude znamení tvého příchodu [t3] a skonání věku?“ [c]
4 Ježíš jim odpověděl: „Dávejte si pozor, [a] aby vás někdo nesvedl. [b]
5 Neboť mnozí přijdou (v mém jménu) [t4] a budou říkat: ‚Já jsem Kristus‘ [t5]a svedou mnohé. [a]
6 Budete slýchat o válkách [a] a uslyšíte válečné zvěsti. Dejte si pozor, neděste se. [b] To všechno musí nastat, [c] ale to ještě není konec.
7 Povstane totiž národ proti národu [a] a království proti království, [b] budou hladomory [c] a zemětřesení na různých místech.
8 Ale to všechno bude počátek porodních bolestí. [v6]
9 Pak vás budou vydávat do soužení [a] a budou vás zabíjet; [b] a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. [c]
10 A tehdy (mnohým to bude kamenem úrazu,) [t7] budou se navzájem zrazovat [t8] a jeden druhého nenávidět.
11 Také povstanou mnozí lživí proroci [a] a mnohé svedou.
12 A protože vzroste bezzákonnost, [t9] ochladne láska [a] mnohých.
13 Ten však, kdo vytrvá do konce, [a] bude zachráněn. [b]
14 Toto evangelium království [a] bude vyhlášeno po celém světě [b] na svědectví všem národům. A tehdy přijde konec.“
15 „Když pak uvidíte ‚ohavnost zpustošení‘, [t10] o níž mluvil prorok Daniel, [a] jak stojí na svatém místě — kdo čte, [t11] ať rozumí —
16 tehdy ti, kdo budou v Judsku, ať utíkají [a] do hor. [b]
17 Kdo bude na střeše, [a] ať nesestupuje, aby si vzal věci ze svého domu.
18 A kdo bude na poli, ať se nevrací zpátky, aby si vzal svůj plášť.
19 Běda [a] těhotným a kojícím v oněch dnech!
20 Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu.
21 Neboť tehdy bude velké soužení, [a] jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane.
22 A kdyby nebyly ty dny zkráceny, [t12] nebylo by zachráněno žádné tělo; [t13] ale kvůli vyvoleným [a] budou ony dny zkráceny. [t12]
23 Tehdy, když by vám někdo řekl: ‚Hle, zde je Kristus!‘, nebo: ‚Je zde!‘, nevěřte.
24 Povstanou totiž falešní [a] kristové a falešní proroci a budou ukazovat [t14] veliká znamení [b] a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené.
25 Hle, všechno jsem vám řekl předem.
26 Řeknou-li vám tedy: ‚Hle, je v pustině‘, nevycházejte; ‚hle, v úkrytech [t15]‘, nevěřte!
27 Neboť jako když blesk [a] vychází od východu a je vidět až na západ, tak bude i příchod Syna člověka. [b]
28 Kdekoli je mrtvola, tam se shromáždí supi.“ [a]
29 „Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, [a] hvězdy budou padat z [t16] nebe a mocnosti nebes se zatřesou. [b]
30 Potom [t17] se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdy se budou bít v prsa všechny kmeny [t18] země. [a] A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. [b]
31 A pošle své anděly [a] s mohutným zvukem polnice [b] a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř větrů, [t19] od jednoho nejzazšího konce nebes až k jejich druhému nejzazšímu konci.“
32 „Od fíkovníku [a] se naučte podobenství: Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko.
33 Tak i vy, až toto všechno uvidíte, vězte, [a] že je to blízko, [b] přede dveřmi.
34 Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, [a] dokud se toto všechno nestane.
35 Nebe a země [a] pominou, ale má slova jistě nepominou.“
36 „O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, [ani Syn,] jenom sám Otec. [a]
37 Neboť [a] jak tomu bylo za dnů Noe, [b] tak tomu bude [i] při příchodu [c] Syna člověka.
38 Jako totiž v oněch dnech před potopou jedli, pili, ženili se a vdávaly, [a] až do dne, kdy Noe vešel do korábu,
39 a nic nepoznali, dokud nepřišla potopa a všechny nesmetla, takový bude i příchod Syna člověka.
40 Tehdy budou dva na poli, jeden bude vzat a druhý bude zanechán.
41 Dvě budou mlít na obilném mlýnku, [a] jedna bude vzata a druhá bude zanechána.
42 Bděte [a] tedy, protože nevíte, v který den [t20] váš Pán přijde.
43 To však vězte, že kdyby hospodář věděl, v kterou noční hlídku přijde zloděj, [a] zůstal by vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu.
44 Proto i vy buďte připraveni, [a] protože neznáte hodinu, v níž přijde Syn člověka.“
45 „Kdo [a] je tedy věrný [b] a rozumný [c] otrok, jehož pán ustanovil [d] nad svou čeledí, aby jí dával pokrm v pravý čas?
46 Blahoslavený [a] ten otrok, kterého jeho pán po svém příchodu nalezne, že tak činí.
47 Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším svým majetkem.
48 Kdyby si však onen zlý otrok ve svém srdci řekl: ‚Můj pán (dlouho nepřichází) [t21]‘
49 a začal by bít své spoluotroky, jíst a pít s opilci, [a]
50 přijde pán onoho otroka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná.
51 Oddělí [t22] ho a určí mu úděl s pokrytci. Tam bude pláč a skřípění zubů.“ [a]
1. Tessalonicenským 4 : 16 – 17
16 protože (za zvuku přikazujícího zvolání, hlasu archanděla [a] a) [t12] Boží polnice [b] sám Pán sestoupí z nebe a mrtví v Kristu vstanou nejdříve. [c]
17 Potom my živí, kteří tu budeme ponecháni, budeme spolu s nimi uchváceni v oblacích [a] do vzduchu k setkání s Pánem. A tak už navždy budeme s Pánem. [b]
Zjevení 6 : 12 – 17
12 A když otevřel šestou pečeť, uviděl jsem, že nastalo veliké zemětřesení, [a] slunce [b] zčernalo jako žíněný pytel [c] a měsíc úplně zkrvavěl.
13 A nebeské hvězdy spadly [a] na zem, jako když fíkovník [b] zmítaný vichrem shazuje své pozdní fíky;
14 a nebe [a] zmizelo, [t8] jako když se svinuje svitek, a každá hora [b] i každý ostrov [c] se pohnuly ze svého místa.
15 Králové země [a] i velmoži [b] a vojevůdci, [c] boháči a mocní, každý otrok i svobodný, se ukryli do jeskyň a do horských skal [d]
16 a říkali těm horám a skalám: „Padněte na nás a skryjte nás [a] před tváří toho, který sedí [b] na trůnu, a před hněvem [c] Beránka! [d]
17 Neboť přišel veliký den [a] jejich [t9] hněvu; kdo bude moci obstát?“ [b]
Skutky 1 : 7
7 Řekl jim: „Nepřísluší vám poznat časy a doby, které Otec [a] uložil ve své vlastní pravomoci,
2. Timoteovi 3 : 1 – 17
1 Toto však věz, že v posledních dnech [a] nastanou těžké [b] časy.
2 Lidé budou sobečtí, [t1] chtiví peněz, [t2] chlubiví, [a] domýšliví, rouhaví, [b] rodičů neposlušní, nevděční, [c] nesvatí, [t3]
3 bezcitní, [a] nesmířliví, pomlouvační, [b] nevázaní, hrubí, [t4] nepřátelští k dobrému, [t5]
4 zrádní, [a] lehkomyslní, [t6] nadutí, [b] milující rozkoš [c] spíše než milující Boha.
5 Budou mít vnější formu zbožnosti, [a] ale její moc (jim bude cizí). [t7] Od takových se odvracej. [b]
6 (K nim patří) [t8] ti, kteří vnikají do domů [t9] a podmaňují si lehkověrné [t10] ženy, které jsou obtížené hříchy a hnané rozličnými žádostmi, [a]
7 které se stále učí, a nikdy nemohou přijít k poznání pravdy. [a]
8 Jako se (Jannés a Jambrés) [t11] postavili [a] proti Mojžíšovi, tak se i tito lidé stavějí proti pravdě. Jsou to lidé se zvrácenou myslí, [b] neosvědčení [t12] ve víře.
9 Ale dále nepostoupí, neboť jejich nerozum [a] bude všem zřejmý, jako byl i nerozum oněch dvou.
10 Ty však jsi sledoval [a] mé učení, můj způsob života, můj úmysl, mou víru, trpělivost, [b] lásku, [c] vytrvalost,
11 pronásledování [a] a utrpení, [b] jaká (mne stihla) [t13] v Antiochii, [c] v Ikoniu [d] a v Lystře. [e] Jaká pronásledování jsem přestál, a ze všech mě Pán vysvobodil! [f]
12 Všichni, kdo chtějí zbožně [a] žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni. [b]
13 Ale zlí lidé a podvodníci [t14] budou postupovat [a] stále k horšímu; budou svádět [b] jiné a sami budou sváděni.
14 Ty však zůstávej v tom, čemu ses naučil [a] a o čem jsi byl plně přesvědčen, věda, od koho ses to naučil;
15 od dětství [a] přece znáš svatá Písma, [t15] jež ti mohou dát moudrost [b] k záchraně [c] skrze víru, [d] která je v Kristu Ježíši.
16 Veškeré Písmo [a] je (vdechnuté Bohem) [t16] a je užitečné [b] k učení, k usvědčování, [c] k napravování, k výchově ve spravedlnosti,
17 aby Boží člověk [a] byl (takový, jaký má být), [t17] důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku. [b]
Zjevení 1 : 3
3 Blahoslavený, [a] kdo předčítá, [t3] i ti, kdo slyší [c]slova tohoto proroctví a zachovávají, [b] co je v něm zapsáno, neboť ten čas je blízko. [c]
Zjevení 21 : 4
4 A Bůh setře každou slzu z jejich očí. [a] A smrti [b] již nebude, ani žalu [c] ani křiku [d] ani bolesti [e] již nebude, [neboť] první věci pominuly.“
2. Timoteovi 3 : 1
1 Toto však věz, že v posledních dnech [a] nastanou těžké [b] časy.
Zjevení 13 : 1 – 18
1 Tu jsem uviděl, jak z moře vystupuje šelma, [a] která měla deset rohů a sedm hlav; na svých rozích měla deset diadémů [b] a na svých hlavách jména [t1] urážející Boha.
2 Ta šelma, kterou jsem uviděl, byla podobná levhartovi, [a] její nohy jako tlapy medvěda a její tlama jako tlama lví. A drak jí dal svou sílu, svůj trůn [b] a velikou pravomoc.
3 A jednu z jejích hlav jsem viděl jakoby raněnou k smrti, ale její smrtelná rána byla vyléčena. Celá země nad tou šelmou užasla; [a]
4 poklonili se drakovi, že dal té šelmě svou pravomoc, a poklonili se také šelmě se slovy: „Kdo [a] je podobný té šelmě a kdo s ní může bojovat? [t2]“
5 Byla jí dána ústa mluvící [a] veliké věci a rouhání [b] a byla jí dána moc, [t3] (aby činila, co chce) [t4] po čtyřicet dva měsíce. [c]
6 I otevřela svá ústa k rouhání se Bohu a rouhala se jeho jménu a jeho stánku, (to jest těm), [t5] kteří přebývají [a] v nebi.
7 [A bylo jí dáno, (aby rozpoutala válku proti) [a] svatým [b] a aby je přemohla,] [c] a byla jí dána moc nad každým kmenem, lidem, jazykem i národem; [d]
8 budou se jí klanět všichni obyvatelé země, [a] jejichž jména nejsou (od založení světa [b] zapsána v knize [t6] života toho zabitého Beránka). [t7]
9 Má-li kdo (uši, slyš). [a]
10 (Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí; kdo má být zabit mečem), [t8] musí být mečem zabit. Zde jest vytrvalost [a] a víra [t9] svatých.
11 A uviděl jsem jinou šelmu vystupovat ze země; měla dva rohy jako beránek, [a] ale mluvila jako drak.
12 Vykonává všechnu pravomoc té první šelmy v její přítomnosti. Nutí zemi a její obyvatele, aby se klaněli [a] té první šelmě, jejíž smrtelná rána byla vyléčena. [b]
13 Činí veliká znamení, [a] takže nechá i oheň [b] z nebe před zraky lidí sestupovat na zem,
14 a svádí [a] obyvatele země znameními, která jí bylo dáno učinit před očima šelmy. Říká obyvatelům země, aby učinili obraz šelmě, která měla ránu od meče a ožila.
15 A bylo jí dáno, aby vložila [t10] ducha do obrazu té šelmy, takže obraz šelmy promluvil [t11] a způsobil, aby byli zabiti všichni, kteří se nepokloní obrazu šelmy. [a]
16 A působí, aby všem, malým i velkým, [a] bohatým i chudým, [b] svobodným i otrokům, [c] byl dán cejch [d] na pravou ruku nebo na čelo [e]
17 [a] aby nikdo nemohl kupovat ani prodávat, leda ten, kdo má cejch: jméno šelmy nebo číslo [t12] jejího jména.
18 Zde je moudrost. Kdo má rozum, ať spočte číslo té šelmy. Je to číslo člověka, a jeho číslo je šest set (šedesát šest). [t13]
Jan 3 : 16 – 17
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
17 Vždyť [c]Bůh neposlal [a] [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, [b] ale aby byl svět skrze něj zachráněn. [c]
Matouš 24 : 36
36 „O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, [ani Syn,] jenom sám Otec. [a]
2. Timoteovi 3 : 1 – 22
1 Toto však věz, že v posledních dnech [a] nastanou těžké [b] časy.
2 Lidé budou sobečtí, [t1] chtiví peněz, [t2] chlubiví, [a] domýšliví, rouhaví, [b] rodičů neposlušní, nevděční, [c] nesvatí, [t3]
3 bezcitní, [a] nesmířliví, pomlouvační, [b] nevázaní, hrubí, [t4] nepřátelští k dobrému, [t5]
4 zrádní, [a] lehkomyslní, [t6] nadutí, [b] milující rozkoš [c] spíše než milující Boha.
5 Budou mít vnější formu zbožnosti, [a] ale její moc (jim bude cizí). [t7] Od takových se odvracej. [b]
6 (K nim patří) [t8] ti, kteří vnikají do domů [t9] a podmaňují si lehkověrné [t10] ženy, které jsou obtížené hříchy a hnané rozličnými žádostmi, [a]
7 které se stále učí, a nikdy nemohou přijít k poznání pravdy. [a]
8 Jako se (Jannés a Jambrés) [t11] postavili [a] proti Mojžíšovi, tak se i tito lidé stavějí proti pravdě. Jsou to lidé se zvrácenou myslí, [b] neosvědčení [t12] ve víře.
9 Ale dále nepostoupí, neboť jejich nerozum [a] bude všem zřejmý, jako byl i nerozum oněch dvou.
10 Ty však jsi sledoval [a] mé učení, můj způsob života, můj úmysl, mou víru, trpělivost, [b] lásku, [c] vytrvalost,
11 pronásledování [a] a utrpení, [b] jaká (mne stihla) [t13] v Antiochii, [c] v Ikoniu [d] a v Lystře. [e] Jaká pronásledování jsem přestál, a ze všech mě Pán vysvobodil! [f]
12 Všichni, kdo chtějí zbožně [a] žít v Kristu Ježíši, budou pronásledováni. [b]
13 Ale zlí lidé a podvodníci [t14] budou postupovat [a] stále k horšímu; budou svádět [b] jiné a sami budou sváděni.
14 Ty však zůstávej v tom, čemu ses naučil [a] a o čem jsi byl plně přesvědčen, věda, od koho ses to naučil;
15 od dětství [a] přece znáš svatá Písma, [t15] jež ti mohou dát moudrost [b] k záchraně [c] skrze víru, [d] která je v Kristu Ježíši.
16 Veškeré Písmo [a] je (vdechnuté Bohem) [t16] a je užitečné [b] k učení, k usvědčování, [c] k napravování, k výchově ve spravedlnosti,
17 aby Boží člověk [a] byl (takový, jaký má být), [t17] důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku. [b]
Daniel 9 : 27
27 A prosadí [t72] smlouvu mnohým [t73] jednoho sedmiletí, [t74] leč uprostřed [t75] onoho sedmiletí ukončí [t76] obětní hod i přídavnou oběť. Tehdy na křídle [t77] ohavností [t78] bude pustošící, [t79] dokud se zkáza i rozhodnutí nebude vylévat na pustošenou.
Zjevení 1 : 1 – 20
1 Zjevení [t1] Ježíše Krista, které mu dal [a] [c]Bůh, aby svým otrokům [b] ukázal, co se má brzy stát. [c] (On to prostřednictvím svého anděla) [t2] naznačil svému otroku [d] Janovi. [e]
2 Ten dosvědčil Boží slovo [a] a svědectví [b] Ježíše Krista, vše, co uviděl.
3 Blahoslavený, [a] kdo předčítá, [t3] i ti, kdo slyší [c]slova tohoto proroctví a zachovávají, [b] co je v něm zapsáno, neboť ten čas je blízko. [c]
4 Jan sedmi sborům [t4] v Asii: [t5] Milost vám a pokoj [a] od (Toho, který jest a který byl a který přichází), [t6] i od sedmi [b] duchů, kteří jsou před jeho trůnem,
5 a od Ježíše Krista, jenž je věrný [a] svědek, prvorozený z mrtvých [b] a vládce králů [c] země. Tomu, jenž nás miluje a svou krví [d] (nás rozvázal z) [t7] našich hříchů
6 a učinil nás královstvím, kněžími [a] svému Bohu a Otci — jemu sláva i moc na věky [věků]. Amen. [b]
7 ‚Hle, přichází s oblaky‘ [a] a ‚uzří jej každé oko, i ti, kteří jej probodli‘, a ‚budou se pro něho bít v prsa [b] všechny kmeny země‘. [c] Ano, amen.
8 Já jsem Alfa i Omega, [a] počátek i konec, praví Pán Bůh, Ten, který jest a který byl a který přichází, [b] ten Všemohoucí. [t8]
9 Já Jan, váš bratr [a] a spoluúčastník [b] soužení, [c] království a vytrvalosti [d] (v Ježíši Kristu), [t9] jsem se ocitl pro [c]Boží [c]slovo [e] a svědectví Ježíše [Krista] na ostrově zvaném Patmos. [v10]
10 V den Páně [a] jsem se ocitl v Duchu [t11] a uslyšel jsem za sebou (mocný hlas) [t12] jako zvuk polnice,
11 který říkal: „Co vidíš, napiš [a] do svitku [b] a pošli sedmi sborům: Do Efesu, do Smyrny, do Pergama, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodiceje.“
12 Obrátil jsem se, abych viděl hlas, který se mnou mluvil. A když jsem se obrátil, spatřil jsem sedm zlatých svícnů [a]
13 a uprostřed těch svícnů někoho jako Syna člověka, [a] oděného dlouhým rouchem [v13] a přepásaného zlatým pásem [b] až k prsům.
14 Jeho hlava a vlasy byly bílé jako bílá vlna, jako sníh, [a] jeho oči jako plamen ohně; [b]
15 jeho nohy podobné bronzu [a] rozžhavenému v peci a jeho hlas jako zvuk mnohých vod. [b]
16 A ve své pravici [a] měl sedm hvězd [b] a z jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč [v14] a jeho tvář jako když slunce [c] září ve své síle. [d]
17 Když jsem jej spatřil, padl jsem [a] k jeho nohám jako mrtvý. I položil na mne svou pravici a řekl: v„Neboj se. [b] Já jsem první i poslední, [c]
18 ten Živý. [a] Byl jsem mrtvý, a hle, žiji na věky věků. [b] [Amen.] Mám klíče [c] smrti [d] i podsvětí.
19 Napiš [a] tedy ty věci, které jsi uviděl, a ty, které jsou, a ty, které se mají stát po nich. [b]
20 Tajemství [a] těch sedmi hvězd, které jsi spatřil na mé pravici, i těch sedmi zlatých svícnů: [b] Sedm hvězd jsou andělé sedmi sborů, sedm svícnů je sedm sborů.“
Zjevení 7 : 3
3 „Neškoďte [a] zemi, moři ani stromům, dokud neoznačíme [t1] otroky našeho Boha na jejich čelech!“ [b]
Matouš 24 : 6
6 Budete slýchat o válkách [a] a uslyšíte válečné zvěsti. Dejte si pozor, neděste se. [b] To všechno musí nastat, [c] ale to ještě není konec.
Leave a Reply