Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví prosba
Filipenským 4 : 6
6 O nic nebuďte úzkostliví, [a] ale ve všem oznamujte [t7] [c]Bohu své žádosti [b] v modlitbě a prosbě [c] s děkováním. [d]
Filipenským 4 : 6 – 7
6 O nic nebuďte úzkostliví, [a] ale ve všem oznamujte [t7] [c]Bohu své žádosti [b] v modlitbě a prosbě [c] s děkováním. [d]
7 A pokoj [a] [c]Boží, který převyšuje [b] všechno porozumění, [t8] bude střežit [c] vaše srdce a vaše myšlenky [d] v Kristu Ježíši.
Matouš 6 : 9 – 13
9 Vy se modlete takto: [a] Otče [b] náš, [v10] který jsi v nebesích, [c] buď posvěceno [d] tvé jméno. [e]
10 Přijď tvé království. [a] Staň se tvá vůle [b] jako v nebi, tak i na zemi.
11 Náš denní [v11] chléb [a] dej nám dnes.
12 A odpusť [a] nám naše viny, [t12] jako jsme i my odpustili [b] (těm, kdo se provinili proti nám). [t13]
13 A neuveď nás do pokušení, [t14] ale vysvoboď nás od (toho Zlého) [t15] [, neboť tvé je království i moc i sláva na věky. Amen].
Jakubův 5 : 16
16 Vyznávejte hříchy [a] jeden druhému a modlete [b] se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Mnoho zmůže (účinná modlitba spravedlivého). [t9]
1. Petrův 5 : 7
7 Všechnu svou starost [a] uvrhněte na něho, neboť mu na vás záleží. [b]
Židům 4 : 16
16 Přistupujme [a] tedy s důvěrou [b] k trůnu [c] milosti, abychom přijali milosrdenství a nalezli milost [d] ku pomoci v pravý čas. [t14]
Matouš 6 : 6
6 Když ty se modlíš, vejdi do svého pokoje, [a] zavři za sebou dveře [b] a pomodli se k svému Otci, který je v skrytu, a tvůj Otec, který vidí v skrytu, ti odplatí zjevně.
Daniel 9 : 1 – 27
1 V prvním roce [v1] Dareia, [a] syna Achašvérošova, [t2] z potomstva [t3] médského, jenž (byl učinen králem) [t4] nad královstvím chaldejským,
2 v prvém roce [t5] jeho kralování jsem já, Daniel, pochopil [t6] z knih, co se stalo jako Hospodinovo [t7] slovo k proroku Jeremjášovi, [a] že počet roků, který se má naplnit ohledně trosek Jeruzaléma, je sedmdesát let. [b]
3 Tehdy jsem obrátil svou tvář k Panovníku Bohu, abych jej hledal [a] modlitbou a úpěnlivými prosbami, [t8] v postu, žíněném rouchu [t9] a popelu. [b]
4 A tak jsem se modlil k Hospodinu, svému Bohu, vyznával [a] jsem a říkal: Ach, [t10] Panovníku, Bože veliký a hrozivý, zachovávající [t11] smlouvu a milosrdenství [t12] těm, kdo tě [t13] milují a zachovávají tvé [t14] příkazy,
5 zhřešili [a] jsme, páchali [b] jsme zlo, jednali jsme ničemně, [c] vzbouřili [d] jsme se, odvrátili [e] se od tvých příkazů a nařízení [t15]
6 a neposlouchali jsme tvé služebníky [a] proroky, kteří ve tvém jménu [b] mluvili k našim králům, velitelům, [t16] našim otcům i ke všemu lidu země. [c]
7 Tobě, Panovníku, náleží spravedlnost, ale nám zbývá tohoto dne jenom hanba [t17] — Judejcům a obyvatelům Jeruzaléma i celého Izraele, blízkým i vzdáleným ve všech zemích, kam jsi je zahnal za jejich věrolomnost, [a] kterou se tobě zpronevěřili.
8 Hospodine, nám náleží jenom hanba — našim králům, našim velitelům i našim otcům — neboť jsme zhřešili proti tobě.
9 Panovníkovi, našemu Bohu, zůstávají slitování a odpuštění. [t18] To proto, že [t19] jsme se proti němu vzbouřili
10 a neposlouchali [a] jsme Hospodina, svého Boha, abychom žili podle jeho zákonů, [t20] které nám předkládal prostřednictvím svých služebníků proroků,
11 ale všichni v Izraeli [t21] přestoupili tvůj zákon, odvrátili se a neposlouchali tě. Proto se na nás sesypala [t22] prokletí [a] a zlořečení, jak je psáno v zákoně Mojžíše, [b] otroka [c] Božího, neboť jsme vůči němu [t23] zhřešili.
12 On naplnil [a] svá slova, [t24] jenž promluvil proti nám a proti našim správcům, [v25] kteří nás spravovali, že na nás uvede velké zlo; co se nestalo pod celým nebem, to se stalo v Jeruzalémě. [b]
13 Takové, jaké je zapsáno v zákoně Mojžíšově, veškeré takové zlo přišlo na nás. A my jsme se nesnažili udobřit [a] Hospodina, svého Boha, abychom se odvrátili od svých zvráceností a abychom porozuměli tvé pravdě. [t26]
14 Proto [t27] Hospodin bděl [a] nad tím zlem a uvedl je na nás, neboť Hospodin, náš Bůh, je spravedlivý ve všech svých činech, jež učinil; vždyť my jsme ho neposlouchali.
15 A teď, Panovníku, Bože náš, jenž jsi vyvedl svůj lid z egyptské země mocnou [a] rukou a učinil [b] sis jméno až do [t28] tohoto dne — zhřešili jsme, ničemně jsme jednali.
16 Panovníku, pro [t29] všechny tvé spravedlivé [t30] činy, kéž se tvůj hněv i tvé rozlícení [t31] odvrátí od tvého města Jeruzaléma, tvé svaté hory; [a] vždyť to kvůli našim hříchům a zvrácenostem našich otců Jeruzalém i tvůj lid je v potupě [t32] ode všech okolo nás.
17 Teď ale vyslyš, [t33] Bože náš, modlitbu svého otroka [a] i jeho úpěnlivé prosby [b] a rozjasni [c] svou tvář nad svou zpustošenou [d] svatyní, pro Panovníka. [t34]
18 Nakloň, [a] Bože můj, své ucho a slyš! Otevři [b] své oči a viz, jak jsme zpustošeni — my i město, které se nazývá tvým jménem. [t35] Vždyť své úpěnlivé prosby [t36] před tebe přednášíme ne pro své spravedlivé činy, nýbrž pro tvé mnohé slitování. [c]
19 Ach, Panovníku, slyš! Ach, Panovníku, odpusť! [t37] Ach, Panovníku, pozorně naslouchej [t38] a jednej, neotálej! [t39] Kvůli sobě samému, Bože můj, vždyť tvým jménem se nazývá [t40] tvé město i tvůj lid.
20 Ještě jsem hovořil, modlil se a vyznával hřích svůj i hřích [t41] svého lidu Izraele a před Hospodinem, svým Bohem, přednášel [t42] svou úpěnlivou prosbu [t43] za svatou horu svého Boha,
21 ještě jsem hovořil a modlil se, a vtom [t44] ten muž, Gabriel, [a] jehož jsem spatřil ve vidění na počátku, [b] se mne vyčerpaného únavou [t45] dotkl [t46] v čase večerní přídavné oběti. [c]
22 Aby mne [t47] poučil, [t48] promluvil a řekl: Danieli, vyšel jsem teď, abych ti dal porozumět smyslu. [t49]
23 Na počátku tvých úpěnlivých proseb vyšlo slovo [t50] a já jsem [t51] přišel, abych ho oznámil, [a] neboť jsi převzácný. [t52] Pochop [b] tedy to slovo a rozuměj [t53] tomu vidění.
24 Pro tvůj lid a pro tvé svaté město je vyděleno [t54] sedmdesát sedmiletí [t55] k zadržení té věrolomnosti [a] a ke zpečetění hříchů [t56] i k usmíření zvrácenosti, [t57] též ku přivedení věčné spravedlnosti [t58] a zapečetění [b] vidění a proroka [t59] i ku pomazání nejsvětějšího místa. [c]
25 Věz tedy a rozuměj: Od vyjití slova k návratu [t60] a k budování Jeruzaléma [t61] až k Pomazanému [t62] vůdci bude sedm sedmiletí a šedesát dva sedmiletí. [t63] Znovu [t64] se vybuduje [t65] náměstí a příkop, v tísni oněch časů.
26 Ale po těch šedesáti a dvou sedmiletích bude vyhlazen [t66] Pomazaný [t67] a nebude mít nic, [t68] a to město i tu svatyni bude ničit [a] lid [t69] jednoho vůdce, který přichází. Ale jeho konec bude v záplavě. [v70] A až do konce bude odhodlaný [t71] boj po místech zpustošených.
27 A prosadí [t72] smlouvu mnohým [t73] jednoho sedmiletí, [t74] leč uprostřed [t75] onoho sedmiletí ukončí [t76] obětní hod i přídavnou oběť. Tehdy na křídle [t77] ohavností [t78] bude pustošící, [t79] dokud se zkáza i rozhodnutí nebude vylévat na pustošenou.
Žalmy 91 : 1 – 16
1 Ten, kdo přebývá [t1] v úkrytu [a] Nejvyššího, [b] přečká noc ve stínu [c] Všemohoucího. [t2]
2 Říkám o Hospodinu: [t3] Je mé útočiště, [a] má tvrz, [t4] můj Bůh, v něho doufám. [b]
3 On tě [t5] uchrání před osidlem [a] ptáčníkovým, [b] před morovou [c] zkázou. [t6]
4 Přikryje tě svými perutěmi, pod jeho křídly [a] máš útočiště, jeho věrnost [t7] je pavézou [b] i štítem. [t8]
5 Nebudeš se bát [a] nočního děsu, [b] ani toho, že ve dne přiletí šíp, [c]
6 ani moru, [a] obcházejícího po setmění, ani zhouby, [b] jež ničí za poledne. [t9]
7 Po tvém boku padne tisíc, deset tisíc [a] po tvé pravici, k tobě se to nepřiblíží.
8 Jistě uvidíš na vlastní [t10] oči, ano uzříš odplatu [a] ničemům. [b]
9 Protože jsi Hospodina, mé útočiště, [t11] protože jsi Nejvyššího učinil svým příbytkem, [a]
10 nestane se ti nic zlého, rána [a] se ke tvému stanu nepřiblíží,
11 neboť svým andělům [a] vydal o tobě příkaz, aby tě střežili [b] na všech tvých cestách.
12 Na rukou tě ponesou, [a] aby tvá noha [b] neklopýtla o kámen.
13 Budeš šlapat po lvu [a] i po zmiji, [t12] pošlapeš mladého lva [t13] i draka. [b]
14 Protože ke mně přilnul, [a] vytrhnu [b] ho; uvedu ho do bezpečí, [c] protože zná mé jméno. [d]
15 Bude ke mně volat a já mu odpovím, budu s ním v soužení, [a] vytrhnu ho a obdařím ho slávou. [b]
16 Nasytím [a] ho vysokým věkem [t14] a dám mu spatřit svou spásu. [b]
1. Tessalonicenským 5 : 17
17 Neustále [a] se modlete. [b]
Jakubův 5 : 13
13 Vede se někomu z [t6] vás zle? Ať se modlí! [a] Je někdo dobré mysli? [b] Ať zpívá Bohu chvály! [c]
Žalmy 20 : 4 – 5
4 Kéž pamatuje na všechny tvé obětní dary, [v5] kéž má tvé zápalné oběti za tučné! [v6] Sela.
5 Kéž ti dá podle tvého srdce, [a] kéž naplní všechny tvé plány! [b]
Matouš 26 : 41
41 Bděte [a] a modlete se, abyste nevešli do pokušení. [b] [c] [c]Duch je sice ochotný, ale tělo slabé.“
Lukáš 18 : 1
1 Vyprávěl jim také podobenství, aby viděli, jak je třeba stále [a] se modlit [b] a neochabovat. [t1]
Galatským 3 : 14
14 To proto, aby k pohanům [t17] přišlo [t18] to Abrahamovo požehnání v Kristu Ježíši a abychom skrze víru přijali zaslíbení [t19] [a] Ducha.
Filipenským 4 : 19
19 Můj Bůh [a] naplní všechnu vaši potřebu podle svého bohatství [b] (v slávě) [t17] v Kristu Ježíši.
Deuteronomium 28 : 1 – 68
1 I stane se, jestliže opravdu uposlechneš Hospodina, svého Boha, a budeš zachovávat a plnit všechny jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvýší [a] nad všechny národy země. [t1]
2 (Přijdou na tebe) [t2] všechna tato požehnání, dostihnou tě, jestliže uposlechneš Hospodina, svého Boha.
3 Požehnaný budeš ve městě, požehnaný budeš na poli. [a]
4 Požehnaný bude plod tvého lůna, plod tvé země, plod tvé zvěře, vrh [a] tvého dobytka i přírůstek [b] tvého stáda.
5 Požehnaný bude tvůj koš i tvá díže. [a]
6 Požehnaný budeš, když budeš (vcházet a požehnaný budeš, když budeš vycházet.) [t3]
7 Hospodin dá, že tvoji nepřátelé, kteří povstanou proti tobě, budou od [t4] tebe poraženi. Jednou cestou proti tobě vytáhnou, ale sedmi [t5] cestami budou před tebou utíkat. [a]
8 Hospodin přikáže, aby s tebou bylo požehnání ve tvých sýpkách [a] a při všem podnikání [b] tvých rukou. Požehná ti v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.
9 Hospodin si tě ustanoví za svatý [a] lid, jak ti přísahal, když budeš zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, a chodit po jeho cestách. [b]
10 Všechny národy země uvidí, žes (byl nazván Hospodinovým jménem) [t6] a budou se tě bát.
11 Hospodin ti daruje hojnost [a] dobrého v plodu tvého lůna, v plodu tvé zvěře i v plodu tvé země v zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům, že ti ji dá.
12 Hospodin ti otevře svou hojnou pokladnici, [a] nebesa, aby dal tvé zemi ve svůj čas déšť [b] a požehnal každé dílo tvých rukou. Budeš půjčovat [c] mnohým národům, ale sám si nebudeš půjčovat.
13 Hospodin tě učiní (hlavou, a ne ocasem.) [a] Budeš pouze nahoře a nebudeš dole, jestliže budeš poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které ti dnes přikazuji, abys je zachovával a plnil.
14 Neodvracej se od žádného ze slov, která vám dnes přikazuji, napravo [a] ani nalevo, abys šel za jinými bohy a sloužil [b] jim.
15 I [a] stane se, jestliže neuposlechneš Hospodina, svého Boha, abys zachovával a plnil všechny jeho příkazy a ustanovení, která ti dnes přikazuji, že na tebe přijdou všechny tyto kletby [b] a dostihnou tě.
16 Prokletý budeš ve městě, prokletý budeš na poli.
17 Prokletý bude tvůj koš i tvá díže.
18 Prokletý bude plod tvého lůna, plod tvé země, vrh tvého dobytka i přírůstek tvého stáda.
19 Prokletý budeš, když budeš vcházet, a prokletý budeš, když budeš vycházet.
20 Hospodin na tebe pošle kletbu, [a] zmatek [b] a nezdar [t7] při všem podnikání [c] tvé ruky, které budeš konat, dokud nebudeš vyhlazen, [d] dokud nevyhyneš rychle kvůli svým zvráceným [e] činům, kterými [t8] jsi mě [t9] opustil.
21 Hospodin tě bude stíhat morem, [a] dokud (tě nevyhubí) [t10] ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.
22 Hospodin tě bude bít (úbytěmi, horečkou,) [a] zápalem, horkostí, mečem, [t11] (obilnou rzí a snětí;) [b] budou tě pronásledovat, dokud nevyhyneš. [t12]
23 Nebe, které je nad tvou hlavou, (bude jako z mědi) [t13] a země, která je pod tebou, jako ze železa.
24 Hospodin promění déšť pro tvou zemi v prach [a] a z nebe [b] bude na tebe padat hlína, [t14] dokud nebudeš vyhlazen.
25 Hospodin dá, že budeš od svých nepřátel poražen. [a] Jednou cestou proti nim vytáhneš, sedmi cestami budeš před nimi utíkat. I staneš se úděsem [b] pro všechna království země.
26 Tvoje mrtvola se stane potravou všeho nebeského ptactva a zemské zvěře a nebude, kdo by je vyplašil. [a]
27 Hospodin tě bude bít egyptskými vředy [a] a nádory, [t15] hnisavými ranami [b] a svrabem, ze kterých se nebudeš moci uzdravit.
28 Hospodin tě bude bít šílenstvím, (slepotou a pomateností) [a] mysli.
29 Budeš tápat za poledne jako tápe slepý za tmy, [a] a (nebudeš moci najít cestu.) [t16] Budeš stále utlačován [b] a okrádán po všechny dny, a nebude, kdo by ti pomohl.
30 Zasnoubíš se s ženou, [a] a někdo jiný s (ní bude) [t17] spát. Postavíš dům, [b] a nebudeš v něm sídlit. Vysadíš vinici, [c] a nebudeš ji užívat. [d]
31 Tvůj býk bude poražen před tvýma očima, a nebudeš ho [t18] jíst. Bude ti [t19] ukraden tvůj osel, a nevrátí se ti. Tvé stádo bude dáno tvým nepřátelům, a nebude, kdo by ti pomohl.
32 Tvoji synové a tvé dcery budou dány cizímu [t20] lidu, tvé oči se budou na dívat to a celou dobu po nich toužit, a nebude to (ve tvé moci.) [t21]
33 Plod tvé země a všechen tvůj výtěžek [t22] pohltí [a] lid, který neznáš, a po všechny dny budeš jenom utlačován a vydírán.
34 Budeš třeštit [a] z (toho, co tvé oči uvidí.) [t23]
35 Hospodin tě bude bít na kolenou a na stehnech zlými vředy, ze kterých se nebudeš moci uzdravit, od (paty až k hlavě.) [t24]
36 Hospodin přivede tebe i krále, jehož nad sebou ustanovíš, k národu, který jsi neznal ty ani tvoji otcové, a budeš tam sloužit [a] jiným bohům, dřevu [b] a kameni.
37 Staneš se hrůzou, pořekadlem [a] a posměškem mezi všemi národy, kam tě Hospodin zažene. [b]
38 Přineseš [t25] na pole mnoho semene, ale sklidíš málo, [a] protože to sežerou kobylky. [b]
39 Vysadíš vinice a budeš je obdělávat, ale víno pít nebudeš [a] a hrozny nesklidíš, [t26] protože to sežerou červi. [b]
40 Budeš mít olivové háje na celém svém území, ale olejem se nepomažeš, [a] protože olivy opadají. [v27]
41 Zplodíš syny a dcery, ale nebudou tvoji, protože půjdou do zajetí. [a]
42 Všechny tvé stromy a plody tvé země si podrobí brouci.
43 Příchozí, který je ve tvém středu, bude nad tebe stoupat výš a výš, ale ty budeš klesat níž a níž.
44 Bude ti půjčovat, ale ty mu půjčovat nebudeš. On bude hlavou a ty budeš ocasem.
45 Přijdou na tebe všechny tyto kletby, budou tě pronásledovat a dostihnou tě, dokud nebudeš vyhlazen, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha, abys zachovával jeho příkazy a ustanovení, která jsem ti dal. [t28]
46 Budou při tobě a tvém potomstvu navěky jako znamení a div. [a]
47 Protože jsi nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí [a] a vděčným [t29] srdcem v hojnosti všeho,
48 budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, v hladu a žízni, [a] nahotě a nedostatku všeho. Vloží na tvou šíji železné jho, [b] dokud tě nevyhladí.
49 Hospodin proti tobě přivede národ zdaleka, z konce [a] země, který poletí jako orel, [b] národ, jehož jazyku nerozumíš, [t30]
50 národ surový, [t31] který nebere ohled [a] na starce [b] a nad chlapci se neslitovává.
51 Bude jíst plody tvé zvěře a plody tvé země, dokud nebudeš vyhlazen. Neponechá ti obilí, nové víno ani olej, [a] vrh tvého dobytka ani přírůstek tvého stáda, dokud tě nevyhubí. [b]
52 Způsobí ti soužení [a] ve všech tvých branách, [b] dokud nepadnou tvé vysoké a pevné hradby, na které spoléháš [c] v celé své zemi. Způsobí ti soužení ve všech tvých branách, v celé tvé zemi, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh.
53 V obležení a v úzkosti, kterou ti tvůj nepřítel přivodí, budeš jíst [a] plody svého lůna, maso svých synů a dcer, které ti dal Hospodin, tvůj Bůh.
54 Nejvlídnější [t32] a nejzhýčkanější [t33] muž (u tebe) [t34] (bude příliš lakomý) [t35] vůči svému bratru i ženě svého klína [a] a zbytku svých synů, které ponechá,
55 aby dal někomu z nich z masa svých synů, které bude jíst. Nic jiného mu totiž nezůstalo, kvůli obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve všech tvých branách.
56 Nejvlídnější [t36] a nejzhýčkanější žena u tebe, která (není zvyklá) [t37] kvůli zhýčkanosti a vlídnosti ani dát (svou nohu) [t38] na zem, (bude lakomá) [t39] vůči muži svého klína, vůči svému synu a své dceři,
57 vůči svému plodovému koláči, který vyšel mezi jejíma nohama a vůči svým synům, které porodí, protože je tajně sní kvůli nedostatku všeho v obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve tvých branách.
58 Jestliže nebudeš zachovávat a plnit všechna slova tohoto zákona zapsaná v této knize a bát se tohoto váženého a hrozného [a] jména, bát se Hospodina, svého Boha,
59 Hospodin způsobí podivuhodné rány tobě i [t40] tvému potomstvu, velké a trvalé rány, zlé a trvalé nemoci.
60 Přivede na tebe všechny egyptské choroby, [a] kterých se lekáš [b] a dolehnou [t41] na tebe.
61 Také všechny nemoci a všechny rány, které nejsou zapsány v knize tohoto zákona [a] na tebe Hospodin přivede, dokud nebudeš vyhlazen.
62 Zůstane [a] vás malá hrstka, [t42] místo aby vás bylo tolik, jako hvězd [b] na nebi, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha.
63 I stane se, že tak jako nad vámi Hospodin jásal, [a] když vám prokazoval dobro [b] a rozmnožoval vás, tak bude nad vámi Hospodin jásat, když vás bude hubit [c] a když vás bude vyhlazovat a budete vyrváni [d] ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.
64 Hospodin tě rozptýlí [a] mezi všechny národy z jednoho konce země až na druhý [t43] a budeš tam sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové, dřevu [b] a kameni.
65 Mezi těmi národy se neusadíš a nebude tam místo odpočinku [a] pro tvou nohu, ale Hospodin ti tam dá třesoucí [b] se srdce, hasnoucí oči a zoufalou [t44] duši.
66 Tvůj život bude držet na vlásku. [t45] Budeš se lekat [a] (v noci i ve dne) [t46] a (nebudeš si jistý vlastním životem.) [t47]
67 Ráno řekneš: (Kéž by tak byl) [t48] večer: A večer řekneš: Kéž by tak bylo ráno — pro strach svého srdce, kterým se budeš bát, a kvůli tomu, co tvé oko uvidí. [t49]
68 Hospodin tě přivede na lodích zpět do Egypta, cestou, o které jsem ti řekl, že ji již nikdy [a] neuvidíš. Tam se budete nabízet svým nepřátelům na prodej za otroky a otrokyně a nebude, kdo by vás koupil.
Efezským 5 : 20
20 a vždycky za všechno děkujíce ve jménu našeho Pána Ježíše Krista Bohu a Otci.
1. Timoteovi 2 : 8
8 Chci [a] tedy, aby se muži modlili na každém místě, [b] pozvedajíce [c] svaté ruce [d] bez hněvu a sváru. [t7]
2. Korintským 4 : 16
16 Proto neochabujeme; [a] i když náš vnější člověk chátrá, ten vnitřní [b] se však den ze dne obnovuje. [c]
Leave a Reply