O čem Bible říká práce – Všechny biblické verše práce o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví práce

Job 1 : 1
1 Byl muž v zemi Úsu, [a] jménem Jób. [b] Tento muž byl bezúhonný [t1] a přímý, [c] bohabojný [d] a (odvracející se od zlého.) [t2]

Job 42 : 1 – 6
1 Nato Jób Hospodinu odpověděl. Řekl:
2 Vím, [t1] že dokážeš cokoliv a žádný plán [t2] pro tebe není nemožný. [a]
3 Kdo že je tento člověk, který bez rozmyslu [t3] zakrývá radu? [a] Jistě, povídal jsem o něčem, co nikdy nepochopím. Ve srovnání se mnou jsou to obdivuhodné věci a nemohu je poznat.
4 Řekl jsi: Nyní slyš, já promluvím. (Zeptám se tě a ty mě pouč.) [a]
5 Slyšel jsem tě jen z doslechu, [t4] a nyní tě vidělo mé oko.
6 Proto odvolávám, [t5] lituji toho v prachu a popelu. [a]

Job 1 : 20 – 22
20 Nato Jób vstal, roztrhl [a] své roucho a ostříhal [b] si hlavu; pak padl na zem a klaněl [c] se.
21 Řekl: Nahý [a] jsem vyšel z nitra své matky a nahý se tam navrátím; [b] Hospodin dal a Hospodin vzal. Budiž požehnáno Hospodinovo jméno. [c]
22 V tom všem Jób nezhřešil a nepřiřkl [t21] Bohu (nic bláhového.) [t22]

Job 42 : 16
16 Jób potom žil ještě sto čtyřicet let a viděl své syny a syny svých synů po čtyři generace.

Římanům 15 : 13
13 [c]Bůh naděje kéž vás naplní veškerou radostí [a] a pokojem ve víře, [t8] abyste se rozhojňovali [b] v naději [c] mocí Ducha Svatého. [d]

Job 42 : 10 – 16
10 Hospodin tehdy změnil [t11] Jóbův úděl, když se k němu modlil za své přátele. A ke všemu, co Jób měl, Hospodin dvojnásobně přidal.
11 Také všichni jeho bratři [a] a všechny jeho sestry a všichni, kdo ho předtím znali, k němu přišli, jedli s ním v jeho domě chléb, projevovali mu účast [b] a utěšovali jej po všem tom neštěstí, [t12] které na něho Hospodin přivedl. Dali mu každý jednu kesítu [c] a [t13] jeden zlatý kroužek. [d]
12 Hospodin tehdy požehnal Jóbův konec [a] více než jeho počátek. Jób měl čtrnáct tisíc kusů bravu a šest tisíc velbloudů, tisíc spřežení skotu a tisíc oslic.
13 Dále měl sedm [v14] synů a tři dcery.
14 První dal [t15] jméno Jemíma, [t16] druhé jméno Kesía [t17] a třetí jméno Keren-ha-púk. [t18]
15 V celé zemi se nenašly ženy tak krásné [a] jako Jóbovy dcery. Jejich otec jim dal dědictví mezi jejich bratry.
16 Jób potom žil ještě sto čtyřicet let a viděl své syny a syny svých synů po čtyři generace.