Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví požehnání a prokletí
Deuteronomium 28 : 1 – 68
1 I stane se, jestliže opravdu uposlechneš Hospodina, svého Boha, a budeš zachovávat a plnit všechny jeho příkazy, které ti dnes přikazuji, Hospodin, tvůj Bůh, tě vyvýší [a] nad všechny národy země. [t1]
2 (Přijdou na tebe) [t2] všechna tato požehnání, dostihnou tě, jestliže uposlechneš Hospodina, svého Boha.
3 Požehnaný budeš ve městě, požehnaný budeš na poli. [a]
4 Požehnaný bude plod tvého lůna, plod tvé země, plod tvé zvěře, vrh [a] tvého dobytka i přírůstek [b] tvého stáda.
5 Požehnaný bude tvůj koš i tvá díže. [a]
6 Požehnaný budeš, když budeš (vcházet a požehnaný budeš, když budeš vycházet.) [t3]
7 Hospodin dá, že tvoji nepřátelé, kteří povstanou proti tobě, budou od [t4] tebe poraženi. Jednou cestou proti tobě vytáhnou, ale sedmi [t5] cestami budou před tebou utíkat. [a]
8 Hospodin přikáže, aby s tebou bylo požehnání ve tvých sýpkách [a] a při všem podnikání [b] tvých rukou. Požehná ti v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává.
9 Hospodin si tě ustanoví za svatý [a] lid, jak ti přísahal, když budeš zachovávat příkazy Hospodina, svého Boha, a chodit po jeho cestách. [b]
10 Všechny národy země uvidí, žes (byl nazván Hospodinovým jménem) [t6] a budou se tě bát.
11 Hospodin ti daruje hojnost [a] dobrého v plodu tvého lůna, v plodu tvé zvěře i v plodu tvé země v zemi, o které Hospodin přísahal tvým otcům, že ti ji dá.
12 Hospodin ti otevře svou hojnou pokladnici, [a] nebesa, aby dal tvé zemi ve svůj čas déšť [b] a požehnal každé dílo tvých rukou. Budeš půjčovat [c] mnohým národům, ale sám si nebudeš půjčovat.
13 Hospodin tě učiní (hlavou, a ne ocasem.) [a] Budeš pouze nahoře a nebudeš dole, jestliže budeš poslouchat příkazy Hospodina, svého Boha, které ti dnes přikazuji, abys je zachovával a plnil.
14 Neodvracej se od žádného ze slov, která vám dnes přikazuji, napravo [a] ani nalevo, abys šel za jinými bohy a sloužil [b] jim.
15 I [a] stane se, jestliže neuposlechneš Hospodina, svého Boha, abys zachovával a plnil všechny jeho příkazy a ustanovení, která ti dnes přikazuji, že na tebe přijdou všechny tyto kletby [b] a dostihnou tě.
16 Prokletý budeš ve městě, prokletý budeš na poli.
17 Prokletý bude tvůj koš i tvá díže.
18 Prokletý bude plod tvého lůna, plod tvé země, vrh tvého dobytka i přírůstek tvého stáda.
19 Prokletý budeš, když budeš vcházet, a prokletý budeš, když budeš vycházet.
20 Hospodin na tebe pošle kletbu, [a] zmatek [b] a nezdar [t7] při všem podnikání [c] tvé ruky, které budeš konat, dokud nebudeš vyhlazen, [d] dokud nevyhyneš rychle kvůli svým zvráceným [e] činům, kterými [t8] jsi mě [t9] opustil.
21 Hospodin tě bude stíhat morem, [a] dokud (tě nevyhubí) [t10] ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.
22 Hospodin tě bude bít (úbytěmi, horečkou,) [a] zápalem, horkostí, mečem, [t11] (obilnou rzí a snětí;) [b] budou tě pronásledovat, dokud nevyhyneš. [t12]
23 Nebe, které je nad tvou hlavou, (bude jako z mědi) [t13] a země, která je pod tebou, jako ze železa.
24 Hospodin promění déšť pro tvou zemi v prach [a] a z nebe [b] bude na tebe padat hlína, [t14] dokud nebudeš vyhlazen.
25 Hospodin dá, že budeš od svých nepřátel poražen. [a] Jednou cestou proti nim vytáhneš, sedmi cestami budeš před nimi utíkat. I staneš se úděsem [b] pro všechna království země.
26 Tvoje mrtvola se stane potravou všeho nebeského ptactva a zemské zvěře a nebude, kdo by je vyplašil. [a]
27 Hospodin tě bude bít egyptskými vředy [a] a nádory, [t15] hnisavými ranami [b] a svrabem, ze kterých se nebudeš moci uzdravit.
28 Hospodin tě bude bít šílenstvím, (slepotou a pomateností) [a] mysli.
29 Budeš tápat za poledne jako tápe slepý za tmy, [a] a (nebudeš moci najít cestu.) [t16] Budeš stále utlačován [b] a okrádán po všechny dny, a nebude, kdo by ti pomohl.
30 Zasnoubíš se s ženou, [a] a někdo jiný s (ní bude) [t17] spát. Postavíš dům, [b] a nebudeš v něm sídlit. Vysadíš vinici, [c] a nebudeš ji užívat. [d]
31 Tvůj býk bude poražen před tvýma očima, a nebudeš ho [t18] jíst. Bude ti [t19] ukraden tvůj osel, a nevrátí se ti. Tvé stádo bude dáno tvým nepřátelům, a nebude, kdo by ti pomohl.
32 Tvoji synové a tvé dcery budou dány cizímu [t20] lidu, tvé oči se budou na dívat to a celou dobu po nich toužit, a nebude to (ve tvé moci.) [t21]
33 Plod tvé země a všechen tvůj výtěžek [t22] pohltí [a] lid, který neznáš, a po všechny dny budeš jenom utlačován a vydírán.
34 Budeš třeštit [a] z (toho, co tvé oči uvidí.) [t23]
35 Hospodin tě bude bít na kolenou a na stehnech zlými vředy, ze kterých se nebudeš moci uzdravit, od (paty až k hlavě.) [t24]
36 Hospodin přivede tebe i krále, jehož nad sebou ustanovíš, k národu, který jsi neznal ty ani tvoji otcové, a budeš tam sloužit [a] jiným bohům, dřevu [b] a kameni.
37 Staneš se hrůzou, pořekadlem [a] a posměškem mezi všemi národy, kam tě Hospodin zažene. [b]
38 Přineseš [t25] na pole mnoho semene, ale sklidíš málo, [a] protože to sežerou kobylky. [b]
39 Vysadíš vinice a budeš je obdělávat, ale víno pít nebudeš [a] a hrozny nesklidíš, [t26] protože to sežerou červi. [b]
40 Budeš mít olivové háje na celém svém území, ale olejem se nepomažeš, [a] protože olivy opadají. [v27]
41 Zplodíš syny a dcery, ale nebudou tvoji, protože půjdou do zajetí. [a]
42 Všechny tvé stromy a plody tvé země si podrobí brouci.
43 Příchozí, který je ve tvém středu, bude nad tebe stoupat výš a výš, ale ty budeš klesat níž a níž.
44 Bude ti půjčovat, ale ty mu půjčovat nebudeš. On bude hlavou a ty budeš ocasem.
45 Přijdou na tebe všechny tyto kletby, budou tě pronásledovat a dostihnou tě, dokud nebudeš vyhlazen, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha, abys zachovával jeho příkazy a ustanovení, která jsem ti dal. [t28]
46 Budou při tobě a tvém potomstvu navěky jako znamení a div. [a]
47 Protože jsi nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí [a] a vděčným [t29] srdcem v hojnosti všeho,
48 budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, v hladu a žízni, [a] nahotě a nedostatku všeho. Vloží na tvou šíji železné jho, [b] dokud tě nevyhladí.
49 Hospodin proti tobě přivede národ zdaleka, z konce [a] země, který poletí jako orel, [b] národ, jehož jazyku nerozumíš, [t30]
50 národ surový, [t31] který nebere ohled [a] na starce [b] a nad chlapci se neslitovává.
51 Bude jíst plody tvé zvěře a plody tvé země, dokud nebudeš vyhlazen. Neponechá ti obilí, nové víno ani olej, [a] vrh tvého dobytka ani přírůstek tvého stáda, dokud tě nevyhubí. [b]
52 Způsobí ti soužení [a] ve všech tvých branách, [b] dokud nepadnou tvé vysoké a pevné hradby, na které spoléháš [c] v celé své zemi. Způsobí ti soužení ve všech tvých branách, v celé tvé zemi, kterou ti dal Hospodin, tvůj Bůh.
53 V obležení a v úzkosti, kterou ti tvůj nepřítel přivodí, budeš jíst [a] plody svého lůna, maso svých synů a dcer, které ti dal Hospodin, tvůj Bůh.
54 Nejvlídnější [t32] a nejzhýčkanější [t33] muž (u tebe) [t34] (bude příliš lakomý) [t35] vůči svému bratru i ženě svého klína [a] a zbytku svých synů, které ponechá,
55 aby dal někomu z nich z masa svých synů, které bude jíst. Nic jiného mu totiž nezůstalo, kvůli obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve všech tvých branách.
56 Nejvlídnější [t36] a nejzhýčkanější žena u tebe, která (není zvyklá) [t37] kvůli zhýčkanosti a vlídnosti ani dát (svou nohu) [t38] na zem, (bude lakomá) [t39] vůči muži svého klína, vůči svému synu a své dceři,
57 vůči svému plodovému koláči, který vyšel mezi jejíma nohama a vůči svým synům, které porodí, protože je tajně sní kvůli nedostatku všeho v obležení a úzkosti, kterou ti přivodí tvůj nepřítel ve tvých branách.
58 Jestliže nebudeš zachovávat a plnit všechna slova tohoto zákona zapsaná v této knize a bát se tohoto váženého a hrozného [a] jména, bát se Hospodina, svého Boha,
59 Hospodin způsobí podivuhodné rány tobě i [t40] tvému potomstvu, velké a trvalé rány, zlé a trvalé nemoci.
60 Přivede na tebe všechny egyptské choroby, [a] kterých se lekáš [b] a dolehnou [t41] na tebe.
61 Také všechny nemoci a všechny rány, které nejsou zapsány v knize tohoto zákona [a] na tebe Hospodin přivede, dokud nebudeš vyhlazen.
62 Zůstane [a] vás malá hrstka, [t42] místo aby vás bylo tolik, jako hvězd [b] na nebi, protože jsi neuposlechl Hospodina, svého Boha.
63 I stane se, že tak jako nad vámi Hospodin jásal, [a] když vám prokazoval dobro [b] a rozmnožoval vás, tak bude nad vámi Hospodin jásat, když vás bude hubit [c] a když vás bude vyhlazovat a budete vyrváni [d] ze země, do které jdeš, abys ji obsadil.
64 Hospodin tě rozptýlí [a] mezi všechny národy z jednoho konce země až na druhý [t43] a budeš tam sloužit jiným bohům, které jsi neznal ty ani tvoji otcové, dřevu [b] a kameni.
65 Mezi těmi národy se neusadíš a nebude tam místo odpočinku [a] pro tvou nohu, ale Hospodin ti tam dá třesoucí [b] se srdce, hasnoucí oči a zoufalou [t44] duši.
66 Tvůj život bude držet na vlásku. [t45] Budeš se lekat [a] (v noci i ve dne) [t46] a (nebudeš si jistý vlastním životem.) [t47]
67 Ráno řekneš: (Kéž by tak byl) [t48] večer: A večer řekneš: Kéž by tak bylo ráno — pro strach svého srdce, kterým se budeš bát, a kvůli tomu, co tvé oko uvidí. [t49]
68 Hospodin tě přivede na lodích zpět do Egypta, cestou, o které jsem ti řekl, že ji již nikdy [a] neuvidíš. Tam se budete nabízet svým nepřátelům na prodej za otroky a otrokyně a nebude, kdo by vás koupil.
Deuteronomium 30 : 19
19 Povolávám dnes proti vám za svědky nebesa i zemi. [a] Předložil jsem ti život a smrt, požehnání a kletbu. Zvol si život, abys zůstal naživu ty i tvé potomstvo,
Exodus 20 : 1 – 26
1 Potom Bůh vyhlásil (všechna tato slova.) [a] Řekl:
2 Já [t1] (Hospodin jsem tvůj Bůh,) [t2] který jsem tě vyvedl [a] z egyptské země, z domu otroctví. [b]
3 Nebudeš mít jiné bohy vedle [t3] mne.
4 Neuděláš si tesanou modlu ani jakékoliv zpodobení toho, co je nahoře na nebi nebo dole na zemi či ve vodě pod zemí.
5 Nebudeš se jim klanět a nebudeš jim otročit, neboť já Hospodin, tvůj Bůh, jsem Bůh žárlivý, který s trestem navštěvuji vinu otců na synech i [t4] na třetí a na čtvrté generaci těch, kdo mě nenávidí,
6 ale prokazuji milosrdenství tisícům těch, kdo mne milují a zachovávají mé příkazy.
7 Nebudeš brát jméno Hospodina, svého Boha, nadarmo, protože Hospodin nenechá bez trestu toho, kdo bere jeho jméno nadarmo.
8 Pamatuj [t5] na sobotní den, abys ho posvětil.
9 Šest dní budeš pracovat a dělat všechnu svou práci,
10 ale sedmý den je sobota patřící Hospodinu, tvému Bohu. Nebudeš dělat žádnou práci ty ani tvůj syn ani tvá dcera, tvůj otrok ani tvá otrokyně, tvé zvíře ani tvůj příchozí, který je ve tvých branách,
11 protože šest dní Hospodin dělal nebesa a zemi, moře a všechno, co je v nich, a sedmý den odpočinul. Proto Hospodin požehnal sobotní den a posvětil ho. [a]
12 Cti [a] svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny [t6] na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
13 Nebudeš vraždit! [a]
14 Nebudeš cizoložit! [a]
15 Nebudeš krást! [a]
16 Nebudeš vydávat proti svému bližnímu falešné svědectví! [a]
17 Nebudeš dychtit [a] po domě svého bližního. Nebudeš dychtit po ženě [b] svého bližního ani po jeho otroku ani po jeho otrokyni ani po jeho býku ani po jeho oslu, vůbec po ničem, co patří tvému bližnímu.
18 Všechen lid [a] sledoval hřmění a blýskání, zvuk beraního rohu a horu zahalenou kouřem. Když to lid sledoval, roztřásli se a zůstali stát opodál.
19 Řekli Mojžíšovi: Mluv s námi ty a budeme naslouchat. Ať s námi nemluví Bůh, abychom nezemřeli. [a]
20 Mojžíš lidu odpověděl: Nebojte [a] se, protože Bůh přišel, aby vás vyzkoušel [b] a aby na vás byla bázeň [c] před ním, abyste nehřešili. [d]
21 Lid zůstal stát opodál a Mojžíš přistoupil k (husté temnotě,) [a] kde byl Bůh.
22 Hospodin řekl Mojžíšovi: Toto řekneš synům Izraele: Sami jste viděli, že jsem s vámi mluvil z nebe. [a]
23 Neuděláte si vedle [t7] mne bohy stříbrné, neuděláte si ani bohy zlaté. [a]
24 Uděláš mi oltář [a] z hlíny a budeš na něm obětovat své zápaly [t8] a své pokojné oběti, svůj brav a svůj skot. Na každém místě, kde nechám připomínat své jméno, [b] přijdu k tobě a požehnám ti.
25 Jestliže mi uděláš oltář z kamenů, [a] nesmíš používat kameny tesané, [b] protože když se nad ním [t9] rozeženeš svým dlátem, znesvětíš ho.
26 A nebudeš vystupovat na můj oltář po stupních, aby se na něm neodhalovala tvá nahota. [a]
Deuteronomium 28 : 47 – 48
47 Protože jsi nesloužil Hospodinu, svému Bohu, s radostí [a] a vděčným [t29] srdcem v hojnosti všeho,
48 budeš sloužit svým nepřátelům, které na tebe Hospodin pošle, v hladu a žízni, [a] nahotě a nedostatku všeho. Vloží na tvou šíji železné jho, [b] dokud tě nevyhladí.
Římanům 15 : 13
13 [c]Bůh naděje kéž vás naplní veškerou radostí [a] a pokojem ve víře, [t8] abyste se rozhojňovali [b] v naději [c] mocí Ducha Svatého. [d]
1. Timoteovi 5 : 8
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
Leviticus 26 : 1 – 46
1 Nedělejte si nicotnosti [t1] ani tesané modly, [a] nestavte si posvátné sloupy [b] ani si nepokládejte ve své zemi (kamenné obrazy,) [v2] abyste se jim [t3] klaněli. [c] Neboť já Hospodin jsem váš Bůh.
2 Zachovávejte mé soboty a mějte v úctě mou svatyni. [a] Já jsem Hospodin.
3 Jestliže budete žít podle mých ustanovení, zachovávat mé příkazy a plnit je, [a]
4 dám vám deště [a] v jejich čas, země vydá svou úrodu [b] a polní stromy [c] vydají své ovoce,
5 výmlat u vás dosáhne [t4] až k vinobraní a vinobraní dosáhne [t4] až k setbě. [a] Budete jíst chléb svůj do sytosti a budete bydlet ve své zemi v bezpečí. [b]
6 Dám v zemi pokoj, [a] ulehnete a nikdo vás nevyděsí. [b] Způsobím, že ze země zmizí divá [t5] zvěř [c] a meč [d] nebude procházet vaší zemí.
7 Budete pronásledovat své nepřátele a padnou před vámi mečem.
8 Pět z vás bude pronásledovat sto a sto z vás bude pronásledovat deset tisíc. [a] Vaši nepřátelé padnou před vámi mečem.
9 Obrátím [a] se k vám, rozplodím [b] vás a rozmnožím [c] a ustanovím [d] s vámi svou smlouvu.
10 Budete jíst staré, dlouho uložené zrno a staré budete vyklízet před novým.
11 Učiním si mezi vámi příbytek [a] a má duše si vás nezoškliví. [b]
12 Budu se mezi [a] vámi procházet, budu vaším Bohem a vy budete mým lidem. [b]
13 Já Hospodin jsem váš Bůh, který jsem vás vyvedl z egyptské země, abyste již nebyli jejich otroky. Zlomil jsem kolíky [a] vašeho jha a dal jsem vám chodit zpříma.
14 Jestliže mě však nebudete poslouchat [a] a nebudete plnit všechny tyto příkazy,
15 jestliže zavrhnete má ustanovení a vaše duše si zoškliví má nařízení, takže nebudete plnit všechny mé příkazy a porušíte mou smlouvu,
16 tak já naložím s vámi takto: Ustanovím nad vámi děs, [a] úbytě [b] a horečku, která hubí oči [t6] a stravuje život. Zasejete své semeno zbytečně — pohltí to vaši nepřátelé. [c]
17 Obrátím svou tvář [a] proti vám, budete poraženi [t7] od svých nepřátel; ti, kdo vás nenávidí, [b] budou nad vámi panovat [c] a budete utíkat, i když vás nikdo nebude honit. [d]
18 Jestliže mě ani potom nebudete poslouchat, budu vás dále káznit sedminásobně za vaše hříchy.
19 Zlomím vaši silnou pýchu [t8] a učiním vaše nebe jako ze železa [v9] a vaši zemi jako z bronzu,
20 takže vaše síla vyjde naprázdno. [a] Vaše země nevydá svou úrodu a stromy země nevydají své ovoce.
21 Jestliže (se budete vůči mně stavět nepřátelsky) [t10] a nebudete mě chtít poslouchat, přidám vám sedminásobně ran [a] podle vašich hříchů.
22 Pošlu na vás polní zvěř [a] a ta vás učiní bezdětnými, [b] vyhladí váš dobytek a bude vás umenšovat, takže vaše cesty budou zpustošeny. [c]
23 Jestliže se ani tím [t11] nedáte ode mě pokárat a budete se vůči mně stavět nepřátelsky,
24 také já se budu vůči vám stavět nepřátelsky, ano, zasáhnu [t12] vás sedminásobně za vaše hříchy.
25 Přivedu na vás meč pomsty, [a] který pomstí smlouvu. Shromáždíte-li se do svých měst, pošlu do vašeho středu mor [b] a budete vydáni do ruky nepřítele.
26 Když vám zlomím hůl [a] chleba, deset žen vám bude péct chléb v jedné peci a přinesou vám zpět chléb na váhu, takže budete jíst, ale nenasytíte se.
27 Jestliže mě ani potom nebudete poslouchat a budete se vůči mně stavět nepřátelsky,
28 budu se i já vůči vám stavět nepřátelsky a s hněvem, ano, budu vás kárat [a] sedminásobně za vaše hříchy.
29 Budete jíst maso svých synů a budete jíst maso svých dcer. [a]
30 Zničím vaše návrší, [a] vyhladím vaše kadidlové oltáře, [b] na mrtvoly vašich bůžků [c] položím vaše mrtvoly a má duše si vás zoškliví. [d]
31 Vaše města proměním v trosky, [a] zpustoším vaše svatyně [b] a (nebudu moci cítit vaši příjemnou vůni.) [t13]
32 Zpustoším zemi, takže se jí budou hrozit [a] vaši nepřátelé, kteří v ní budou bydlet.
33 Rozptýlím [a] vás mezi národy, vytasím [b] za vámi meč, vaše země se stane pustinou a vaše města se stanou troskami.
34 Tehdy si země vynahradí svůj odpočinek [t14] po celou dobu svého zpustošení, kdy vy budete v zemi svých nepřátel. Tehdy země odpočine a vynahradí si svůj odpočinek [t14]
35 po celou dobu svého zpustošení bude odpočívat tak, jak neodpočívala o vašich sobotách, když jste v ní sídlili.
36 (Co se týče) [t15] těch, kdo z vás zůstanou, přivedu [t16] v zemích jejich nepřátel malomyslnost do jejich srdcí, takže je zažene zvuk odvátého [a] listí; budou utíkat jako se utíká před mečem, padnou, i když je nikdo nebude honit.
37 Budou klopýtat [a] jeden přes druhého, jako se klopýtá před mečem, i když je nikdo nebude honit. Nebudete mít sílu obstát před svými nepřáteli.
38 Zahynete mezi národy, země vašich nepřátel vás pohltí.
39 A ti, kdo z vás zůstanou, budou chřadnout [a] pro své provinění v zemích svých nepřátel a také pro provinění svých otců budou chřadnout spolu s nimi.
40 Jestliže však vyznají [a] vinu [b] svou a vinu svých otců, svou věrolomnost, [c] kterou se zpronevěřili vůči mně, takže se vůči mně stavěli nepřátelsky, [d]
41 (také já jsem se stavěl vůči nim nepřátelsky [a] a přivedl jsem je do země jejich nepřátel), tehdy se jejich neobřezané srdce [b] pokoří [c] a tehdy vynahradí své provinění,
42 a já budu pamatovat na svou smlouvu s Jákobem. [a] I na svou smlouvu s Izákem [b] i na svou smlouvu s Abrahamem [c] budu pamatovat a na zemi [d] budu pamatovat.
43 Země bude jimi opuštěna, [a] vynahradí si svůj odpočinek, když bude zpustošena, bez nich, a oni si vynahradí své provinění právě proto, že zavrhli má nařízení a jejich duše si zošklivila má ustanovení.
44 Ale i přesto, že budou v zemi svých nepřátel, nezavrhnu je a nezošklivím [a] si je zcela, takže bych porušil svou smlouvu s nimi, neboť já Hospodin jsem jejich Bůh.
45 Budu kvůli nim pamatovat na smlouvu s jejich předky, [t17] které jsem vyvedl [a] z egyptské země před zraky [b] národů, abych byl jejich Bohem. Já jsem Hospodin.
46 Toto jsou ustanovení, nařízení a zákony, které ustanovil Hospodin mezi sebou a syny Izraele na hoře Sínaj [a] prostřednictvím Mojžíše. [b]
1. Korintským 13 : 3
3 A kdybych dal [a] pro nasycení chudých všechen svůj majetek [b] a kdybych vydal své tělo k spálení, [t2] ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. [c]
Malachiáš 3 : 10
10 Přineste celý desátek [a] do skladu, [t6] ať je potrava v mém domě. Vyzkoušejte mě takto, praví Hospodin zástupů, zdali vám neotevřu nebeské průduchy [b] a nevyleji [t7] na vás požehnání, dokud nebude dostatek. [t8]
Žalmy 46 : 1
1 Pro vedoucího chval. Synové Kórachovi. Na alamót. [v1] Píseň. [t2]
Genesis 28 : 14
14 Tvého potomstva bude jako prachu [a] země. Rozhojníš [b] se na západ i na východ, na sever i na jih. V tobě a v tvém semeni [c] budou požehnány [d] všechny čeledi [t10] země.
Římanům 13 : 4
4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, [t3] vykonavatelem hněvu [a] nad tím, kdo činí zlo.
Galatským 3 : 10
10 Neboť všichni ti, kteří jsou ze skutků Zákona, jsou pod prokletím, neboť je napsáno: ‚Proklet je každý, kdo nezůstává ve všem tom, co je napsáno v knize [t15] Zákona, aby to činil.‘ [a]
2. Korintským 9 : 7
7 Každý ať dá, jak si předsevzal v srdci, [a] ne se zármutkem nebo z donucení; [b] vždyť radostného dárce miluje Bůh.
2. Paralipomenon 17 : 1 – 19
1 Po [a] něm se stal králem jeho syn Jóšafat. Počínal si v Izraeli zmužile. [b]
2 Do všech opevněných judských měst umístil vojsko a umístil posádky [a] na judském území i v efrajimských městech, která dobyl jeho otec Ása. [b]
3 Hospodin byl [a] s Jóšafatem, protože (chodil po prvních [t1] cestách svého otce [v2] Davida) [t3] a nedotazoval se baalů, [b]
4 ale dotazoval [a] se Boha svých otců a žil [b] podle jeho příkazů, a ne podle skutků Izraele.
5 Hospodin upevnil [a] království v jeho ruce a všichni Judejci dávali Jóšafatovi dary, takže měl mnoho bohatství a slávy. [b]
6 Když (získal na Hospodinových cestách [a] více odvahy,) [t4] ještě odstranil návrší a posvátné kůly [b] z Judska.
7 Ve třetím roce svého kralování poslal svá knížata Ben-chajila, Obadjáše, Zekarjáše, Netanela a Míkajáše, aby učili v judských městech.
8 S nimi byli lévijci Šemajáš, Netanjáš, Zebadjáš, Asáel, Šemiramót, Jónatan, Adónijáš, Tobijáš a Tób-adónijáš, lévijci, a s nimi kněží Elíšama a Jóram.
9 Učili v Judsku a měli s sebou knihu Hospodinova zákona. Obcházeli všechna judská města a učili mezi lidem.
10 Strach [a] z Hospodina padl na všechna království zemí, které byly okolo Judska, a nebojovala [t5] s Jóšafatem.
11 Někteří z Pelištejců přinášeli Jóšafatovi dávky [t6] a náklad stříbra. Také Arabové mu přiváděli brav: sedm tisíc sedm set beranů a sedm tisíc sedm set kozlů.
12 Jóšafat (stále velmi bohatl,) [t7] takže postavil v Judsku pevnosti [a] a města pro sklady. [b]
13 V judských městech měl mnoho zásob [t8] a v Jeruzalémě bojovníky, [t9] (udatné hrdiny.) [a]
14 Toto byly jejich počty podle domu jejich otců: z Judska, velitelé nad tisíci: velitel Adna a s ním tři sta tisíc udatných hrdinů;
15 vedle něj velitel Jóchanan a s ním sto osmdesát tisíc;
16 vedle něj Amasjáš, syn Zikrího, Hospodinův dobrovolník, [a] a s ním dvě stě tisíc udatných hrdinů;
17 z Benjamína udatný hrdina Eljáda a s ním dvě stě tisíc ozbrojených lukem a štítem;
18 vedle něj Józabad a s ním sto osmdesát tisíc vojenských [a] ozbrojenců.
19 Tito sloužili králi kromě těch, které král umístil do opevněných měst po celém Judsku.
Matouš 4 : 1 – 25
1 Tehdy [a] Duch Ježíše vyvedl do pustiny, aby byl pokoušen [t1] od Ďábla. [t2]
2 A když se postil [a] čtyřicet dní a čtyřicet nocí, [b] nakonec vyhladověl. [c]
3 Tu přistoupil Pokušitel [a] a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, [b] řekni, ať se z těchto kamenů stanou chleby.“
4 On však (na to) [t3] řekl: „Je napsáno: ‚Člověk nebude živ jen chlebem, ale každým slovem, které vychází z Božích úst.‘ [a]“
5 Potom ho Ďábel vzal do svatého města, [a] postavil ho na okraj střechy chrámu
6 a řekl mu: „Jsi-li Syn Boží, vrhni se dolů; vždyť je napsáno: ‚Svým andělům přikáže o tobě, a na rukou tě ponesou, abys snad nenarazil nohou na kámen.‘ [a]“
7 Ježíš mu řekl: „Je také napsáno: ‚Nebudeš pokoušet [t4] Pána, svého Boha.‘ [a]“
8 Pak ho Ďábel vzal na velmi vysokou horu a ukázal mu všechna království světa [a] a jejich slávu.
9 A řekl mu: „Toto všechno ti dám, jestliže padneš na zem a pokloníš se mi.“
10 Tu mu Ježíš řekl: „Odejdi, [a] Satane. [b] Vždyť je napsáno: ‚Pánu, svému [c]Bohu, se budeš klanět [c] a jeho jediného uctívat.‘ [d]“
11 A tehdy ho Ďábel opustil. A hle, andělé [a] přistoupili a sloužili mu.
12 Když Ježíš uslyšel, že byl Jan uvězněn, [t5] odebral se do Galileje.
13 Opustil Nazaret, [a] šel a usadil se v Kafarnaum, [b] které je u moře, v oblastech Zabulón [c] a Neftalí, [d]
14 aby se naplnilo, [a] co bylo řečeno skrze proroka Izaiáše:
15 ‚Země Zabulón a země Neftalí, cestou u moře, za Jordánem — Galilea pohanů; [t6]
16 lid sedící v temnotě uviděl veliké světlo, těm, kteří seděli v krajině a stínu smrti, vzešlo světlo.‘ [a]
17 Od té chvíle začal Ježíš hlásat a říkat: „Čiňte pokání, [a] neboť se přiblížilo [b] království Nebes.“
18 Když [a] se procházel podél Galilejského moře, [v7] uviděl dva bratry, Šimona zvaného Petr [b] a jeho bratra Ondřeje, jak do moře vrhají kruhovou síť; [c] byli totiž rybáři.
19 ekl jim: Ř„Pojďte za mnou [a] a učiním z vás rybáře lidí. [v8]“ [b]
20 Oni hned opustili [a] sítě a následovali [b] ho.
21 A když odtamtud poodešel, uviděl jiné dva bratry, Jakuba, [a] syna Zebedeova, [b] a jeho bratra Jana, [c] jak v lodi se svým otcem Zebedeem spravují své sítě. I povolal je.
22 Oni ihned opustili loď i svého otce a následovali ho.
23 Procházel celou Galilejí, učil [a] v jejich synagogách, [v9] hlásal (evangelium království) [t10] a uzdravoval [b] každou nemoc a každou slabost [t11] v lidu.
24 Pověst [t12] o něm se roznesla po celé Sýrii. [a] Přinesli k němu všechny nemocné, [t13] kteří byli sužováni rozličnými nemocemi a trápeními, démonizované, [b] náměsíčné [c] i ochrnuté [d] a on je uzdravil.
25 Šly za ním veliké zástupy [a] z Galileje, Dekapole, [v14] Jeruzaléma, Judska i Zajordání. [b]
Genesis 4 : 1 – 26
1 I poznal [v1] člověk [t2] svou ženu Evu a ta otěhotněla a porodila Kaina. Řekla: (Vytvořila [t3] jsem muže s Hospodinem. [t4]) [t5]
2 Dále porodila jeho bratra Ábela. [v6] Ábel se stal pastýřem ovcí, [a] ale Kain se stal rolníkem. [t7]
3 (Po nějakém čase) [t8] se stalo, že Kain přinesl z plodů země (obětní dar) [t9] Hospodinu.
4 I Ábel obětoval, avšak on přinesl z prvorozených [a] svého stáda a z nich ty tučné části. [b] A Hospodin shlédl [c] na Ábela a na jeho obětní dar,
5 ale na Kaina [a] a na jeho obětní dar neshlédl. Kain vzplanul velikým hněvem [b] a jeho tvář opadla. [t10]
6 Hospodin Kainovi řekl: Proč jsi vzplanul hněvem a proč tvoje tvář opadla?
7 Cožpak (nebudeš pozdvižen,) [t11] budeš-li jednat správně? [a] A jestli nebudeš jednat správně, ve dveřích číhá hřích. [b] Dychtí [t12] po tobě, ale ty nad ním [t13] máš [t14] vládnout.
8 Kain řekl [a] svému bratru Ábelovi: (Pojďme na pole.) [t15] A stalo se, když byli na poli, že Kain povstal proti svému bratru Ábelovi a zabil ho.
9 Hospodin řekl Kainovi: Kde [a] je tvůj bratr Ábel? On odpověděl: Nevím. [b] Cožpak jsem strážcem svého bratra?
10 Hospodin řekl: Cos to udělal? [a] Slyš, krev [b] tvého bratra ke mně křičí [c] ze země!
11 A nyní budeš proklet (a vyvržen ze) [t16] země, [a] která otevřela svá ústa, aby ze tvé ruky přijala krev tvého bratra.
12 Když budeš obdělávat zemi, již ti nevydá svou sílu. Budeš na [a] zemi bezdomovcem a tulákem.
13 Kain Hospodinu odpověděl: Můj trest [t17] je větší, než se dá unést.
14 Hle, dnes jsi mne vyhnal z povrchu země a před tvou tváří se budu muset ukrývat. [t18] Budu na zemi bezdomovcem a tulákem a každý, kdo mě najde, mne bude moci zabít.
15 Hospodin mu řekl: (Ne tak.) [t19] Kdokoliv by Kaina zabil, přivodí si sedminásobnou pomstu. [a] A Hospodin vložil na Kaina znamení, [b] aby ho nikdo, kdo ho najde, nezabil.
16 Kain odešel od Hospodina [a] a pobýval v zemi Nódu [v20] na východ od Edenu. [b]
17 I poznal Kain svou ženu, ta otěhotněla a porodila Henocha. [t21] Pak stavěl [a] město a nazval [b] jméno toho města podle jména svého syna Henocha.
18 Henochovi se narodil Írad, Írad zplodil Mechújáela, Mechújáel [t22] zplodil Metúšáela, Metúšáel zplodil Lámecha.
19 Lámech si vzal dvě [a] ženy. Jméno jedné bylo Áda a jméno druhé Sila.
20 Áda porodila Jábala, který se stal otcem těch, kdo bydlí ve stanu a chovají dobytek.
21 Jeho bratr se jmenoval Júbal. Ten se stal otcem všech hrajících na lyru a flétnu.
22 A Sila, ta také porodila: Túbal-kaina, (kováře všech bronzových a železných nástrojů.) [t23] Túbal-kainova sestra byla Naama.
23 I řekl Lámech svým ženám: Ádo a Silo, slyšte můj hlas! Ženy Lámechovy, naslouchejte mé řeči! Neboť (jsem zabil muže za svou modřinu, [a] chlapce [t24] za svůj šrám.) [t25]
24 Jestliže Kain bude pomstěn sedminásobně, [a] Lámech sedmdesátisedminásobně.
25 Adam znovu poznal svou ženu, ta porodila syna a dala mu jméno Šét, [v26] neboť řekla: Bůh mi vložil dalšího potomka místo Ábela, jehož zabil Kain.
26 A Šétovi, také jemu se narodil syn. Dal mu jméno Enóš. Tehdy začalo vzývání [a] Hospodinova jména.
Exodus 22 : 1 – 31
1 Jestliže bude dopaden zloděj při vloupání [a] a bude bit, takže zemře, nebude za něj prolita krev. [t1]
2 Jestliže (to bude po východu slunce,) [t2] bude za něj prolita krev. [t3] Zloděj musí ztrátu plně nahradit. Pokud nic nemá, bude za svou krádež prodán. [a]
3 Jestliže se u něj skutečně nalezne živé to, co ukradl, — ať býk, osel či ovce — nahradí to dvojnásobně. [v4]
4 Když někdo (nechá spásat pole či vinici a pustí) [t5] svůj dobytek pást se na cizí pole, nahradí to tím nejlepším ze svého pole či ze své vinice.
5 Když vyšlehne oheň, zasáhne trní [v6] a stráví stoh, nepožaté obilí či pole, ten, kdo požár zapříčiní, musí plně nahradit to, co bylo spáleno.
6 Když dá někdo svému bližnímu do úschovy stříbro nebo nějaké předměty a bude to z domu toho muže ukradeno, pokud bude zloděj dopaden, nahradí to dvojnásobně.
7 Jestliže nebude zloděj dopaden, předstoupí majitel domu před Boha, [a] nevztáhl-li ruku na práci [t7] svého bližního.
8 Při každé zpronevěře — ohledně býka, osla, ovce, oděvu, ohledně jakékoliv ztracené věci, o které někdo řekne: To je ono — přijde záležitost těch dvou před Boha. [a] Koho Bůh prohlásí vinným, ten nahradí ztrátu svému bližnímu dvojnásobně.
9 Když někdo dá svému bližnímu do úschovy osla, býka, ovci či jakékoliv zvíře a to zemře, bude zraněno [t8] či odvlečeno [v9] a nikdo to neviděl,
10 (Hospodinova přísaha) [t10] bude mezi těmi dvěma, že [t11] nevztáhl ruku na práci svého bližního. Jeho majitel to přijme a držitel [t12] nebude nic nahrazovat.
11 Jestliže mu to však skutečně ukradli, [t13] nahradí to jeho majiteli.
12 Jestliže to bylo opravdu roztrháno na kusy, přinese mu důkaz [t14] a rozsápané [t15] zvíře nebude nahrazovat.
13 Když si někdo vyžádá dobytče [t16] od svého bližního, to bude zraněno nebo zemře [t17] a majitel u toho nebude, musí ztrátu plně nahradit.
14 Jestliže u toho jeho majitel bude, nebude ztrátu nahrazovat. Jestliže si je pronajal, ztráta je kryta odměnou.
15 Když někdo svede pannu, která není zasnoubená, a bude s ní spát, jistě za ni zaplatí věno, aby se stala jeho ženou. [a]
16 Jestliže mu ji její otec rozhodně odmítne dát, odváží stříbro jako věno za pannu.
17 Čarodějnici [a] nenecháš naživu.
18 Každý, kdo obcuje [a] se zvířetem, bude jistě usmrcen.
19 Ten, kdo obětuje [a] jiným bohům [b] než Hospodinu samému, bude zasvěcen zkáze. [c]
20 Nebudeš utiskovat příchozího [a] ani ho nebudeš utlačovat, neboť jste byli příchozími [b] v egyptské zemi.
21 Žádnou vdovu [a] ani sirotka nebudete utlačovat. [t18]
22 Jestliže bys ho přece utlačoval, takže by ke mně úpěnlivě volal, [t19] jistě vyslyším jeho volání, [a]
23 vzplanu hněvem [a] a pobiji vás mečem, [b] takže se vaše ženy stanou vdovami [c] a vaši synové sirotky.
24 Jestliže půjčíš peníze [t20] mému lidu, chudému, který je s tebou, nebudeš vůči němu jednat jako lichvář, neuložíš mu úrok. [a]
25 Jestliže vezmeš do zástavy [a] plášť svého bližního, do západu slunce mu ho vrať,
26 neboť je to jeho jediná přikrývka, je to jeho plášť pro jeho tělo. V čem by jinak spal? I stane se, že bude ke mně úpěnlivě volat a vyslyším ho, neboť jsem milostivý. [a]
27 Nebudeš proklínat [a] Boha [t21] ani předáka [b] ve svém lidu nebudeš proklínat. [t22]
28 Neopozdíš se s obětí ze svého plného výnosu [a] a své šťávy. [t23] Svého prvorozeného [b] syna dáš mně.
29 Tak naložíš i se svým býkem a se svou ovcí: [t24] sedm dní bude u své matky a osmého [a] dne jej dáš mně.
30 Budete mým svatým lidem. [t25] Nebudete jíst maso zvířete rozsápaného [a] na poli, ale hodíte ho psovi.
2. Timoteovi 3 : 16 – 17
16 Veškeré Písmo [a] je (vdechnuté Bohem) [t16] a je užitečné [b] k učení, k usvědčování, [c] k napravování, k výchově ve spravedlnosti,
17 aby Boží člověk [a] byl (takový, jaký má být), [t17] důkladně vystrojený ke každému dobrému skutku. [b]
Leave a Reply