Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví pomůže vám překonat těžké časy pro matky
Žalmy 107 : 1 – 43
1 Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné! [a]
2 Tak ať řeknou Hospodinovi vykoupení, [a] ti, které vykoupil [b] z ruky protivníka.
3 Shromáždil [a] je ze zemí, od východu i od západu, od severu i od moře. [t1]
4 Bloudili pouští, pustou [t2] krajinou, [a] cestu (do města, kde by mohli sídlit,) [t3] však nenalezli.
5 Hladověli a žíznili, klesali na duši. [t4]
6 Když ale ve své tísni [a] úpěnlivě volali [b] k Hospodinu, vysvobozoval je z jejich úzkostí [c]
7 a vedl je přímou cestou, [a] až přišli do města, kde mohli sídlit.
8 Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi [t5] koná: [a]
9 Duši lačnou [a] nasytil a duši hladovou naplnil dobrými věcmi. [b]
10 Seděli v temnotách, [a] v nejhlubší tmě, [t6] uvězněni v soužení [t7] i v okovech, [t8]
11 neboť se vzepřeli [a] řeči Boží a pohrdli [b] úradkem [c] Nejvyššího. [d]
12 Pokořil [a] tedy jejich srdce trápením; [t9] padli, a pomocníka [b] nebylo.
13 Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil [a] je z jejich úzkostí. [b]
14 Vyvedl je z temnoty, z nejhlubší tmy, [a] a zpřetrhal [b] jejich pouta. [c]
15 Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná: [a]
16 Neboť rozlámal bronzová vrata a rozbil železné závory. [a]
17 Hlupáci [a] bývají pokořeni pro svou věrolomnou cestu a pro své viny. [t10]
18 Jejich duše si ošklivila veškerý pokrm, [a] dospěli až k branám smrti. [b]
19 Když ale ve své tísni úpěnlivě volali k Hospodinu, zachránil je z jejich úzkostí. [a]
20 Poslal své slovo [a] a uzdravil je; [b] zachránil [c] je z jámy. [t11]
21 Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná; [a]
22 ať obětují oběti díků [a] a s jásotem vyprávějí o jeho skutcích!
23 Ti, kdo se na lodích vydali na moře, [a] kdo konali práci [v12] na velkých vodách, [b]
24 ti viděli Hospodinovy skutky a jeho divy na hlubině:
25 Promluvil a povstal bouřlivý vichr, [a] který zvedal vlny. [b]
26 Stoupali k nebi, klesali do hlubin, jejich duše se v té zhoubě [t13] rozplývaly. [a]
27 Motali se, potáceli se jako opilec. [a] A veškerá jejich moudrost byla k ničemu. [t14]
28 Když ale ve své tísni úpěnlivě volají k Hospodinu, vyvádí je z jejich úzkostí. [a]
29 Proměnil bouři v utišení, [t15] vlnobití [t16] utichlo. [a]
30 Oni se radovali, že utichlo, [a] a on dovedl je do vytouženého přístavu. [t17]
31 Ať vzdávají Hospodinu chválu za jeho milosrdenství a za divy, které pro lidi koná. [a]
32 Ať ho vyvyšují v shromáždění [a] lidu, v zasedání starších ať ho chválí.
33 Proměňuje [a] řeky v pustinu, [b] prameny vod ve vyprahlou zemi, [c]
34 (úrodnou zemi) [t18] v slatinu [a] — pro zlo těch, kdo v ní sídlí. [b]
35 Pustinu mění v jezero, [t19] vyprahlou [t20] zemi v prameny vod, [a]
36 a usazuje [t21] tam vyčerpané, [t22] aby tam založili [t23] město, kde by mohli sídlit. [a]
37 Oseli pole, vysadili vinice [a] — a sklidili úrodu plodin.
38 Bůh jim žehnal a velmi se rozmnožili; [a] nedovoloval, aby jejich dobytka ubývalo. [b]
39 Jich však ubývalo a klesali pod hrozným [t24] a bolestným útlakem,
40 když Bůh vylil pohrdání na šlechtice [a] a nechal je bloudit v pustém bezcestí. [b]
41 Nuzného však uvedl do bezpečí před soužením a rodiny rozmnožil jako stádo. [v25]
42 Přímí to vidí a radují [t26] se, ale každá podlost zavírá ústa. [t27]
43 Kdo je moudrý, [a] bude tyto věci zachovávat [t28] a porozumí [b] Hospodinovým milosrdným činům. [c]
Leave a Reply