Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví pomazání
1. Janův 2 : 27
27 Ve vás však zůstává pomazání, [a] které jste od něho přijali, a nepotřebujete, aby vás někdo učil; [v13] jeho [t14] pomazání vás učí [b] všemu a je pravdivé a neklame; [t15] jak vás vyučilo, tak zůstávejte [c] v něm.
Lukáš 4 : 18
18 ‚Pánův Duch je (na mně), [t7] protože mne pomazal, abych zvěstoval evangelium [a] chudým; poslal mne vyhlásit zajatcům propuštění a slepým nabytí zraku, propustit [t8] zlomené na svobodu,
Izaiáš 61 : 1 – 11
1 Duch [a] Panovníka Hospodina je na mně, protože mne Hospodin pomazal. [v1] Poslal mne přinášet radostnou novinu [b] pokorným, [t2] ovázat rány zlomeným [c] v srdci, vyhlásit zajatcům propuštění [d] a (vězňům [e] otevření žaláře;) [t3] [f]
2 vyhlásit rok Hospodinovy přízně [a] a den pomsty [b] našeho Boha; potěšit všechny truchlící; [c]
3 zajistit pro truchlící na Sijónu, aby jim byla dána čelenka [t4] místo [a] popela, [b] olej [v5] veselí [c] místo truchlení, závoj [t6] chvály [t7] místo ducha malomyslnosti. Budou nazváni: Duby [d] spravedlnosti, setba Hospodinova, aby byl oslaven. [e]
4 Oni (vybudují odvěké trosky,) [a] dají povstat místům [t8] od počátku opuštěným, [b] obnoví zpustlá města, opuštěná z generace na generaci.
5 Cizinci povstanou a budou pást vaše stáda a synové cizozemce [a] budou vašimi oráči a vašimi vinaři.
6 A vás budou nazývat Hospodinovými kněžími, [a] budou vám říkat služebníci [b] našeho Boha. Budete užívat majetek národů [c] a jejich slávou [t9] se budete chlubit.
7 Místo své dvojnásobné hanby, [a] a protože volali: Potupa je jejich podíl!, obdrží ve své zemi dvojnásobný [v10] podíl a bude jim patřit věčná radost. [b]
8 Neboť já, Hospodin, miluji právo [a] a nenávidím (podlou loupež.) [t11] Dám jim věrně jejich odměnu a uzavřu s nimi věčnou smlouvu. [b]
9 Jejich potomstvo bude známé mezi národy a jejich potomci uprostřed lidí. Všichni, kdo je uvidí, uznají, že oni jsou potomstvem, které požehnal Hospodin.
10 Velice se budu veselit [a] v [t12] Hospodinu, má duše bude jásat [b] v mém Bohu, protože mne oděl [c] rouchem záchrany, zahalil mne pláštěm spravedlnosti. Jsem jako ženich, který má kněžský turban, jako nevěsta, která se zdobí [d] svými předměty.
11 Neboť jako země nechává vzejít svůj výhonek a jako zahrada dává vyrůst své setbě, tak Panovník Hospodin dá vyrůst [a] spravedlnosti a chvále přede všemi národy.
Jakubův 5 : 14
14 Je někdo mezi vámi nemocen? [t7] Ať zavolá starší [a] sboru a ti ať se nad ním pomodlí a pomažou ho olejem [b] v Pánově jménu.
Marek 6 : 13
13 Vyháněli [a] mnoho démonů, mazali olejem [b] mnohé neduživé [c] a uzdravovali.
1. Janův 2 : 20
20 Vy však máte pomazání [a] od toho Svatého [b] a (víte to všichni). [t11]
Joel 2 : 28
1. Samuelova 16 : 13
13 Samuel vzal roh s olejem a pomazal [a] ho uprostřed jeho bratrů. Od onoho dne i nadále Davida uchvacoval [b] Duch Hospodinův. Samuel vstal a šel do Rámy.
Žalmy 89 : 20
20 Jednou jsi ve vidění [t25] promluvil ke svým věrným. [t26] Řekl jsi: Oděl jsem hrdinu pomocí, vyvýšil jsem vybraného [a] z lidu.
Skutky 19 : 11 – 12
11 A [c]Bůh skrze Pavlovy ruce [a] konal neobvyklé [b] mocné činy, [c]
12 takže i na nemocné odnášeli šátky a zástěry, [a] (které se dotkly jeho těla), [t9] a nemoci se od nich vzdalovaly a zlí duchové vycházeli. [b]
Jan 3 : 1 – 36
1 Mezi [t1] farizeji byl člověk jménem Nikodém, [a] přední muž [t2] mezi Židy.
2 Ten přišel (k Ježíšovi) [t3] v noci a řekl mu: „Rabbi, [a] víme, že jsi přišel [b] od Boha [c] jako učitel, [d] neboť nikdo nemůže činit ta znamení, [e] která činíš ty, není-li s ním [c]Bůh.“ [f]
3 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li [a] se kdo znovu, [t4] nemůže spatřit Boží království. [t5]“
4 Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže podruhé vstoupit do lůna [t6] své matky a narodit se.“
5 Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody [a] a Ducha, [t7] nemůže vstoupit do Božího království. [b]
6 Co se narodilo z těla, [a] je tělo, a co se narodilo z Ducha, [t7] je duch.
7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. [t4]
8 Vítr [t8] vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk, [t9] ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha. [t7]“
9 Nikodém mu odpověděl: „Jak [a] se to může stát?“
10 Ježíš mu odpověděl: „Ty jsi učitel [a] Izraele, a toto nevíš?
11 Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme, co víme, a svědčíme [a] o tom, co jsme viděli, a vy naše svědectví [b] nepřijímáte.
12 Když jsem vám pověděl věci pozemské, [a] a nevěříte, jak uvěříte, povím-li vám věci nebeské? [b]
13 Nikdo nevystoupil [a] do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, [b] Syna člověka, [c] [který je v nebi].
14 A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině, [a] tak musí být vyvýšen [b] Syn člověka,
15 aby každý, (kdo v něho věří, [t10] měl život) [t11] věčný.“ [a]
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
17 Vždyť [c]Bůh neposlal [a] [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, [b] ale aby byl svět skrze něj zachráněn. [c]
18 Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného [t13] Syna Božího.
19 Toto je ten soud, že světlo [a] přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. [b]
20 Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky [a] nebyly odhaleny. [t14]
21 Kdo však činí pravdu, [a] přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“
22 Potom [v15] přišel Ježíš i jeho učedníci do judské země; tam s nimi pobýval a křtil. [a]
23 Také Jan křtil v Ainon, [v16] blízko Salim, protože tam bylo hodně vody; a lidé přicházeli a byli křtěni.
24 Jan totiž ještě nebyl uvržen do vězení. [a]
25 Mezi některými z Janových učedníků a jedním Židem [t17] nastal spor o očišťování. [a]
26 Přišli k Janovi a řekli mu: „Rabbi, [a] ten, který byl s tebou za Jordánem [b] a o němž jsi vydal svědectví, [c] hle, ten křtí a všichni přicházejí k němu.“
27 Jan odpověděl: „Člověk si nemůže vzít nic, není-li mu to dáno [a] z nebe. [b]
28 Vy sami jste [mi] svědky, že jsem řekl: ‚Já nejsem Mesiáš,‘ [a] ale ‚Jsem poslán [b] před ním.‘ [c]
29 Ženich [a] je ten, kdo má nevěstu. Přítel ženicha, který stojí a slyší ho, velmi [t18] se raduje z ženichova hlasu. Tato má radost je tedy naplněna. [b]
30 On musí růst, já však se menšit.“
31 „Kdo přichází shůry, [a] je nade všechny. Kdo je ze země, [b] je pozemský [t19] a mluví pozemsky. Kdo přichází z nebe, [je nade všechny a]
32 svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví [a] nikdo nepřijímá.
33 Kdo přijal jeho svědectví, zpečetil, [a] že Bůh je pravdivý. [b]
34 Ten, koho poslal [t20] Bůh, mluví slova Boží, neboť Bůh dává Ducha bez odměřování.
35 Otec miluje Syna a všechno dal [a] do jeho rukou.
36 Kdo věří v Syna, má věčný život; [a] kdo však Syna odmítá, nespatří život, ale zůstává na něm Boží hněv.“ [b]
Ezechiel 47 : 1 – 23
1 Potom mě přivedl [v1] zpět ke vchodu do domu a hle, odspodu prahu domu [a] vyvěrala voda na východ; průčelí domu totiž mířilo na východ. Voda plynula zdola z pravé strany domu jižně od oltáře.
2 Vyvedl mě skrze severní bránu [v2] a vedl mě okolo směrem ven [t3] k venkovní bráně (obrácené směrem na východ.) [a] A hle, voda crčela z pravé [t4] strany.
3 Když ten muž vycházel k východu (se šňůrou v ruce,) [a] odměřil tisíc loket [v5] a provedl mě skrze vodu; vody bylo po kotníky. [t6]
4 Pak odměřil další tisíc a provedl mě skrze vodu; vody bylo po kolena. Opět odměřil tisíc a provedl mě vodou po bedra.
5 Potom odměřil další tisíc a byl tu potok, kterým jsem nebyl schopen projít, protože voda vystoupila na úroveň vody k plavání, potoka, který se nedá přebrodit.
6 A řekl mi: Viděl [a] jsi přece, lidský synu. [b] Vedl mě a přivedl mě zpět na břeh toho potoka.
7 Když jsem se vrátil, hle, na jednom i druhém břehu potoka bylo velmi mnoho stromoví. [a]
8 Pak mi řekl: Tato voda vytékající do východní oblasti [t7] stekla do Araby. [v8] Pronikla až do moře, [v9] a když se vlila do moře, byla jeho voda uzdravena.
9 I stane se, že každá živá duše, která se bude hemžit všude, kam pronikne potok, bude žít a bude tam velmi mnoho ryb, neboť tam pronikla tato voda. Kamkoli potok pronikne, všechno bude uzdraveno a ožije. [t10]
10 A stane se, že se k němu postaví [t11] rybáři. Od Én-gedí [v12] až do Én-eglajimu [v13] budou místa k rozprostírání sítí. [a] Co se týče druhu, bude tam [t14] ryb velmi mnoho, jako ryb Velikého [t15] moře.
11 Jeho bažiny [t16] a jeho mokřiny však nebudou uzdraveny; byly vydány pro těžbu soli.
12 A podle [t17] toho potoka vyroste na jednom i druhém břehu všelijaké ovocné stromoví; jeho listí [a] nebude vadnout a jeho ovoce neopadá. [t18] Po všechny [t19] měsíce ponese rané ovoce, protože voda pro něj vytéká ze svatyně. Jeho ovoce bude [t20] k jídlu a jeho listí k léčení. [b]
13 Toto praví Panovník Hospodin: Toto je území, na kterém rozdělíte zemi do dědictví [a] pro dvanáct izraelských kmenů. (Josef bude mít dva díly.) [v21]
14 (Jeden jako druhý) [v22] ji zdědíte, zemi, o níž jsem pozvedl svou ruku k přísaze, [a] že ji dám vašim otcům. [b] Tato země vám připadne do dědictví.
15 A toto je hranice [v23] země: Na severní straně od Velikého moře cestou k Chetlonu, [v24] kudy se přichází k Sedadu. [a]
16 Chamát, [v25] Beróta [v26] a Sibrajim, [v27] který je mezi územím Damašku a územím Chamátu; Chasér-tíkón, [v28] který leží při hranici Chavránu. [v29]
17 Od moře pak bude hranicí Chasar-énón, hranice Damašku, daleký sever a hranice Chamátu. To je severní strana.
18 Východní stranu odměříte mezi Chavránem a mezi Damaškem, mezi Gileádem a mezi izraelskou zemí; Jordán od hranice k Východnímu [t30] moři. To je východní strana.
19 Jižní strana pak vede na jih od Támaru [v31] až k (Vodám sváru v Kádeši,) [v32] k Nachale [v33] k Velikému moři. To je jižní strana na jihu. [a]
20 A západní strana: Veliké moře od hranice až proti Lebo-Chamátu. [t34] Toto je západní strana.
21 Rozdělíte si tuto zemi mezi izraelské kmeny.
22 I stane se, že ji přidělíte [t35] do dědictví sobě a příchozím, kteří pobývají jako cizinci uprostřed vás, kteří uprostřed vás zplodili syny. (Budou pro vás jako domorodec mezi syny Izraele, budou s vámi spadat do dědictví uprostřed izraelských kmenů.) [a]
23 I stane se, že v kmeni, v němž s vámi ten příchozí pobýval, tam mu dáte dědictví, je výrok Panovníka Hospodina.
Žalmy 23 : 1 – 6
1 Davidův žalm. Hospodin je můj pastýř, [a] nebudu mít nedostatek. [t1]
2 Dává mi uléhat [t2] na travnatých pastvinách, [a] přivádí [t3] mě k (vodě na místech odpočinku.) [t4]
3 Obnovuje [t5] mou duši, [t6] (pro své jméno) [t7] mě vodí [a] po pravých [t8] stezkách. [b]
4 I kdybych šel údolím (nejhlubší tmy,) [t9] nebudu se bát [a] zlého, neboť ty jsi se [t10] mnou. [b] Tvé žezlo [v11] a tvá hůl [v12] mě potěšují. [v13]
5 Připravuješ [v14] mi [t15] stůl před zraky mých nepřátel, mažeš mi hlavu olejem, [v16] můj kalich [a] přetéká. [t17]
6 Dobrota [t18] a milosrdenství [a] mě budou jistě provázet [v19] po všechny dny mého života. Po dlouhé časy se budu vracet [t20] do Hospodinova domu. [b]
Exodus 29 : 7
7 Vezmeš olej pomazání, [a] vyleješ mu ho na hlavu a pomažeš ho.
Ozeáš 6 : 6
6 Neboť já mám zalíbení [a] v milosrdenství, [t13] a ne v obětech, [b] poznání [c] Boha jsem si oblíbil víc než zápalné oběti. [d]
1. Janův 2 : 15
15 Nemilujte [a] svět [b] ani to, co je ve světě. Jestliže někdo miluje svět, není v něm (Otcova láska). [t8]
Jeremiáš 33 : 20 – 21
20 Toto praví Hospodin: Jestliže budete moci zrušit mou smlouvu se dnem [t13] a mou smlouvu s nocí, takže den a noc nebude ve svůj čas,
21 pak bude zrušena také má smlouva s mým otrokem [a] Davidem — že bude mít syna, který by kraloval na jeho trůnu — a s lévijskými kněžími, [b] mými služebníky. [c]
Exodus 25 : 1 – 40
1 Hospodin promluvil k Mojžíšovi:
2 Promluv [a] k synům Izraele, aby pro mě vybrali dar; [t1] od každého, (koho podněcuje srdce,) [t2] vyberete můj dar. [t1]
3 Toto je dar, [t1] který od nich vyberete: [t3] zlato, stříbro a bronz, [t4]
4 přízi modrou, [v5] purpurovou [a] a karmínovou, [v6] jemné plátno [v7] a kozí [v8] srst,
5 (načerveno zbarvené) [t9] beraní kůže, tachaší [t10] kůže a akáciové [a] dřevo,
6 olej ke svícení, [a] balzámy [b] na olej pomazání [c] a na vonné [d] kadidlo,
7 kameny karneolové [a] a další kameny pro vsazování do efódu a náprsníku. [b]
8 A ať mi udělají svatyni a budu přebývat [v11] uprostřed nich.
9 Právě tak, jak ti ukazuji vzor [t12] příbytku [t13] a vzor všech jeho předmětů, tak to učiníte.
10 Udělají truhlu [v14] z akáciového dřeva dva a půl [v15] loket dlouhou, loket a půl [v16] širokou a loket a půl vysokou.
11 Potáhneš ji čistým zlatem, zevnitř i zvnějšku ji potáhneš a uděláš jí [t17] kolem dokola zlatou obrubu. [a]
12 Odliješ pro ni čtyři zlaté kruhy a dáš je na čtyři její nohy — dva kruhy na jeden bok a dva kruhy na druhý bok.
13 Uděláš též tyče [a] z akáciového dřeva a potáhneš je zlatem.
14 Tyče prostrčíš do kruhů po bocích truhly, aby se na nich mohla truhla nosit.
15 Tyče zůstanou v kruzích truhly, nebudou se z ní vytahovat.
16 Do truhly pak vložíš svědectví, [v18] které ti dám.
17 Uděláš slitovnici [v19] z čistého zlata dva a půl loket dlouhou [v16] a loket a půl širokou. [t17]
18 Uděláš dva zlaté cheruby; uděláš je jako tepanou práci [a] na [t20] obou koncích slitovnice.
19 Jednoho cheruba udělej na [t20] jednom konci a druhého [t20] cheruba na druhém konci. [a] Na [t21] slitovnici uděláte cheruby na obou jejích koncích.
20 Cherubové budou mít křídla roztažená [a] vzhůru; svými křídly budou zastírat [b] slitovnici; budou obráceni jeden k druhému; tváře cherubů budou upřeny na slitovnici.
21 Dáš slitovnici nahoru na truhlu [a] a do truhly vložíš svědectví, [b] které ti dám.
22 Tam se s tebou budu setkávat [t22] a ze slitovnice mezi dvěma cheruby, kteří jsou na truhle svědectví, [a] s tebou budu mluvit o všem, co ti přikáži pro syny Izraele.
23 Uděláš stůl [a] z akáciového dřeva dva lokte dlouhý, loket široký a loket a půl vysoký.
24 Potáhneš ho čistým zlatem a uděláš mu kolem dokola zlatou obrubu. [a]
25 Uděláš mu rám na dlaň [v23] široký kolem dokola a jeho rámu uděláš zlatou obrubu kolem dokola.
26 Uděláš mu čtyři zlaté kruhy a kruhy upevníš na čtyři rohy [t24] na čtyřech jeho nohách.
27 Kruhy budou vedle rámu jako místo pro tyče, aby se mohl stůl nosit.
28 Uděláš tyče z akáciového dřeva a potáhneš je zlatem. Na nich se bude stůl nosit.
29 Uděláš k němu [t25] mísy, kadidlové pánvičky, [t26] konve [a] a obětní misky, s nimiž jsou vylévány [b] lité oběti; uděláš je z čistého zlata.
30 Na stůl budeš dávat předkladný chléb, [t27] aby byl přede mnou ustavičně. [a]
31 Pak uděláš svícen [a] z čistého zlata. Jako tepaná práce [b] bude udělán svícen. Jeho podstavec a jeho ramena, [t28] jeho kalichy, hlavice i květy budou (z jednoho kusu s ním.) [t29]
32 Šest ramen bude vycházet z jeho stran — tři ramena svícnu z jedné strany a tři ramena svícnu z druhé strany.
33 Tři kalichy (v podobě mandloňového [a] květu) [b] budou na jednom rameni — hlavice a květ [c] — a tři kalichy v podobě mandloňového květu budou na druhém [t30] rameni — hlavice a květ. Tak to bude na šesti ramenech vycházejících ze svícnu.
34 Na samotném svícnu budou čtyři kalichy v podobě mandloňového květu — jeho hlavice a jeho květy,
35 hlavice bude pod dvěma rameny z něj vycházejícími, další hlavice bude pod dalšími dvěma rameny z něj vycházejícími a další hlavice bude pod dalšími dvěma rameny z něj vycházejícími, tedy u šesti ramen vycházejících ze svícnu.
36 Jejich hlavice a jejich ramena budou z jednoho kusu s ním, všechno jako tepaná práce z jednoho kusu čistého zlata.
37 Uděláš sedm jeho lamp a jeho lampy [a] se nasadí [b] a budou [t31] osvěcovat prostor [t32] před ním.
38 Také kleště [a] a pánvičky [b] na uhlíky k němu budou z čistého zlata.
39 Bude zhotoven se všemi těmito předměty z talentu [v33] čistého zlata.
40 Hleď, abys je udělal podle jejich vzoru, [a] který ti byl ukázán na hoře.
Izaiáš 10 : 27
27 I stane se v onen den, že bude odstraněno jeho břemeno [a] ze tvých ramen a jeho jho ze tvé šíje. Jho se bude (lámat pro tučnost.) [t25]
Leave a Reply