Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví poklad v nebi
Matouš 6 : 19
19 „Neshromažďujte [a] si poklady [b] na zemi, kde je ničí mol [c] a rez [t17] a kde se zloději prokopávají a kradou.
Matouš 6 : 19 – 21
19 „Neshromažďujte [a] si poklady [b] na zemi, kde je ničí mol [c] a rez [t17] a kde se zloději prokopávají a kradou.
20 Shromažďujte si poklady v nebi, [a] kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou.
21 Neboť kde je tvůj [t18] poklad, tam bude i tvé [t18] srdce.“ [a]
Matouš 6 : 21
21 Neboť kde je tvůj [t18] poklad, tam bude i tvé [t18] srdce.“ [a]
Lukáš 12 : 33
33 Prodejte [a] svůj majetek [t15] a dejte almužnu. Udělejte si měšce, které nevetšejí, nevyčerpatelný poklad [b] v nebesích, kde nepřichází [t16] zloděj ani neničí mol.
Matouš 6 : 24
24 „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; [a] buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit [t22] Bohu i mamonu.“ [b]
Lukáš 14 : 12 – 14
12 Říkal také tomu, který ho pozval: „Když pořádáš oběd nebo večeři, nevolej své přátele ani své bratry ani své příbuzné ani bohaté sousedy, aby tě snad také nepozvali, a tak by se ti dostalo odplaty. [a]
13 Ale když pořádáš hostinu, zvi [a] chudé, zmrzačené, chromé a slepé, [b]
14 a budeš blahoslavený, protože nemají, čím ti odplatit; bude ti odplaceno [a] při zmrtvýchvstání spravedlivých.“ [b]
1. Timoteovi 6 : 10
10 Neboť kořenem všeho zlého je láska k penězům; [t6] a někteří, kdo se po nich pachtili, zbloudili od víry a (způsobili si) [t7] mnoho bolestí.
Skutky 2 : 44 – 45
44 Všichni věřící [a] byli pospolu a měli všechno společné.
45 Prodávali [a] svá zboží [t36] a majetky a dělili je mezi všechny, jak kdo potřeboval.
Matouš 6 : 19 – 24
19 „Neshromažďujte [a] si poklady [b] na zemi, kde je ničí mol [c] a rez [t17] a kde se zloději prokopávají a kradou.
20 Shromažďujte si poklady v nebi, [a] kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou.
21 Neboť kde je tvůj [t18] poklad, tam bude i tvé [t18] srdce.“ [a]
22 „Lampou [a] těla je oko. Je-li tvé oko čisté, [t19] celé tvé tělo bude (plné světla). [t20]
23 Ale je-li tvé oko špatné, [t21] celé tvé tělo bude temné. Je-li tedy i světlo v tobě tmou, jak velká je pak temnota!“
24 „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; [a] buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit [t22] Bohu i mamonu.“ [b]
Matouš 6 : 20
20 Shromažďujte si poklady v nebi, [a] kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou.
Efezským 4 : 29
29 Z vašich úst ať nevychází žádné špatné [t29] slovo, [a] nýbrž (jen takové, které je) [t30] dobré k potřebnému budování, [b] aby dalo milost [c] těm, kdo je slyší.
Matouš 19 : 21 – 22
21 Ježíš mu řekl: „Chceš-li být dokonalý, [a] jdi, prodej svůj majetek [b]a dej chudým, a budeš mít poklad v nebesích; [t12] pak přijď a následuj mne.“
22 Když mladík uslyšel toto slovo, odešel zarmoucen, neboť měl mnoho majetku. [a]
Lukáš 16 : 1 – 31
1 Učedníkům také říkal: „Byl jeden bohatý člověk, který měl správce, [a] a ten byl u něho obviněn, že rozhazuje [b] jeho majetek.
2 Zavolal ho a řekl mu: ‚Co to o tobě slyším? [a] Vydej počet [b] ze svého správcovství, neboť dále nemůžeš být správcem.‘
3 Správce si řekl: ‚Co budu dělat, [t1] když mi můj pán odnímá správcovství? Kopat nemohu, žebrat se stydím.
4 Vím, co udělám, aby mne přijali do svých domů, až budu zbaven správcovství.‘
5 A zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl [t2] prvnímu: ‚Kolik dlužíš mému pánovi?‘
6 On řekl: ‚Sto věder [v3] oleje.‘ Řekl mu: ‚Vezmi svůj úpis, rychle sedni a napiš padesát.‘
7 Pak řekl druhému: ‚Ty dlužíš kolik?‘ On řekl: ‚Sto měr [v4] pšenice.‘ Říká mu: ‚Vezmi svůj úpis a napiš osmdesát.‘
8 A pán pochválil nepoctivého správce, že jednal rozumně. Neboť synové tohoto věku [a] jsou vůči svému pokolení rozumnější než synové světla. [b]
9 A já vám pravím: Učiňte [a] si přátele z mamonu nepravosti, aby vás, až pomine, přijali do věčných stanů.
10 Věrný [a] v nejmenším je věrný i ve velkém; nepoctivý v nejmenším je nepoctivý i ve velkém.
11 Jestliže jste tedy nebyli věrní v nepoctivém mamonu, kdo vám svěří to pravé bohatství?
12 A jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše? [t5]
13 Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, jednoho se bude držet, a druhým bude pohrdat. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“ [a]
14 Toto všechno slyšeli i farizeové, kteří byli lakomí, [a] a vysmívali [t6] se mu.
15 Řekl jim: „Vy jste ti, kteří se před lidmi dělají spravedlivými, [a] [c]Bůh však zná vaše srdce; [b] neboť co je u lidí vznešené, je před [c]Bohem ohavnost. [c]
16 Zákon a Proroci až do Jana; [a] od té chvíle se zvěstuje Boží království a každý (je do něho naléhavě zván). [t7]
17 Je však snadnější, aby pominuly nebe a země, než aby padla jedna čárka Zákona. [a]
18 Každý, kdo propouští svou ženu a žení se s jinou, cizoloží, a kdo se žení s tou, kterou muž propustil, cizoloží.“ [a]
19 „Byl jeden bohatý [a] člověk, [t8] a oblékal se do purpuru [b] a kmentu a den co den skvěle hodoval. [c]
20 U jeho vrat lehával [t9] nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,
21 a toužil se nasytit aspoň (tím, co padalo) [t10] ze stolu toho boháče; dokonce i psi přicházeli a lízali jeho vředy.
22 Stalo se, že ten chudák zemřel a byl anděly [a] odnesen do klína Abrahamova; [t11] zemřel pak i boháč [b] a byl pohřben.
23 A když v podsvětí [t12] v mukách [a] pozdvihl oči, uviděl v dáli Abrahama a Lazara v jeho klíně.
24 I zvolal: ‚Otče Abrahame, [a] smiluj [b] se nade mnou a pošli Lazara, aby namočil špičku svého prstu vodou a ochladil můj jazyk, neboť trpím bolestí v tomto plameni.‘ [c]
25 Abraham řekl: ‚Synu, [t13] vzpomeň [a] si, že (sis už vybral) [t14] své dobré [b] ve svém životě, a Lazar podobně zlé. [c] Nyní je zde potěšován, ty však jsi sužován.
26 A k tomu všemu je mezi námi a vámi upevněna veliká propast, aby ti, kdo chtějí, nemohli přejít odtud k vám, ani se přepravit odtamtud k nám.‘
27 Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, abys ho poslal do domu mého otce,
28 neboť mám pět bratrů, ať jim svědčí, [t15] aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘
29 Abraham řekl: ‚Mají Mojžíše [a] a Proroky, ať je poslechnou!‘
30 On řekl: ‚Ne, otče Abrahame, ale kdyby k nim přišel někdo z [t16] mrtvých, budou činit pokání.‘ [a]
31 Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, [a] ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“
Matouš 6 : 1 – 4
1 „Dávejte si pozor, [a] abyste nekonali (svou spravedlnost) [t1] před lidmi, [b] (jim na odiv); [t2] jinak nemáte odměnu [c] u svého Otce, který je v nebesích.“
2 „Když tedy (dáváš almužnu), [v3] nevytrubuj [t4] to před sebou, jak to činí pokrytci [v5] v synagogách a na ulicích, aby je lidé pochválili. [a] Amen, pravím vám: Mají už svou odměnu.
3 Ale když ty (dáváš almužnu), [t4] [a] ať tvá levice nepozná, co činí pravice,
4 aby tvá almužna [t6] zůstala skrytá. A tvůj Otec, který vidí v skrytu, [a] ti odplatí zjevně.“
Izaiáš 58 : 10
10 Poskytneš-li [t13] ze svého [t14] hladovému a strádajícího [t15] nasytíš, v temnotě vyjde tvé světlo a tvůj soumrak bude jako poledne.
Matouš 6 : 31 – 33
31 Nepropadněte tedy starostem a neříkejte: ‚Co budeme jíst?‘ nebo: ‚Co budeme pít?‘ nebo: ‚Co si oblečeme?‘
32 Neboť o to všechno horlivě usilují [t26] pohané. Vždyť váš nebeský Otec ví, že to všechno potřebujete.
33 Hledejte však nejprve Boží [t27] království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
Zjevení 3 : 21
21 Kdo vítězí, tomu dám usednout se mnou na můj trůn, [a] jako i já jsem zvítězil [b] a usedl se svým Otcem na jeho trůn.
1. Timoteovi 5 : 8
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
Jakubův 4 : 11
11 Bratři, nemluvte jeden proti druhému. [a] Kdo mluví proti bratru nebo soudí [b] svého bratra, mluví proti Zákonu a soudí Zákon. Jestliže však soudíš Zákon, nejsi činitelem [c] Zákona, nýbrž soudcem.
Leave a Reply