Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví pohostinství
Židům 13 : 2
2 Nezanedbávejte pohostinnost; [t1] vždyť skrze ni [t2] někteří nevědomky [t3] pohostili anděly. [a]
1. Petrův 4 : 9
9 Buďte jedni k druhým pohostinní, [a] a to bez reptání. [b]
Matouš 25 : 34 – 46
34 Potom řekne Král těm po své pravici: ‚Pojďte, požehnaní mého Otce, přijměte do dědictví [a] království, [b] které je pro vás připraveno od založení světa. [c]
35 Neboť jsem hladověl a dali jste mi najíst, žíznil jsem a dali jste mi napít, byl jsem cizincem [t16] a ujali jste se mě,
36 byl jsem nahý a oblékli jste mě, byl jsem nemocen a navštívili jste mě, byl jsem ve vězení a přišli jste za mnou.‘ [a]
37 Tehdy mu spravedliví odpovědí: ‚Pane, kdy [a] jsme tě spatřili hladového a dali jsme ti najíst, nebo žíznivého a dali jsme ti napít?
38 Kdy jsme tě spatřili jako cizince [t16] a ujali jsme se tě, nebo nahého a oblékli jsme tě?
39 Kdy jsme tě spatřili nemocného nebo ve vězení a přišli jsme za tebou?‘
40 Král jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste učinili jednomu z těchto mých nejmenších [a] bratří, [b] mně jste učinili.‘“
41 „Potom řekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, [a] který je připraven pro Ďábla [b] a jeho anděly! [c]
42 Neboť jsem hladověl, a nedali jste mi najíst, žíznil jsem, a nedali jste mi napít,
43 byl jsem cizincem, [t16] a neujali jste se mne, byl jsem nahý, a neoblékli jste mne, byl jsem nemocný a ve vězení, a nenavštívili jste mne.‘
44 Tu mu odpovědí i oni: ‚Pane, kdy jsme tě spatřili hladového, žíznivého, jako cizince, [t16] nahého, nemocného nebo ve vězení, a neposloužili jsme ti?‘
45 Pak jim odpoví: ‚Amen, pravím vám, cokoliv jste neučinili jednomu z těchto nejmenších, ani mně jste neučinili.‘
46 A tito půjdou do věčného trápení, [t17] ale spravedliví do věčného života. [a]“
Římanům 12 : 13
13 Sdílejte se se svatými [a] v jejich potřebách, usilujte [b] o pohostinnost. [c]
Leviticus 19 : 34
34 Příchozí, který s vámi pobývá jako cizinec, na tom bude jako domorodec mezi vámi. Miluj [a] ho jako sebe, protože jste byli příchozími v egyptské zemi. Já Hospodin jsem váš Bůh.
Titovi 1 : 8
8 ale pohostinný, [a] milující dobro, [b] rozvážný, [v12] spravedlivý, [c] zbožný, [t13] ukázněný, [t14]
Lukáš 14 : 12 – 14
12 Říkal také tomu, který ho pozval: „Když pořádáš oběd nebo večeři, nevolej své přátele ani své bratry ani své příbuzné ani bohaté sousedy, aby tě snad také nepozvali, a tak by se ti dostalo odplaty. [a]
13 Ale když pořádáš hostinu, zvi [a] chudé, zmrzačené, chromé a slepé, [b]
14 a budeš blahoslavený, protože nemají, čím ti odplatit; bude ti odplaceno [a] při zmrtvýchvstání spravedlivých.“ [b]
Kolossenským 3 : 23 – 24
23 Cokoli děláte, [a] dělejte z duše jako Pánu, a ne lidem.
24 Vždyť víte, že od Pána dostanete za odměnu dědictví. [a] Pánu Kristu služte! [t24]
Římanům 16 : 2
2 abyste ji přijali [a]v Pánu, jak se sluší mezi svatými [b] a pomohli jí ve všem, v čem by vás potřebovala. Vždyť i ona byla pomocnicí [c] mnoha lidem, i mně samému.
Skutky 28 : 2
2 Domorodci [v2] nám prokazovali neobyčejnou [t3] přívětivost. [t4] Zapálili oheň [a] a všechny nás k němu pozvali, protože se schylovalo k dešti a bylo chladno. [b]
1. Timoteovi 5 : 10
10 (je známá) [t7] dobrými skutky, [a] jestliže vychovala děti, byla pohostinná, [b] umývala nohy [c] svatým, pomáhala (lidem v tísni), [t8] jestliže šla za každým dobrým skutkem. [d]
Efezským 6 : 7
7 služte [t7] ochotně, [a] jako Pánu, a ne jako lidem.
Marek 9 : 41
41 Neboť kdo by vám dal napít číši vody proto, [t16] že jste Kristovi, amen, pravím vám, že určitě nepřijde o svou odměnu.“ [a]
Lukáš 10 : 25 – 37
25 A [a] hle, jeden zákoník povstal a zkoušel ho: „Učiteli, [b] co mám učinit, abych získal [c] věčný život?“
26 On mu řekl: „Co je napsáno v Zákoně? Jak to tam čteš?“
27 On odpověděl: „Budeš milovat Pána, svého Boha, z celého svého srdce, celou svou duší, celou svou silou [a] a celou svou myslí, a svého bližního jako sebe samého. [b]“
28 Řekl mu: „Správně [a] jsi odpověděl. To čiň a budeš živ.“
29 On se však chtěl ospravedlnit, [a] a řekl Ježíšovi: „A kdo je můj bližní?“
30 Ježíš se ujal slova a řekl: „Jeden člověk sestupoval z Jeruzaléma do Jericha [v7] a padl do rukou lupičům; ti ho svlékli, zbili, nechali ho tam polomrtvého a odešli.
31 Náhodou [a] sestupoval po té cestě jeden kněz, ale když ho uviděl, obešel ho.
32 Podobně [se tam objevil] i levita; když přišel k tomu místu, uviděl ho a vyhnul se mu.
33 Ale jeden Samařan [a] na své cestě přišel k němu, a když ho uviděl, byl pohnut soucitem. [b]
34 Přistoupil, na jeho rány nalil olej [a] a víno a obvázal je, položil ho na svého mezka, [t8] zavezl do hostince a postaral se o něj.
35 Druhého dne vyjmul dva denáry, [a] dal je hostinskému a řekl: ‚Postarej se o něj, a co bys vynaložil navíc, to ti zaplatím, až se budu vracet.‘
36 Kdo z těch tří, myslíš, byl bližním tomu, který upadl mezi lupiče?“
37 On řekl: „Ten, který mu prokázal milosrdenství.“ [a] Ježíš mu řekl: „Jdi a jednej také tak.“ [b]
2. Královská 4 : 8 – 17
8 I stalo se jednoho [t4] dne, že přišel Elíša do Šúnemu. [a] Tam byla zámožná [t5] žena a přemluvila ho, aby pojedl pokrm. I stalo se, že kdykoli šel kolem, zabočil tam, aby pojedl pokrm.
9 Proto řekla svému muži: Hle, [t6] vím, že je to svatý [v7] Boží muž. Chodí stále [t8] kolem nás.
10 Udělejme malou zděnou horní místnost [a] a dejme mu tam postel, stůl, židli a svícen. I stane se, když k nám přijde, že (si tam zajde.) [t9]
11 I stalo se v tom čase, že tam přišel, zašel si do horní místnosti a ulehl tam.
12 Svému služebníkovi [t10] Gecházímu [a] řekl: Zavolej tu Šúnemanku. Zavolal ji a ona se (k němu dostavila.) [t11]
13 Řekl mu: Pověz jí: Hle, (děláš si kvůli nám takovou starost.) [t12] Co pro tebe mohu [t13] udělat? Mám se za tebe přimluvit [a] u krále či u velitele armády? Odpověděla: Žiji mezi svým lidem. [v14]
14 Zeptal se: Co pro ni mohu [t13] udělat? Gechází odpověděl: Ach, nemá syna [v15] a její muž je starý.
15 Nato řekl: Zavolej ji. Zavolal ji a ona zůstala stát ve dveřích.
16 Řekl: V tento čas, (jako je čas živého,) [t16] budeš objímat [a] syna. Řekla: Ne, můj pane, [b] muži Boží, nelži [v17] své otrokyni.
17 Ta žena otěhotněla [a] a porodila syna v určený čas, jako je čas živého, jak jí Elíša pověděl.
1. Timoteovi 3 : 2
2 Biskup [t5] tedy má být bezúhonný, [a] muž jedné ženy, [b] střídmý, [c] rozvážný, [d] řádný, pohostinný, [t6] schopný učit, [e]
Genesis 19 : 1 – 38
1 Dva andělé [a] přišli večer do Sodomy, když Lot seděl v sodomské bráně. [v1] Lot je uviděl, povstal jim vstříc, poklonil se tváří k zemi [b]
2 a řekl: Moji páni, zajděte prosím do domu svého otroka a přenocujte a umyjte si nohy. [a] Časně ráno pak půjdete svou cestou. Odpověděli: Nikoli, jenom přenocujeme na náměstí. [v2]
3 Velmi je nutil, [a] takže zašli k němu a vešli do jeho domu. Připravil jim jídlo, napekl nekvašené chleby [b] a jedli.
4 Dříve nežli ulehli, muži města, muži [a] Sodomy, mládenci i starci, všechen lid bez výjimky, obklíčili [b] dům,
5 pokřikovali na Lota a říkali mu: Kde jsou ti muži, kteří k tobě v noci přišli? Vyveď je k nám, ať je poznáme! [a]
6 Lot k nim vyšel ke vchodu, zavřel [a] za sebou dveře
7 a řekl: Prosím, moji bratři, nepáchejte takové zlo. [a]
8 Podívejte, mám dvě dcery, [a] které (nepoznaly muže,) [b] nyní vám je vyvedu a učiňte s nimi, co vám bude libo. [c] Jenom nic nedělejte těmto mužům, vždyť proto vešli do stínu [t3] mého přístřeší.
9 Odpověděli: Kliď se! [t4] A říkali: Sám tu zůstává jako host a troufá si nás soudit! [a] Tak s tebou naložíme hůř než s nimi! A velice tlačili [t5] na toho muže, na Lota, a pokoušeli se vylomit dveře.
10 Nato muži zevnitř vztáhli ruce, vtáhli Lota k sobě do domu, zavřeli dveře
11 a muže u vchodu domu (od nejmenšího až do největšího) [a] ranili slepotou, [b] že nedokázali nalézt vchod.
12 Potom muži Lotovi řekli: Koho tu ještě máš? Zetě, syny a dcery i všechny, které máš ve městě, vyveď z tohoto místa!
13 Neboť zničíme [t6] toto místo, protože veliký je před Hospodinem (křik proti němu,) [t7] takže nás Hospodin poslal, abychom je zničili.
14 Lot tedy vyšel a mluvil ke svým zeťům, kteří si měli vzít [v8] jeho dcery, a říkal: (Vstaňte a) [t9] vyjděte [a] z tohoto místa, protože Hospodin město zničí! Ale jeho ženichům to připadalo, jako by žertoval. [b]
15 Když vyšla jitřenka, [a] andělé naléhali [b] na Lota: (Vstaň a) [t9] vezmi svou ženu a obě své dcery, které jsou zde, ať nejsi smeten [c] (za vinu) [t10] toho města!
16 Když váhal, muži z Hospodinova soucitu [a] s ním uchopili [b] jeho ruku, ruku jeho ženy i ruku obou jeho dcer, vyvedli ho a zanechali ho venku za městem.
17 A když je vyváděli pryč, jeden [t11] řekl: Uteč do bezpečí, abys zachránil svou duši. [a] Nehleď [v12] zpět a nezastavuj se nikde v rovině. [b] Uteč do hor, ať nejsi smeten. [c]
18 Lot jim odpověděl: Prosím ne, Panovníku.
19 Hle, nyní tvůj otrok nalezl milost [a] ve tvých očích a veliké je tvé milosrdenství, [b] které jsi mi prokázal, když jsi zachoval mou duši při životě. Ale já nebudu moci [t13] uniknout do hor, aby na mne nedolehla ta zhouba, [t14] a zemřel bych.
20 Jen pohleď na toto město. Je dosti blízko, abych tam utekl, a je nepatrné. Dovol, ať tam uteču do bezpečí! Copak není nepatrné? A má duše zůstane naživu!
21 I řekl mu: Dobře, (vyhovím ti) [t15] i v této věci. Město, o kterém jsi mluvil, nevyvrátím. [a]
22 Rychle tam uteč do bezpečí, protože nemohu nic dělat, dokud tam nevejdeš. Proto se to město jmenuje Sóar. [v16]
23 Slunce právě vyšlo [a] nad zemí, když Lot vešel do Sóaru.
24 A Hospodin seslal na Sodomu a na Gomoru [v17] déšť (síry [a] a ohně.) [t18] Bylo to (od Hospodina) [b] z nebes.
25 Tak vyvrátil tato města a celou tu rovinu, i všechny obyvatele těch měst, i vše, co rostlo na zemi.
26 Lotova [t19] žena pohleděla [a] zpět a stala se solným sloupem.
27 Abraham časně ráno spěchal k místu, kde stál před Hospodinem, [a]
28 a pohlédl [a] na Sodomu a Gomoru a na celé území té roviny a spatřil, jak ze země vystupuje dým, jako dým z hrnčířské pece.
29 Stalo se však, když Bůh ničil města té roviny, že Bůh pamatoval [a] na Abrahama a poslal Lota ze středu zkázy, když vyvracel města, v nichž Lot pobýval.
30 Lot vystoupil ze Sóaru a usadil se v horách [a] a s ním jeho dvě dcery. Bál se totiž bydlet v Sóaru. Usadil se tedy v jeskyni, [b] on i jeho dvě dcery.
31 Tu prvorozená řekla té mladší: Náš otec je starý a v zemi není muž, aby k [t20] nám podle způsobu celé země vešel. [a]
32 Pojď, dáme otci napít vína [a] a budeme s ním ležet, [t21] ať zachováme při životě potomstvo ze svého otce.
33 Daly tedy otci té noci pít víno. Pak vešla prvorozená a ležela se svým otcem. Nepoznal, [t22] když ulehla, ani když vstala.
34 Příští den prvorozená řekla té mladší: Hle, včera jsem ležela s otcem. Dáme mu pít víno také tuto noc a vejdi a lež s ním, abychom ze svého otce zachovaly při životě potomstvo.
35 Také oné noci daly otci pít víno a ta mladší přišla [t23] a ležela s ním. Nepoznal, [t22] když ulehla, ani když vstala.
36 Tak obě Lotovy dcery otěhotněly se [t24] svým otcem.
37 Prvorozená porodila syna a pojmenovala ho Moáb. [v25] On je otcem Moábců až dodnes.
38 A ta mladší, ta také porodila syna a pojmenovala ho Ben-amí. [v26] On je otcem synů Amónových až dodnes. [v27]
3. Janův 1 : 5 – 8
5 Milovaný, věrně činíš ve všem, co konáš [v5] pro bratry, [a] a zvláště pro cizí. [b]
6 Oni vydali před církví svědectví o tvé lásce. Dobře učiníš, vypravíš-li [a] je, jak je důstojno [b] Boha.
7 Neboť pro jeho jméno [a] (se vydali na cestu) [t6] a od pohanů nic nepřijímají. [b]
8 My jsme povinni se takových ujímat, [a] abychom se stávali spolupracovníky [b] pro pravdu.
Izaiáš 58 : 7
7 (Když budeš) [t7] lámat hladovému svůj chléb a chudé bezdomovce přivedeš do domu, když uvidíš nahého, [a] zakryješ ho a vůči vlastnímu tělu [t8] a krvi nebudeš lhostejný,
Leave a Reply