Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví odrážející
Efezským 5 : 1 – 33
1 Napodobujte [a] tedy Boha jako milované děti [b]
2 a žijte [t1] v lásce, jako i Kristus miloval [a] nás [t2] a vydal sám sebe [b] za nás jako dar a oběť [c]Bohu v příjemnou vůni. [c]
3 Smilstvo [a] ani žádná nečistota [b] nebo chamtivost [t3] ať nejsou mezi vámi ani zmiňovány, [t4] jak se sluší na svaté. [c]
4 Ani hanebnost, hloupé [a] řeči nebo laškování, což se nesluší; [b] nýbrž raději vzdávejte díky. [c]
5 Neboť toto vězte a znejte, že žádný smilník [a] ani nečistý ani lakomec [b] — to jest modloslužebník [c] — nemá dědictví [d] v království Kristově a Božím.
6 Ať vás nikdo nesvádí prázdnými [a] slovy, neboť pro tyto věci přichází [c]Boží hněv [b] na (syny neposlušnosti). [c]
7 Nemějte s nimi tedy nic společného. [t5]
8 Kdysi [a] jste byli tmou, [b] ale nyní jste světlem [c] v Pánu. Žijte [t1] jako děti světla [d] —
9 ovoce světla [t6] je ve veškeré dobrotě, [a] spravedlnosti [b] a pravdě —
10 zkoumejte, [t7] co se líbí [a] Pánu,
11 a nemějte žádnou účast [a] na neplodných skutcích tmy, [b] spíše je usvědčujte. [t8]
12 Neboť o tom, co se u [t9] nich vskrytu děje, je hanba i mluvit. [a]
13 Ale všechno, co je (světlem usvědčováno, je zjevováno), [t10]
14 neboť všechno, co je zjevováno, je světlo. [a] Proto praví: ‚Probuď se ty, kdo spíš, a vstaň z mrtvých, a zazáří ti Kristus.‘ [t11]
15 Dbejte tedy (pečlivě na to, jak žijete;) [t12] nežijte jako nemoudří, ale jako moudří; [a]
16 vykupujte [t13] čas, [a] protože dny jsou zlé. [b]
17 Proto nebuďte nerozumní, [a] ale rozumějte, co je Pánova vůle. [b]
18 A neopíjejte [t14] se vínem, [a] v němž je prostopášnost, [b] ale (naplňujte se Duchem), [t15]
19 mluvíce k sobě v chvalozpěvech, [t16] v (oslavných zpěvech) [t17] a v [duchovních] písních, svým srdcem zpívajíce [a] Pánu a velebíce [t18] ho
20 a vždycky za všechno děkujíce ve jménu našeho Pána Ježíše Krista Bohu a Otci.
21 Podřizujte se [t19] jeden druhému v bázni před Kristem: [a]
22 Ženy, [podřizujte se] svým mužům [a] jako Pánu, [b]
23 neboť muž je hlavou [a] ženy, jako je Kristus hlavou [b] církve; on [je] zachráncem těla.
24 Ale jako církev je podřízena [t20] Kristu, tak i ženy ve všem svým mužům.
25 Muži, [a] milujte své ženy, jako i Kristus miloval [b] církev a sám sebe za ni vydal, [c]
26 aby ji posvětil, [a] když ji očistil (vodní koupelí) [t21] v slovu, [b]
27 aby sám sobě postavil [a] slavnou [t22] církev, která by neměla poskvrny [b] ani vrásky ani čehokoliv takového, ale byla svatá [c] a bezúhonná.
28 Takto jsou povinni [i] muži milovat své ženy jako svá těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.
29 Neboť nikdo nemá své tělo v nenávisti, ale živí [t23] je a pečuje [t24] o ně, jako i Kristus o církev.
30 Vždyť jsme údy jeho těla, [a] [z jeho masa a z jeho kostí].
31 ‚Proto opustí člověk otce i matku a přilne ke své ženě, a budou ti dva jedno tělo.‘ [a]
32 Toto tajemství [a] je veliké; vztahuji je však na Krista a na církev.
33 Ale také jeden každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a žena ať se bojí svého muže.
1. Korintským 11 : 1 – 34
1 (Napodobujte mě), [a] jako i já napodobuji Krista.
2 Chválím [a] vás, [bratři,] že ve všem na mne pamatujete a držíte [b] se (mých pokynů), [t1] jak jsem vám je předal.
3 Chci, abyste věděli, že hlavou [a] každého muže je Kristus, hlavou ženy její muž [b] a hlavou Krista Bůh.
4 Každý muž, který se modlí nebo prorokuje a má zahalenou [t2] hlavu, hanobí svou hlavu.
5 Každá žena, která se modlí nebo prorokuje [a] s nezahalenou hlavou, hanobí svou hlavu, neboť je to jedno a totéž, jako kdyby se oholila.
6 Neboť jestliže si žena nezahaluje hlavu, ať se už také ostříhá. A jestliže je pro ženu potupou dát se ostříhat nebo oholit, ať se zahaluje.
7 Muž si nemusí zahalovat hlavu, neboť je Božím obrazem [a] a jeho slávou, žena pak je slávou mužovou.
8 Muž totiž není z ženy, nýbrž žena z muže. [a]
9 Vždyť nebyl stvořen muž kvůli ženě, ale žena kvůli muži. [a]
10 Proto musí mít žena na hlavě (znamení moci) [t3] kvůli andělům. [a]
11 Avšak v Pánu není ani žena bez muže ani muž bez ženy.
12 Neboť jako je žena z muže, tak také muž skrze ženu, a to všechno je z Boha. [a]
13 Sami posuďte: je vhodné, aby se žena modlila k Bohu nezahalená? [a]
14 Neučí vás sama příroda, že nosí-li muž dlouhé vlasy, je mu to pro ostudu,
15 ale nosí-li dlouhé vlasy žena, je jí to k slávě? Neboť dlouhé vlasy jsou jí dány místo pokrývky.
16 Kdyby však měl někdo sklon se přít [a] — takový zvyk [t4] nemáme ani my, ani Boží sbory. [b]
17 Když toto přikazuji, [a] nechválím, [b] že se scházíte spíše k horšímu než k lepšímu.
18 Především slyším, že jsou mezi vámi roztržky, [a] když se scházíte ve sboru, [t5] a zčásti tomu věřím.
19 Neboť musí být mezi vámi i (různé skupiny), [t6] aby se ti osvědčení [a] stali mezi vámi známými. [t7]
20 Když vy se společně [t8] scházíte, není to slavení [t9] Večeře Páně.
21 Když totiž jíte, každý si bere napřed svou večeři, jeden má hlad a druhý je opilý. [a]
22 Což nemáte domy, (kde můžete jíst a pít)? [t10] Anebo opovrhujete [c]Boží církví [a] a zahanbujete [b] ty, kteří nic nemají? Co vám mám říci? Mám vás snad pochválit? Za to vás nechválím. [c]
23 Já jsem přijal od Pána, co jsem vám také předal, [a] že Pán Ježíš v tu noc, kdy byl zrazován, [t11] vzal chléb, [b]
24 vzdal díky, rozlomil jej a řekl: ‚Vezměte, jezte. Toto je mé tělo, které [se] za vás [láme]. Toto čiňte na mou památku.‘
25 Stejně vzal po večeři i kalich a řekl: ‚Tento kalich je nová smlouva v mé krvi; toto čiňte, kdykoliv byste pili, na mou památku.‘
26 Neboť kdykoliv byste jedli tento chléb a pili [tento] kalich, zvěstujete smrt Páně, dokud on nepřijde. [a]
27 Kdo by tedy jedl ten chléb nebo pil kalich Páně nehodně, bude vinen [a] proti tělu a krvi Páně.
28 Ať člověk zkoumá [a] sám sebe, a takto ať z toho chleba jí a z toho kalicha pije.
29 Neboť kdo jí a pije [nehodně], jí a pije sobě odsouzení, neboť nerozsuzuje [t12] tělo [Páně].
30 Proto jsou mezi vámi mnozí slabí [t13] a neduživí [a] a mnozí usínají. [t14]
31 Kdybychom rozsuzovali sami sebe, nebyli bychom souzeni.
32 Když jsme však souzeni od Pána, jsme vychováváni, [a] abychom nebyli odsouzeni spolu se světem. [b]
33 Proto, moji bratři, když se scházíte k jídlu, [t15] čekejte jeden na druhého.
34 Je-li někdo hladový, ať jí doma, abyste se nescházeli k odsouzení. [a] Ostatní věci zařídím, až přijdu. [b]
Genesis 1 : 26 – 28
26 I řekl Bůh: Učiňme [v20] člověka [v21] (k [t22] našemu obrazu, [t23] jako naši podobu, [a]) [t24] aby panovali nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem, nad dobytkem a nad celou zemí i nad všemi plazy pohybujícími se na zemi.
27 Bůh stvořil [a] člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je (muže a ženu.) [t25]
28 Bůh je požehnal a řekl jim: [t26] Ploďte a množte se [a] a naplňte zemi, podmaňte si ji a panujte nad mořskými rybami, nad nebeským ptactvem a nad vším živým, co se na zemi hýbe.
Lukáš 14 : 10 – 11
10 Ale když jsi pozván, jdi a ulehni [a] na poslední místo, aby ti ten, který tě pozval, až přijde, řekl: ‚Příteli, [b] postup dopředu. [t5]‘ Pak budeš poctěn před všemi svými spolustolujícími.
11 Neboť každý, kdo se povyšuje, bude ponížen, [a] a kdo se ponižuje, bude povýšen.“ [b]
Leave a Reply