Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví odpuštění druhým
Efezským 4 : 32
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]
Lukáš 17 : 3 – 4
3 Mějte se na pozoru. Zhřeší-li [a] tvůj bratr, pokárej ho, a (uzná-li svou vinu), [t3] odpusť mu.
4 A zhřeší-li proti tobě sedmkrát [a] za den a sedmkrát se k tobě obrátí se slovy: ‚Uznávám svou vinu, odpusť mi‘, odpustíš mu.“
Marek 11 : 25
25 A kdykoliv stojíte [a] a modlíte se, odpouštějte, [b] máte-li proti někomu něco, aby vám i váš Otec, který je v nebesích, odpustil vaše přestoupení. [t13]
Kolossenským 3 : 13
13 Snášejte [t12] se navzájem a odpouštějte [a] si, má-li kdo něco [t13] proti druhému. Jako [b] Pán [t14] odpustil vám, odpusťte i vy.
Lukáš 6 : 37
37 „Nesuďte, [a] (a zajisté nebudete) [t13] souzeni. [b] Neodsuzujte, (a zajisté nebudete) [t13] odsouzeni. Promíjejte, [t14] a bude vám prominuto. [t14]
Matouš 6 : 14
14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí [a] váš nebeský Otec i vám;
1. Petrův 3 : 9
9 Neodplácejte zlým za zlé [a] ani urážkou za urážku, [b] ale naopak žehnejte; [c] vždyť k tomu jste byli povoláni, [d] abyste jako dědictví obdrželi požehnání. [e]
Matouš 18 : 21 – 22
21 Tehdy přistoupil (Petr a řekl mu): [t17] „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát?“
22 Ježíš mu řekl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát. [t18]“
Jakubův 5 : 16
16 Vyznávejte hříchy [a] jeden druhému a modlete [b] se jeden za druhého, abyste byli uzdraveni. Mnoho zmůže (účinná modlitba spravedlivého). [t9]
Přísloví 15 : 1
1 Vlídná [t1] odpověď odvrátí zlobu, [a] ale slovo, které zraňuje, [t2] budí hněv.
Efezským 4 : 31
31 Všechna hořkost, [a] zuřivost, hněv, [b] křik [c] a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. [d]
Matouš 6 : 12
12 A odpusť [a] nám naše viny, [t12] jako jsme i my odpustili [b] (těm, kdo se provinili proti nám). [t13]
Přísloví 15 : 18
18 Hněvivý [a] člověk podněcuje [b] svár, kdo však je pomalý [c] k hněvu, uklidňuje hádku.
Lukáš 23 : 34
34 [Ježíš říkal: „Otče, [a] odpusť [b] jim, neboť nevědí, [c] co činí.“] Když si dělili jeho šaty, hodili los. [t17]
Filipenským 4 : 8
8 Konečně, [a] bratři, přemýšlejte [b] o všem tom, co je pravdivé, ušlechtilé, [t9] spravedlivé, [c] čisté, [d] milé, co má dobrou pověst, [e] jestli je nějaká ctnost [f] a jestli je nějaká chvála. [g]
1. Janův 1 : 9
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
Matouš 18 : 21 – 35
21 Tehdy přistoupil (Petr a řekl mu): [t17] „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát?“
22 Ježíš mu řekl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát. [t18]“
23 „Proto je království Nebes podobné [t19] králi, [t20] který chtěl provést vyúčtování [a] se svými otroky.
24 Když začal účtovat, přivedli mu jednoho, který mu dlužil deset tisíc talentů. [v21]
25 Protože však neměl čím zaplatit, rozkázal ho jeho pán prodat i se ženou a dětmi i se vším, co má, aby tak splatil svůj dluh. [a]
26 Onen otrok padl na zem, klaněl [a] se mu a říkal: ‚Měj se mnou trpělivost, [b] [pane,] a všechno ti vrátím!‘
27 I slitoval se pán onoho otroka, propustil ho a dluh mu odpustil.
28 Ale když onen otrok vyšel, nalezl jednoho ze svých spoluotroků, [a] který mu byl dlužen sto denárů; [v22] popadl ho a začal ho škrtit, říkaje: ‚Zaplať, co mi dlužíš!‘
29 Jeho spoluotrok padl k jeho nohám a prosil ho: ‚Měj se mnou trpělivost, a zaplatím ti.‘ [a]
30 On však nechtěl, ale šel a uvrhl ho do vězení, dokud nezaplatí dluh.
31 Když jeho spoluotroci uviděli, co se přihodilo, velmi se zarmoutili; [a] šli a oznámili svému pánu všechno, co se stalo.
32 Tehdy si ho jeho pán zavolal a řekl mu: ‚Otroku zlý, celý ten dluh jsem ti odpustil, protože jsi mě poprosil.
33 Neměl ses také ty smilovat nad svým spoluotrokem, jako jsem se i já smiloval nad tebou?‘ [a]
34 A jeho pán se rozhněval a předal ho mučitelům, [t23] dokud mu nezaplatí celý dluh. [a]
35 Tak i můj nebeský Otec [a] učiní vám, [b] jestliže ze srdce [t24] neodpustíte každý svému bratru jeho přestoupení. [c]“
2. Paralipomenon 7 : 14
14 ale pak se můj lid, který se nazývá mým jménem, pokoří, [t5] budou se modlit, hledat moji tvář [a] a odvrátí [b] se od svých zlých cest, vyslyším z nebes, odpustím jejich hřích a uzdravím [c] jejich zemi.
Leave a Reply