Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví nimrod
Genesis 10 : 9
9 On byl mocný lovec před Hospodinem; proto se říká: Mocný lovec před Hospodinem jako Nimrod.
Genesis 10 : 8 – 10
8 Kúš pak zplodil Nimroda. On (první se stal) [t17] hrdinou [t18] na zemi.
9 On byl mocný lovec před Hospodinem; proto se říká: Mocný lovec před Hospodinem jako Nimrod.
10 Počátkem [v19] jeho království byl Babylon, Erech, [v20] Akad [v21] a Kalné [v22] v zemi Šineáru.
1. Paralipomenon 1 : 10
10 Kúš zplodil Nimroda. [a] Ten se stal prvním hrdinou [t7] na zemi.
Zjevení 18 : 1 – 24
1 Potom [a] jsem uviděl jiného anděla sestupovat z nebe: [b] měl [t1] velikou pravomoc a země byla ozářena jeho slávou. [c]
2 Zvolal mocným hlasem: „Padl, padl [a] veliký Babylon a stal se příbytkem démonů, vězením všech nečistých duchů [b] a vězením každého nečistého (a nenáviděného ptáka); [t2]
3 neboť z vášnivého vína jejího [t3] smilstva pily [t4] všechny národy, i králové země [a] s ní smilnili a obchodníci [b] země zbohatli z moci jejího zhýralého přepychu.“ [c]
4 Tu jsem uslyšel jiný hlas z nebe, který říkal: „Vyjděte [t5] z ní, můj lide, abyste neměli účast [a] na jejích hříších a nedostali z jejích ran. [b]
5 Neboť její hříchy dosáhly [t6] až k nebi [a] a Bůh se rozpomenul [b] na (bezpráví, které činila). [t7]
6 Odplaťte [a] jí, jako i ona odplatila vám; a odplaťte jí dvojnásobně [b] podle jejích skutků! Do číše, [c] kterou namíchala, namíchejte jí dvojnásob;
7 nakolik oslavila sebe a užila hýření, tolik jí dejte trýzně a žalu. Neboť si ve svém srdci říká: [a] ‚Jsem [t8] královna, [b] nejsem vdova [c] a jistě (mne nepotká) [t9] žal.‘
8 Proto v jednom dni [a] přijdou její rány: smrt, žal a hlad, a bude spálena ohněm. [b] Protože silný je Pán Bůh, který ji soudí.“
9 I budou nad ní plakat a bít se v prsa [a] králové země, [b] kteří s ní smilnili a hýřili, až uvidí dým [c] z jejího požáru.
10 Z hrůzy nad její trýzní budou stát zdaleka a budou říkat: „Běda, běda, [a] ty veliké město [b] Babylone, ty mocné město, neboť v jedné hodině [c] přišel tvůj soud.“
11 A obchodníci [a] země nad ní pláčou a truchlí, protože už nikdo nekoupí [t10] jejich zboží: [t11]
12 náklady zlata a stříbra, drahokamů [t12] a perel, kmentu, [v13] purpuru, hedvábí a šarlatu, [a] všechny druhy vonného dřeva [b] a veškeré předměty ze slonoviny [c] a všeliké předměty ze vzácného dřeva, mědi, železa a mramoru, [d]
13 skořici, [a] (indické koření), [t14] voňavky, mast a kadidlo, víno a olej, mouku a obilí, dobytčata a ovce, koně a vozy, otroky [t15] i lidské duše. [b]
14 „Ovoce, po kterém toužila [a] tvá duše, od tebe odešlo, všechen lesk a nádhera se ti ztratily a lidé je již nikdy více nenaleznou.“
15 Obchodníci s těmito věcmi, kteří jejím prostřednictvím zbohatli, se ze strachu před její trýzní postaví zdaleka, budou plakat a truchlit
16 a říkat: „Běda, běda, město veliké, kterés bylo oblečeno do kmentu, purpuru a šarlatu, ozdobeno zlatem, drahokamy a perlami,
17 neboť v jedinou hodinu bylo zpustošeno tak veliké bohatství.“ Každý kormidelník, [v16] každý, kdo se plaví (při pobřeží), [t17] námořníci a všichni, kdo pracují na moři, se postavili zdaleka
18 a křičeli, [t18] když viděli dým jejího požáru: „Které město je podobno tomu velikému městu?“
19 A nasypali si prach na hlavu [a] a v pláči a truchlení volali: [t19] „Běda, běda, to město veliké, v němž všichni, kdo měli lodě na moři, zbohatli z jeho bohatství, a v jedinou hodinu bylo zpustošeno!“
20 Raduj [a] se nad ní [t3] nebe a svatí, [b] apoštolové [c] i proroci, protože [c]Bůh nad ní vynesl soud (za to, jak jednala s vámi). [t20]
21 Tu jeden silný [a] anděl zvedl kámen, podobný velkému mlýnskému kameni, [b] hodil jej do moře a řekl: „Takto s prudkostí bude zavržen Babylon, to veliké město, a nikdy více nebude nalezen. [c]
22 Nikdy se již v tobě neozve hlas harfeníků, zpěváků, pištců [a] a trubačů, [b] nikdy už v tobě nebude [t21] žádný mistr [t22] jakéhokoliv řemesla, nikdo již v tobě neuslyší zvuk mlýnského [c] kamene,
23 nikdy už v tobě nezasvitne světlo lampy, nikdo už v tobě nezaslechne hlas ženicha a nevěsty. [a] Neboť tvoji obchodníci byli velmožové [b] země a tvými kouzly [c] byly svedeny všechny národy.
24 V něm [t23] byla nalezena krev proroků a svatých a všech zabitých [a] na zemi.“
Genesis 10 : 10
10 Počátkem [v19] jeho království byl Babylon, Erech, [v20] Akad [v21] a Kalné [v22] v zemi Šineáru.
Genesis 10 : 11
11 Z této země vyšel do Asýrie, kde postavil Ninive [v23] i Rechobót-ír [v24] a Kelach [v25]
Jeremiáš 10 : 2 – 5
2 Toto praví Hospodin: Neučte se cestě [v1] pohanských národů a nebeských znamení [v2] se neděste, ačkoliv se jich děsí pohanské národy.
3 Vždyť náboženské zvyklosti [t3] národů jsou nicotnost. [a] (Vezmou třeba) [t4] kus pokáceného stromu z lesa, dílo řemeslníkovy ruky zhotovené sekerou. [b]
4 Okrášlí ho stříbrem a zlatem, hřebíky a kladivy ho [t5] upevní, aby se nekymácelo.
5 Jejich bohové jsou jako (strašák v okurkovém poli;) [t6] nemluví, [t7] musejí se nosit, protože neumějí chodit. Nebojte se jich, protože (nic zlého nedělají a ani dobro konat nemohou.) [t8]
Genesis 10 : 1 – 32
1 Toto je rodopis [a] Noeho synů, Šéma, Cháma a Jefeta. Po potopě se jim narodili synové:
2 Synové Jefetovi: [a] Gomer, [v1] Magóg [v2] a Mádaj, [v3] Jávan [v4] a Túbal, [v5] Mešek [v6] a Tíras. [v7]
3 Synové Gomerovi: Aškenaz, Rífat a Togarma. [v8]
4 Synové Jávanovi: Elíša a Taršíš, [v9] Kitejci [v10] a Dódanci. [v11]
5 Z těch se rozptýlily přímořské národy ve svých zemích, každý podle svého jazyka a podle svých čeledí ve svých národech.
6 Dále synové Chámovi: Kúš, [v12] Misrajim, [v13] Pút [v14] a Kenaan. [v15]
7 A synové Kúšovi: [v16] Seba a Chavíla, Sabta, Raema a Sabteka. Synové Raemovi: Šeba a Dedán.
8 Kúš pak zplodil Nimroda. On (první se stal) [t17] hrdinou [t18] na zemi.
9 On byl mocný lovec před Hospodinem; proto se říká: Mocný lovec před Hospodinem jako Nimrod.
10 Počátkem [v19] jeho království byl Babylon, Erech, [v20] Akad [v21] a Kalné [v22] v zemi Šineáru.
11 Z této země vyšel do Asýrie, kde postavil Ninive [v23] i Rechobót-ír [v24] a Kelach [v25]
12 a Resen mezi Ninivem a Kelachem — to je velké město.
13 Misrajim zplodil Lúďany [v26] a Anámce, [v27] Lehábany [v28] a Naftúchany, [v29]
14 Patrúsany, [v30] Kaslúchany (z nichž vyšli Pelištejci) a Kaftórce. [v31]
15 Kenaan zplodil Sidóna, [v32] svého prvorozeného, a Chéta,
16 Jebúsejce, [v33] Emorejce [v34] a Girgašejce,
17 Chivejce, [v35] Arkejce a Síňana,
18 Arváďana, Semárce a Chamáťana, [a] a potom se kenaanské čeledi rozptýlily.
19 Pomezí Kenaanců se táhlo od Sidónu, kudy se chodí ku Geraru, až ke Gaze; [a] dále kudy se chodí k Sodomě, [v36] Gomoře, Admě, Sebójimu [b] až k Leše.
20 Tito jsou synové Chámovi podle svých čeledí a jazyků, na svých územích a ve svých národech.
21 Také Šémovi, (staršímu bratru Jefetovu,) [t37] se narodili synové. Byl otcem [t38] všech synů Heberových.
22 Synové Šémovi: Élam a Ašúr, [v39] Arpakšád, Lúd a Aram. [v40]
23 A synové Aramovi: Ús a Chúl, Geter a Maš. [t41]
24 Arpakšád zplodil Šelacha a Šelach zplodil Hebera. [v42]
25 Heberovi se narodili dva synové. Jméno jednoho bylo Peleg (protože v jeho dnech byla rozdělena [t43] země) a jméno jeho bratra bylo Joktán. [v44]
26 Joktán pak zplodil Almódada a Šelefa, Chasarmáveta a Jeracha,
27 Hadórama, Úzala [v45] a Diklu,
28 Óbala, [t46] Abímaela a Šebu, [v47]
29 Ofíra, [a] Chavílu [b] a Jóbaba; ti všichni jsou synové Joktánovi.
30 Jejich sídliště se táhlo od Méši, kudy se chodí k Sefáru, hoře na východě.
31 Tito jsou synové Šémovi podle svých čeledí a jazyků, [v48] na svých územích podle svých národů.
32 Tyto jsou čeledi synů Noeho podle svých rodopisů ve svých národech. Z těch se po potopě rozptýlily národy [t49] po zemi.
Genesis 11 : 1 – 32
1 Celá země byla jedné řeči [t1] a jedněch slov. [v2]
2 Jak táhli od východu, [t3] nalezli v šineárské [a] zemi pláň a tam se usadili.
3 Řekli jeden druhému: Nuže, (udělejme cihly a důkladně je vypalme.) [t4] A měli cihlu [a] místo kamene a asfalt [b] měli místo malty.
4 A řekli: Nuže, vybudujme si město [a] a věž, jejíž vrchol bude v nebi, [v5] a uděláme si jméno, [t6] abychom se nerozptýlili po celém povrchu země.
5 Hospodin sestoupil, [a] aby viděl to město a věž, které lidští synové stavěli.
6 Hospodin řekl: Hle, jsou jeden lid a všichni mají jednu řeč, a toto je začátek jejich činnosti. Tak pro ně nebude nemožné nic, co si usmyslí udělat.
7 Nuže, sestupme [v7] a zmaťme tam jejich řeč, takže jeden nebude rozumět řeči druhého.
8 Tak je odtamtud Hospodin rozptýlil po celém povrchu [a] země, a přestali stavět to město.
9 Proto nazvali jeho jméno Bábel, [v8] neboť tam Hospodin zmátl řeč celé země a odtamtud je Hospodin rozptýlil po celém povrchu země.
10 Toto je rodopis Šémův: Šémovi bylo sto let, když zplodil Arpakšáda; bylo to dva roky po potopě.
11 Po zplození Arpakšáda žil Šém pět set let a zplodil syny a dcery.
12 Arpakšád žil třicet pět let a zplodil Šelacha.
13 Po zplození Šelacha žil Arpakšád čtyři sta tři let a zplodil syny a dcery.
14 Šelach žil třicet let a zplodil Hebera.
15 Po zplození Hebera žil Šelach čtyři sta tři let a zplodil syny a dcery.
16 Heber žil třicet čtyři let a zplodil Pelega.
17 Po zplození Pelega žil Heber čtyři sta třicet let a zplodil syny a dcery.
18 Peleg žil třicet let a zplodil Reúa.
19 Po zplození Reúa žil Peleg dvě stě devět let a zplodil syny a dcery.
20 Reú žil třicet dva let a zplodil Serúga.
21 Po zplození Serúga žil Reú sto sedm let a zplodil syny a dcery.
22 Serúg žil třicet let a zplodil Náchora.
23 Po zplození Náchora žil Serúg sto let a zplodil syny a dcery.
24 Náchor žil dvacet devět let a zplodil Teracha.
25 Po zplození Teracha žil Náchor sto devatenáct let a zplodil syny a dcery.
26 Terach žil sedmdesát let a zplodil Abrama, [v9] Náchora a Hárana.
27 Toto je rodopis Terachův: Terach zplodil Abrama, Náchora a Hárana. Háran zplodil Lota. [a]
28 Háran zemřel před [t10] svým otcem Terachem ve své rodné zemi v chaldejském Úru. [t11]
29 Abram a Náchor si vzali ženy: Jméno Abramovy ženy bylo Sáraj [v12] a jméno Náchorovy ženy Milka, [v13] dcera Hárana, otce Milky a Jisky.
30 Sáraj však byla neplodná, [a] neměla dítě. [b]
31 Terach [a] vzal svého syna Abrama, svého vnuka Lota, syna Háranova, svou snachu Sáraj, ženu svého syna Abrama, a vyšli spolu z chaldejského Úru, aby šli do kenaanské země. Přišli až do Cháranu [v14] a tam se usídlili.
32 Terachových dnů bylo dvě stě pět let, když Terach v Cháranu zemřel.
Genesis 10 : 6 – 20
6 Dále synové Chámovi: Kúš, [v12] Misrajim, [v13] Pút [v14] a Kenaan. [v15]
7 A synové Kúšovi: [v16] Seba a Chavíla, Sabta, Raema a Sabteka. Synové Raemovi: Šeba a Dedán.
8 Kúš pak zplodil Nimroda. On (první se stal) [t17] hrdinou [t18] na zemi.
9 On byl mocný lovec před Hospodinem; proto se říká: Mocný lovec před Hospodinem jako Nimrod.
10 Počátkem [v19] jeho království byl Babylon, Erech, [v20] Akad [v21] a Kalné [v22] v zemi Šineáru.
11 Z této země vyšel do Asýrie, kde postavil Ninive [v23] i Rechobót-ír [v24] a Kelach [v25]
12 a Resen mezi Ninivem a Kelachem — to je velké město.
13 Misrajim zplodil Lúďany [v26] a Anámce, [v27] Lehábany [v28] a Naftúchany, [v29]
14 Patrúsany, [v30] Kaslúchany (z nichž vyšli Pelištejci) a Kaftórce. [v31]
15 Kenaan zplodil Sidóna, [v32] svého prvorozeného, a Chéta,
16 Jebúsejce, [v33] Emorejce [v34] a Girgašejce,
17 Chivejce, [v35] Arkejce a Síňana,
18 Arváďana, Semárce a Chamáťana, [a] a potom se kenaanské čeledi rozptýlily.
19 Pomezí Kenaanců se táhlo od Sidónu, kudy se chodí ku Geraru, až ke Gaze; [a] dále kudy se chodí k Sodomě, [v36] Gomoře, Admě, Sebójimu [b] až k Leše.
20 Tito jsou synové Chámovi podle svých čeledí a jazyků, na svých územích a ve svých národech.
Kolossenským 1 : 1 – 29
1 Pavel, z Boží vůle [a] apoštol Krista Ježíše, a bratr Timoteus [t1]
2 svatým [a] a věrným [t2] bratřím [b] v Kristu v Kolosách: [v3] Milost vám a pokoj [c] od Boha Otce našeho [a Pána Ježíše Krista].
3 (Vždy, když se) [t4] za vás modlíme, děkujeme [a] Bohu [a] Otci našeho Pána Ježíše Krista —
4 neboť jsme slyšeli o vaší víře [t5] v Kristu Ježíši a o lásce, [a] kterou máte ke všem svatým —
5 pro naději, [a] která je pro vás uložena [b] v nebesích. O ní jste slyšeli již dříve ve [c]slovu [c]pravdy [c] — evangeliu,
6 jež k vám přišlo. A jako na celém světě [a] přináší ovoce [b] a roste, tak je tomu i mezi vámi od toho dne, kdy jste je uslyšeli a poznali [c]Boží milost v pravdě [c]
7 tak, jak jste se naučili od Epafry, [t6] našeho milovaného [a] spoluotroka, [b] jenž je věrný služebník [c] Kristův pro vás. [t7]
8 On nám také pověděl o vaší lásce [a] v Duchu.
9 Proto i my, od toho dne, kdy jsme to uslyšeli, nepřestáváme [a] se za vás modlit a vyprošovat, abyste byli naplněni poznáním [b] jeho vůle [c] ve veškeré moudrosti [d] a duchovním pochopení, [e]
10 abyste vedli život hodný [t8] Pána (a ve všem se mu líbili), [t9] abyste nesli ovoce [a] v (každém dobrém skutku) [b] a rostli v [t10] poznání [c] [c]Boha
11 a abyste byli posilováni [a] každou mocí podle síly jeho slávy k veškeré vytrvalosti a trpělivosti(, s radostí
12 vzdávajíce) [t11] díky [Bohu] a Otci, který nás [t12] učinil způsobilými k účasti na podílu [t13] svatých ve světle.
13 On [t14] nás vysvobodil z pravomoci temnoty [a] a přenesl do království (Syna své lásky), [t15]
14 v němž máme skrze jeho krev vykoupení, [a] odpuštění hříchů.
15 On [t14] je obraz [t16] neviditelného [a] Boha, prvorozený [b] (všeho stvoření), [t17]
16 neboť v něm [a] bylo stvořeno všechno na [t18] nebesích i na zemi, [b] věci viditelné [c] i neviditelné, ať trůny nebo panstva, vlády nebo autority; [d] všechno je stvořeno skrze něho a pro něho.
17 On je přede vším [a] a všechno v něm spočívá. [t19]
18 A on je hlavou [a] těla, [b] církve. On [t14] je počátek, [c] prvorozený [d] z mrtvých, [e] aby on sám (zaujal ve všem první místo), [t20]
19 neboť se Otci zalíbilo, [a] aby v něm přebývala veškerá plnost [b]
20 a aby skrze něho smířil [a] všechno se sebou a způsobil pokoj [b] skrze krev [c] jeho kříže — aby [skrze něho] smířil vše [t21] jak na zemi, tak v nebesích.
21 I vás, kteří jste kdysi [a] byli odcizeni a myslí nepřátelští [b] ve zlých skutcích,
22 nyní smířil (ve svém lidském těle) [t22] skrze svou smrt, aby vás před sebou postavil [a] svaté, bez poskvrny [b] a bez úhony, [c]
23 zůstáváte-li vskutku na víře založeni [t23] a v ní pevni a nevzdálíte-li [t24] se od naděje evangelia, které jste slyšeli, které bylo hlásáno v celém stvoření [a] pod nebem a kterého jsem se já, Pavel, stal služebníkem. [b]
24 Nyní se raduji [a] v utrpeních [b] pro vás a ve svém těle doplňuji, co zbývá ze soužení Kristových pro jeho tělo, [c] jímž jest církev.
25 Jejím služebníkem [a] jsem se stal podle Boží správy, [b] která mi pro vás byla svěřena, [t25] abych naplnil slovo Boží —
26 to tajemství, [a] které bylo od věků a od prvních pokolení ukryté, [b] nyní však bylo zjeveno [c] jeho svatým,
27 kterým Bůh toužil oznámit, jaké je bohatství [a] slávy tohoto tajemství mezi pohany: [t26] tím tajemstvím je Kristus ve vás, naděje [b] slávy.
28 Jeho my zvěstujeme [a] napomínajíce [b] každého člověka a vyučujíce každého člověka ve vší moudrosti, abychom každého [t27] postavili dokonalého [c] v Kristu.
29 Proto také usilovně pracuji [a] a zápasím [b] (v souladu s) [t28] jeho působením, které (je ve mně mocné). [t29]
Skutky 17 : 26
26 Učinil z (jedné krve) [t33] všechno lidstvo, [t34] aby přebývalo na celém povrchu [t35] země; ustanovil jim nařízená období a hranice [a] jejich přebývání, [v36]
Zjevení 18 : 19
19 A nasypali si prach na hlavu [a] a v pláči a truchlení volali: [t19] „Běda, běda, to město veliké, v němž všichni, kdo měli lodě na moři, zbohatli z jeho bohatství, a v jedinou hodinu bylo zpustošeno!“
Jeremiáš 50 : 1 – 46
1 Slovo, které mluvil Hospodin o Babylonu, o chaldejské zemi, prostřednictvím [a] proroka Jeremjáše.
2 Oznamte a rozhlaste to mezi národy, pozdvihněte korouhev; [a] rozhlaste to a nezatajujte. Řekněte: Babylon je dobyt, Bél [v1] se stydí, Marduk se třese; jeho modlářské zpodobeniny [v2] jsou zahanbeny, jeho bůžkové se třesou.
3 Protože ze severu [v3] proti němu vytáhl národ, který jeho zemi učiní děsivou [a] krajinou. Nebudou v ní obyvatelé, (lidé i zvířata) [t4] prchnou, utečou.
4 V oněch dnech a v onom čase, je Hospodinův výrok, přijdou synové izraelští spolu se syny judskými; půjdou a přitom budou plakat a budou hledat [a] Hospodina, svého Boha.
5 (Cestou se budou vyptávat) [t5] na Sijón, tam budou obráceny jejich tváře. Přijdou [t6] a připojí se k Hospodinu věčnou smlouvou, [a] jež nebude zapomenuta. [b]
6 Můj lid byl ztracené stádo. [t7] Jejich pastýři [a] je svedli, [b] odvraceli je na horách. Chodili z hory na návrší a na místo svého odpočinku [t8] zapomněli.
7 Všichni, kdo je našli, je požírali a jejich protivníci říkali: Neproviníme se, protože hřešili [a] proti Hospodinu, pravé [t9] pastvině [t10] a naději [b] svých otců, Hospodinu.
8 Prchněte [a] z Babylona, vyjděte z chaldejské země a buďte jako beran [t11] před stádem.
9 Protože hle, podnítím a přivedu proti Babylonu shromáždění velkých národů [a] ze severní země. Sešikují se proti němu, bude odtamtud dobyt. Jejich šípy jsou jako úspěšní hrdinové, nenavrátí se s prázdnou. [b]
10 Chaldejsko [a] se stane kořistí; všichni (jeho kořistníci) [t12] se nasytí, je Hospodinův výrok.
11 Ačkoliv se radujete, ačkoliv jásáte, pustošitelé mého dědictví, [v13] ačkoliv poskakujete jako (jalovice při mlácení) [t14] a řehtáte jako koně,
12 vaše matka [t15] se velice stydí, [a] vaše rodička se hanbí. Hle, je poslední z národů. Pustina, bezvodá a pustá [b] země.
13 Kvůli Hospodinovu hněvu nebude obydlen, [a] bude zcela opuštěný, každý, kdo bude Babylonem procházet, [b] se zhrozí a podiví se všem jeho ranám. [c]
14 Sešikujte se proti Babylonu ze všech stran, všichni, kdo napínáte luk, [t16] střílejte na něj a (nešetřte šípem,) [t17] protože zhřešil proti Hospodinu.
15 Křičte proti němu ze všech stran! Vzdal [t18] se, jeho pilíře [t19] padly, jeho hradby jsou zbořeny, protože to je Hospodinova pomsta. [a] Pomstěte se na něm! To, co dělal [t20] on, udělejte jemu.
16 Vyhlaďte [a] z Babylona rozsévače i toho, kdo nosí srp v čas žně! Před krutým [b] mečem se každý vrátí ke svému lidu a každý uteče do své země.
17 Izrael je zaplašená ovce, kterou zahnali lvi. [a] Nejprve ho požíral asyrský [v21] král a nakonec mu ohlodal kosti babylonský [v22] král Nebúkadnesar.
18 Proto takto praví Hospodin zástupů, Bůh Izraele: Hle, navštívím [a] babylonského krále a jeho zemi tak jako jsem navštívil asyrského krále.
19 Přivedu Izrael zpět na jeho pastvinu a bude se pást na Karmelu [a] i v Bášanu, [b] jeho duše se nasytí v Efrajimském pohoří [c] a v Gileádu. [d]
20 V oněch dnech a v onom čase, je Hospodinův výrok, bude vyhledávána vina [a] Izraele, ale žádná nebude, a hříchy Judy, ale nebudou nalezeny, protože těm, které zanechám, odpustím. [b]
21 Proti [t23] meratajimské zemi: Vytáhni proti ní a proti obyvatelům Pekódu! [v24] Pobij je a i (posledního z nich zasvěť zkáze,) [t25] je Hospodinův výrok; učiň všechno, co jsem ti přikázal!
22 V zemi je (válečná vřava) [t26] a velká zkáza. [t27]
23 Jak je rozbito a rozdrceno [a] kladivo celé země! Jak se Babylon stal děsivou [b] věcí mezi národy!
24 Nastražil jsem na tebe past a byl jsi polapen, Babylone, ani jsi to nevěděl. Byl jsi dopaden a chycen, protože ses pustil do boje s Hospodinem.
25 Hospodin otevřel svoji zbrojnici a vybral zbraně [v28] svého rozhořčení, [a] neboť Panovník, Hospodin zástupů, má v chaldejské zemi práci.
26 Přitáhněte proti němu ze všech končin, otevřete jeho sýpky, navršte ho jako hromady obilí a zasvěťte jej zkáze! [a] Ať z něj nezůstane ani ostatek! [b]
27 Pobijte všechny jeho býčky, [v29] ať sestoupí na porážku! Běda [a] jim, neboť přišel jejich den, čas jejich navštívení. [b]
28 Slyš! [a] Utečenci a uprchlíci z babylonské země přicházejí oznámit na Sijón pomstu Hospodina, našeho Boha, pomstu za jeho chrám.
29 Svolejte proti Babylonu lukostřelce, [t30] všechny, kdo napínají luk. Utábořte se kolem něho, ať nemá úniku! Odplaťte [a] mu podle jeho skutků, podle všeho, co učinil, učiňte jemu, neboť se choval drze [t31] vůči Hospodinu, (Svatému Izraele.) [v32]
30 Proto jeho mládenci padnou na jeho náměstích [a] a všichni jeho bojovníci v onen den zahynou, je Hospodinův výrok.
31 (Hle, jsem proti) [a] tobě, domýšlivče, [b] je výrok Panovníka, Hospodina zástupů, neboť přišel tvůj den, čas, kdy tě navštívím. [c]
32 Domýšlivec klopýtne a padne a nebude, kdo by ho pozdvihl. V jeho městech zapálím [a] oheň a ten stráví celé jeho okolí.
33 Toto praví Hospodin zástupů: Synové izraelští jsou utlačováni spolu se syny judskými. Všichni, kdo je odvedli do zajetí, je pevně drželi a nechtěli je propustit.
34 Jejich Vykupitel [a] je silný, jeho jméno je Hospodin zástupů. Jistě povede jejich spor, aby dal odpočinutí zemi, ale znepokojil [t33] obyvatele Babylona.
35 Meč [a] proti Chaldejcům, je Hospodinův výrok, proti obyvatelům Babylona, proti jeho knížatům i jeho mudrcům.
36 Meč proti žvanilům [t34] a (dokáží, že jsou blázni.) [t35] Meč proti jeho hrdinům a vyděsí se. [t36]
37 Meč proti jejich [t37] koňům a jejich [t37] vozům, proti všemu míšenému lidu, který je uprostřed něho; budou slabí jako ženy. [a] Meč proti jeho pokladům a budou vypleněny.
38 Sucho [t38] na jeho vody, ať vyschnou, protože [t39] je to země model, protože šílí [a] u svých hrůzných stvůr.
39 Proto tam budou sídlit divoká zvířata s šakaly, budou v ní pobývat pštrosi. [a] Nebude již nikdy obydlena, nebude osídlena z generace na generaci.
40 Jako když Bůh vyvrátil Sodomu, [a] Gomoru a jejich sousední města, [b] je Hospodinův výrok, tak se tam nikdo neusadí, (syn člověka) [t40] v ní nebude pobývat.
41 Hle, ze severu přichází lid, velký národ, mnozí králové se dávají do pohybu z nejvzdálenějších [a] částí země.
42 Chopí [a] se luku a srpáče, jsou krutí a nebudou mít slitování. Jejich křik bude burácet jako moře. Připraveni jako muž do boje pojedou na koních proti tobě, babylonská dcero.
43 Babylonský král (o nich uslyšel zprávu) [t41] a jeho ruce ochably, [a] zmocnila se ho tíseň, porodní bolesti [b] jako rodičky.
44 Hle, [a] vystupuje jako lev z jordánské houštiny na stále zelenou pastvinu, ale v okamžiku ho z ní zaženu a určím nad ní toho, kdo je vyvolený. Neboť kdo je jako já? Kdo mě předvolá k soudu? Kdo je ten pastýř, který přede mnou obstojí?
45 Proto slyšte Hospodinovo rozhodnutí, [a] které učinil o Babylonu, jeho plán, [b] který vymýšlí proti chaldejské zemi: Jistě je budou vláčet, i nejmenší ze stáda. Jistě kvůli nim zpustoší pastvinu.
46 Voláním: Babylon je dobyt! Třese se země. Jeho úpěnlivý [a] křik je slyšet mezi národy.
Genesis 6 : 1 – 22
1 Když se lidé začali na zemi množit a rodily se jim dcery,
2 (synové Boží) [a] viděli, že lidské dcery jsou hezké, [t1] a brali si za ženy všechny, které si přáli.
3 A Hospodin řekl: Můj duch nebude (v člověku) [t2] přebývat [t3] navěky, protože je tělo. [a] Jeho dnů bude sto dvacet let. [v4]
4 V oněch dnech byli na zemi obři [t5] — a také potom, když synové Boží vcházeli [v6] k lidským dcerám a ty jim rodily; to jsou ti dávní hrdinové, věhlasní [a] muži.
5 I viděl Hospodin, jak mnoho je na zemi lidského zla a že všechno zaměření [t7] úmyslů jejich srdce [t8] je napořád [a] jenom zlé,
6 a Hospodin litoval, [a] že na zemi učinil člověka, a trápil [b] se ve svém srdci.
7 Hospodin řekl: Vyhladím z povrchu země člověka, kterého jsem stvořil, vyhladím člověka i zvěř, plazy i nebeské ptactvo, protože lituji, že jsem je učinil.
8 Ale Noe (nalezl milost) [t9] v Hospodinových očích.
9 Toto je rodopis [a] Noeho: Noe byl muž spravedlivý, [b] bezúhonný [c] ve své generaci; [d] Noe chodil s Bohem. [e]
10 Noe zplodil tři syny: Šéma, Cháma a Jefeta.
11 Země však byla před Bohem zkažená; [t10] země byla plná násilí. [t11]
12 Bůh hleděl [a] na zemi, a hle, byla zkažená, [b] protože všechno tvorstvo na zemi pokazilo [t12] svou cestu. [v13]
13 I řekl Bůh Noemu: Přede mne (přišel konec [a] všeho těla,) [t14] protože země je plná jejich [t15] násilí. Hle, zničím je spolu se zemí.
14 Udělej si archu [t16] z goferového [t17] dřeva. V arše udělej komůrky [t18] a (vysmol ji smolou) [t19] zevnitř i zvnějšku.
15 A udělej ji takto: Délka archy bude tři sta loket, její šířka padesát loket a její výška třicet loket. [v20]
16 U archy udělej světlík a ukonči ho loket odshora. [v21] Vchod archy umísti v jejím boku a udělej v ní dolní, druhé a horní podlaží.
17 A hle, já přivedu potopu, vody na zemi, abych zničil [a] pod nebem všechno tvorstvo, v němž je duch života. Všechno, co je na zemi, zahyne.
18 Ale s tebou ustanovím [a] svou smlouvu. Vejdeš do archy ty a s tebou tvoji synové, tvá žena i ženy tvých synů.
19 A ze všeho živého, z veškerého tvorstva, uvedeš pár od každého druhu do archy, aby s tebou zůstal naživu; budou to samec a samice.
20 Z ptactva podle jeho druhů, ze zvěře podle jejích druhů a ze všech zemských plazů podle jejich druhů pár od každého druhu přijdou k tobě, aby byli zachováni při životě.
21 A ty si seber ze všech druhů potravy, co se dá jíst, a shromáždi to k sobě. Bude to k jídlu pro tebe i pro ně.
22 A Noe to udělal. Udělal všechno tak, [a] jak mu Bůh přikázal.
Genesis 10 : 8
8 Kúš pak zplodil Nimroda. On (první se stal) [t17] hrdinou [t18] na zemi.
Genesis 11 : 31
31 Terach [a] vzal svého syna Abrama, svého vnuka Lota, syna Háranova, svou snachu Sáraj, ženu svého syna Abrama, a vyšli spolu z chaldejského Úru, aby šli do kenaanské země. Přišli až do Cháranu [v14] a tam se usídlili.
Daniel 7 : 1 – 28
1 V prvním roce [v1] krále babylonského Belšasara [t2] viděl Daniel sen, měl totiž ve svém nitru jistá vidění, když byl na loži. Ten sen potom sepsal. Věc začala takto: [v3]
2 Daniel promluvil: [t4] Ve vidění jsem během noci přihlížel tomu, jak hle, čtyři nebeské větry vzdouvají Veliké moře [a]
3 a z moře vystupují čtyři veliké šelmy, [v5] každá jiná. [t6]
4 První byla jako lev, ale měla orlí [t7] křídla. Přihlížel jsem, jak jí byla potom ta křídla utržena, šelma [t8] byla zvednuta ze země, postavena na nohy jako člověk a bylo jí dáno lidské srdce. [v9]
5 A hle, další šelma, druhá, podobná medvědu. Byla postavena [t10] k jedné straně, mezi zuby [t11] měla v tlamě [t12] tři žebra [t13] a takto k ní hovořili: Vstaň, sežer [t14] hodně masa.
6 Po tomto jsem přihlížel dále a hle, další. Byla jako levhart [a] a na bocích [t15] měla čtyři ptačí křídla. Ta šelma měla čtyři hlavy a byla jí dána vláda. [t16]
7 Po tomto jsem v oněch nočních viděních přihlížel dále a hle, čtvrtá šelma strašlivá, úděsná a neobyčejně silná. [t17] Měla veliké železné zuby. Požírala, drtila [t18] a to ostatní [t19] svýma nohama [t20] pošlapávala. Ta byla ale odlišná ode všech šelem, které byly před ní, a měla deset rohů.
8 Sledoval jsem ty rohy a hle, mezi nimi vyrostl [t21] další roh, nepatrný, [a] ale tři z dřívějších rohů byly před ním vykořeněny. [t22] A hle, na tomto rohu byly oči jako oči lidské a ústa mluvící velké věci. [t23]
9 Přihlížel jsem, jak byly potom rozloženy trůny [t24] a usedl Věkovitý. [t25] Roucho měl jako sníh bílé [a] a vlasy jeho hlavy čisté [t26] jak vlna, jeho trůn — plamen ohně, jeho kola — oheň hořící. [b]
10 Proudí a od něho [t27] vychází ohnivá řeka. Tisíců na tisíc [t28] mu slouží a myriády myriád [t29] stojí před ním. [v30] Soud zasedl a byly otevřeny knihy. [a]
11 Přihlížel jsem poté, co [t31] zazněla ta veliká slova, jaká promlouval onen roh, a hleděl jsem, [t32] dokud nebyla ta šelma zabita, její tělo zahubeno [t33] a ona dána ohni ke spálení. [t34]
12 I zbylým šelmám odňali [a] jejich vládu, [b] ale prodloužení [t35] života jim bylo dáno až do jisté doby a času. [v36]
13 V těch nočních viděních jsem přihlížel a hle — s [t37] oblaky nebes přicházel synu člověka [t38] podoben, přiblížil se až k Věkovitému a před něj směl předstoupit. [t39]
14 Byla mu dána vláda [a] a čest i království a všichni lidé, národy a jazyky [b] jej budou uctívat. [t40] Jeho vláda je vládou věčnou, nepomíjivou, [t41] také jeho království, jež nebude zničeno. [c]
15 (V duchu jsem se znepokojil,) [t42] já Daniel, v hloubi svého nitra, [t43] a děsilo mne, co má hlava viděla. [a]
16 Přistoupil jsem k jednomu z přístojících, [v44] (abych od něho nabyl o tom všem jistotu.) [t45] On mi řekl, že i výklad těch věcí mi sdělí. [a]
17 Ty veliké šelmy, které jsou čtyři, to ze země [t46] povstanou čtyři králové. [t47]
18 Ale kralování [t48] obdrží [t49] svatí Nejvyššího [v50] a ti budou královstvím vládnout [t51] až na věky, [t52] ba na věky věků. [t53]
19 Chtěl jsem tedy mít jistotu [t54] o té čtvrté šelmě, která se od nich ode všech odlišovala — byla neobyčejně strašlivá, měla zuby [t55] železné a drápy bronzové, požírala, drtila a to ostatní svýma nohama pošlapávala [t56] —
20 i o těch deseti rozích na její hlavě a o dalším, který vyrostl, a padly [t57] před ním tři, rohu takovém, že měl oči a ústa mluvící velké věci, [t58] a na pohled [t59] větším než jeho druhové.
21 Přihlížel jsem, jak onen roh vede válku se svatými a jak je přemáhá,
22 až přišel Věkovitý a soud [t60] byl dán [t61] svatým Nejvyššího [a] a nadešla doba, že to království ovládli [t62] svatí.
23 Takto pravil: Ta čtvrtá šelma bude čtvrté království [t63] na zemi, které se bude ode všech těch království odlišovat, [t64] požere celou zemi, podupe ji [t65] a bude ji drtit. [t66]
24 A těch deset rohů, to deset králů povstane z toho království a po nich povstane jiný, [t67] jenž se od předešlých bude lišit a tři krále pokoří. [t68]
25 Bude pronášet slova proti [t69] Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj. [t70] Bude také uvažovat, že změní [a] doby a právo, [t71] a budou mu do ruky vydány [t72] až do času a časů [t73] a půl času.
26 Zasedne však soud a vládu mu odejmou. Bude zničen a úplně [t74] zahlazen,
27 zatímco království a vláda i velikost všech království pod nebesy [t75] bude dána lidu svatých Nejvyššího. [t76] Jeho království je království věčné a všechny vlády jej budou uctívat [t77] a poslouchat.
28 Zde to slovo končí. [v78] Já, Daniel, jsem byl těmi myšlenkami zcela vyděšen a bylo to znát i na mém výrazu. [t79] To slovo [t80] jsem si ale ponechal v srdci. [t81]
Zjevení 12 : 10
10 A uslyšel jsem mocný hlas v nebi, který říkal: „Nyní přišla [t6] záchrana, [a] moc a kralování [b] našeho [c]Boha a pravomoc jeho Krista, neboť byl svržen žalobce [c] našich bratří, který je obviňoval před naším [c]Bohem dnem i nocí. [d]
Leave a Reply