O čem Bible říká narození Krista – Všechny biblické verše narození Krista o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví narození Krista

Lukáš 2 : 1 – 52
1 Stalo se v oněch dnech, že vyšlo nařízení [a] od císaře Augusta, [v1] aby byl po celém obydleném světě [t2] proveden soupis obyvatelstva.
2 Tento (soupis [a] se konal před tím soupisem, který byl proveden, když) [t3] v Sýrii vládl Quirinius. [v4]
3 I šli všichni dát se zapsat, každý do svého města.
4 Také Josef vyšel [t5] z Galileje, z města Nazareta, do Judska, do města Davidova, které se nazývá Betlém, [a] neboť byl z domu a rodu Davidova, [b]
5 aby se dal zapsat s Marií, (svou snoubenkou), [t6] která byla těhotná.
6 Stalo se, když tam byli, že se naplnily dny, [a] aby porodila.
7 I porodila svého (syna, toho prvorozeného), [t7] zavinula ho do plenek a položila do jeslí, [t8] protože pro ně nebylo místo v útulku [t9] pro pocestné.
8 V téže krajině byli pastýři, kteří pobývali venku [t10] a v noci drželi hlídky nad svým stádem.
9 A hle, postavil se k nim Pánův anděl [a] a Pánova [t11] sláva [b] je ozářila; [c] i zmocnil se jich veliký strach. [d]
10 Anděl jim řekl: „Nebojte [a] se. Hle, zvěstuji vám dobrou zprávu [b] o veliké radosti, která bude pro všechen lid,
11 že se vám dnes [t12] narodil Zachránce, [a] který je (Kristus Pán), [t13] v městě Davidově.
12 Toto vám bude znamením: [a] Naleznete děťátko zavinuté do plenek a ležící v jeslích.“
13 A náhle [a]se s andělem objevilo [t14] množství nebeského vojska [b] chválícího [c] [c]Boha a říkajícího:
14 „Sláva na výsostech [a] Bohu a na zemi pokoj (mezi lidmi Božího zalíbení). [t15]“
15 A stalo se, že jakmile od nich andělé odešli do nebe, (začali si pastýři mezi sebou říkat): [t16] „Pojďme tedy až do Betléma a podívejme se na to, [t17] co se tam stalo, co nám Pán oznámil.“
16 Pospíšili si tam a nalezli Marii i Josefa a děťátko, které leželo v jeslích.
17 Když je spatřili, oznámili slovo, které jim bylo o tom dítěti řečeno.
18 A všichni, kdo to uslyšeli, užasli [a] nad tím, co jim pastýři řekli.
19 Marie však (toto všechno) [t18] uchovávala ve svém srdci [a] a rozvažovala o tom.
20 Pastýři se pak navrátili, oslavujíce [a] a chválíce [b] Boha za všechno, co uslyšeli a uviděli, jak jim to bylo řečeno.
21 Když se naplnilo [a] osm dní, aby byl obřezán, [b] (dali mu) [t19] jméno Ježíš; [c] byl tak pojmenován od anděla před svým početím v lůně.
22 A když se naplnily dny jejich očišťování podle Mojžíšova zákona, přinesli jej do Jeruzaléma, aby ho postavili před Pána,
23 jak je napsáno v Pánově zákoně: ‚Každý mužského pohlaví, který otevírá lůno, [t20] bude nazván svatý Pánu‘, [a]
24 a aby dali oběť podle toho, co je řečeno v Pánově zákoně, ‚párek hrdliček nebo dvě holoubata‘. [a]
25 A hle, v Jeruzalémě byl člověk, který se jmenoval Simeon. Byl to člověk spravedlivý [a] a zbožný, očekávající [b] potěšení [c] Izraele, a Duch Svatý [d] byl na něm.
26 Jemu bylo Duchem Svatým zjeveno, [t21] že nespatří smrt, [a] dokud neuvidí Pánova Mesiáše. [t22]
27 Ten přišel (v Duchu) [t23] do chrámu. Když rodiče přinesli [t24] chlapce Ježíše, aby s ním učinili podle obyčeje [a] Zákona,
28 on si ho vzal do náručí, vzdal chválu, dobrořečil [a] Bohu a řekl:
29 „Nyní, [v25] Panovníku, [t26] podle svého výroku propouštíš svého otroka [a] v pokoji, [b]
30 neboť mé oči spatřily tvou záchranu, [a]
31 kterou jsi připravil před tváří všech lidí,
32 světlo ke zjevení národům [t27] a slávu tvého lidu Izraele.“
33 (Jeho otec a) [t28] matka se podivovali nad tím, co bylo o něm mluveno.
34 Simeon jim požehnal a řekl Marii, jeho matce: „Hle, on je určen k pádu [a] a povstání mnohých v Izraeli a jako znamení, jemuž bude odpíráno —
35 i tvou vlastní duší pronikne meč [a] — aby bylo zjeveno myšlení [b] mnohých srdcí.“ [c]
36 A byla tam prorokyně [a] Anna, dcera Fanuelova, z kmene Ašerova. Ta (již byla velmi pokročilého věku); [t29] s mužem žila sedm let od svého panenství
37 a vdovou [a] byla až do svých osmdesáti čtyř let. Neopouštěla chrám, posty [b]a prosbami sloužila [c] Bohu dnem i nocí. [d]
38 A v té hodině přistoupila, děkovala [t30] Bohu a říkala [t31] o něm všem, kteří očekávali [a] vykoupení [b] Jeruzaléma. [t32]
39 A když vykonali všechno podle Pánova zákona, vrátili se do Galileje do svého města Nazareta. [a]
40 Dítě pak rostlo [a] a sílilo naplňováno moudrostí a Boží milost byla (s ním). [t33] [b]
41 Jeho rodiče chodívali každý rok do Jeruzaléma na svátek velikonoc. [t34]
42 Také když mu bylo dvanáct let, vystupovali do Jeruzaléma, jak bylo o této slavnosti zvykem. [a]
43 A když se po dokonání těch dnů vraceli domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to (jeho rodiče) [t35] zpozorovali.
44 Protože se domnívali, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými.
45 A když ho nenalezli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho.
46 I stalo se, že ho po třech dnech nalezli v chrámě, jak sedí [a] uprostřed učitelů, [b] naslouchá jim a vyptává se jich.
47 Všichni, kteří ho slyšeli, žasli nad jeho rozumností [t36] a odpověďmi.
48 Když ho rodiče spatřili, zhrozili [a] se a jeho matka mu řekla: „Synu, [t37] co jsi nám to udělal? Hle, tvůj otec a já jsme tě s úzkostí hledali.“
49 A on jim řekl: „Jak to, že jste mne hledali? Nevěděli jste, že (musím [v38] být ve věcech svého Otce)? [t39]“
50 Ale oni neporozuměli [a] tomu slovu, které jim pověděl.
51 I sestoupil [t40] s nimi, přišel do Nazareta a byl jim poddán. [a] Jeho matka pečlivě uchovávala (všechna tato slova) [t41] ve svém srdci. [b]
52 A Ježíš prospíval v moudrosti a v tělesném růstu [a] a v přízni [t42] u Boha i u lidí. [b]

Galatským 4 : 4
4 Když však přišla plnost času, [a] vyslal [c]Bůh svého Syna, [b] narozeného [t2] z ženy, [c] narozeného [t2] pod Zákonem, [d]

Matouš 1 : 18 – 25
18 S narozením Ježíše Krista to bylo takto: Jeho matka Marie byla zasnoubena Josefovi. [a] Dříve než se sešli, [t6] zjistilo se, (že je těhotná) [t7] z Ducha Svatého.
19 Její muž [v8] Josef byl (spravedlivý, [a] ale nechtěl) [t9] ji vystavit hanbě; rozhodl se propustit [b] ji tajně. [c]
20 Když to rozvážil, [a] hle, Pánův anděl [b] se mu ukázal ve snu [c] a řekl: „Josefe, synu Davidův, neboj se [d] přijmout Marii, svou ženu; neboť co v ní bylo počato, je z Ducha Svatého. [e]
21 Porodí syna a (dáš mu jméno) [t10] Ježíš, [t11] neboť on vysvobodí svůj lid z jeho [t12] hříchů.“ [a]
22 To všechno se událo, aby se naplnilo, [v13] co bylo řečeno od Pána skrze proroka:
23 ‚Hle, ta panna otěhotní a porodí syna a dají [a] mu jméno Immanuel‘, [b] [v14] což v překladu znamená: ‚ [c]Bůh s námi.‘ [c]
24 Když se Josef probudil [t15] ze spánku, učinil, [a] jak mu nařídil Pánův anděl, a přijal svou ženu.
25 Ale nepoznal [t16] ji, dokud neporodila svého prvorozeného syna. A dal [a] mu jméno Ježíš.

Lukáš 2 : 7
7 I porodila svého (syna, toho prvorozeného), [t7] zavinula ho do plenek a položila do jeslí, [t8] protože pro ně nebylo místo v útulku [t9] pro pocestné.

Lukáš 2 : 15
15 A stalo se, že jakmile od nich andělé odešli do nebe, (začali si pastýři mezi sebou říkat): [t16] „Pojďme tedy až do Betléma a podívejme se na to, [t17] co se tam stalo, co nám Pán oznámil.“

Lukáš 1 : 35
35 A anděl jí odpověděl: „Duch Svatý [a] přijde na tebe a moc Nejvyššího [b] tě zastíní; proto také to Svaté, [c] co se z tebe narodí, bude nazváno Syn Boží. [d]

Matouš 2 : 1
1 Když [a] se Ježíš narodil v judském Betlémě [b] za dnů krále Heroda, [v1] hle, mágové [v2] od východu přišli do Jeruzaléma

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *