Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Mojžíš a faraon
Exodus 4 : 21
21 Hospodin ještě řekl Mojžíšovi: Až se vrátíš do Egypta, (hleď si všech divů, které jsem vložil do tvé ruky, a učiň je) [t13] před faraonem. Já však posilním [t14] jeho srdce, takže lid nepropustí.
Exodus 7 : 22
22 I egyptští kouzelníci učinili tak (svým tajným uměním.) [t9] Faraonovo srdce se posilnilo [a] a neuposlechl je, tak jak pověděl Hospodin.
Daniel 2 : 1 – 49
1 Ve druhém roce [v1] Nebúkadnesarova kralování se Nebúkadnesarovi zdály [t2] nějaké sny. (V duchu se rozrušil, ale spánek jej opět přemohl.) [v3]
2 Později král přikázal svolat kouzelníky [a] a věštce i čaroděje [t4] a chaldejce, [v5] aby králi vyprávěli jeho sny. Ti tedy přišli a postavili [t6] se před králem.
3 Král jim řekl: Zdál se [t7] mi nějaký sen. (Můj duch je rozrušen, musím ten sen znát.) [t8]
4 Chaldejci promluvili ke králi (aramejsky) [v9]: Králi, navěky buď živ! [t10] Pověz ten sen svým otrokům a my předneseme [t11] výklad.
5 Nato (král chaldejcům odpověděl: [t12] Už (jsem se v té věci rozhodl.) [v13] Jestliže mi ten sen ani jeho výklad nesdělíte, budete rozčtvrceni [t14] a z vašich domů bude hromada sutin. [t15]
6 Jestliže ale přednesete [t10] sen i jeho výklad, obdržíte z mé strany [t16] dary [a] a odměnu i velikou čest. Raději [t17] mi sen i jeho výklad předneste!
7 Odpověděli po druhé a řekli: Král nechť ten sen řekne svým otrokům a my předneseme jeho výklad.
8 Nato král odvětil: S jistotou vím, že získáváte [t18] čas, jelikož jste zjistili, [t19] že v té věci jsem se už rozhodl, [t12]
9 že pokud mi ten sen nesdělíte, je pro vás jediný soud. [t20] Vy jste se totiž domluvili, že budete přede mnou říkat věci [t21] lživé a pokroucené, [t22] dokud se nezmění čas. [t23] Raději [t16] mi ten sen řekněte, a tak zjistím, že mi budete moci přednést i jeho výklad.
10 Chaldejci odpověděli před králem takto: Není člověka na zemi, který by dokázal (vykládat podle králova slova.) [t24] Vždyť žádný veliký král ani pán [v25] něco [t26] takového nežádal po žádném kouzelníkovi ani věštci ani chaldejci. [t27]
11 Ta věc, kterou král žádá, je totiž příliš vznešená [t28] a není nikoho jiného, kdo by ji mohl přednášet před králem, kromě bohů, (kteří své sídlo u lidí nemají.) [v29]
12 Kvůli tomu se král rozzlobil, ba převelice rozlítil [a] a všechny babylonské mudrce rozkázal vyhladit.
13 Vyšlo tedy nařízení a ti mudrci byli pobíjeni. [t30] Vyhledali také Daniela a jeho přátele, aby je zabili.
14 Tehdy Daniel odpověděl pohotově i rozvážně [v31] veliteli [t32] královské stráže [t33] Arjókovi, který vyšel pobíjet babylonské mudrce.
15 Odpověděl Arjókovi a řekl: Královský pane, [t34] proč to nařízení ze strany krále tolik spěchá? [t35] Arjók tedy oznámil tu věc Danielovi.
16 Daniel potom (šel prosit u krále,) [v36] aby mu dal nějakou dobu, že ten výklad králi přednese.
17 Pak Daniel odešel do svého domu a tu věc oznámil svým přátelům Chananjášovi, [a] Míšaelovi a Azarjášovi,
18 ať ohledně toho tajemství vyprošují [t37] slitování [a] od [t38] Boha nebes, [t39] aby Daniela a jeho přátele nezahladili s ostatními babylonskými mudrci.
19 Tehdy bylo to tajemství Danielovi zjeveno v nočním vidění, [a] tehdy Daniel dobrořečil [b] Bohu nebes.
20 Daniel promluvil [t40] a řekl: Budiž jméno Boží požehnáno [a] od věků na věky. [t41] Neboť moudrost i sílu [t42] má on;
21 časy i příležitosti [t43] mění [a] on. Krále sesazuje, krále nastoluje; [b] mudrcům moudrost [c] dává a poznání těm, kdo umějí pochopit. [t44]
22 On zjevuje hlubiny [a] a věci ukryté. Ví, co je v temnotě; [b] s ním však přebývá [v45] světlo.
23 Tebe, (Bože mých otců,) [a] chválím [t46] a uctívám, [b] dals mi totiž moudrost i sílu a oznámils mi teď, čeho jsme si od tebe prosili, věc [t47] královu oznámil jsi nám.
24 Proto se Daniel vydal k Arjókovi, kterého král pověřil vyhlazením babylonských mudrců. Přišel a toto mu řekl: Babylonské mudrce nevyhlazuj! Uveď mne před krále a já ten výklad králi přednesu. [a]
25 Nato Arjók Daniela poděšeně [v48] uvedl před krále a toto mu řekl: Nalezl jsem muže ze synů judských vysídlenců, [a] který může ten výklad králi sdělit.
26 Král promluvil [t49] a řekl Danielovi, jehož jméno bylo Beltšasar: [a] Ty že bys byl schopen mi sdělit ten sen, který jsem viděl, a jeho výklad?
27 Nato [t49] Daniel před králem prohlásil: To tajemství, na něž se král táže, žádní mudrci, věštci, kouzelníci ani drobopravci [v50] přednést králi nemohou.
28 Avšak jest Bůh na nebesích, zjevující tajemství — a ten králi Nebúkadnesarovi sdělil, co se stane v budoucích dnech [v51]. [t52] Tvůj sen a [t53] vidění, která jsi ve svém nitru [t54] měl na loži, byla tato:
29 Tobě, králi, na loži přišlo na mysl, co se asi stane později. [t55] A ten, kdo zjevuje tajemství, ti sdělil, co se stane.
30 A pokud jde o mne, mně to tajemství zjevil nikoli pro moudrost, jež by ve mně byla nade vše živé, ale z toho důvodu, aby ten výklad mohli sdělit králi, abys poznal to, o čem tvé nitro přemýšlí. [t56]
31 Tys, králi, hleděl a vtom hle, jakási náramná socha. Byla to socha veliká, vzhledu [v57] neobyčejného. Stála [v58] před tebou a její vzezření budilo úděs.
32 Byla to socha mající hlavu z ryzího [t59] zlata, hruď a paže ze stříbra, břicho a boky [t60] bronzové, [t61]
33 lýtka železná, chodidla zčásti železná, zčásti keramická. [v62]
34 Jak ses díval, vylomil se bez rukou nějaký kámen [t63] a udeřil té soše do chodidel ze železa i keramiky a rozdrtil je.
35 Tehdy se železo, keramika, bronz, stříbro i zlato naráz [t64] rozpadly a byly jako plevy [a] v létě na mlatech. Tu je roznesl [t65] vítr a už pro ně nebylo místo. [t66] Avšak ten kámen, jenž udeřil do sochy, se stal velikou horou a zaplnil celou zemi.
36 To byl ten sen. Také jeho výklad povíme králi. [t67]
37 (Ty, králi, jsi král králů, [a] neboť Bůh nebes dal tobě království, moc, [t68] sílu i čest.
38 A všechno, [t69] kde přebývají lidští [t70] synové, polní zvěř [a] i nebeské ptactvo, [t71] dal tobě do ruky [b] a učinil tě vládcem nad tím vším. Ta zlatá hlava [t72] jsi ty.) [t73]
39 Ale po tobě povstane jiné království, [v74] země horší [t75] než tvá, a jiné, třetí království, bronzové, které bude vládnout nad celou zemí.
40 A pak čtvrté království, to bude silné jako železo, neboť železo drtí [t76] a podrobuje všechno, a jako železo, jež tyhle [t77] všechny rozbíjí, tak bude drtit a rozbíjet.
41 A že jsi viděl ta chodidla a prsty [t78] částečně z hrnčířské keramiky a částečně ze železa, půjde o království rozdělené a bude v něm cosi z pevnosti železa, neboť jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou. [t79]
42 Pak ty prsty chodidel částečně železné a částečně keramické: To království bude z jedné strany [t80] silné a z druhé [t81] strany bude křehké.
43 Že jsi viděl železo promíšené s hliněnou keramikou — lidé se budou mísit, [t82] ale držet jeden s druhým nebudou, právě [t83] tak jako se železo nemísí s keramikou.
44 Za dnů oněch králů ale Bůh nebes nastolí [t84] království, [a] jež nebude zničeno [t85] navěky ani to království [t86] nebude přenecháno jinému lidu. Ono rozdrtí a ukončí všechna tato království, ale samo bude stát navěky,
45 neboť jsi viděl, jak se bez rukou z té hory vylomil kámen [t87] a rozdrtil železo, bronz, keramiku, stříbro i zlato. Veliký [a] Bůh oznámil králi, co se stane potom. [b] Ten sen je pravdivý a jeho výklad spolehlivý.
46 Nato král Nebúkadnesar padl na tvář, [a] Danielovi se klaněl [b] a rozkázal jej obdarovat i oblažovat vůní. [t88]
47 Král Danielovi odpověděl a řekl: Opravdu, váš bůh je bůh bohů [a] a pán králů, ten, kdo zjevuje [b] tajemství. Vždyť tys dokázal toto tajemství odhalit. [t89]
48 Poté král Daniela povýšil, dal mu mnoho velikých darů a učinil jej vládcem nad celou babylonskou provincií a nejvyšším prefektem [t90] nade všemi babylonskými mudrci.
49 Daniel si ale od krále vyžádal, aby správou babylonské provincie pověřil Šadraka, Méšaka i Abed-nega, kdežto Daniel zůstal na královském dvoře. [v91]
Leave a Reply