Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví mnohoženství
Deuteronomium 17 : 17
17 Ať nemá mnoho žen, aby se neodvrátilo [a] jeho srdce, ani příliš mnoho stříbra a zlata.
1. Korintským 7 : 2
2 Ale (abyste se vyvarovali smilstva), [t1] ať má každý svou ženu [a] a každá ať má svého muže.
1. Timoteovi 3 : 12
12 Diakoni ať jsou muži jedné ženy, [a] ať dobře vedou své děti a vlastní rodiny. [t14]
Exodus 21 : 10
10 Jestliže si přibere jinou, neukrátí ji o maso, [v8] oděv ani (manželské právo.) [t9]
2. Paralipomenon 24 : 1 – 3
1 Jóašovi [a] bylo sedm let, když se stal králem. Kraloval v Jeruzalémě čtyřicet let. Jeho matka se jmenovala Sibja z Beer-šeby.
2 Jóaš činil to, co je správné v Hospodinových očích, po všechny dny kněze Jójady.
3 Jójada pro něho vzal dvě ženy, takže zplodil syny a dcery.
1. Timoteovi 3 : 2
2 Biskup [t5] tedy má být bezúhonný, [a] muž jedné ženy, [b] střídmý, [c] rozvážný, [d] řádný, pohostinný, [t6] schopný učit, [e]
1. Královská 11 : 3
3 Měl sedm set žen, [a] kněžen, a tři sta konkubín; [b] a jeho ženy odvrátily jeho srdce.
Deuteronomium 21 : 15
15 Jestliže bude mít muž dvě ženy, jednu milovanou a druhou nenáviděnou, [t17] a milovaná i nenáviděná mu porodí syny, ale prvorozeným bude syn nenáviděné,
Matouš 19 : 4 – 6
4 On jim odpověděl: „Nečetli [a] jste, že ten, který stvořil [t2] člověka, od počátku ‚učinil je jako muže a ženu‘? [b]
5 A řekl: ‚Proto člověk opustí otce i matku a přilne ke své ženě a ti dva budou jedno tělo‘, [a]
6 takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, [t3] ať člověk neodděluje!“
2. Paralipomenon 11 : 21
21 Rechabeám si zamiloval Maaku, dceru Abšalómovu, nad všechny své ženy a konkubíny; vzal si totiž osmnáct žen a šedesát konkubín. Zplodil dvacet osm synů a šedesát dcer.
1. Královská 11 : 4
4 I stalo se v čase Šalomounova stáří, že jeho ženy odvrátily jeho srdce k chození za [t3] jinými bohy a jeho srdce nebylo cele [a] s Hospodinem, jeho Bohem, jako bylo srdce jeho otce Davida.
Soudců 8 : 30
30 Gedeón měl dále sedmdesát synů, [a] vzešlých z jeho beder, [b] protože měl mnoho žen. [v23]
2. Paralipomenon 24 : 3
3 Jójada pro něho vzal dvě ženy, takže zplodil syny a dcery.
2. Samuelova 12 : 8
8 Dal jsem ti dům tvého pána a ženy tvého pána do tvého klína. Dal jsem ti dům izraelský a judský. A kdyby to bylo málo, přidal bych ti to či ono.
Titovi 1 : 6
6 je-li kdo bez úhony, [a] muž jedné ženy, (jenž má) [t7] věřící [t8] děti, (jemuž se nedá vytknout prostopášnost) [t9] nebo nepoddajnost. [b]
2. Paralipomenon 13 : 21
21 Ale Abijáš se vzmáhal. [a] Vzal si čtrnáct žen a zplodil dvacet dva synů a šestnáct dcer.
1. Paralipomenon 3 : 1 – 9
1 Toto [a] jsou synové Davidovi, kteří se mu narodili v Chebrónu: Prvorozený Amnón s Achínoamou [b] Jizreelskou, druhý Daniel s Abígajilou Karmelskou,
2 třetí Abšalóm, syn Maaky, dcery gešúrského krále Talmaje, čtvrtý Adónijáš, syn Chagíty,
3 pátý Šefatjáš s Abítalou, šestý Jitreám s jeho ženou Eglou.
4 Těchto šest se mu narodilo v Chebrónu. Kraloval tam sedm let a šest měsíců. V Jeruzalémě kraloval třicet tři let. [a]
5 A [a] tito se mu narodili v Jeruzalémě: Šimea, [t1] Šóbab, Nátan, Šalomoun — čtyři s Batšebou, [t2] dcerou Amíelovou,
6 Jibchár, Elíšama, [t3] Elífelet,
7 Nógah, Nefeg, Jafía,
8 Elíšama, Eljáda a Elífelet — těchto devět.
9 Tito všichni jsou synové Davidovi kromě synů konkubín. Támar [a] byla jejich sestra.
Izaiáš 4 : 1
1 V onen den se chopí sedm žen jednoho [v1] muže se slovy: Budeme jíst vlastní pokrm a budeme si oblékat vlastní oděv, [t2] jen ať jsme nazvány tvým jménem; [a] odejmi naši potupu! [v3]
Deuteronomium 21 : 15 – 17
15 Jestliže bude mít muž dvě ženy, jednu milovanou a druhou nenáviděnou, [t17] a milovaná i nenáviděná mu porodí syny, ale prvorozeným bude syn nenáviděné,
16 i stane se v den, kdy bude svým synům dávat do dědictví to, co mu patří, že nesmí (jednat jako s prvorozeným) [t18] se synem milované oproti synu nenáviděné, který je prvorozený.
17 Ale za prvorozeného uzná syna nenáviděné a dá mu dva díly [t19] ze všeho, co má, [t20] neboť on je prvotina [a] jeho síly, jemu patří právo prvorozeného. [b]
Deuteronomium 25 : 5 – 10
5 Když budou bratři bydlet pospolu, jeden z nich zemře a nemá syna, ať se žena zemřelého nevdá [a] mimo rodinu, za cizího muže. Ať k ní vejde [b] její švagr, vezme si ji za ženu a splní vůči ní švagrovskou [v6] povinnost.
6 I stane se, že prvorozený, kterého porodí, (dá povstat jménu) [t7] jeho zemřelého bratra, aby nebylo vymazáno jeho jméno z Izraele.
7 Jestliže si ten muž nebude chtít vzít svou švagrovou, ať vystoupí jeho švagrová do brány [a] ke starším a řekne: Můj švagr odmítá dát povstat jménu svého bratra v Izraeli, nechce vůči mně splnit švagrovskou povinnost.
8 Starší jeho města ho zavolají a promluví s ním. Jestliže si bude stát na svém a řekne: Nechci si ji vzít,
9 ať k němu jeho švagrová před očima starších přistoupí, zuje sandál z jeho nohy, plivne [a] mu do tváře a poví: Takto se jedná s mužem, který nechce vystavět dům [t8] svého bratra.
10 Bude se v Izraeli nazývat: Dům vyzutého. [t9]
Leave a Reply