Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví mluvit s mrtvými
Leviticus 20 : 27
27 Muž či žena, v nichž bude duch zemřelých nebo duch věštecký, budou jistě usmrceni; bude se na ně házet kamení, jejich krev je na nich.
Kazatel 12 : 7
7 Až se navrátí prach na zem tak, jak dříve byl, a (duch se navrátí k Bohu,) [a] který jej dal. [b]
2. Korintským 11 : 14
14 A není divu; vždyť sám Satan [a] se přestrojuje za anděla světla.
Deuteronomium 18 : 10 – 13
10 Ať se (u tebe) [t6] nenajde ten, kdo by provedl [t7] svého syna či svou dceru ohněm, věštec [v8] přinášející věštby, [a] hadač [t9] ani ten, kdo vykládá [v10] znamení, ani čaroděj [v11]
11 ani zaklínač [t12] ani ten, kdo se doptává [a] ducha zemřelého, ani věštec [t13] ani ten, kdo se dotazuje mrtvých.
12 Vždyť každý, kdo dělá takové věci, je ohavností [a] pro Hospodina. Kvůli těmto ohavnostem je před tebou Hospodin, tvůj Bůh, vyhání. [b]
13 Buď bezúhonný [a] vůči [t14] Hospodinu, svému Bohu.
Kazatel 9 : 5
5 Neboť živí vědí, že zemřou; (mrtví, ti však nevědí nic,) [a] ani už nemají odměnu, [t4] protože jejich památka [b] byla zapomenuta.
Deuteronomium 18 : 9 – 12
9 Až přijdeš do země, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává, neuč [a] se jednat podle ohavností oněch pohanských národů.
10 Ať se (u tebe) [t6] nenajde ten, kdo by provedl [t7] svého syna či svou dceru ohněm, věštec [v8] přinášející věštby, [a] hadač [t9] ani ten, kdo vykládá [v10] znamení, ani čaroděj [v11]
11 ani zaklínač [t12] ani ten, kdo se doptává [a] ducha zemřelého, ani věštec [t13] ani ten, kdo se dotazuje mrtvých.
12 Vždyť každý, kdo dělá takové věci, je ohavností [a] pro Hospodina. Kvůli těmto ohavnostem je před tebou Hospodin, tvůj Bůh, vyhání. [b]
Izaiáš 8 : 19 – 20
19 A jestliže vám řeknou: Dotazujte se (těch, kdo vyvolávají duchy zemřelých,) [t24] a věštců, kteří piští a mumlají … (Což se lid nemá dotazovat [a] svého Boha? Kvůli živým má hledat mrtvé?) [t25]
20 K zákonu a ke svědectví! Nebudou-li mluvit podle tohoto slova, (tak v něm pro ně není úsvit.) [t26]
Jan 5 : 25
25 Amen, amen, pravím vám, že přichází hodina, [a] a nyní je tu, kdy mrtví uslyší hlas Božího Syna, a ti, kdo uslyší, budou žít.
Matouš 22 : 32
32 ‚Já jsem Bůh Abrahamův, Bůh Izákův a Bůh Jákobův‘? [a] Bůh není Bohem mrtvých, ale živých. [t22]“
Leviticus 20 : 6
6 A jestliže se nějaký člověk obrátí k duchům zemřelých a věštcům, [a] aby s [t5] nimi smilnil, proti takovému člověku obrátím svou tvář a vyhladím jej zprostřed jeho lidu.
Judův 1 : 9
9 Vždyť ani archanděl Michael, [a] když se s Ďáblem přel o Mojžíšovo tělo, [b] si nedovolil vynést potupný [t14] soud, nýbrž řekl: ‚Kéž tě napomene [t15] Pán.‘ [c]
Jan 14 : 6
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
1. Korintským 14 : 1 – 40
1 Usilujte [t1] o lásku a dychtěte [a] po duchovních projevech, nejvíce však, abyste prorokovali.
2 Neboť kdo mluví jazykem, [a] nemluví k lidem, nýbrž k Bohu; nikdo mu nerozumí, [t2] duchem mluví tajemství. [b]
3 Kdo však prorokuje, mluví lidem k budování, [a] povzbuzení [t3] a útěše.
4 Kdo mluví jazykem, buduje sám sebe, ale kdo prorokuje, buduje [a] církev. [t4]
5 Chci, abyste všichni mluvili jazyky, avšak ještě více, abyste prorokovali. [a] Kdo prorokuje, je větší než ten, kdo mluví jazyky, ledaže by i vykládal, aby se budovala církev. [t4]
6 Tedy, bratři, [a] kdybych k vám přišel a mluvil jazyky, co vám prospěji, když bych k vám nepromluvil ve zjevení, [b] v poznání, [c] v proroctví nebo vyučování? [d]
7 Stejně je tomu i s neživými nástroji vydávajícími zvuk, ať už s flétnou nebo s lyrou [a] Kdyby (nevydávaly různé tóny), [t5] jak by se poznalo, co se na flétnu nebo na lyru hraje?
8 A kdyby polnice vydala nejasný zvuk, kdo by se chystal k boji? [a]
9 Tak i vy: Jestliže jazykem nevydáte jasné slovo, jak se pozná, co bylo řečeno? Neboť budete mluvit do větru.
10 Vždyť na světě je tolik druhů jazyků, [t6] a žádný není (bez významu). [t7]
11 Jestliže neznám význam jazyka, [t8] budu cizincem [t9] pro toho, kdo mluví, a ten, kdo mluví, bude cizincem [t9] pro mne.
12 Tak i vy, poněvadž (horlivě usilujete) [t10] o duchovní projevy, snažte se, [t11]abyste se v nich rozhojňovali [a] pro budování církve. [b]
13 Proto kdo mluví jazykem, ať se modlí, aby mohl také vykládat.
14 Neboť když se modlím jazykem, můj duch se modlí, avšak má mysl [a] je bez užitku.
15 Co tedy? Budu se modlit duchem, ale budu se modlit i myslí; budu zpívat chvály duchem, ale budu zpívat [a] chvály i myslí.
16 Neboť kdybys dobrořečil jen duchem, [t12] jak by mohl (přítomný prostý člověk) [t13] k tvému díkůvzdání [a] říci ‚Amen‘, [b] když neví, co říkáš?
17 Ty sice dobře děkuješ, ale ten druhý tím není budován. [a]
18 Děkuji Bohu, že mluvím jazyky více než vy všichni;
19 ale v církvi [a] — abych poučil i druhé — chci raději promluvit pět slov svou myslí než deset tisíc slov v jazyku.
20 Bratři, ve svém myšlení nebuďte jako děti; [a] ve zlém [b] buďte jako nemluvňata, [c] ale v myšlení buďte dospělí. [t14]
21 V Zákoně je napsáno: [a] ‚Jinými jazyky a rty cizinců [t15] budu mluvit k tomuto lidu, ale ani tak mě nebudou poslouchat,‘ praví Pán.
22 Jazyky nejsou tedy znamením [t16] pro věřící, [a] nýbrž pro nevěřící, [b] proroctví [c] však není pro nevěřící, nýbrž pro věřící.
23 Když by se tedy sešel [t17] celý sbor [a] a všichni by mluvili jazyky, a vešli by prostí [t18] lidé nebo nevěřící, cožpak neřeknou, že blázníte? [b]
24 Ale když budou všichni prorokovat a vejde někdo nevěřící nebo neznalý, [t18] bude ode všech usvědčován a ode všech souzen.
25 Budou se odhalovat skryté věci jeho srdce, a tak padne na tvář, [a] pokloní se [c]Bohu [b] a vyzná: ‚Vskutku, mezi vámi je [c]Bůh!‘ [c]
26 Co z toho tedy [a] plyne, [t19] bratři? Když se sejdete, každý z vás má chvalozpěv, [b] má učení, má zjevení, má jazyk, má výklad; [c] všechno ať je k budování.
27 Mluví-li někdo jazykem, ať mluví dva nebo nejvýše tři, a to jeden po druhém, a jeden ať vykládá. [a]
28 A jestliže tam není vykladač, ať ve shromáždění [t20] mlčí; ať mluví k sobě a k Bohu.
29 Proroci ať mluví dva nebo tři a ti ostatní ať rozsuzují.
30 A když by dostal zjevení jiný, který tam sedí, ať ten první umlkne. [t21]
31 Jeden po druhém můžete všichni prorokovat, aby se všichni učili a všichni byli povzbuzováni.
32 Duchové proroků se podřizují prorokům,
33 neboť [c]Bůh není Bohem zmatku, [a] nýbrž Bohem pokoje. [b] Jako ve všech shromážděních [c] svatých, [t22]
34 vaše ženy nechť ve shromážděních [a] mlčí. Nedovoluje se jim, aby mluvily; ať jsou podřízené, [b] jak praví i Zákon.
35 Chtějí-li se něco naučit, ať se ptají doma svých mužů. Je totiž neslušné, aby žena mluvila ve shromáždění. [a]
36 Vyšlo snad Boží slovo od vás? Nebo přišlo jen k vám samotným?
37 Považuje-li se někdo za proroka nebo duchovního člověka, [a] ať uznává, že to, co vám píšu, (je Pánovo přikázání). [t23]
38 Jestliže to někdo neuznává, (sám nebude uznáván). [t24]
39 A tak, [moji] bratři, horlivě se snažte [a] prorokovat a nebraňte mluvit jazyky.
40 Všechno ať se děje slušně a spořádaně. [a]
Matouš 17 : 1 – 27
1 Po [a] šesti [v1] dnech vzal Ježíš s sebou Petra, Jakuba a jeho bratra Jana [b] a vyvedl je na vysokou horu, [v2] kde byli sami.
2 A byl před nimi proměněn. [t3] Jeho tvář zazářila [a] jako slunce [b] a jeho šaty zbělely jako světlo.
3 A hle, ukázal se jim Mojžíš a Eliáš a rozmlouvali s ním.
4 Petr (na to) [a] Ježíšovi řekl: „Pane, je pro nás dobré tu být. Chceš-li, udělám tu tři stánky, tobě jeden, Mojžíšovi jeden a Eliášovi jeden.“
5 Když ještě mluvil, hle, zastínil je zářivý oblak a z oblaku se ozval [t4] hlas: „Toto je můj milovaný Syn, v němž jsem nalezl zalíbení; toho poslouchejte.“ [a]
6 Když to učedníci uslyšeli, padli [a] na tvář a velmi se báli.
7 Ježíš k nim přistoupil, dotkl [a] se jich a řekl: „Vstaňte a nebojte se.“ [b]
8 Když pozvedli oči, neviděli nikoho, jen samotného Ježíše.
9 A když sestupovali z hory, Ježíš jim přikázal: „Nikomu o tom vidění neříkejte, [t5] dokud Syn člověka nebude vzkříšen [a] z mrtvých.“
10 Jeho učedníci se ho zeptali: „Jak to, že učitelé Zákona říkají, že nejprve musí přijít Eliáš? [a]“ [b]
11 On odpověděl: „Eliáš opravdu přichází [t6] a všechno obnoví. [a]
12 Avšak pravím vám: Eliáš již přišel, a nepoznali [t7] ho, ale udělali s ním, co chtěli; tak bude od nich trpět i Syn člověka.“
13 Tehdy učedníci pochopili, že jim to řekl o Janu Křtiteli.
14 Když [a] přišli k zástupu, přistoupil k němu jeden člověk a padl před ním na kolena [b]
15 řka: „Pane, smiluj [a] se nad mým synem, neboť je náměsíčný [t8] a (zle trpí); [t9] často totiž padá do ohně a často do vody.
16 A přivedl jsem ho k tvým učedníkům, ale nemohli ho uzdravit.“
17 Ježíš odpověděl: „Ach, pokolení nevěřící [t10] a zvrácené, jak dlouho ještě budu s vámi? Jak dlouho vás mám snášet? Přiveďte ho sem ke mně!“
18 Ježíš mu pohrozil a démon od něho vyšel; a od té hodiny [a] byl chlapec uzdraven.
19 V soukromí [a] potom k Ježíšovi přistoupili učedníci a řekli: „Proč jsme ho nemohli vyhnat [b] my?“
20 On jim řekl: „Pro vaši malověrnost! [t11] Amen, pravím vám, budete-li mít víru [a] jako zrno hořčice, [b] řeknete této hoře: ‚Přejdi odtud tam‘, a přejde; a nic vám nebude nemožné.
21 Tento rod nevychází jinak než v modlitbě a půstu. [a]“
22 Když se zdržovali [t12] v Galileji, řekl jim Ježíš: „Syn člověka má být vydán [t13] do rukou [a] lidí;
23 zabijí ho, ale třetí den (bude vzkříšen). [t14]“ A oni se velmi zarmoutili.
24 Když přišli do Kafarnaum, [a] přistoupili k Petrovi výběrčí dvojdrachem [v15] a řekli: „Copak váš Učitel [b] neplatí dvojdrachmu?“
25 Řekl: „Ale ano.“ Jakmile vešel do domu, Ježíš ho předešel otázkou: [t16] „Co myslíš, Šimone? Od koho vybírají králové země poplatky a daň? [a] Od svých synů, nebo od cizích?“
26 Když Petr řekl: „Od cizích“, pověděl mu Ježíš: „Synové jsou tedy svobodni.
27 Abychom je však nepohoršili, [a] jdi k moři, hoď udici a vytáhni první rybu, která se vynoří. Až otevřeš její ústa, nalezneš statér; [v17] ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.“
1. Timoteovi 2 : 5
5 Je totiž jeden [a] Bůh, jeden je také prostředník [b] mezi Bohem a lidmi, člověk [c] Kristus Ježíš,
Leviticus 19 : 31
31 Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte věštce, [a] abyste se jimi poskvrňovali. Já Hospodin jsem váš Bůh.
Zjevení 21 : 8
8 Avšak bázliví, [t4] nevěřící, [t5] ti, kdo propadli modlářské ohavnosti, [a] vrahové, smilníci, [b] kouzelníci, [c] modloslužebníci a všichni lháři mají svůj díl v jezeře, [d] které hoří ohněm a sírou, [e] což je smrt druhá.“ [f]
Galatským 5 : 19 – 21
19 Skutky těla jsou zřejmé, jsou to [cizoložstvo,] [a] smilstvo, [b] nečistota, [c] bezuzdnost, [d]
20 modloslužba, [a] čarování, [b] nepřátelství, (svár, [c] žárlivost), [t12] hněvy, soupeření, [t13] rozdělení, sekty, [t14]
21 závisti, [vraždy,] opilství, [a] hýření a podobné věci. To vám předpovídám, jak jsem již dříve řekl, že ti, kdo takové věci dělají, neobdrží dědičně [b] Boží království.
Izaiáš 7 : 14
14 Proto vám Panovník dá znamení sám: Hle, dívka [t17] otěhotní, porodí syna [a] a dá [t18] mu jméno Immanuel. [b]
Leave a Reply