Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Mexičané
1. Korintským 7 : 10 – 11
10 Manželům však nařizuji [a] — ne já, ale Pán — aby žena od muže neodcházela. [t4]
11 Když by však přece odešla, [a] ať zůstává nevdaná nebo ať se s mužem smíří. Také muž ať neopouští ženu.
1. Korintským 7 : 7 – 8
7 Přeji si, aby všichni lidé byli, jako jsem já. Avšak každý má své vlastní obdarování [t3] od Boha, jeden tak, druhý jinak.
8 Svobodným a vdovám pravím: Bylo by pro ně dobré, kdyby zůstali jako já. [a]
1. Korintským 7 : 32 – 34
32 Chci, abyste byli bez starostí. [a] Kdo nežije v manželství, stará se o věci Pána, [b] jak by se zalíbil [c] Pánu,
33 ale kdo se oženil, stará se o věci světské, jak by se zalíbil své (ženě,
34 a je rozdělený. [a] Neprovdaná žena a panna) [t21] se stará o věci Pána, aby byla svatá tělem i duchem. Ale když se provdá, stará se o věci světské, jak by se zalíbila svému muži.
2. Tessalonicenským 2 : 15
15 Proto tedy, bratři, stůjte pevně [a] a držte [b] (učení, která jsme vám předali) [t16] a kterým jste byli vyučeni, ať už slovem nebo dopisem. [c]
1. Korintským 11 : 1 – 2
1 (Napodobujte mě), [a] jako i já napodobuji Krista.
2 Chválím [a] vás, [bratři,] že ve všem na mne pamatujete a držíte [b] se (mých pokynů), [t1] jak jsem vám je předal.
2. Tessalonicenským 3 : 6
6 Přikazujeme vám, bratři, ve jménu [našeho] Pána Ježíše Krista, [a] abyste se stranili [b] každého bratra, (který žije) [t5] neukázněně, [c] a ne podle (toho, co) [t6] jste od nás převzali.
Jakubův 2 : 20 – 24
20 Chceš však poznat, ó nerozumný [t16] člověče, [a] že víra bez skutků je neúčinná? [t17]
21 Cožpak náš otec Abraham [a] nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka? [b]
22 Vidíš, že víra (působila spolu s jeho skutky) [t18] a že v těch [t19] skutcích se stala víra dokonalou. [a]
23 I naplnilo se Písmo, [a] které praví: ‚Uvěřil Abraham [c]Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost‘ [b] a byl nazván Božím přítelem. [c]
24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry.
Jakubův 2 : 25 – 26
25 A nebyla podobně ospravedlněna ze skutků i nevěstka Rachab, [a] když přijala posly [b] a propustila je jinou cestou?
26 Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.
Římanům 2 : 9 – 11
9 Soužení a úzkost [a] padne na duši každého člověka, jenž působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka; [b]
10 avšak sláva, [a] čest a pokoj připadne každému, kdo činí dobro, [b] předně Židovi, a také Řekovi.
11 U Boha není přijímání osob. [a]
Římanům 2 : 6 – 16
6 On odplatí každému podle jeho skutků. [a]
7 Těm, kteří s vytrvalostí [a] v dobrém skutku hledají slávu, čest a neporušitelnost, [b] dá věčný život. [c]
8 Avšak těm, kteří jsou sobečtí [a] a neposlouchají [b] [c]pravdu, nýbrž poslouchají nepravost, odplatí hněvem [c] a zuřivostí. [d]
9 Soužení a úzkost [a] padne na duši každého člověka, jenž působí zlo, předně na Žida, ale i na Řeka; [b]
10 avšak sláva, [a] čest a pokoj připadne každému, kdo činí dobro, [b] předně Židovi, a také Řekovi.
11 U Boha není přijímání osob. [a]
12 Ti, kdo bez Zákona [a] zhřešili, bez Zákona také zahynou; a ti, kdo zhřešili pod Zákonem, [b] skrze Zákon budou souzeni.
13 Neboť u Boha nejsou spravedliví (ti, kdo Zákon slyší), [t3] ale ospravedlněni budou (ti, kdo jej plní). [t4]
14 Když totiž pohané, [t5] kteří nemají Zákon, přirozeným způsobem činí [a] to, co Zákon požaduje, pak jsou sami sobě Zákonem, ač Zákon nemají.
15 Ukazují, že mají dílo Zákona napsané ve svých srdcích. Jejich svědomí [a] (bude svědčit spolu s myšlenkami, jež se navzájem obviňují nebo také obhajují,
16 v den), [t6] kdy Bůh skrze Ježíše Krista bude [t7] podle mého evangelia [a] soudit, [t7] co je skryto v lidech.
Římanům 2 : 6 – 8
6 On odplatí každému podle jeho skutků. [a]
7 Těm, kteří s vytrvalostí [a] v dobrém skutku hledají slávu, čest a neporušitelnost, [b] dá věčný život. [c]
8 Avšak těm, kteří jsou sobečtí [a] a neposlouchají [b] [c]pravdu, nýbrž poslouchají nepravost, odplatí hněvem [c] a zuřivostí. [d]
Jan 20 : 19 – 23
19 Když byl večer téhož dne, prvního v týdnu, a učedníci byli ze strachu [a] před Židy shromážděni za zavřenými dveřmi, přišel Ježíš, postavil se doprostřed a řekl jim: „Pokoj vám.“ [b]
20 Když to řekl, ukázal jim ruce a bok. [a] I zaradovali [b] se učedníci, když uviděli Pána.
21 [Ježíš] jim opět řekl: „Pokoj vám. Jako mne poslal Otec, i já posílám vás.“ [a]
22 Po těchto slovech (na ně dechl) [v5] a řekl jim: „Přijměte [a] Ducha Svatého.
23 Komu odpustíte hříchy, tomu jsou odpuštěny, komu je zadržíte, tomu jsou zadrženy. [a]“
Skutky 2 : 38 – 39
38 Petr jim [řekl]: „Učiňte pokání [a] a každý z vás ať se dá pokřtít [b]na základě jména Ježíše Mesiáše [c] na [t33] odpuštění svých hříchů, a přijmete [t34] dar [c]Ducha Svatého. [d]
39 Neboť to zaslíbení platí vám a vašim dětem i všem, kteří jsou daleko [a] a které si povolá [b] Pán, náš Bůh.“
Matouš 9 : 6 – 8
6 Abyste však věděli, že Syn člověka [a] má pravomoc [b] odpouštět na zemi hříchy [c] …“ Tu řekne ochrnutému: „Vstaň, [d] vezmi své lůžko a jdi do svého domu.“
7 A on vstal a odešel do svého domu.
8 Když to uviděly zástupy, (zmocnil se jich strach) [t7] a vzdaly chválu Bohu, [a] který dal lidem takovou pravomoc.
Filipenským 2 : 12 – 13
12 Proto, moji milovaní, [a] jako jste vždycky poslouchali, nikoli jen v mé přítomnosti, ale nyní mnohem více v mé nepřítomnosti, s bázní a chvěním [b] uvádějte ve skutečnost svou záchranu. [c]
13 Neboť Bůh je ten, který ve vás působí [a] i chtění i činění podle své dobré vůle. [b]
Matouš 16 : 15 – 19
15 Řekl jim: „A za koho mě pokládáte vy?“
16 Šimon Petr odpověděl: „Ty jsi Mesiáš, [a] Syn živého Boha.“ [b]
17 Ježíš mu (na to) [a] řekl: „Blahoslavený [b] jsi, Šimone Bar-Jona, [t8] protože ti to nezjevilo [c] tělo a krev, [d] ale můj Otec, [e] který je v nebesích.
18 A já ti pravím, že ty jsi Petr, [t9] a na té skále [t10] vybuduji svou církev [t11] a brány podsvětí [a] ji nepřemohou.
19 A tobě dám klíče [a] království Nebes, a cokoli svážeš [b] na zemi, bude již svázáno v nebesích, a cokoli rozvážeš na zemi, bude již rozvázáno v nebesích.“
1. Janův 3 : 19 – 24
19 (Podle toho) [t5] poznáme, že jsme z pravdy, [a] a tak před ním upokojíme své srdce,
20 i když by nás naše srdce odsuzovalo; [a] neboť [c]Bůh je větší [b] než naše srdce a zná všechno. [c]
21 Milovaní, jestliže nás srdce neodsuzuje, máme (radostnou důvěru [a] k Bohu) [t8]
22 a oč bychom žádali, [a] dostáváme od něho, protože zachováváme jeho přikázání [b] a činíme to, co se jemu líbí. [c]
23 A toto je jeho přikázání, abychom uvěřili [a] jménu jeho Syna Ježíše Krista a navzájem se milovali, [b] jak nám přikázal.
24 Kdo zachovává jeho přikázání, zůstává (v Bohu [a] a Bůh) [t9] v něm; že v nás zůstává, poznáváme podle Ducha, [b] kterého nám dal.
Jan 6 : 47 – 50
47 Amen, amen, pravím vám, kdo věří ve mne, má život věčný.
48 Já jsem chléb života.
49 Vaši otcové jedli v pustině manu, [a] a zemřeli.
50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel.
Leave a Reply