Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví manželé
1. Petrův 3 : 7
7 Stejně muži: [a] žijte se svými ženami podle poznání jako se slabší ženskou nádobou [b]a prokazujte jim úctu jako spoludědičkám [t8] milosti [c] života, aby vaše modlitby neměly překážku. [d]
Efezským 5 : 33
33 Ale také jeden každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a žena ať se bojí svého muže.
Efezským 5 : 22 – 24
22 Ženy, [podřizujte se] svým mužům [a] jako Pánu, [b]
23 neboť muž je hlavou [a] ženy, jako je Kristus hlavou [b] církve; on [je] zachráncem těla.
24 Ale jako církev je podřízena [t20] Kristu, tak i ženy ve všem svým mužům.
Efezským 5 : 25
25 Muži, [a] milujte své ženy, jako i Kristus miloval [b] církev a sám sebe za ni vydal, [c]
1. Korintským 7 : 3 – 5
3 Muž ať plní své ženě, čím je povinen, [a] a stejně i žena svému muži.
4 Žena nevládne svým tělem, nýbrž její muž, podobně ani muž nevládne svým tělem, nýbrž jeho žena.
5 Neodpírejte se navzájem, leda po vzájemné dohodě na čas, [a] abyste se uvolnili pro modlitbu, [t2] a opět buďte spolu, aby vás pro vaši nezdrženlivost [b] nepokoušel Satan. [c]
Židům 13 : 4
4 Manželství [a] ať je (u všech) [t4] ve vážnosti a manželské lože neposkvrněné, neboť smilníky [b] a cizoložníky bude soudit [c]Bůh. [c]
Efezským 5 : 31
31 ‚Proto opustí člověk otce i matku a přilne ke své ženě, a budou ti dva jedno tělo.‘ [a]
Efezským 5 : 22
22 Ženy, [podřizujte se] svým mužům [a] jako Pánu, [b]
1. Korintským 7 : 2
2 Ale (abyste se vyvarovali smilstva), [t1] ať má každý svou ženu [a] a každá ať má svého muže.
Genesis 2 : 18 – 24
18 I řekl Hospodin Bůh: Není dobré, aby byl člověk samoten. Učiním mu pomoc [t23] jako jeho protějšek.
19 Hospodin Bůh vytvořil [a] ze země všechnu polní zvěř a všechno nebeské ptactvo a přivedl je k člověku, aby viděl, jak je nazve. A jak člověk každou živou duši nazval, takové bylo její jméno.
20 A člověk pojmenoval všechen dobytek a nebeské ptactvo i všechnu polní zvěř, ale pro člověka [a] se nenalezla pomoc jako jeho protějšek.
21 Hospodin Bůh tedy uvrhl na člověka hluboký spánek, [a] a zatímco spal, vzal jedno z jeho žeber [t24] a to místo uzavřel masem.
22 A Hospodin Bůh vybudoval z žebra, které vzal z člověka, ženu a přivedl ji k člověku.
23 Člověk řekl: Teď [t25] je to kost z mých kostí a maso z mého masa! [a] Bude se nazývat ženou, [t26] protože byla vzata z muže.
24 Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne [a] ke své ženě a budou jedno tělo. [b]
Jan 14 : 15
15 „Jestliže mne milujete, zachovejte [t5] má přikázání.
Efezským 5 : 28
28 Takto jsou povinni [i] muži milovat své ženy jako svá těla. Kdo miluje svou ženu, miluje sebe.
1. Tessalonicenským 4 : 3 – 5
3 Neboť toto je vůle [c]Boží, [a] vaše posvěcení, [b] abyste se zdržovali smilstva, [c]
4 aby každý z vás uměl zacházet se svou nádobou [t2] ve svatosti [a] a úctě, [b]
5 ne v žádostivé [a] vášni [b] jako pohané, [t3] kteří neznají [t4] [c]Boha, [c]
1. Timoteovi 2 : 12
12 Nedovoluji, aby žena učila [a] nebo měla moc nad mužem, nýbrž má být v tichosti.
1. Janův 2 : 4
4 Kdo říká: ‚Znám ho,‘ a jeho přikázání nezachovává, je lhář a pravda v něm není.
1. Korintským 6 : 13
13 Pokrmy jsou pro břicho [a] a břicho pro pokrmy. [c]Bůh však zničí [b] jedno i druhé. Tělo však nenáleží smilstvu, nýbrž Pánu, [c] a Pán tělu.
Jan 14 : 1 – 31
1 „Ať se vaše srdce nechvěje. [t1] Věříte [t2] v [a] Boha, věřte i ve mne.
2 V domě mého Otce jsou mnohé příbytky. [a] Kdyby nebyly, (řekl bych vám to. [Neboť] vám jdu připravit místo.) [t3]
3 A odejdu-li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.
4 A kam já jdu, [víte, i] cestu znáte.“
5 Tomáš [a] mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
7 (Jestliže znáte [a] mne, poznáte i) [t4] mého Otce. A od nynějška ho znáte a viděli jste ho.“
8 Filip [a] mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.“
9 Ježíš mu řekl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl [a] mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘?
10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? [a] Slova, [b] která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; [a] ne-li, věřte aspoň pro ty skutky. [b]
12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší [a] skutky než tyto, neboť já jdu [b] k Otci.
13 A oč byste požádali [a] v mém jménu, [b] to učiním, aby byl Otec oslaven [c] v Synu.
14 Požádáte-li [mne] o něco v mém jménu, já to učiním.“
15 „Jestliže mne milujete, zachovejte [t5] má přikázání.
16 A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, [t6] aby byl s vámi (na věčnost) [a] —
17 Ducha pravdy, [a] jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. [b] Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude.
18 Nezanechám vás jako sirotky, [a] přijdu k vám.
19 Ještě malou chvíli [a] a svět mne již neuvidí, [t7] vy však mne uvidíte, protože já žiji a také vy budete žít. [b]
20 V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. [a]
21 Kdo má moje přikázání a zachovává [a] je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován [t8] od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.“
22 Juda, [a] ne ten Iškariotský, mu řekl: „Pane, co se stalo, že chceš zjevovat sám sebe nám, a ne světu?“
23 Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec [a] ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. [b]
24 Kdo mne nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale Otce, který mne poslal.“ [a]
25 „Toto jsem vám pověděl, [a] dokud zůstávám u vás.
26 Ale Zastánce, [a] Duch Svatý, kterého Otec pošle [t9] v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.
27 Pokoj [a] vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje [b] a není bázlivé. [c]
28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: ‚Odcházím a přijdu k vám.‘ Kdybyste mě milovali, zaradovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší [a] než já.
29 Řekl jsem vám to nyní, dříve než se to stane, [a] abyste uvěřili, [b] až se to stane.
30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. [a] Proti [t10] mně nemá vůbec nic.
31 Ale (svět má poznat), [t11] že miluji Otce a jednám tak, jak mi Otec přikázal. [a] Vstaňte, pojďme odtud!“
1. Korintským 6 : 9 – 11
9 Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví [a] Boží království? Nemylte se! [b] Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci [t6] ani lidé praktikující homosexualitu, [c]
10 zloději [a] ani chamtivci, [b] opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království.
11 Takoví [t7] jste někteří byli. Ale dali jste se omýt, [a] byli jste posvěceni, [b] byli jste ospravedlněni [c] ve jménu [našeho] Pána Ježíše [Krista] a v [c]Duchu našeho [c]Boha.
Genesis 2 : 24
24 Proto muž opustí svého otce i svou matku a přilne [a] ke své ženě a budou jedno tělo. [b]
Matouš 15 : 19 – 20
19 Neboť ze srdce [a] vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, [b] krádeže, lživá svědectví, urážky. [c]
20 To jsou věci, které člověka znečišťují; ale jíst neomytýma rukama člověka neznečišťuje.“
Leave a Reply