Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví kritizovat
Jakubův 4 : 11 – 12
11 Bratři, nemluvte jeden proti druhému. [a] Kdo mluví proti bratru nebo soudí [b] svého bratra, mluví proti Zákonu a soudí Zákon. Jestliže však soudíš Zákon, nejsi činitelem [c] Zákona, nýbrž soudcem.
12 Jeden je zákonodárce [a] a soudce, [b] ten, který může zachránit i zahubit. [c] Ale kdo jsi ty, jenž soudíš bližního?
Jakubův 1 : 19 – 20
19 (Víte to), [t17] moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, [a] ale pomalý k mluvení, [b] pomalý k hněvu. [c]
20 Neboť lidským hněvem [t18] se Boží spravedlnost nevypůsobí.
Římanům 15 : 1 – 2
1 My silní [a] jsme povinni snášet slabosti těch, kteří nemají sílu, [b] a nemít zalíbení [c] sami v sobě.
2 Každý z nás ať se snaží líbit [a] bližnímu [b] k jeho dobru, pro jeho budování. [c]
Efezským 4 : 31 – 32
31 Všechna hořkost, [a] zuřivost, hněv, [b] křik [c] a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. [d]
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]
Přísloví 26 : 12
12 Viděl [t14] jsi člověka (moudrého ve svých očích?) [t15] Pro hlupáka je víc naděje než pro něj!
Jakubův 2 : 12 – 13
12 Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. [a]
13 Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; [a] milosrdenství přemáhá [t11] soud.
Římanům 14 : 10 – 12
10 Ty pak, proč soudíš [a] svého bratra? Nebo i ty, proč zlehčuješ svého bratra? Všichni se přece postavíme před soudnou stolici Boží. [t7] [b]
11 Neboť je napsáno: ‚Jakože jsem živ, [a] praví Pán, skloní se (přede mnou) [t8] každé koleno a každý jazyk vyzná Bohu chválu.‘
12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet [t9]Bohu.
Přísloví 19 : 11
11 Rozumnost [a] činí člověka pomalým k hněvu, [b] jeho okrasou [t18] je pomíjet [c] přestoupení. [d]
Kolossenským 3 : 12 – 14
12 Oblečte [a] se tedy jako vyvolení [b] [c]Boží, svatí [c] a milovaní, [d] v (slitovný soucit,) [t10] dobrotu, pokoru, [e] vlídnost [t11] a trpělivost. [f]
13 Snášejte [t12] se navzájem a odpouštějte [a] si, má-li kdo něco [t13] proti druhému. Jako [b] Pán [t14] odpustil vám, odpusťte i vy.
14 A nad to všechno mějte lásku, [a] která je poutem dokonalosti. [b]
Skutky 20 : 35
35 Ve všem jsem vám ukázal, že takto máme pracovat, [a] ujímat se slabých [b] a pamatovat na slova [v35] Pána Ježíše, neboť on řekl: ‚Blaženější je dávat než brát.‘“ [v36]
Římanům 2 : 1 – 4
1 Proto jsi bez omluvy, [a] člověče, [b] a to každý, kdo soudíš. [c] V čem soudíš druhého, [d] v tom odsuzuješ sám sebe, neboť soudíš, ale sám činíš totéž.
2 Víme, [a] že Boží soud [t1] je podle pravdy [t2] proti těm, kdo dělají takové věci.
3 Máš za to, člověče, který soudíš ty, kdo takové věci dělají, a sám činíš totéž, že unikneš Božímu soudu?
4 Nebo pohrdáš bohatstvím [a] jeho dobroty, [b] shovívavosti [c] a trpělivosti, [d] a nevíš, že [c]Boží dobrota tě vede k pokání? [e]
Jan 13 : 34 – 35
34 Dávám vám nové přikázání, [a] abyste se navzájem milovali; jako já miluji [t16] vás, abyste se i vy navzájem milovali.
35 Podle toho všichni poznají, že jste moji učedníci, budete-li mít lásku jedni k druhým.“ [a]
Efezským 4 : 32
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]
Přísloví 15 : 4
4 Uzdravený [a] jazyk je stromem [b] života, ale lest [c] na něm je zkázou ducha. [t5]
Leave a Reply