Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví kritika
Matouš 7 : 1 – 5
1 „Nesuďte, [a] abyste (nebyli souzeni). [t1]
2 Neboť jakým soudem soudíte, takovým budete souzeni, [a] a jakou měrou měříte, takovou vám bude naměřeno. [b]
3 Proč tedy hledíš na třísku v oku svého bratra, ale trámu ve svém oku si nevšímáš?
4 Anebo jak můžeš říkat svému bratru: ‚Dovol, ať vyjmu třísku z tvého oka‘, a hle, ve tvém oku je trám?
5 Pokrytče, [a] nejprve vyjmi trám ze svého oka, a pak jasně uvidíš, jak vyjmout třísku z oka svého bratra.
Kazatel 5 : 2
2 Neboť s mnohým plahočením [t1] přichází sen a (hlas hlupáka s mnohými slovy.) [a]
Přísloví 15 : 1 – 2
1 Vlídná [t1] odpověď odvrátí zlobu, [a] ale slovo, které zraňuje, [t2] budí hněv.
2 Jazyk moudrých používá poznání [t3] správně, kdežto z úst hlupáků prýští [a] hloupost.
Přísloví 11 : 2
2 Když přijde domýšlivost, přijde i hanba, [a] s pokornými [b] je však moudrost.
Kolossenským 3 : 13
13 Snášejte [t12] se navzájem a odpouštějte [a] si, má-li kdo něco [t13] proti druhému. Jako [b] Pán [t14] odpustil vám, odpusťte i vy.
2. Královská 2 : 23 – 24
23 Odtud šel do Bét-elu. Jak šel cestou, vyšli z města (malí chlapci) [a] a posmívali [b] se mu. Volali na něho: Pojď, [t11] plešatče, [t12] pojď, [t11] plešatče! [t11]
24 Ohlédl se za nimi, uviděl je a proklel [a] je v Hospodinově jménu. Tu vyšly z lesa dvě medvědice [b] a čtyřicet dva dětí z nich rozsápaly.
1. Korintským 13 : 1 – 8
1 Kdybych mluvil jazyky [a] lidskými i andělskými, a lásku [b] bych neměl, jsem jako dunící kov [t1] nebo zvučící činel. [c]
2 A kdybych měl proroctví [a] a znal všechna tajemství [b] a měl všechno poznání [c] a kdybych měl veškerou víru, [d] takže bych přemisťoval hory, [e] ale lásku bych neměl, nic nejsem.
3 A kdybych dal [a] pro nasycení chudých všechen svůj majetek [b] a kdybych vydal své tělo k spálení, [t2] ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. [c]
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
Matouš 7 : 13 – 14
13 „Vejděte [a] těsnou branou, protože široká je [brána] a prostorná cesta, která vede do záhuby; [b] a mnoho je těch, kteří jí vcházejí. [c]
14 Jak [t3] těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají!“ [a]
Římanům 2 : 1 – 4
1 Proto jsi bez omluvy, [a] člověče, [b] a to každý, kdo soudíš. [c] V čem soudíš druhého, [d] v tom odsuzuješ sám sebe, neboť soudíš, ale sám činíš totéž.
2 Víme, [a] že Boží soud [t1] je podle pravdy [t2] proti těm, kdo dělají takové věci.
3 Máš za to, člověče, který soudíš ty, kdo takové věci dělají, a sám činíš totéž, že unikneš Božímu soudu?
4 Nebo pohrdáš bohatstvím [a] jeho dobroty, [b] shovívavosti [c] a trpělivosti, [d] a nevíš, že [c]Boží dobrota tě vede k pokání? [e]
Leave a Reply