Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví královna Ester
Ester 7 : 1 – 10
1 Tak král s Hamanem přišel, aby pili s královnou Esterou.
2 Také druhého dne při pití vína řekl král Esteře: Jaká je tvá prosba, [a] královno Estero? Bude ti to dáno. Jaká je tvá žádost až do poloviny království? Bude to vykonáno.
3 Tehdy královna Ester odpověděla a řekla: Pokud bych nalezla milost [a] ve tvých očích, králi, a pokud by se králi líbilo, nechť je mi na mou prosbu dán můj život a na mou žádost můj národ.
4 Neboť jsme byli prodáni, [a] já i můj národ, aby nás (vyhladili, zabili a vyhubili.) [b] Kdybychom byli prodáni za otroky a za otrokyně, mlčela bych, protože by ta tíseň nebyla vhodná [c] k obtěžování [d] krále.
5 Vtom promluvil král Achašvéroš a zeptal se královny Estery: Kdo to je a kde je ten, který nadmul [a] své srdce, aby tohle provedl?
6 Ester odpověděla: Tím protivníkem a nepřítelem je tento zlý Haman. Haman se před králem a královnou vyděsil.
7 Tu král vystoupil ve své zlobě [a] od pití vína do zahrady u paláce. Haman zůstal stát, aby usiloval u [t1] královny Estery o svůj život, protože viděl, že král je rozhodnut vykonat proti němu něco zlého. [b]
8 Král se vracel ze zahrady paláce do domu, (kde popíjeli víno,) [t2] zrovna když Haman padl [v3] na lůžko, [v4] na němž byla Ester. Král řekl: Chceš snad ještě znásilnit [t5] královnu u mě v domě? Jakmile to slovo vyšlo z králových úst, zakryli [a] Hamanovi tvář.
9 Vtom řekl Charbóna, [a] jeden z eunuchů, před králem: Hle, také ten kůl, [v6] který Haman připravil [b] pro Mordokaje, jenž promluvil dobro ohledně krále, stojí v Hamanově domě, vysoký padesát loket. Král řekl: Pověste ho na něj.
10 Pověsili [a] tedy Hamana na kůl, který připravil pro Mordokaje. Králova zloba pak opadla. [b]
Ester 4 : 16
16 Jdi, shromáždi všechny Judejce nacházející se v Šúšanu a postěte se (za mne.) [t11] Nebudete jíst ani pít tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit. [v12] S tím půjdu ke králi, (ačkoliv to neodpovídá) [t13] nařízení, a (jestliže zahynu, zahynu.) [t14]
Ester 7 : 3
3 Tehdy královna Ester odpověděla a řekla: Pokud bych nalezla milost [a] ve tvých očích, králi, a pokud by se králi líbilo, nechť je mi na mou prosbu dán můj život a na mou žádost můj národ.
Ester 4 : 1 – 17
1 Mordokaj se dozvěděl o všem, co se stalo. I roztrhl [a] Mordokaj své roucho a vzal na sebe pytlovinu a popel. [v1] Vyšel doprostřed města a dal se [t2] do hrozného [t3] a hořkého křiku.
2 Přišel až před královskou bránu. [a] Do královské brány se totiž nesmělo vejít v oděvu z pytloviny.
3 Ve všech provinciích, na místech, kam dorazilo královo poselství a jeho nařízení, nastal pro Judejce velký smutek, půst, pláč a kvílení. [a] Žíněné roucho a popel byly rozprostřeny na mnohé.
4 Když přišly Esteřiny dívky a její eunuchové, oznámili jí to a královna se velmi rozrušila. [t4] Poslala roucho, aby Mordokaje oblékli a aby z něj sňali jeho pytlovinu, ale nepřijal je.
5 Tu Ester zavolala na Hatáka z královských eunuchů, kterého král ustanovil k její obsluze, a přikázala mu ohledně Mordokaje, aby zjistil, proč a kvůli čemu se to děje.
6 Haták vyšel k Mordokajovi na náměstí, [t5] které je před královskou branou.
7 A Mordokaj mu oznámil všechno, co ho postihlo, i přesný údaj o stříbře, [a] o kterém Haman řekl, že je odváží do královských pokladů za Judejce, aby byli vyhubeni. [t6]
8 Dal mu i opis zápisu toho nařízení o jejich vyhlazení, které bylo vydáno v Šúšanu, aby ho Esteře ukázal, oznámil jí to a přikázal jí, aby vešla ke králi prosit u něj o milost a přimlouvat se před jeho tváří za svůj národ.
9 Haták přišel a oznámil Esteře Mordokajova slova.
10 Ester však promluvila k Hatákovi a přikázala mu, aby Mordokajovi vyřídil:
11 Všichni královi otroci i lid královských provincií vědí, že o jakémkoliv muži nebo ženě, kteří přijdou ke králi do vnitřního nádvoří, aniž budou zavoláni, platí jediné nařízení — aby je usmrtili. Jen když k nim král vztáhne zlaté žezlo, [a] zůstanou naživu. Já jsem už [t7] třicet dnů nebyla zavolána, abych přišla ke králi.
12 Esteřina slova oznámili Mordokajovi.
13 Nato Mordokaj řekl, aby Esteře odpověděli: Nepředstavuj si, [t8] že v královském domě unikneš, jediná ze všech Judejců.
14 Vždyť jestliže budeš v této [a] době zarytě mlčet, úleva [b] a osvobození [t9] povstane Judejcům z jiné strany, ale ty a dům tvého otce zahynete. Kdo ví, zda jsi nedosáhla královského [t10] stavu pro chvíli, jako je tato.
15 Tu Ester řekla, aby Mordokajovi odpověděli:
16 Jdi, shromáždi všechny Judejce nacházející se v Šúšanu a postěte se (za mne.) [t11] Nebudete jíst ani pít tři dny, v noci ani ve dne. Také já a mé dívky se budeme takto postit. [v12] S tím půjdu ke králi, (ačkoliv to neodpovídá) [t13] nařízení, a (jestliže zahynu, zahynu.) [t14]
17 Mordokaj odešel a udělal všechno, [t15] co mu Ester přikázala. [v16]
Ester 2 : 1 – 23
1 Po těchto událostech, [v1] jakmile zloba [a] krále Achašvéroše opadla, vzpomněl si na Vašti, na to, co provedla, i na to, co (se spolu s ní ztratilo.) [t2]
2 Tu řekli královi mládenci, kteří mu sloužili: Ať vyhledají pro krále dívky, panny hezkého vzhledu.
3 Nechť král ustanoví ve všech provinciích svého království dohlížitele a ti ať shromáždí všechny dívky, panny hezkého vzhledu, na hrad Šúšan do domu žen [t3] k ruce [t4] královského eunucha Hegaje, strážce žen, kde (se jim poskytne náležitá péče.) [t5]
4 Ta dívka, která (se bude králi líbit,) [t6] se stane královnou namísto Vašti. To slovo se králi líbilo a učinil tak.
5 Na hradě Šúšanu byl jeden Judejec [a] jménem Mordokaj, [v7] syn Jaíra, syna Šimeího, syna Kíšova, [b] Benjamínec,
6 který byl odveden z Jeruzaléma s vyhnanci, kteří byli odvedeni s judským králem Jekonjášem, [t8] jehož odvedl babylonský král Nebúkadnesar.
7 Byl vychovatelem [a] Hadasy, [v9] čili Estery, [v10] dcery svého strýce, už totiž neměla otce ani matku. Byla to dívka krásného vzezření a hezkého vzhledu a při smrti jejího otce a její matky ji [t11] Mordokaj přijal za dceru.
8 I stalo se, když bylo vyhlášeno královo slovo a jeho nařízení a když byly shromážděny mnohé dívky na hrad Šúšan k ruce Hegaje, že byla vzata i Ester do královského domu k ruce Hegaje, strážce žen.
9 Ta dívka se mu líbila [t12] a získala u něj přízeň. [t13] Kvapně jí tedy zařídil náležitou péči, aby jí dávali její příděly [t14] a aby jí dali sedm vyhlédnutých dívek z královského domu. Přemístil ji a její dívky na lepší [t15] místo v domě žen. [v16]
10 Ester neprozradila [t17] svůj národ ani své příbuzenstvo, protože Mordokaj jí přikázal, aby to nikomu nepovídala. [t18]
11 Každý den znovu [t19] se pak Mordokaj procházel před nádvořím domu žen, aby se dozvěděl, (jak se Esteře daří) [t20] a co se s ní bude dít.
12 Vždy, když dojde na tu či [t21] onu dívku řada, aby vešla ke králi Achašvérošovi, po dovršení (toho, co pro ni nastalo podle nařízení o ženách) [t22] během dvanácti měsíců (protože tak se naplní dny jejich (péče o tělo) [t23] — šest měsíců myrhovým olejem, šest měsíců balzámy a náležitou ženskou péčí),
13 takto ta dívka přichází ke králi: Vše, o co si řekne, jí bude dáno, aby s tím přišla z domu žen až do královského paláce.
14 Večer přichází a ráno se opět navrací do domu žen k ruce královského eunucha Šaašgaze, strážce konkubín. Nevejde již ke králi, jen pokud (by si ji král oblíbil) [t22] a byla by zavolána jménem.
15 Když tedy došla řada na Esteru, dceru Abíchajila, strýce Mordokajova, kterou [t24] Mordokaj přijal za dceru, aby přišla ke králi, nepožadovala nic než to, co určí královský eunuch Hegaj, strážce žen. A Ester se stala nositelkou milosti v očích všech, kteří ji viděli.
16 Ester byla vzata ke králi Achašvérošovi do jeho královského domu v desátém měsíci, to je v měsíci tebetu, v sedmém roce jeho kralování. [v25]
17 I zamiloval si král Esteru nade všechny ženy a získala [t26] u něj milost a milosrdenství (více než všechny ostatní panny.) [t22] Vložil na její hlavu královskou korunu a (ustanovil ji královnou) [t27] místo Vašti.
18 Král pak uspořádal velkou hostinu [a] pro všechna svá knížata a své otroky, Esteřinu hostinu. Prokázal provinciím úlevu a (daroval dar podle královské moci.) [t22]
19 (Když se shromáždily panny podruhé,) [t22] Mordokaj seděl v královské bráně. [v28]
20 Ester nepovídala nikomu o svém příbuzenstvu ani o svém národě, jak jí Mordokaj přikázal. [t29] Ester jednala dle Mordokajova výroku, jako když byla (pod jeho výchovou.) [t30]
21 V oněch dnech, kdy Mordokaj seděl v královské bráně, se rozhněvali (Bigtan a Tereš,) [t31] dva královští eunuši ze strážců prahu, a chtěli vztáhnout ruku [a] na krále Achašvéroše.
22 Ta záležitost se donesla [t32] k Mordokajovi a on to oznámil královně [t22] Esteře. Ester to Mordokajovým jménem řekla králi. [t33]
23 Ta záležitost se pak vyšetřovala, byla vyšetřena a ti dva byli pověšeni [v34] na kůl. Bylo to zapsáno v králově přítomnosti do knihy Letopisů. [t35]
Ester 1 : 1 – 22
1 I stalo se ve dnech Achašvéroše [t1] — to byl ten Achašvéroš, který kraloval od Indie až po Kúš [a] nad sto dvaceti sedmi [b] provinciemi. [v2]
2 V oněch dnech, kdy král Achašvéroš seděl na (svém královském trůnu,) [t3] který byl na hradě [v4] Šúšanu, [v5]
3 ve třetím roce [v6] svého kralování uspořádal hostinu [v7] pro všechna svá knížata a své otroky. Vojsko [t8] Peršanů a Médů, [v9] šlechta a knížata [t10] provincií se před ním shromáždily,
4 když ukazoval (slavné bohatství) [t11] svého království a drahocennost nádhery své velikosti, po mnoho dní — sto osmdesát dnů.
5 A když se tyto dny [t12] naplnily, uspořádal král pro všechen lid nacházející se na hradě Šúšanu, od (největšího až po nejmenšího,) [a] sedmidenní [t13] hostinu na nádvoří zahrady [b] královského paláce. [c]
6 (Sněhobílá lněná tkanina,) [a] bavlna a modrá látka, [b] spojené provazy z mořského hedvábí [c] a purpuru, [d] visely na stříbrných kruzích a sloupech z bílého mramoru. Zlatá a stříbrná lůžka stála na dlažbě z alabastru a bílého mramoru, perleti a drahokamů.
7 (Nápoje se podávaly) [t14] ve zlatých nádobách a nádoby se od (sebe navzájem) [t15] lišily. Královského vína bylo mnoho podle králova pokynu. [t16]
8 Ale do popíjení — podle nařízení — nikdo nikoho nenutil, protože tak král uložil každému hodnostáři svého domu, aby každý [t17] jednal podle libosti. [a]
9 Také královna Vašti uspořádala hostinu pro ženy královského domu, (který patřil) [t18] králi Achašvérošovi.
10 Sedmého dne, (když byl král v dobrém rozmaru) [t19] z vína, zavolal (Mehúmana, Biztu, Charbónu, Bigtu a Abagtu, Zetara a Karkase,) [v20] sedm eunuchů, kteří sloužili v přítomnosti krále Achašvéroše,
11 aby přivedli královnu Vašti před krále s královskou korunou. [a] Chtěl ukázat národům a knížatům její krásu; [v21] byla totiž hezkého [t22] vzhledu. [b]
12 Avšak královna Vašti odmítla [a] přijít podle králova slova, které jí bylo sděleno prostřednictvím eunuchů. Král se velmi rozhněval [b] a vzplanula v něm zloba. [c]
13 Tu král promluvil k mudrcům znalým časů, neboť králova záležitost se řešila [t23] přede všemi znalými nařízení a práva.
14 Nejbližší [v24] mu byli Karšena, Šetar, Admata, Taršíš, Meres, Marsena a Memúkan, sedm perských a médských knížat, (hledících na královu tvář,) [v25] kteří sedávali na předním místě v království.
15 Co se má podle nařízení provést [a] s královnou Vašti za to, že nejednala podle výroku [b] krále Achašvéroše, který jí byl sdělen prostřednictvím eunuchů?
16 Nato řekl Memúkan před králem a knížaty: Nejen proti samotnému králi se provinila královna Vašti, nýbrž proti všem knížatům a proti všem národům, které žijí ve všech provinciích krále Achašvéroše.
17 Neboť jednání [a] královny se donese ke všem ženám, takže ve svých očích budou pohrdat svými manžely, až si řeknou: Král Achašvéroš přikázal, [b] aby před něho přivedli královnu Vašti, ale ona nepřišla.
18 A ještě tohoto dne totéž řeknou perské a médské kněžny, které slyšely o královnině jednání, všem královým knížatům. Pohrdání a rozhořčení (bude víc než dost.) [t26]
19 Jestliže se to králi [a] líbí, nechť od něj vyjde královské slovo, je zapsáno do perských a médských nařízení a nepomine, [v27] že Vašti [v28] už před krále Achašvéroše nepředstoupí, a její královskou [t29] hodnost nechť dá král jiné, [t30] lepší než je ona.
20 Královská vyhláška, [t31] kterou vydá, bude rozhlášena [t32] v celém jeho království, (které [t33] je velké,) [t34] a všechny ženy prokáží čest svým manželům, od největšího až po nejmenšího.
21 Ta řeč (se králi i knížatům líbila.) [t35] Král učinil podle Memúkanova slova.
22 Poslal dopisy do všech královských provincií, do každé [t36] provincie jejím písmem a každému [t37] národu v jeho jazyku, aby byl každý muž vládcem ve svém domě (a mluvil jazykem svého národa.) [v38]
Ester 1 : 1
1 I stalo se ve dnech Achašvéroše [t1] — to byl ten Achašvéroš, který kraloval od Indie až po Kúš [a] nad sto dvaceti sedmi [b] provinciemi. [v2]
Žalmy 56 : 1 – 13
1 Pro vedoucího chval. Podle „Holubice utichlé v dáli“. [t1] Davidův pamětní zápis, [v2] když ho v Gatu lapili Pelištejci. [t3]
2 Smiluj [a] se nade mnou, Bože, neboť po mně šlape [t4] člověk; [b] celý den mě utlačují [c] bojovníci. [d]
3 Ti, kdo na mě číhají, [a] celý den po mně šlapou. Mnoho [b] je těch, kdo proti mně bojují z výšin. [t5]
4 V den, kdy bych se měl bát, [t6] já doufám [a] v tebe.
5 V Boha, jehož slovo chválím, [t7] v Boha doufám. Nebudu se bát — co mi může udělat tělo? [v8]
6 Celý den překrucují [t9] má slova; [t10] proti mně jsou všechny jejich plány ke zlému.
7 Srocují [a] se, číhají [b] na mě, střeží mé kroky, [t11] jak by si počíhali na mou duši. [t12]
8 Při vší té nepravosti budou v bezpečí? [t13] Bože, sraz [a] takové národy [t14] v hněvu!
9 Mé bloudění [t15] máš zapsáno; [t16] ulož do měchu [a] mé slzy [v17] — což nejsou ve tvých záznamech? [t18]
10 Jednou se mí nepřátelé obrátí [a] zpět, v den kdy budu volat. To vím, že Bůh je se [t19] mnou! [t20]
11 V Boha, jehož slovo chválím, [t21] v Hospodina, jehož slovo chválím, [t21]
12 v Boha doufám. [a] Nebudu se bát — co mi může udělat člověk? [b]
13 (Jsem vázán, Bože, splnit sliby [a] tobě dané,) [t22] odplatím [b] se ti oběťmi díků, [c]
Ester 8 : 1 – 17
1 Onoho dne dal král Achašvéroš královně Esteře dům Hamana, utiskovatele Judejců. Mordokaj předstoupil před krále, protože Ester oznámila, čím pro ni je.
2 Král sňal svůj prsten, [a] který vzal Hamanovi, a dal ho Mordokajovi. Ester ustanovila Mordokaje nad Hamanovým domem. [v1]
3 Ester pak pokračovala, promluvila před králem a padla k jeho nohám. Rozplakala se a prosila jej o smilování, aby odvrátil zlo Agagovce Hamana a jeho plán, který zamýšlel proti Judejcům.
4 Král vztáhl k Esteře zlaté žezlo. Ester vstala a postavila se před krále.
5 Řekla: Pokud by se králi líbilo, pokud bych nalezla u něj milost a ta věc by byla před králem prospěšná a já (se mu líbila,) [t2] nechť je zapsáno, aby se vrátily ty dopisy s plánem [a] Agagovce [t3] Hamana, syna Hamedatova, které napsal, aby vyhubili Judejce, kteří jsou ve všech královských provinciích.
6 Vždyť jak budu moci snést zlo, které postihne [t4] můj národ, a pohlédnout na ně? Jak budu moci snést zánik svého příbuzenstva [a] a pohlédnout na něj?
7 Nato král Achašvéroš odpověděl královně Esteře a Judejci Mordokajovi: Hle, Hamanův dům jsem dal Esteře a jeho pověsili na kůl za to, že vztáhl svou ruku na Judejce.
8 Vy teď královým jménem napište Judejcům, co (se vám líbí,) [t5] a zapečeťte královým prstenem. [a] Zápis, který je napsán královým jménem a pečetěn královým prstenem, totiž není možné vzít zpět. [b]
9 V onen čas byli tedy svoláni královští písaři ve třetím měsíci, to je v měsíci sívánu, dvacátého třetího dne, [v6] a bylo sepsáno všechno, [t7] co přikázal Mordokaj Judejcům a satrapům a místodržitelům a knížatům provincií, které od Indie až po Kúš sto dvaceti sedmi provincií; každé provincii jejím písmem a každému národu jeho jazykem i Judejcům jejich písmem
10 Napsal to jménem krále Achašvéroše a zapečetil královým prstenem. Poslal dopisy prostřednictvím běžců jezdících na koních, plnokrevných ořích, chovancích hřebčinců,
11 že král dovolil Judejcům, kteří jsou v jakémkoliv městě, aby se shromáždili, povstali k obraně svého života, aby vyhladili, zabili a vyhubili každé vojsko národa či provincie, dotírající na ně, i malé děti a ženy, a kořist aby jim uloupili,
12 v jeden den ve všech provinciích krále Achašvéroše, třináctého dne dvanáctého měsíce, to je měsíce adaru. [v8]
13 Opis toho zápisu, aby bylo vydáno nařízení ve všech provinciích, je zveřejněn všem národům, aby byli Judejci přichystáni pro tento den, aby se pomstili svým nepřátelům.
14 Běžci jezdící na plnokrevných ořích kvapně vyšli, pobízeni královým slovem; to nařízení bylo vydáno na hradě Šúšanu.
15 Mordokaj vyšel od krále v královském oděvu [a] z modré a sněhobílé lněné tkaniny, [b] s velkou zlatou korunou a pláštěm z mořského hedvábí [c] a purpuru. [d] Město Šúšan jásalo a radovalo se.
16 Judejcům vzešlo světlo [a] a radost, jásot [b] a ocenění. [c]
17 Ve všech provinciích a ve všech městech, na místech, kam dorazilo královo poselství a jeho nařízení, nastala pro Judejce radost a jásot, hodování [t9] a příjemný [t10] den. Mnohé z národů země [t11] (se připojovaly k Judejcům,) [t12] protože na ně padl strach [a] z Judejců.
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
Ester 4 : 14
14 Vždyť jestliže budeš v této [a] době zarytě mlčet, úleva [b] a osvobození [t9] povstane Judejcům z jiné strany, ale ty a dům tvého otce zahynete. Kdo ví, zda jsi nedosáhla královského [t10] stavu pro chvíli, jako je tato.
Žalmy 141 : 5
5 Ať mě spravedlivý ztluče — bude to milosrdenství; ať mě kárá. (Ať se má hlava nebrání nejlepšímu oleji [a] — a ještě se budu v jejich nouzi) [t7] modlit.
1. Korintským 3 : 4
4 Když jeden říká: ‚Já jsem Pavlův‘ [a] a druhý: ‚Já Apollův‘, nejste (jako jiní lidé)? [t2]
Leave a Reply