Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Krádeže a zloději
Exodus 20 : 15
15 Nebudeš krást! [a]
Deuteronomium 5 : 19
19 Nebudeš [a] krást!
Matouš 19 : 18
18 Řekl mu: „Která?“ Ježíš řekl: „Nezavraždíš, nezcizoložíš, neukradneš, nevydáš křivé svědectví,
Lukáš 18 : 20
20 Přikázání znáš: Abys nezcizoložil, nezabil, neukradl, nevydal křivé svědectví; cti svého otce i matku. [a]“
Římanům 13 : 9
9 Vždyť přikázání ‚nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš žádat,‘ [a] a je-li ještě nějaké jiné přikázání, jsou shrnuta [t8] v tomto slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ [b]
Exodus 21 : 16
16 Kdo by ukradl [a] člověka, ať ho prodá či bude u něj nalezen, jistě bude usmrcen.
Exodus 22 : 4
4 Když někdo (nechá spásat pole či vinici a pustí) [t5] svůj dobytek pást se na cizí pole, nahradí to tím nejlepším ze svého pole či ze své vinice.
Exodus 22 : 15
15 Když někdo svede pannu, která není zasnoubená, a bude s ní spát, jistě za ni zaplatí věno, aby se stala jeho ženou. [a]
Leviticus 6 : 7
7 A toto je zákon o přídavné oběti: Synové Áronovi ji budou přinášet před Hospodina před oltář.
Leviticus 19 : 11
11 Nekraďte, [a] nezapírejte [b] a nelžete [c] jeden druhému. [t3]
Leviticus 19 : 13
13 Neutlačuj [a] svého bližního a neokrádej [b] ho. Výdělek najatého ať u tebe nezůstane do rána.
Deuteronomium 23 : 25
25 Když vejdeš do vinice svého bližního, jez [t38] hrozny podle svého přání do sytosti. [a] Nedávej je však do své nádoby.
Žalmy 50 : 18
18 Když vidíš zloděje, [a] máš v něm zalíbení [t18] a svůj podíl [b] máš s cizoložníky. [c]
Žalmy 62 : 10
10 Synové Adamovi jsou jen vánek, [t6] synové lidští [a] jen zdání. [t7] Na misce vah [b] stoupají vzhůru, dohromady jsou lehčí než vánek.
Žalmy 119 : 61
61 Omotávají mě provazy [a] ničemů, [b] na tvůj zákon však nezapomínám. [c]
Přísloví 6 : 31
31 Když však je dopaden, nahradí [t32] to sedmkrát, [t33] (i kdyby měl dát) [t34] (všechen majetek svého domu.) [a]
Přísloví 21 : 7
7 Ničemy odvleče jejich násilí, [t10] neboť odmítali [t11] jednat [a] podle práva.
Izaiáš 61 : 8
8 Neboť já, Hospodin, miluji právo [a] a nenávidím (podlou loupež.) [t11] Dám jim věrně jejich odměnu a uzavřu s nimi věčnou smlouvu. [b]
Jeremiáš 2 : 26
26 Jako je zahanben zloděj, [a] když ho dopadnou, tak bude zahanben dům izraelský — oni, jejich králové, jejich knížata, jejich kněží i jejich proroci,
Jeremiáš 7 : 10
10 a potom přijít, postavit se přede mnou v tomto domě, (který se nazývá mým jménem,) [t10] a říci: Jsme zachráněni, jen abyste mohli dál páchat všechny tyto odporné věci?
Ezechiel 22 : 29
29 Lid země se dopouštěl útlaku, uchvátili lup, utiskovali chudého a nuzného a bezprávně [t14] utlačovali příchozího. [a]
Ozeáš 4 : 2
2 Rozhojnilo [t1] se proklínání a lhaní, [a] vraždy [t2] a krádeže [t3] a cizoložství, [b] (nastává jedno prolévání krve za druhým.) [t4]
Nahum 3 : 1
1 Běda [a] městu (prolévajícímu krev) [t1] — je (plné podvodu,) [t2] lupem naplněné, kořistění [t3] nepřestává.
Zachariáš 5 : 3
3 Řekl mi: To je prokletí, [a] které vychází na [t3] celou zemi. Neboť každý, kdo kradl, [b] jak je psáno (na jedné straně svitku,) [t4] zůstal [t5] bez trestu a každý, kdo lživě [c] přísahal, [v6] jak je psáno na druhé [v7] straně svitku, zůstal bez trestu.
Matouš 6 : 20
20 Shromažďujte si poklady v nebi, [a] kde je neničí mol ani rez a kde se zloději neprokopávají ani nekradou.
Matouš 15 : 19
19 Neboť ze srdce [a] vycházejí špatné myšlenky, vraždy, cizoložství, smilstva, [b] krádeže, lživá svědectví, urážky. [c]
Marek 7 : 22
22 cizoložství, hrabivost, [a] špatnosti, lest, [b] bezuzdnost, [c] závist, [t11] urážky, [t12] pýcha, [d] pošetilost. [t13]
Marek 11 : 1 – 360
1 A [a] když se přiblížili k Jeruzalému, k Betfage a Betanii u Olivové hory, poslal dva ze svých učedníků
2 a řekl jim: „Jděte do protější vesnice, a hned jak do ní vejdete, naleznete uvázané oslátko, na které se ještě nikdo z lidí neposadil. [a] Odvažte je a přiveďte. [t1]
3 A jestliže vám někdo řekne: ‚Co to děláte?‘ řekněte: (‚Pán je potřebuje a hned je sem zase pošle.‘) [t2]“
4 Odešli a nalezli oslátko uvázané venku na ulici u dveří a odvázali je.
5 A někteří z těch, kteří tam stáli, jim říkali: „Co to děláte, že odvazujete to oslátko?“
6 Oni jim řekli, jak řekl Ježíš, a ti je nechali.
7 A přivedli oslátko k Ježíšovi, hodili na ně svá roucha a on se na ně posadil.
8 A mnozí rozprostřeli na cestu svá roucha, jiní pak ratolesti, které nařezali na polích.
9 Ti, kteří šli vpředu, i ti, kteří šli za ním, křičeli: „Hosana! [a] Požehnaný, který přichází ve jménu Pána! [b]
10 Požehnané přicházející království našeho otce Davida! [a] Hosana na výsostech! [t3]“
11 A vstoupil do Jeruzaléma do chrámu a rozhlédl se po všem. Protože již bylo pozdě, [t4] vyšel s Dvanácti [a] do Betanie.
12 Když následujícího dne vyšli z Betanie, dostal hlad.
13 A z dálky uviděl fíkovník, [a] který měl listí, a přišel, zdali na něm něco nenalezne. Když k němu přišel, nenalezl nic, jen listí; nebylo totiž období [v5] fíků.
14 I řekl mu: „Ať již navěky z tebe nikdo ovoce nejí!“ A jeho učedníci to slyšeli.
15 A [a] přišli do Jeruzaléma. Vešel do chrámu a začal vyhánět ty, kteří v chrámu prodávali a kupovali, a zpřevracel stoly směnárníků a sedadla prodavačů holubů.
16 A nedovoloval, aby někdo skrze chrám pronesl nějaké zboží. [t6]
17 Učil [a] a říkal jim: „Což není napsáno: ‚Můj dům bude nazván [t7] domem modlitby pro všechny národy‘? [b] Vy jste jej však učinili jeskyní lupičů.“ [c]
18 Uslyšeli to velekněží a učitelé Zákona a hledali, jak by ho zahubili, neboť se ho báli; [a] celý ten zástup byl totiž nad jeho učením ohromen. [b]
19 Když nastal večer, vycházeli [t8] ven z města.
20 A [a] když šli ráno [v9] kolem, uviděli ten fíkovník uschlý od kořenů.
21 Petr se rozpomenul [a] a řekl mu: „Rabbi, [b] hleď, ten fíkovník, který jsi proklel, je uschlý.“
22 Ježíš jim na to [a] řekl: „Mějte víru [b] Boží.
23 Amen, pravím vám, že kdo by řekl této hoře: ‚Zvedni se a vrhni se do moře‘ a nezapochyboval [t10] by ve svém srdci, ale věřil by, že [t11] co říká, se děje, bude to mít.
24 Proto vám pravím: Věřte, že jste všechno, za cokoliv se modlíte a oč žádáte, [a] přijali, [t12] a budete to mít.
25 A kdykoliv stojíte [a] a modlíte se, odpouštějte, [b] máte-li proti někomu něco, aby vám i váš Otec, který je v nebesích, odpustil vaše přestoupení. [t13]
26 Jestliže však vy neodpouštíte, ani váš Otec, ten v nebesích, neodpustí (ta) vaše přestoupení.“
27 A [a] přišli opět do Jeruzaléma, a když se procházel v chrámu, přišli k němu velekněží, učitelé Zákona a starší
28 a říkali mu: „V jaké pravomoci [a] to činíš? A [t14] kdo ti dal tuto pravomoc, abys to činil?“
29 Ježíš jim řekl: „Zeptám se vás na jednu věc; odpovězte mi a řeknu vám, v jaké pravomoci to činím.
30 Křest Janův byl z nebe, [v15] nebo z lidí? Odpovězte mi.“
31 Dohadovali se mezi sebou :„Řekneme-li ‚z nebe‘, řekne: ‚Proč jste mu [tedy] neuvěřili?‘
32 Máme říci ‚z lidí‘?“ Báli se zástupu, [t16] neboť všichni skutečně měli za to, že Jan byl prorok.
33 Odpověděli tedy Ježíšovi: „Nevíme.“ A Ježíš jim řekl: „Ani já vám nepovím, v jaké pravomoci tyto věci činím.“
Leave a Reply