Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví konverze saulů
Skutky 9 : 1 – 43
1 Saul stále ještě soptil hrozbami a dychtil po zabíjení Pánových učedníků. Přišel k veleknězi [a]
2 a vyžádal si od něho dopisy [a] pro synagogy [b] v Damašku, [c] aby mohl stoupence té Cesty, [d] muže i ženy, jestliže tam nějaké najde, přivést spoutané [e] do Jeruzaléma.
3 I stalo se, když byl na cestě a blížil se k Damašku, že ho náhle ozářilo světlo z nebe.
4 Padl na zem a uslyšel hlas, který mu říkal: „Saule, Saule, [a] proč mne [b] pronásleduješ?“ [c]
5 Řekl: „Kdo jsi, Pane?“ On odpověděl: „Já jsem Ježíš, kterého ty pronásleduješ. [a]
6 Těžko (je) ti vzpínat se proti bodcům.“ (Saul) se třásl a děsil se. Řekl: „Pane, co chceš, abych učinil?“ A Pán mu (odpověděl): „ Vstaň, jdi do města a tam ti bude řečeno, co máš dělat.“
7 Muži, kteří s ním cestovali, stáli oněmělí; slyšeli sice hlas, ale nikoho neviděli.
8 Saul vstal ze země, ale když otevřel oči, nic neviděl. Vzali ho za ruce a dovedli do Damašku.
9 Po tři dny neviděl, nejedl ani nepil. [a]
10 V Damašku byl jeden učedník, jménem Ananiáš. [a] Pán mu ve vidění [b] řekl: „Ananiáši!“ On řekl: „Zde jsem, [c] Pane.“
11 A Pán mu řekl: „Vstaň a jdi [a] do ulice, která se nazývá Přímá, [v1] a v Judově domě vyhledej Saula, jménem Tarského. Hle, právě se modlí
12 a uviděl [ve vidění] muže jménem Ananiáš, který vešel a vložil [a] na něho ruce, aby opět viděl.“
13 Ananiáš odpověděl: „Pane, slyšel jsem o tomto muži od mnohých lidí, kolik zla učinil tvým svatým [v2] v Jeruzalémě.
14 Také zde má od velekněží plnou moc spoutat všechny, kteří vzývají [a] tvé jméno.“
15 Pán mu řekl: „Jdi, neboť on je mou vyvolenou nádobou, [t3] aby přinesl mé jméno před národy [t4] i krále [a] a syny Izraele.
16 Ukáži mu, co všechno musí vytrpět [a]pro mé jméno.“
17 Ananiáš odešel, vstoupil do toho domu, vložil na něho ruce [a] a řekl: „Bratře Saule, [b] Pán, [Ježíš,] který se ti ukázal na cestě, kterou jsi sem šel, mě poslal, abys opět viděl a byl naplněn Duchem Svatým.“ [c]
18 A hned [a] jako by mu s očí spadly šupiny, [b] zase viděl, vstal a byl pokřtěn. [c]
19 Pak přijal pokrm a posilnil se. [a] Několik dní byl s učedníky v Damašku
20 a hned v synagogách [a] hlásal [b] Ježíše, že on je Syn [c]Boží. [c]
21 Všichni, kteří ho slyšeli, byli ohromeni [a] a říkali: „Není to ten, který ničil [b] v Jeruzalémě ty, kteří vzývají toto jméno? I sem přišel jen proto, aby je spoutané odvedl k velekněžím!“
22 Ale Saul působil stále mocněji a svými důkazy, [t5] že tento Ježíš je Mesiáš, [a] pobuřoval [t6] Židy, kteří bydleli v Damašku.
23 Když (to trvalo už dost dlouho), [t7] rozhodli [a] se Židé, že ho zabijí. [b]
24 Saul se však o jejich úkladech [a] dověděl. Ve dne v noci pečlivě hlídali i brány, [b] aby ho mohli zabít.
25 Učedníci [t8] ho však v noci vzali, vysadili ho (otvorem ve zdi) [t9] a spustili v koši [a] dolů. [b]
26 Když přišel do Jeruzaléma, pokoušel [a] se připojit [b] k učedníkům; ale všichni se ho báli, protože nevěřili, že je učedníkem.
27 Barnabáš [a] se ho ujal, přivedl ho k apoštolům a vypravoval jim, jak na cestě uviděl Pána a že k němu mluvil a jak v Damašku otevřeně [t10] mluvil v Ježíšově jménu.
28 A byl s nimi, [a] (volně chodil) [t11] po Jeruzalémě a otevřeně mluvil v Pánově jménu.
29 Mluvil také s Helénisty [a] a přel se s nimi, ale oni se ho pokoušeli zabít.
30 Když se to bratři [a] dozvěděli, odvedli jej dolů do Cesareje [b] a vyslali do Tarsu. [c]
31 A shromáždění [t12] v celém Judsku, Galileji a Samaří měla pokoj [a] a budovala [b] se; chodila [t13] v Pánově bázni [c] a (v povzbuzování Ducha Svatého, a tak vzrůstal jejich počet). [t14] [d]
32 I stalo se, když Petr procházel všechna ta místa, že sestoupil také ke svatým, [a] kteří bydleli v Lyddě. [v15]
33 Tam nalezl jednoho člověka, jménem Eneáš, který byl ochrnutý a byl již osm let upoutaný na lůžko.
34 Petr mu řekl: „Eneáši, Ježíš Kristus tě uzdravuje! [a] Vstaň a ustel si!“ A on hned [b] vstal.
35 Viděli [a] ho všichni obyvatelé Lyddy a Sáronu [b] a obrátili [c] se k Pánu.
36 V Joppe [a] byla nějaká učednice jménem Tabita, což v překladu zní Dorkas. [t16] Ta oplývala [t17] dobrými skutky [b] a dáváním almužen. [c]
37 Stalo se, že v těch dnech onemocněla a zemřela. Umyli [ji] a položili do horního pokoje.
38 Protože Lydda je blízko [v18] Joppe, učedníci [a] uslyšeli, že je tam Petr, a poslali k němu [dva muže] s prosbou: „Rychle přijď k nám! [t19]“
39 Petr vstal a šel s nimi. Když tam přišel, zavedli ho do horního pokoje. I přistoupily k němu s pláčem všechny vdovy [a] a ukazovaly mu košile a pláště, které Dorkas dělala, dokud byla s nimi.
40 Petr poslal [t20] všechny ven, [a] klekl [b] si a pomodlil se. [c] Potom se obrátil k mrtvé [t21] a řekl: „Tabito, vstaň!“ [d] Ona otevřela oči, a když uviděla Petra, posadila se.
41 Podal jí ruku [a] a pozdvihl ji. Pak zavolal svaté [b] a vdovy a ukázal [t22] jim ji živou.
42 To se stalo známým v celém Joppe, a mnozí uvěřili [a] v Pána.
43 A stalo se, že Petr zůstal v Joppe více dní u nějakého Šimona koželuha. [v23]
Leave a Reply