Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví konec času
2. Timoteovi 3 : 1 – 5
1 Toto však věz, že v posledních dnech [a] nastanou těžké [b] časy.
2 Lidé budou sobečtí, [t1] chtiví peněz, [t2] chlubiví, [a] domýšliví, rouhaví, [b] rodičů neposlušní, nevděční, [c] nesvatí, [t3]
3 bezcitní, [a] nesmířliví, pomlouvační, [b] nevázaní, hrubí, [t4] nepřátelští k dobrému, [t5]
4 zrádní, [a] lehkomyslní, [t6] nadutí, [b] milující rozkoš [c] spíše než milující Boha.
5 Budou mít vnější formu zbožnosti, [a] ale její moc (jim bude cizí). [t7] Od takových se odvracej. [b]
Matouš 24 : 36
36 „O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, [ani Syn,] jenom sám Otec. [a]
Matouš 24 : 44
44 Proto i vy buďte připraveni, [a] protože neznáte hodinu, v níž přijde Syn člověka.“
Lukáš 21 : 36
36 Bděte [a] a proste v každý čas, abyste měli sílu uniknout všemu tomu, co se má dít, a postavit [b] se před Syna člověka.“
Matouš 24 : 42
42 Bděte [a] tedy, protože nevíte, v který den [t20] váš Pán přijde.
2. Petrův 3 : 3 – 7
3 Především vězte, [a] že v posledních dnech [b] přijdou s posměchem posměvači, [c] (kteří budou žít) [t2] podle svých vlastních žádostí [d]
4 a budou říkat: [a]‚Kde je to zaslíbení jeho příchodu? [b] Od té doby, co zesnuli otcové, všechno zůstává tak, jak to je od počátku stvoření.‘ [c]
5 Je jim totiž skryté, [a] neboť to chtějí, že nebesa byla od pradávna a země povstala z vody a skrze vodu slovem [b] Božím,
6 skrze něž [t3] také tehdejší svět zahynul, když byl zatopen vodou. [a]
7 A týmž slovem jsou nynější nebesa a země uschovány k ohni [a] a střeženy pro den soudu [b] a záhuby [c] bezbožných [d] lidí.
Joel 2 : 28 – 32
2. Petrův 3 : 10 – 13
10 Pánův den [a] [f]přijde jako zloděj [b] [v noci]. V něm nebesa [c] s rachotem [f]pominou, [d] prvky [e] se žárem [t6] uvolní a země [f] a její [t7] činy budou spáleny. [t8]
11 Když se toto všechno [takto] rozplyne, [t9] jací musíte být ve svatém způsobu života a zbožnosti [vy],
12 kteří očekáváte [a] a urychlujete příchod [b] Božího dne! Kvůli němu se nebesa rozplynou [t9] v ohni a prvky se žárem [t6] roztaví.
13 Podle jeho zaslíbení očekáváme nová nebesa a novou zemi, [a] ve kterých přebývá spravedlnost. [b]
Efezským 6 : 12
12 Neboť náš [t11] zápas [t12] není proti krvi a tělu, [a] ale proti vládám, proti autoritám, [b] proti světovládcům [c] této temnoty, [d] proti duchovním mocnostem zla v nebeských oblastech. [e]
Matouš 24 : 21 – 22
21 Neboť tehdy bude velké soužení, [a] jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane.
22 A kdyby nebyly ty dny zkráceny, [t12] nebylo by zachráněno žádné tělo; [t13] ale kvůli vyvoleným [a] budou ony dny zkráceny. [t12]
Matouš 24 : 13
13 Ten však, kdo vytrvá do konce, [a] bude zachráněn. [b]
Lukáš 21 : 11
11 budou veliká zemětřesení a na různých místech hlad a mor, budou hrůzy a veliká znamení z nebe.
Zachariáš 8 : 1 – 6
1 I stalo se slovo Hospodina zástupů:
2 Toto praví Hospodin zástupů: Horlím [a] pro Sijón velkou horlivostí a velkým rozlícením horlím pro něj.
3 Toto praví Hospodin: Vrátím se na Sijón a budu přebývat v Jeruzalémě. Jeruzalém [a] se bude nazývat městem bezpečným [t1] a hora Hospodina [b] zástupů horou svatou. [c]
4 Toto praví Hospodin zástupů: V jeruzalémských ulicích budou znovu [a] sedět starci [b] a stařeny, [t2] každý se svou holí v ruce pro (vysoký věk.) [t3]
5 Ulice města budou plné chlapců a děvčat radujících [t4] se na jeho ulicích.
6 Toto praví Hospodin zástupů: Jestliže to bude nemožné [t5] v očích ostatku [a] tohoto lidu v oněch dnech, bude to nemožné také v mých očích? je výrok Hospodina zástupů.
Matouš 24 : 37
37 Neboť [a] jak tomu bylo za dnů Noe, [b] tak tomu bude [i] při příchodu [c] Syna člověka.
Římanům 13 : 11
11 Víte také, jaký je čas, že už nastala hodina, abyste procitli [t9] ze spánku; vždyť nyní je naše záchrana blíže, než když jsme uvěřili.
Matouš 24 : 1 – 51
1 Ježíš [a] vyšel z chrámu a odcházel. Tu přistoupili jeho učedníci, aby mu ukázali na chrámové stavby.
2 Ale on jim (na to) [a] řekl: [v1] „Vidíte to všechno? Amen, pravím vám, jistě zde nezůstane kámen na kameni, [b] který nebude stržen.“ [v2]
3 Když seděl na Olivové hoře, [a] v soukromí k němu přistoupili učedníci a říkali: „Řekni nám, kdy to bude [b] a jaké bude znamení tvého příchodu [t3] a skonání věku?“ [c]
4 Ježíš jim odpověděl: „Dávejte si pozor, [a] aby vás někdo nesvedl. [b]
5 Neboť mnozí přijdou (v mém jménu) [t4] a budou říkat: ‚Já jsem Kristus‘ [t5]a svedou mnohé. [a]
6 Budete slýchat o válkách [a] a uslyšíte válečné zvěsti. Dejte si pozor, neděste se. [b] To všechno musí nastat, [c] ale to ještě není konec.
7 Povstane totiž národ proti národu [a] a království proti království, [b] budou hladomory [c] a zemětřesení na různých místech.
8 Ale to všechno bude počátek porodních bolestí. [v6]
9 Pak vás budou vydávat do soužení [a] a budou vás zabíjet; [b] a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. [c]
10 A tehdy (mnohým to bude kamenem úrazu,) [t7] budou se navzájem zrazovat [t8] a jeden druhého nenávidět.
11 Také povstanou mnozí lživí proroci [a] a mnohé svedou.
12 A protože vzroste bezzákonnost, [t9] ochladne láska [a] mnohých.
13 Ten však, kdo vytrvá do konce, [a] bude zachráněn. [b]
14 Toto evangelium království [a] bude vyhlášeno po celém světě [b] na svědectví všem národům. A tehdy přijde konec.“
15 „Když pak uvidíte ‚ohavnost zpustošení‘, [t10] o níž mluvil prorok Daniel, [a] jak stojí na svatém místě — kdo čte, [t11] ať rozumí —
16 tehdy ti, kdo budou v Judsku, ať utíkají [a] do hor. [b]
17 Kdo bude na střeše, [a] ať nesestupuje, aby si vzal věci ze svého domu.
18 A kdo bude na poli, ať se nevrací zpátky, aby si vzal svůj plášť.
19 Běda [a] těhotným a kojícím v oněch dnech!
20 Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu.
21 Neboť tehdy bude velké soužení, [a] jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane.
22 A kdyby nebyly ty dny zkráceny, [t12] nebylo by zachráněno žádné tělo; [t13] ale kvůli vyvoleným [a] budou ony dny zkráceny. [t12]
23 Tehdy, když by vám někdo řekl: ‚Hle, zde je Kristus!‘, nebo: ‚Je zde!‘, nevěřte.
24 Povstanou totiž falešní [a] kristové a falešní proroci a budou ukazovat [t14] veliká znamení [b] a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené.
25 Hle, všechno jsem vám řekl předem.
26 Řeknou-li vám tedy: ‚Hle, je v pustině‘, nevycházejte; ‚hle, v úkrytech [t15]‘, nevěřte!
27 Neboť jako když blesk [a] vychází od východu a je vidět až na západ, tak bude i příchod Syna člověka. [b]
28 Kdekoli je mrtvola, tam se shromáždí supi.“ [a]
29 „Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, [a] hvězdy budou padat z [t16] nebe a mocnosti nebes se zatřesou. [b]
30 Potom [t17] se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdy se budou bít v prsa všechny kmeny [t18] země. [a] A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. [b]
31 A pošle své anděly [a] s mohutným zvukem polnice [b] a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř větrů, [t19] od jednoho nejzazšího konce nebes až k jejich druhému nejzazšímu konci.“
32 „Od fíkovníku [a] se naučte podobenství: Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko.
33 Tak i vy, až toto všechno uvidíte, vězte, [a] že je to blízko, [b] přede dveřmi.
34 Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, [a] dokud se toto všechno nestane.
35 Nebe a země [a] pominou, ale má slova jistě nepominou.“
36 „O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, [ani Syn,] jenom sám Otec. [a]
37 Neboť [a] jak tomu bylo za dnů Noe, [b] tak tomu bude [i] při příchodu [c] Syna člověka.
38 Jako totiž v oněch dnech před potopou jedli, pili, ženili se a vdávaly, [a] až do dne, kdy Noe vešel do korábu,
39 a nic nepoznali, dokud nepřišla potopa a všechny nesmetla, takový bude i příchod Syna člověka.
40 Tehdy budou dva na poli, jeden bude vzat a druhý bude zanechán.
41 Dvě budou mlít na obilném mlýnku, [a] jedna bude vzata a druhá bude zanechána.
42 Bděte [a] tedy, protože nevíte, v který den [t20] váš Pán přijde.
43 To však vězte, že kdyby hospodář věděl, v kterou noční hlídku přijde zloděj, [a] zůstal by vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu.
44 Proto i vy buďte připraveni, [a] protože neznáte hodinu, v níž přijde Syn člověka.“
45 „Kdo [a] je tedy věrný [b] a rozumný [c] otrok, jehož pán ustanovil [d] nad svou čeledí, aby jí dával pokrm v pravý čas?
46 Blahoslavený [a] ten otrok, kterého jeho pán po svém příchodu nalezne, že tak činí.
47 Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším svým majetkem.
48 Kdyby si však onen zlý otrok ve svém srdci řekl: ‚Můj pán (dlouho nepřichází) [t21]‘
49 a začal by bít své spoluotroky, jíst a pít s opilci, [a]
50 přijde pán onoho otroka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná.
51 Oddělí [t22] ho a určí mu úděl s pokrytci. Tam bude pláč a skřípění zubů.“ [a]
Matouš 7 : 13 – 14
13 „Vejděte [a] těsnou branou, protože široká je [brána] a prostorná cesta, která vede do záhuby; [b] a mnoho je těch, kteří jí vcházejí. [c]
14 Jak [t3] těsná je brána a zúžená cesta, která vede do života, a málo je těch, kdo ji nalézají!“ [a]
Matouš 24 : 22
22 A kdyby nebyly ty dny zkráceny, [t12] nebylo by zachráněno žádné tělo; [t13] ale kvůli vyvoleným [a] budou ony dny zkráceny. [t12]
Skutky 17 : 30 – 31
30 Když tedy Bůh přehlédl ty doby nevědomosti, [a] nařizuje [t39] nyní lidem, aby všichni a všude činili pokání. [b]
31 Neboť ustanovil den, [a] v němž bude spravedlivě soudit [b] obydlený svět [c] skrze muže, kterého k tomu určil. Všem o tom poskytl důkaz [t40] tím, že jej vzkřísil z mrtvých.“ [d]
Leave a Reply