Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví kniha zjevení
Zjevení 20 : 11 – 15
11 A uviděl jsem veliký bílý trůn [a] a toho, kdo na něm seděl; před jeho tváří zmizela [t4] země i nebe [b] a jejich místo již více nebylo. [c]
12 A uviděl jsem mrtvé, velké i malé, [a] jak stojí před trůnem, a byly otevřeny knihy. [t5] Byla otevřena i jiná kniha, [b] to jest kniha života. A mrtví byli souzeni podle svých skutků, [c] zapsaných v těch knihách. [d]
13 A moře vydalo mrtvé, kteří v něm byli, i Smrt a Hádes [a] vydali mrtvé, kteří v nich byli, a každý byl souzen podle svých skutků.
14 A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero.
15 A kdo nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.
Zjevení 1 : 20
20 Tajemství [a] těch sedmi hvězd, které jsi spatřil na mé pravici, i těch sedmi zlatých svícnů: [b] Sedm hvězd jsou andělé sedmi sborů, sedm svícnů je sedm sborů.“
Zjevení 2 : 1 – 29
1 „Andělu sboru v Efesu [a] napiš: ‚Toto praví [v1] ten, který pevně drží těch sedm hvězd ve své pravici, který se prochází uprostřed těch sedmi zlatých svícnů:
2 Znám tvé skutky, [a] tvou námahu [b] i tvou vytrvalost; vím, že nemůžeš snést zlé lidi a vyzkoušel [c] jsi ty, kteří se nazývají apoštoly, [d] ale nejsou, a shledal jsi, že jsou lháři.
3 Máš vytrvalost [a] a snášel jsi těžkosti pro mé jméno, [b] a nezemdlel jsi.
4 Ale to mám proti tobě, že jsi opustil svou první lásku. [a]
5 Rozpomeň se, odkud jsi spadl, (učiň pokání) [t2] a (začni jednat jako dřív)! [t3] Ne-li, přijdu k tobě brzy [a] a pohnu tvým svícnem z jeho místa; jestliže neučiníš pokání. [t2]
6 To však máš k dobru, že nenávidíš skutky Nikolaitů, [a] které i já nenávidím.
7 Kdo má (uši, slyš), [t4] co [c]Duch [a] praví sborům: Tomu, kdo vítězí, [b] dám jíst ze stromu života, [c] který je v [c]Božím ráji.‘ [d]
8 Andělu sboru ve Smyrně [v5] napiš: ‚Toto praví ten první a poslední, který byl mrtev [a] a ožil:
9 Znám tvé soužení [a] a chudobu, [b] ale jsi bohatý. [c] Znám i urážení od těch, kteří sami o sobě říkají, že jsou Židé, ale nejsou, [d] nýbrž jsou synagogou [e] Satanovou. [f]
10 Neboj [a] se toho, co máš trpět. Hle, Ďábel [b] se chystá některé z vás dávat do vězení, abyste byli vyzkoušeni, [c] a budete mít soužení po deset dní. [d] Buď věrný [e] až na smrt, [f] a dám ti věnec [t6] života.
11 Kdo má (uši, slyš), [a] co Duch praví sborům: Kdo vítězí, tomu druhá smrt [b] neublíží.‘
12 Andělu sboru v Pergamu [v7] napiš: ‚Toto praví ten, který má ostrý dvousečný meč: [a]
13 Vím, [t8] kde bydlíš: tam, kde je trůn Satanův; avšak pevně držíš mé jméno a nezapřel [a] jsi mou víru [b] [ani] ve dnech, v nichž můj věrný [c] svědek [d] Antipas [v9] byl zabit u vás, kde bydlí Satan.
14 Ale mám několik věcí proti tobě. [a] Že tam máš lidi, kteří drží učení Balaámovo, [b] který učil Baláka položit nástrahu [t10] před syny Izraele, aby jedli maso obětované modlám a smilnili; [c]
15 tak i ty máš některé, (kteří stejně drží učení Nikolaitů). [t11]
16 Učiň tedy pokání! [a] Ne-li, (brzy k tobě přijdu) [b] a budu s nimi válčit mečem [c] svých úst.
17 Kdo má (uši, slyš), [a] co [c]Duch praví sborům: Tomu, kdo vítězí, dám skrytou manu [b] a dám mu bílý kamének a na tom kaménku napsané nové jméno, [c] které nezná nikdo, než ten, kdo je dostává.‘
18 Andělu sboru v Thyatirech [v12] napiš: ‚Toto praví Syn Boží, který má oči jako plamen ohně a nohy podobné bronzu: [a]
19 Znám tvé skutky [a] a tvou lásku, [b] věrnost [t13] a službu, [c] tvou vytrvalost [d] a tvé poslední skutky, hojnější než ty první.
20 Ale to mám proti tobě, [a] že trpíš ženu [t14] Jezábel, [v15] která si říká prorokyně, vyučuje a svádí mé otroky, [b] aby smilnili a jedli maso obětované modlám. [c]
21 Dal jsem jí čas k pokání, [a] ale ona se nechce odvrátit [t16] od svého smilstva. [b]
22 Hle, (uvrhnu ji na lůžko) [t17] a ty, kteří s ní cizoloží, do velkého soužení, jestliže se od jejích činů neodvrátí; [t18]
23 a její děti zahubím. [t19] A všechny sbory poznají, že já jsem ten, který zkoumá ledví [t20] i srdce, [a] a každému z vás odplatím [t21] podle vašich skutků. [b]
24 Vám ostatním v Thyatirech, kteří nemáte toto učení, kteří jste, jak oni říkají, nepoznali hluboké věci [a] Satanovy, [b] pravím: Nekladu na vás jiné břemeno; [c]
25 pouze držte pevně, [a] co máte, dokud nepřijdu. [b]
26 Kdo vítězí [a] a zachovává moje skutky až do konce, [b] tomu dám vládu [t22] nad národy; [c]
27 bude je pást železnou berlou [a] a budou rozbíjeny jako hliněné nádobí, [b]
28 jak jsem to i já přijal od svého Otce. A dám mu hvězdu jitřní. [a]
29 Kdo má (uši, slyš), [a] co Duch praví sborům.‘
Zjevení 13 : 1 – 18
1 Tu jsem uviděl, jak z moře vystupuje šelma, [a] která měla deset rohů a sedm hlav; na svých rozích měla deset diadémů [b] a na svých hlavách jména [t1] urážející Boha.
2 Ta šelma, kterou jsem uviděl, byla podobná levhartovi, [a] její nohy jako tlapy medvěda a její tlama jako tlama lví. A drak jí dal svou sílu, svůj trůn [b] a velikou pravomoc.
3 A jednu z jejích hlav jsem viděl jakoby raněnou k smrti, ale její smrtelná rána byla vyléčena. Celá země nad tou šelmou užasla; [a]
4 poklonili se drakovi, že dal té šelmě svou pravomoc, a poklonili se také šelmě se slovy: „Kdo [a] je podobný té šelmě a kdo s ní může bojovat? [t2]“
5 Byla jí dána ústa mluvící [a] veliké věci a rouhání [b] a byla jí dána moc, [t3] (aby činila, co chce) [t4] po čtyřicet dva měsíce. [c]
6 I otevřela svá ústa k rouhání se Bohu a rouhala se jeho jménu a jeho stánku, (to jest těm), [t5] kteří přebývají [a] v nebi.
7 [A bylo jí dáno, (aby rozpoutala válku proti) [a] svatým [b] a aby je přemohla,] [c] a byla jí dána moc nad každým kmenem, lidem, jazykem i národem; [d]
8 budou se jí klanět všichni obyvatelé země, [a] jejichž jména nejsou (od založení světa [b] zapsána v knize [t6] života toho zabitého Beránka). [t7]
9 Má-li kdo (uši, slyš). [a]
10 (Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí; kdo má být zabit mečem), [t8] musí být mečem zabit. Zde jest vytrvalost [a] a víra [t9] svatých.
11 A uviděl jsem jinou šelmu vystupovat ze země; měla dva rohy jako beránek, [a] ale mluvila jako drak.
12 Vykonává všechnu pravomoc té první šelmy v její přítomnosti. Nutí zemi a její obyvatele, aby se klaněli [a] té první šelmě, jejíž smrtelná rána byla vyléčena. [b]
13 Činí veliká znamení, [a] takže nechá i oheň [b] z nebe před zraky lidí sestupovat na zem,
14 a svádí [a] obyvatele země znameními, která jí bylo dáno učinit před očima šelmy. Říká obyvatelům země, aby učinili obraz šelmě, která měla ránu od meče a ožila.
15 A bylo jí dáno, aby vložila [t10] ducha do obrazu té šelmy, takže obraz šelmy promluvil [t11] a způsobil, aby byli zabiti všichni, kteří se nepokloní obrazu šelmy. [a]
16 A působí, aby všem, malým i velkým, [a] bohatým i chudým, [b] svobodným i otrokům, [c] byl dán cejch [d] na pravou ruku nebo na čelo [e]
17 [a] aby nikdo nemohl kupovat ani prodávat, leda ten, kdo má cejch: jméno šelmy nebo číslo [t12] jejího jména.
18 Zde je moudrost. Kdo má rozum, ať spočte číslo té šelmy. Je to číslo člověka, a jeho číslo je šest set (šedesát šest). [t13]
Zjevení 17 : 1 – 18
1 Tu přišel jeden ze sedmi [a] andělů, kteří měli těch sedm misek, a promluvil se mnou: „Pojď, ukážu [b] ti soud nad tou velikou smilnicí, [t1] která sedí [c] na [t2] mnohých vodách,
2 se kterou smilnili králové země [a] a vínem jejího smilstva se opili obyvatelé země.“ [b]
3 A odnesl [a] mne v Duchu [t3] do pustiny. Tu jsem uviděl ženu, sedící na šelmě šarlatové [b] barvy, plné rouhavých jmen, [c] mající sedm hlav [d] a deset rohů.
4 Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahými kameny [t4] a perlami; ve své ruce měla zlatou číši [a] plnou ohavností a nečistot (svého smilstva) [t5]
5 a na svém čele [a] měla napsané (jméno: ‚Tajemství, [b] Babylon), [t6] ten veliký, matka smilnic a ohavností země.‘
6 Uviděl jsem tu ženu zpitou krví svatých [a] a krví Ježíšových svědků. [b] Velice jsem užasl, [t7] když jsem ji uviděl.
7 Anděl mi řekl: „Proč jsi užasl? Já ti řeknu tajemství [a] té ženy a šelmy, která ji nese a má sedm hlav a deset rohů.
8 Šelma, kterou jsi viděl, byla a není; má vystoupit [t8] z bezedné propasti [a] a jít [t9] do záhuby; a ti, kdo bydlí na zemi a jejich jméno není zapsáno od založení světa (v knize) [t10] života, užasnou, až uvidí, že ta šelma [b] byla a není, [c] a opět přijde.
9 Zde [a] je třeba mysli, která má moudrost: Těch sedm hlav je sedm hor, na nichž ta žena sedí. A je sedm králů:
10 pět jich padlo, jeden je, další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat jen nakrátko.
11 A šelma, která byla a není, je tím osmým; je z těch sedmi a jde do záhuby.
12 Těch deset rohů, [a] které jsi viděl, je deset králů, kteří královskou moc ještě nepřijali, ale pravomoc jako králové (mají přijmout) [t11] (na jednu hodinu) [t12] spolu s šelmou.
13 Ti (budou mít stejný) [t13] úmysl a svou sílu a moc [a] dají šelmě.
14 Ti budou válčit s Beránkem, [a] ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů, [b] a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení [c] a věrní.“
15 Ještě mi řekl: „Vody, [a] které jsi viděl, kde ta smilnice sedí, jsou lidé [b] a zástupy, národy a jazyky. [c]
16 Těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma budou nenávidět smilnici a učiní ji zpustlou a nahou, [a] budou jíst její maso a spálí ji v ohni. [b]
17 Neboť Bůh dal do jejich srdcí, [a] aby uskutečnili jeho úmysl, (jednali jednomyslně) [t14] a dali šelmě svou (královskou moc), [t15] dokud nebudou dokonána Boží slova.
18 A ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město, [a] které má královskou moc nad králi země.“
Zjevení 20 : 4
4 A spatřil jsem trůny [a] a ty, kteří se na ně posadili, [b] a byl jim svěřen [t2] soud; [c] uviděl jsem také duše [d] těch, kteří byli sťati pro Ježíšovo svědectví [e] a pro [c]Boží [c]slovo, i ty, kteří se nepoklonili [f] šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její cejch na čelo [g] ani na ruku. I ožili a kralovali [h] s Kristem tisíc let.
Zjevení 13 : 8
8 budou se jí klanět všichni obyvatelé země, [a] jejichž jména nejsou (od založení světa [b] zapsána v knize [t6] života toho zabitého Beránka). [t7]
Zjevení 1 : 1
1 Zjevení [t1] Ježíše Krista, které mu dal [a] [c]Bůh, aby svým otrokům [b] ukázal, co se má brzy stát. [c] (On to prostřednictvím svého anděla) [t2] naznačil svému otroku [d] Janovi. [e]
Zjevení 1 : 3
3 Blahoslavený, [a] kdo předčítá, [t3] i ti, kdo slyší [c]slova tohoto proroctví a zachovávají, [b] co je v něm zapsáno, neboť ten čas je blízko. [c]
2. Timoteovi 2 : 15
15 Horlivě usiluj, [a] aby ses před [c]Boha postavil jako člověk osvědčený, [b] pracovník, který se nemusí stydět a který správně rozděluje [c]slovo [c]pravdy. [c]
Zjevení 20 : 7
7 Až se těch tisíc let dovrší, bude Satan propuštěn [a] ze svého vězení
Zjevení 7 : 1 – 17
1 Potom jsem uviděl čtyři anděly stát na čtyřech úhlech země [a] a držet čtyři zemské větry, [b] aby vítr nevál na zemi ani na moře ani na žádný strom.
2 A uviděl jsem jiného anděla, jak vystupuje od východu slunce a má pečetidlo živého [a] Boha. Mocným hlasem zvolal na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi a moři:
3 „Neškoďte [a] zemi, moři ani stromům, dokud neoznačíme [t1] otroky našeho Boha na jejich čelech!“ [b]
4 A slyšel jsem počet [a] označených: sto čtyřicet čtyři tisíce [t2] ze všech kmenů synů Izraele.
5 Z kmene Juda [a] je označeno dvanáct tisíc, z kmene Rúben dvanáct tisíc, z kmene Gád dvanáct tisíc.
6 Z kmene Ašer dvanáct tisíc, z kmene Neftalí dvanáct tisíc, z kmene Manases [v3] dvanáct tisíc.
7 Z kmene Šimeón dvanáct tisíc, z kmene Lévi dvanáct tisíc, z kmene Isachar dvanáct tisíc.
8 Z kmene Zabulón dvanáct tisíc, z kmene Josef dvanáct tisíc a z kmene Benjamín je označeno dvanáct tisíc.
9 Potom [a] jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů, (jazyků a z každého lidu), [t4] jak stojí před trůnem [b] a před Beránkem, oblečeni v bílá [c] roucha, palmové ratolesti [d] v rukou,
10 a volají velikým [a] hlasem: „Záchrana [b] náleží našemu [c]Bohu, tomu, který sedí [c] na trůnu, a Beránkovi.“ [d]
11 A všichni andělé stáli kolem [a] trůnu, kolem starších i těch čtyř živých bytostí, a padli před trůnem na tvář a poklonili se Bohu [b]
12 (se slovy): [t5] „Amen! Dobrořečení a sláva, moudrost i vděčnost, úcta a moc i síla náleží našemu Bohu na věky věků. [Amen.]“
13 Jeden z těch starších [a] (na mne promluvil): [t6] „Kdo jsou a odkud přišli tito, kteří jsou oblečeni v bílá roucha?“
14 Řekl jsem mu: „Můj pane, ty to víš.“ A on mi řekl: „To jsou ti, kteří přicházejí z velikého soužení [a] a svá roucha vyprali a vybílili v krvi [b] Beránkově.
15 Proto jsou před [c]Božím trůnem a slouží [a] mu v jeho svatyni [b] dnem i nocí; a ten, který sedí na trůnu, nad nimi roztáhne svůj stan. [c]
16 Již nebudou hladovět [a] ani žíznit, (neublíží jim) [t7] slunce [b] ani jiný žár,
17 neboť Beránek, [a] který je uprostřed trůnu, je bude pást [b] a povede [c] je k pramenům vod života. [d] A [c]Bůh jim setře každou slzu z očí.“ [e]
Zjevení 1 : 7
7 ‚Hle, přichází s oblaky‘ [a] a ‚uzří jej každé oko, i ti, kteří jej probodli‘, a ‚budou se pro něho bít v prsa [b] všechny kmeny země‘. [c] Ano, amen.
Zjevení 11 : 3
3 A dám pravomoc svým dvěma svědkům, [a] a budou prorokovat tisíc dvě stě šedesát dní, [t2] oblečeni v žíněný šat.“ [b]
Zjevení 2 : 4 – 5
4 Ale to mám proti tobě, že jsi opustil svou první lásku. [a]
5 Rozpomeň se, odkud jsi spadl, (učiň pokání) [t2] a (začni jednat jako dřív)! [t3] Ne-li, přijdu k tobě brzy [a] a pohnu tvým svícnem z jeho místa; jestliže neučiníš pokání. [t2]
Zjevení 18 : 20
20 Raduj [a] se nad ní [t3] nebe a svatí, [b] apoštolové [c] i proroci, protože [c]Bůh nad ní vynesl soud (za to, jak jednala s vámi). [t20]
Zjevení 22 : 12
12 „Hle, (přijdu brzy) [a] a moje mzda se mnou, abych odplatil [b] každému podle toho, jaké je [t5] jeho dílo.
Leave a Reply