Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví kdy bude konec světa
Marek 13 : 32
32 „O tom dni či hodině nikdo neví, ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec. [a]
Matouš 24 : 32 – 36
32 „Od fíkovníku [a] se naučte podobenství: Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko.
33 Tak i vy, až toto všechno uvidíte, vězte, [a] že je to blízko, [b] přede dveřmi.
34 Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, [a] dokud se toto všechno nestane.
35 Nebe a země [a] pominou, ale má slova jistě nepominou.“
36 „O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, [ani Syn,] jenom sám Otec. [a]
Matouš 24 : 44
44 Proto i vy buďte připraveni, [a] protože neznáte hodinu, v níž přijde Syn člověka.“
Matouš 24 : 42 – 44
42 Bděte [a] tedy, protože nevíte, v který den [t20] váš Pán přijde.
43 To však vězte, že kdyby hospodář věděl, v kterou noční hlídku přijde zloděj, [a] zůstal by vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu.
44 Proto i vy buďte připraveni, [a] protože neznáte hodinu, v níž přijde Syn člověka.“
Zjevení 1 : 7
7 ‚Hle, přichází s oblaky‘ [a] a ‚uzří jej každé oko, i ti, kteří jej probodli‘, a ‚budou se pro něho bít v prsa [b] všechny kmeny země‘. [c] Ano, amen.
Zjevení 21 : 1 – 27
1 A spatřil jsem nové nebe a novou zemi, [a] neboť první nebe [b] a první země pominuly, a moře již není.
2 A to svaté město, [a] nový Jeruzalém, [b] jsem uviděl sestupovat z nebe od [c]Boha, připravené jako nevěsta [c] ozdobená pro svého muže.
3 A uslyšel jsem mocný hlas z trůnu, [t1] který řekl: „Hle, [c]Boží stánek [a] s lidmi; bude přebývat [b] s nimi [c] a oni budou jeho lid, [t2] a sám [c]Bůh bude s nimi [a bude jejich Bohem]. [d]
4 A Bůh setře každou slzu z jejich očí. [a] A smrti [b] již nebude, ani žalu [c] ani křiku [d] ani bolesti [e] již nebude, [neboť] první věci pominuly.“
5 Ten, který seděl [a] na trůnu, řekl: „Hle, činím všechno nové.“ [b] A řekl mi: „(Napiš: [c] Tato) [t3] slova jsou věrná a pravá.“
6 A řekl mi: „Stalo se. [a] Já jsem Alfa i Omega, [b] počátek [c] i konec. Já dám žíznivému zadarmo [d] napít z pramene vody života. [e]
7 Kdo vítězí, [a] dostane toto jako dědictví; budu mu Bohem a on mi bude synem. [b]
8 Avšak bázliví, [t4] nevěřící, [t5] ti, kdo propadli modlářské ohavnosti, [a] vrahové, smilníci, [b] kouzelníci, [c] modloslužebníci a všichni lháři mají svůj díl v jezeře, [d] které hoří ohněm a sírou, [e] což je smrt druhá.“ [f]
9 Vtom přišel jeden z těch sedmi [a] andělů, kteří měli sedm misek [b] plných sedmi posledních ran, a promluvil se mnou slovy: „Pojď, ukážu [c] ti Nevěstu, ženu [d] Beránkovu.“
10 V Duchu [t6] mne odnesl [a] na velikou a vysokou horu a ukázal mi svaté město [b] Jeruzalém, jak sestupuje z nebe od Boha,
11 mající Boží slávu. [a] Jeho jas je podobný nejvzácnějšímu kameni, je jako kámen jaspis, [b] čistý jako křišťál.
12 Má [t7] velikou a vysokou hradbu, má [t7] dvanáct bran [a] a na těch branách dvanáct andělů a napsaná jména, která jsou [jmény] dvanácti kmenů [synů] Izraele.
13 Tři brány jsou na [t8] východ, tři brány na [t8] sever, tři brány na [t8] jih a tři brány na [t8] západ.
14 A hradba toho města má [t7] dvanáct (základních kamenů) [t9] a na nich dvanáct jmen dvanácti Beránkových apoštolů. [a]
15 Ten, který se mnou mluvil, měl jako měřidlo zlatou třtinu, [a] aby změřil město, jeho brány i jeho hradbu.
16 Město je rozloženo do čtverce: jeho délka je stejná jako šířka. Změřil město tou třtinou na dvanáct tisíc stadií, [v10] jeho délka, šířka i výška jsou stejné.
17 Změřil také jeho hradbu: sto čtyřicet čtyři loktů [v11] podle lidské míry, (která je také mírou andělskou). [t12]
18 Stavivem jeho hradby je jaspis a město je z čistého zlata, [a] podobné čistému sklu.
19 Základy městské hradby jsou ozdobeny všelijakými drahými kameny: první základní kámen je jaspis, druhý safír, třetí chalcedon, čtvrtý smaragd,
20 pátý sardonyx, šestý karneol, sedmý chrysolit, osmý beryl, devátý topas, desátý chrysopras, jedenáctý hyacint, dvanáctý ametyst.
21 A dvanáct bran, dvanáct perel; [a] každá z těch bran byla z jedné perly. A náměstí města bylo čisté zlato jako průhledné sklo.
22 Avšak svatyni [a] jsem v něm neviděl, neboť jeho svatyní je Pán [c]Bůh Všemohoucí [b] a Beránek. [c]
23 A to město nepotřebuje slunce ani měsíc, [a] aby mu svítily. Ozářila ho Boží sláva [b] a jeho lampou je Beránek.
24 A národy budou chodit (v jeho světle) [t13] a králové země do něho přinášejí svou slávu.
25 Jeho brány nebudou nikdy ve dne uzavřeny, [a] a noci tam už nebude. [b]
26 A přinesou do něho slávu a čest národů.
27 A nevstoupí do něho nic nečistého [a] ani ten, kdo činí ohavnost [b] a lež, [c] ale jen ti, kdo jsou zapsáni v Beránkově knize [d] života.
Matouš 24 : 42
42 Bděte [a] tedy, protože nevíte, v který den [t20] váš Pán přijde.
2. Petrův 3 : 10
10 Pánův den [a] [f]přijde jako zloděj [b] [v noci]. V něm nebesa [c] s rachotem [f]pominou, [d] prvky [e] se žárem [t6] uvolní a země [f] a její [t7] činy budou spáleny. [t8]
Lukáš 21 : 25
25 „A budou znamení na slunci, měsíci a hvězdách a na zemi úzkost národů, bezradných před řevem [t14] a vlnobitím moře.
Matouš 24 : 24
24 Povstanou totiž falešní [a] kristové a falešní proroci a budou ukazovat [t14] veliká znamení [b] a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené.
Lukáš 21 : 11
11 budou veliká zemětřesení a na různých místech hlad a mor, budou hrůzy a veliká znamení z nebe.
2. Petrův 3 : 1 – 18
1 Toto vám, milovaní, [a] píšu již druhý list, ve kterém [t1] připomínáním probouzím [b] vaši čistou mysl, [c]
2 abyste pamatovali [a] na slova předpověděná svatými proroky [b] a na příkaz Pána a Zachránce, předaný vašimi apoštoly.
3 Především vězte, [a] že v posledních dnech [b] přijdou s posměchem posměvači, [c] (kteří budou žít) [t2] podle svých vlastních žádostí [d]
4 a budou říkat: [a]‚Kde je to zaslíbení jeho příchodu? [b] Od té doby, co zesnuli otcové, všechno zůstává tak, jak to je od počátku stvoření.‘ [c]
5 Je jim totiž skryté, [a] neboť to chtějí, že nebesa byla od pradávna a země povstala z vody a skrze vodu slovem [b] Božím,
6 skrze něž [t3] také tehdejší svět zahynul, když byl zatopen vodou. [a]
7 A týmž slovem jsou nynější nebesa a země uschovány k ohni [a] a střeženy pro den soudu [b] a záhuby [c] bezbožných [d] lidí.
8 Tato jedna věc ať vám není skryta, milovaní, že jeden den je u Pána jako tisíc let a ‚tisíc let jako jeden den‘. [a]
9 Pán neotálí [a] s naplněním svého zaslíbení, (jak si někteří myslí), [t4] nýbrž je k vám [t5] shovívavý, [b] nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. [c]
10 Pánův den [a] [f]přijde jako zloděj [b] [v noci]. V něm nebesa [c] s rachotem [f]pominou, [d] prvky [e] se žárem [t6] uvolní a země [f] a její [t7] činy budou spáleny. [t8]
11 Když se toto všechno [takto] rozplyne, [t9] jací musíte být ve svatém způsobu života a zbožnosti [vy],
12 kteří očekáváte [a] a urychlujete příchod [b] Božího dne! Kvůli němu se nebesa rozplynou [t9] v ohni a prvky se žárem [t6] roztaví.
13 Podle jeho zaslíbení očekáváme nová nebesa a novou zemi, [a] ve kterých přebývá spravedlnost. [b]
14 Proto, milovaní, očekáváte-li tyto věci, vynasnažte [a] se, abyste jím byli nalezeni v pokoji, bez poskvrny [b] a bez úhony. [c]
15 A trpělivost [a] našeho Pána považujte za záchranu, jak vám to napsal i náš milovaný [b] bratr [c] Pavel podle moudrosti, která mu byla dána, [d]
16 a jak to napsal i ve všech dalších listech, v nichž o tom mluví. Jsou v nich některé těžko [a] srozumitelné věci, které neučení a neupevnění [b] lidé překrucují, [c] jako i ostatní Písma, [d] ke své vlastní záhubě.
17 Ale vy, milovaní, protože to víte předem, [a] chraňte [b] se, abyste nebyli svedeni bludem [c] bezuzdných lidí a neodpadli [d] od vlastního pevného základu.
18 Rosťte v milosti a poznání [a] našeho Pána a Zachránce Ježíše Krista. [b] Jemu buď sláva [c] i nyní a až do dne věčnosti. [Amen]. [d]
Matouš 24 : 4 – 31
4 Ježíš jim odpověděl: „Dávejte si pozor, [a] aby vás někdo nesvedl. [b]
5 Neboť mnozí přijdou (v mém jménu) [t4] a budou říkat: ‚Já jsem Kristus‘ [t5]a svedou mnohé. [a]
6 Budete slýchat o válkách [a] a uslyšíte válečné zvěsti. Dejte si pozor, neděste se. [b] To všechno musí nastat, [c] ale to ještě není konec.
7 Povstane totiž národ proti národu [a] a království proti království, [b] budou hladomory [c] a zemětřesení na různých místech.
8 Ale to všechno bude počátek porodních bolestí. [v6]
9 Pak vás budou vydávat do soužení [a] a budou vás zabíjet; [b] a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. [c]
10 A tehdy (mnohým to bude kamenem úrazu,) [t7] budou se navzájem zrazovat [t8] a jeden druhého nenávidět.
11 Také povstanou mnozí lživí proroci [a] a mnohé svedou.
12 A protože vzroste bezzákonnost, [t9] ochladne láska [a] mnohých.
13 Ten však, kdo vytrvá do konce, [a] bude zachráněn. [b]
14 Toto evangelium království [a] bude vyhlášeno po celém světě [b] na svědectví všem národům. A tehdy přijde konec.“
15 „Když pak uvidíte ‚ohavnost zpustošení‘, [t10] o níž mluvil prorok Daniel, [a] jak stojí na svatém místě — kdo čte, [t11] ať rozumí —
16 tehdy ti, kdo budou v Judsku, ať utíkají [a] do hor. [b]
17 Kdo bude na střeše, [a] ať nesestupuje, aby si vzal věci ze svého domu.
18 A kdo bude na poli, ať se nevrací zpátky, aby si vzal svůj plášť.
19 Běda [a] těhotným a kojícím v oněch dnech!
20 Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu.
21 Neboť tehdy bude velké soužení, [a] jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane.
22 A kdyby nebyly ty dny zkráceny, [t12] nebylo by zachráněno žádné tělo; [t13] ale kvůli vyvoleným [a] budou ony dny zkráceny. [t12]
23 Tehdy, když by vám někdo řekl: ‚Hle, zde je Kristus!‘, nebo: ‚Je zde!‘, nevěřte.
24 Povstanou totiž falešní [a] kristové a falešní proroci a budou ukazovat [t14] veliká znamení [b] a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené.
25 Hle, všechno jsem vám řekl předem.
26 Řeknou-li vám tedy: ‚Hle, je v pustině‘, nevycházejte; ‚hle, v úkrytech [t15]‘, nevěřte!
27 Neboť jako když blesk [a] vychází od východu a je vidět až na západ, tak bude i příchod Syna člověka. [b]
28 Kdekoli je mrtvola, tam se shromáždí supi.“ [a]
29 „Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, [a] hvězdy budou padat z [t16] nebe a mocnosti nebes se zatřesou. [b]
30 Potom [t17] se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdy se budou bít v prsa všechny kmeny [t18] země. [a] A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. [b]
31 A pošle své anděly [a] s mohutným zvukem polnice [b] a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř větrů, [t19] od jednoho nejzazšího konce nebes až k jejich druhému nejzazšímu konci.“
Matouš 24 : 3
3 Když seděl na Olivové hoře, [a] v soukromí k němu přistoupili učedníci a říkali: „Řekni nám, kdy to bude [b] a jaké bude znamení tvého příchodu [t3] a skonání věku?“ [c]
1. Janův 4 : 2 – 3
2 Podle toho poznávejte [t1] Ducha Božího: Každý duch, který vyznává Ježíše Krista, [a] jenž přišel v těle, [v2] je z Boha.
3 A žádný duch, který nevyznává Ježíše [Krista, jenž přišel v těle], není z Boha. To je ten duch Antikrista, [a] o němž jste slyšeli, že přichází, a který již nyní [b] je ve světě.
Matouš 7 : 22 – 23
22 Mnozí mi v onen den [a] řeknou: ‚Pane, Pane, což jsme tvým jménem neprorokovali [b] a tvým jménem nevyháněli démony [c] a tvým jménem neučinili mnoho (mocných činů)? [t6]‘
23 A tehdy jim vyznám: ‚Nikdy jsem vás neznal. [a] Odejděte ode mne, [b] činitelé nepravosti. [t7]‘“
Zjevení 1 : 1 – 20
1 Zjevení [t1] Ježíše Krista, které mu dal [a] [c]Bůh, aby svým otrokům [b] ukázal, co se má brzy stát. [c] (On to prostřednictvím svého anděla) [t2] naznačil svému otroku [d] Janovi. [e]
2 Ten dosvědčil Boží slovo [a] a svědectví [b] Ježíše Krista, vše, co uviděl.
3 Blahoslavený, [a] kdo předčítá, [t3] i ti, kdo slyší [c]slova tohoto proroctví a zachovávají, [b] co je v něm zapsáno, neboť ten čas je blízko. [c]
4 Jan sedmi sborům [t4] v Asii: [t5] Milost vám a pokoj [a] od (Toho, který jest a který byl a který přichází), [t6] i od sedmi [b] duchů, kteří jsou před jeho trůnem,
5 a od Ježíše Krista, jenž je věrný [a] svědek, prvorozený z mrtvých [b] a vládce králů [c] země. Tomu, jenž nás miluje a svou krví [d] (nás rozvázal z) [t7] našich hříchů
6 a učinil nás královstvím, kněžími [a] svému Bohu a Otci — jemu sláva i moc na věky [věků]. Amen. [b]
7 ‚Hle, přichází s oblaky‘ [a] a ‚uzří jej každé oko, i ti, kteří jej probodli‘, a ‚budou se pro něho bít v prsa [b] všechny kmeny země‘. [c] Ano, amen.
8 Já jsem Alfa i Omega, [a] počátek i konec, praví Pán Bůh, Ten, který jest a který byl a který přichází, [b] ten Všemohoucí. [t8]
9 Já Jan, váš bratr [a] a spoluúčastník [b] soužení, [c] království a vytrvalosti [d] (v Ježíši Kristu), [t9] jsem se ocitl pro [c]Boží [c]slovo [e] a svědectví Ježíše [Krista] na ostrově zvaném Patmos. [v10]
10 V den Páně [a] jsem se ocitl v Duchu [t11] a uslyšel jsem za sebou (mocný hlas) [t12] jako zvuk polnice,
11 který říkal: „Co vidíš, napiš [a] do svitku [b] a pošli sedmi sborům: Do Efesu, do Smyrny, do Pergama, do Thyatir, do Sard, do Filadelfie a do Laodiceje.“
12 Obrátil jsem se, abych viděl hlas, který se mnou mluvil. A když jsem se obrátil, spatřil jsem sedm zlatých svícnů [a]
13 a uprostřed těch svícnů někoho jako Syna člověka, [a] oděného dlouhým rouchem [v13] a přepásaného zlatým pásem [b] až k prsům.
14 Jeho hlava a vlasy byly bílé jako bílá vlna, jako sníh, [a] jeho oči jako plamen ohně; [b]
15 jeho nohy podobné bronzu [a] rozžhavenému v peci a jeho hlas jako zvuk mnohých vod. [b]
16 A ve své pravici [a] měl sedm hvězd [b] a z jeho úst vycházel ostrý dvousečný meč [v14] a jeho tvář jako když slunce [c] září ve své síle. [d]
17 Když jsem jej spatřil, padl jsem [a] k jeho nohám jako mrtvý. I položil na mne svou pravici a řekl: v„Neboj se. [b] Já jsem první i poslední, [c]
18 ten Živý. [a] Byl jsem mrtvý, a hle, žiji na věky věků. [b] [Amen.] Mám klíče [c] smrti [d] i podsvětí.
19 Napiš [a] tedy ty věci, které jsi uviděl, a ty, které jsou, a ty, které se mají stát po nich. [b]
20 Tajemství [a] těch sedmi hvězd, které jsi spatřil na mé pravici, i těch sedmi zlatých svícnů: [b] Sedm hvězd jsou andělé sedmi sborů, sedm svícnů je sedm sborů.“
Skutky 1 : 11
11 a řekli: „Muži galilejští, co tu stojíte a hledíte do nebe? Tento Ježíš, který byl od vás vzat vzhůru [do nebe], [a] přijde [b] právě tak, jak jste ho viděli odcházet do nebe.“
Matouš 24 : 36 – 39
36 „O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, [ani Syn,] jenom sám Otec. [a]
37 Neboť [a] jak tomu bylo za dnů Noe, [b] tak tomu bude [i] při příchodu [c] Syna člověka.
38 Jako totiž v oněch dnech před potopou jedli, pili, ženili se a vdávaly, [a] až do dne, kdy Noe vešel do korábu,
39 a nic nepoznali, dokud nepřišla potopa a všechny nesmetla, takový bude i příchod Syna člověka.
Leave a Reply