Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví investice
Matouš 25 : 14 – 30
14 „Je [a] to totiž jako s člověkem, který se chystal odcestovat: [b] zavolal své otroky a svěřil jim svůj majetek.
15 Jednomu dal pět talentů, druhému [t8] dva, třetímu jeden, [v9] každému podle jeho schopností, a ihned [t10] odcestoval.
16 Ten, který přijal pět talentů, šel a vložil je do obchodu, a získal jiných pět.
17 Stejně i ten, který dostal dva, získal jiné dva.
18 Ale ten, který dostal jeden, odešel, vykopal (v zemi jámu) [t11] a ukryl peníze [t12] svého pána.
19 Po dlouhé době pak přišel pán oněch otroků a začal s nimi účtovat.
20 Přistoupil ten, který dostal pět talentů, přinesl jiných pět talentů a řekl: ‚Pane, pět talentů jsi mi svěřil; hle, jiných pět talentů jsem jimi získal.‘
21 Jeho pán mu řekl: ‚Dobře, otroku dobrý [a] a věrný, [b] byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost [c] svého pána.‘
22 Přistoupil také ten, který dostal dva talenty a řekl: ‚Pane, dva talenty jsi mi svěřil; hle, jiné dva talenty jsem získal.‘
23 Jeho pán mu řekl: ‚Dobře, otroku dobrý a věrný, byl jsi věrný nad málem, ustanovím tě nad mnohým; vejdi v radost svého pána.‘
24 Přistoupil pak i ten, který dostal jeden talent, a řekl: ‚Pane, poznal jsem, že jsi tvrdý člověk; sklízíš, kde jsi nezasel, a shromažďuješ, kde jsi nerozsypal.
25 Dostal jsem strach, [a] odešel jsem a ukryl tvůj talent v zemi. Hle, zde máš, co je tvoje.‘
26 Jeho pán mu odpověděl: ‚Zlý [a] a lenivý [b] otroku, věděl jsi, že sklízím, kde jsem nezasel, a shromažďuji, kde jsem nerozsypal?
27 Měl jsi tedy mé peníze dát směnárníkům, [v13] a já bych si (po návratu) [t14] vzal, co je moje, i s úrokem.
28 Vezměte tedy od něho ten talent a dejte tomu, který má deset talentů!
29 Neboť každému, kdo má, bude dáno a bude mít hojnost. Tomu, kdo nemá, však bude odňato i to, co má. [a]
30 A toho neužitečného [t15] otroka vyhoďte do nejzazší temnoty. Tam bude pláč a skřípění zubů.‘“ [a]
Kazatel 11 : 1 – 6
1 Pošli svůj chléb po vodní hladině, neboť po mnohých dnech jej nalezneš. [v1]
2 Dej podíl (sedmi nebo i osmi,) [v2] protože nevíš, [a] co zlého [t3] se stane na zemi. [b]
3 Jestliže se mračna naplní (deštěm, vyprázdní se na zemi,) [t4] jestliže padne strom k jihu nebo k severu, kam ten strom padne, tam zůstane.
4 Kdo hlídá vítr, nezaseje, a kdo se dívá do mračen, nebude sklízet. [v5]
5 Tak jako nevíš, jaká je cesta větru [a] nebo jak se tvoří kosti v obtěžkaném lůně, [t6] stejně tak nepoznáš [b] dílo Boha, který to všechno působí. [c]
6 Zrána zasévej své semeno a k večeru [t7] nedávej svým rukám odpočinout. [a] Vždyť nevíš, co z toho bude prospěšné, zda to či ono, anebo jestli to obojí bude stejně [t8] dobré.
Deuteronomium 15 : 4
4 Nicméně nebudeš mít mezi sebou nuzného, protože Hospodin ti jistě požehná v zemi, kterou ti Hospodin, tvůj Bůh, dává za dědictví, abys ji obsadil —
Přísloví 22 : 7
7 Bohatý vládne chudým, dlužník [t10] je otrokem věřitele. [t11]
Přísloví 1 : 1 – 33
1 Přísloví [v1] izraelského krále Šalomouna, syna Davidova,
2 k poznání moudrosti a kázně, [t2] k porozumění řečem rozumným, [t3]
3 k (přijetí rozumné kázně,) [t4] spravedlnosti, práva a přímosti, [t5]
4 aby dala prostoduchým [t6] chytrost [t7] a mládenci poznání a rozvahu. [t8]
5 Ať je slyší [t9] moudrý a přibude mu bystrosti, [t10] ať rozumný získá schopnost vést,
6 aby dokázal porozumět přísloví a podobenství, [t11] slovům moudrých [a] i jejich hádankám. [b]
7 Počátek [t12] poznání je bázeň (před Hospodinem,) [t13] moudrostí a kázní [a] pohrdají hlupáci. [v14]
8 Můj synu, slyš [t15] naučení [t16] svého otce, nezavrhuj [t17] poučení [t18] své matky.
9 Neboť jsou půvabným věncem [a] na tvou hlavu a náhrdelníkem na tvůj krk. [b]
10 Můj synu, kdyby tě hříšníci lákali, [t19] nepřivoluj! [t20]
11 Kdyby říkali: Pojď s námi, nastražíme léčku, (abychom prolili krev,) [t21] počíháme si bezdůvodně [a] na nevinného,
12 jako podsvětí [t22] je pohltíme zaživa, muže v plné síle [t23] jako ty, kdo sestupují do jámy.
13 Získáme [t24] všelijaký vzácný [a] majetek, naplníme si domy kořistí. [b]
14 (Nech svůj los [a] padnout s námi,) [t25] budeme mít všichni jeden měšec.
15 Můj synu, (nechoď s nimi po cestě,) [t26] (zdrž svou nohu od jejich stezky,) [t27]
16 neboť jejich nohy běží za zlem, [t28] pospíchají prolévat krev.
17 Vždyť nadarmo se [t29] roztahuje síť před zraky (těch, co mají křídla.) [t30]
18 Ale tito nastražují léčku k prolití vlastní [t31] krve, číhají na svou duši.
19 (Tak dopadne každý,) [t32] kdo pro sebe nekalý zisk hrabe. [a] Připraví [t33] svého pána [t34] o duši.
20 Moudrost křičí na ulicích, na náměstích pozvedá [t35] svůj hlas.
21 Volá na nároží rušných ulic, u vchodů do bran, ve městě pronáší svou řeč:
22 Dokdy budou prostoduší [v36] milovat prostoduchost, [a] posměvači [b] si budou libovat v [t37] posmívání a hlupáci [v38] budou nenávidět poznání? [c]
23 Obraťte se, (když vás kárám!) [t39] Hle, vyleji na vás svého ducha, dám vám poznat svá slova.
24 Protože jsem volala, ale odmítali [t40] jste, vztahovala jsem svou ruku, ale nikdo nedával pozor, [t41]
25 nevšímali jste si žádné mé rady a mému pokárání jste se nepodvolili, [t42]
26 také já se budu vysmívat [a] vaší pohromě, [b] posmívat se, když přijde (to, čeho se strachujete, ) [t43]
27 když jako ničivá bouře [t44] přijde (to, čeho se strachujete) [t43] a vaše pohroma [t45] jako vichřice, [a] když na vás přijde soužení [b] a strast. [t46]
28 Tehdy mě budou volat, ale neodpovím, budou mě usilovně [a] hledat, ale nenaleznou mě.
29 Protože nenáviděli [a] poznání a nezvolili si bázeň [b] před Hospodinem,
30 nepodvolili [a] se mé radě a odvrhli každé moje pokárání,
31 budou [t47] jíst ovoce [t48] své cesty, [t49] nasytí se svými radami. [a]
32 Vždyť odvrácení [a] prostoduchých je zabije, bezstarostnost [t50] hlupáků je zahubí. [b]
33 Ale kdo mě poslouchá, [a] bude přebývat [t51] v bezpečí, [b] (bude bezstarostný, [c] beze strachu ze zla.) [t52]
Skutky 20 : 35
35 Ve všem jsem vám ukázal, že takto máme pracovat, [a] ujímat se slabých [b] a pamatovat na slova [v35] Pána Ježíše, neboť on řekl: ‚Blaženější je dávat než brát.‘“ [v36]
Leave a Reply