Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví hořká žena
Efezským 4 : 31
31 Všechna hořkost, [a] zuřivost, hněv, [b] křik [c] a rouhání ať jsou od vás odňaty zároveň se vší špatností. [d]
Přísloví 31 : 1 – 31
1 Slova Lemúela, krále z Massy, [t1] kterými ho vychovávala jeho matka:
2 Co, [t2] můj synu, co, synu (mého lůna, co, synu mých slibů?) [t3]
3 Nedávej svou udatnost ženám, a své cesty těm, kdo ničí [t4] krále.
4 Nepřísluší králům, [t5] Lemúeli, nepřísluší králům pití [a] vína, ani mocnářům [b] (říkat: Kde je) [t6] pivo? [c]
5 Jinak se někdo napije, zapomene, co [t7] bylo ustanoveno, a převrátí [t8] právní nárok všech [t9] soužených.
6 Dejte pivo hynoucímu a víno těm kdo, mají hořkost v duši. [t10]
7 Napije se, zapomene na svou chudobu a na své trápení [a] již nebude myslet.
8 (Otevři svá ústa [a] za němého,) [t11] za právo všech určených k záhubě. [t12]
9 Otevři svá ústa, suď spravedlivě, pomoz získat právo chudému a nuznému. [a]
10 Kdo nalezne [a] zdatnou [b] ženu? (Je daleko cennější než) [t13] drahokamy. [t14]
11 Srdce jejího manžela jí důvěřuje, [a] nebude mít nedostatek [b] kořisti. [t15]
12 Po všechny dny svého života mu působí [a] dobro, a ne zlo.
13 Vyhledává [t16] vlnu a len, se (zálibou [a] pracuje svýma rukama.) [t17]
14 Je jako [t18] obchodní lodě; zdaleka přiváží svou potravu.
15 Vstává, ještě když je noc, aby dala potravu [a] svému domu a práci [t19] svým služkám.
16 Vyhlédne [t20] si pole a dostane [t21] ho, (z ovoce svých rukou) [t22] vysadí [t23] vinici.
17 Svá bedra přepásává silou, [t24] posiluje své paže.
18 Zakouší, že má dobrý zisk, [t25] v noci její lampa nehasne.
19 Svýma rukama sahá po přeslenu, její dlaně uchopují vřeteno.
20 Svou dlaň otvírá [t26] chudému, své ruce vztahuje k nuznému.
21 Když přijde sníh, nebojí se o svůj dům, [v27] protože celý její dům se obléká do karmínu. [t28]
22 Dělá si přikrývky, její oděv je z jemného plátna [t29] a purpuru.
23 Její manžel je [t30] znám v městských branách, [t31] když sedává [t32] se staršími země.
24 Dělá plátno [t33] a prodává ho, dodává obchodníkovi [t34] pásy. [v35]
25 Jejím oděvem [a] je síla a důstojnost, [t36] s úsměvem vyhlíží budoucnost. [t37]
26 Svá ústa otvírá [a] moudře, [t38] na jejím jazyku je laskavé [t39] poučení.
27 Pozorně sleduje [a] chod svého domu, [t40] nejí chléb lenosti. [t41]
28 Její synové povstávají a nazývají ji šťastnou, [t42] také [t43] její manžel ji chválí: [a]
29 Mnohé dcery [t44] si počínaly zdatně, [a] ale ty je všechny převyšuješ. [t45]
30 Půvab [a] je klamný, krása [b] je nicotná, [t46] ale žena, která se bojí [c] Hospodina, bude chválena.
31 Dejte jí z ovoce [t47] jejích rukou, [t48] ať ji chválí [a] v městských branách [b] její skutky. [c]
Židům 12 : 15
15 Dbejte na to, aby se někdo nepřipravoval o [c]Boží milost, [a] aby vás netrápil nějaký vzhůru rostoucí kořen [b] hořkosti a aby skrze něj nebyli poskvrněni [c] mnozí.
Jakubův 3 : 1 – 18
1 Nebuďte mnozí učiteli, [a] moji bratři; víte, že (budeme souzeni [b] přísněji). [t1]
2 Neboť všichni (často chybujeme. [a] Kdo nechybuje) [t2] ve slově, ten je dokonalý [b] muž, schopný držet na uzdě [c] i celé tělo.
3 (Dáváme-li koňům [a] do huby udidlo, aby nás poslouchali, řídíme tím) [t3] celé jejich tělo.
4 Hle i lodi, ačkoliv jsou tak veliké a bývají hnány prudkými větry, [a] jsou řízeny maličkým kormidlem podle vůle toho, kdo je řídí.
5 Tak i jazyk je malý úd, ale honosí [a] se velkými věcmi. Hle, jak malý oheň, [b] a jak velký les zapálí!
6 I jazyk je oheň, [a] svět nepravosti; jazyk je mezi našimi údy ten, který poskvrňuje [b] celé tělo, zapaluje (běh našeho života) [t4] a sám je zapalován Gehennou. [t5]
7 Každý druh zvířat a ptáků, plazů a mořských živočichů bývá krocen a je zkrocen druhem lidským,
8 ale jazyk neumí zkrotit nikdo z lidí. Je to nepokojné zlo, plné smrtonosného jedu. [a]
9 Jím dobrořečíme [t6] Pánu a Otci, a jím také zlořečíme [a] lidem, učiněným podle Boží podoby. [b]
10 Z týchž úst vychází žehnání i zlořečení. Moji bratři, tak to nemá být!
11 Cožpak chrlí pramen z téhož otvoru vodu sladkou i hořkou? [a]
12 Moji bratři, může fíkovník nést olivy nebo réva fíky? [a] [Tak] ani slaný pramen nevydá sladkou vodu.
13 Kdo je mezi vámi moudrý [a]a rozumný? Ať ukáže [b] dobrým způsobem života [c] své skutky v moudré tichosti. [d]
14 Máte-li však v srdci hořkou závist a soupeření, nechlubte se a nelžete [a] proti pravdě. [b]
15 To není moudrost sestupující shůry, [a] ale pozemská, [b] duševní, [c] démonská. [d]
16 Vždyť kde je závist a soupeření, [a] tam je zmatek [b] a kdejaká [t7] špatná věc. [c]
17 Moudrost shůry je především čistá, [a] potom pokojná, [b] mírná, [c] poddajná, plná milosrdenství [d] a dobrého ovoce, nepochybující, [t8] bez přetvářky. [e]
18 Ovoce spravedlnosti [a] je v pokoji zaséváno těm, kdo působí pokoj. [b]
Jakubův 3 : 14
14 Máte-li však v srdci hořkou závist a soupeření, nechlubte se a nelžete [a] proti pravdě. [b]
Efezským 5 : 33
33 Ale také jeden každý z vás ať miluje svou ženu jako sám sebe a žena ať se bojí svého muže.
Leave a Reply