Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví hannah
1. Samuelova 2 : 1 – 36
1 Chana [v1] se takto modlila: Mé srdce se veselí [a] z [t2] Hospodina, můj roh [v3] se pozvedá [t4] dík [t5] Hospodinu, má ústa se otevírají dokořán [t6] na mé nepřátele, [t7] neboť se raduji [b] ze [t8] tvé záchrany.
2 Nikdo není svatý [a] jako Hospodin, ano [t9] není kromě tebe, [t10] (není taková skála) [t11] jako náš Bůh.
3 (Nemnožte povýšená [a] slova,) [v12] drzost [b] ať nevyjde z vašich úst, vždyť Hospodin je Bohem poznání, [t13] (on zvažuje) [t14] činy. [t15]
4 Luky [v16] hrdinů jsou zlomeny, ale ti, kdo klopýtali, [t17] se přepásali udatností. [a]
5 (Ti, kdo byli nasyceni,) [t18] jsou najati [t19] za pokrm, ti, kdo byli hladoví, přestali hladovět. Dokonce neplodná [a] posedmé [b] rodí, a ta, která měla mnoho synů, vadne.
6 Hospodin usmrcuje [a] i oživuje, [b] přivádí do podsvětí i vyvádí z něj.
7 Hospodin činí chudým [a] i zbohacuje, [t20] ponižuje [t21] i povyšuje.
8 Pozvedá chudého z prachu, [a] vytahuje nuzného ze smetiště, [b] aby je posadil se šlechtici [c] a dal jim do dědictví [d] (slavný trůn.) [t22] Neboť Hospodinu patří sloupy [e] země, na ně položil svět. [f]
9 Chrání [a] nohy [t23] svých věrných, [b] ale ničemové [c] zahynou [t24] v temnotě, [d] neboť člověk nezvítězí [t25] vlastní silou. [e]
10 (Ti, kdo vedou při s Hospodinem,) [t26] budou otřeseni, [t27] zahřmí [a] proti nim (z nebes,) [t28] Hospodin bude soudit [t29] končiny [t30] země, dá sílu svému králi [v31] a vyvýší roh [t32] svého pomazaného. [v33]
11 Elkána [t34] šel (do svého domu v Rámě) [t35] a chlapec sloužil [t36] Hospodinu v přítomnosti [t37] kněze Élího.
12 Synové Élího byli ničemníci, [t38] neznali [a] Hospodina,
13 (ani kněžské nařízení pro lid. Kdykoliv) [t39] někdo obětoval oběť, ještě když se maso vařilo, přicházel kněžský mládenec s trojzubou vidlicí [a] v ruce,
14 vrazil ji do pekáče nebo do kotlíku [a] nebo do kotle [b] nebo do hrnce [c] a všechno, co vidlice vytáhla, bral si kněz pro sebe. (Takto jednali vůči všem Izraelcům,) [t40] kteří tam do Šíla přicházeli.
15 Dokonce dříve než obětovali tuk, [t41] přicházel kněžský mládenec a říkal tomu, kdo obětoval: Dej maso na pečeni [v42] pro kněze. Nevezme od tebe maso vařené, ale syrové. [t43]
16 Když mu ten člověk řekl: Nejprve [a] musí být obětován [t44] tuk, pak si vezmi to, po čem dychtíš, [t45] mládenec říkal: Ne, [t46] ale dej teď! Jestliže nedáš, vezmu si to násilím. [b]
17 Hřích těchto mládenců byl před Hospodinem [t47] velmi veliký, protože tito muži [t48] opovrhovali Hospodinovou přídavnou obětí. [a]
18 Samuel však sloužil před [t49] Hospodinem, chlapec přepásaný lněným efódem. [t50]
19 Jeho matka mu dělávala malý plášť [v51] a přinášela mu ho (rok co rok,) [t52] když [a] přicházela se svým mužem obětovat každoroční [b] oběť.
20 Élí požehnal Elkánovi a jeho ženě slovy: Ať ti Hospodin dá [t53] potomstvo [t54] z této ženy namísto toho, [t55] kterého vyžádala [t56] Hospodinu. Potom šli na (své místo.) [t57]
21 Hospodin navštívil [t58] Chanu, otěhotněla a porodila tři syny a dvě dcery. [t59] Chlapec Samuel vyrůstal (s Hospodinem.) [t60]
22 Élí byl velmi starý. Slyšel o všem, co páchali [t61] jeho synové celému Izraeli, i o tom, že spávali [t62] s ženami, [a] které konaly službu u vchodu do stanu [b] setkávání.
23 Řekl jim: Proč děláte takové věci? (Od všeho tohoto lidu slyším o vašem zlém jednání!) [t63]
24 Ne, moji synové! To není dobrá zpráva, (která, jak slyším, koluje mezi Hospodinovým lidem.) [t64]
25 Jestliže člověk zhřeší proti člověku, přimluví se za něj Bůh. Ale jestliže někdo zhřeší proti Hospodinu, kdo se přimluví za něj? Ale neuposlechli svého [t65] otce, neboť Hospodin se rozhodl [t66] je usmrtit.
26 Chlapec Samuel rostl [t67] v postavě i (oblibě [a] jak u [b] Hospodina, tak i u lidí.) [t68]
27 I přišel k Élímu muž [a] Boží a řekl mu: (Toto praví Hospodin:) [b] Cožpak jsem se jasně nezjevil (domu tvého otce,) [t69] když byli v Egyptě, v domě faraonově? [t70]
28 Ze všech izraelských kmenů jsem si ho vyvolil za kněze, [a] aby obětoval [b] na mém oltáři, pálil kadidlo [c] a nosil přede mnou efód. [d] Domu tvého otce jsem dal všechny ohnivé oběti (synů Izraele.) [t71]
29 Proč pohrdáte [t72] mým obětním hodem a přídavnou obětí, které jsem přikázal ve svém příbytku? Ctil jsi své syny víc než mě, když jste tloustli [t73] nejlepším [t74] ze všech přídavných obětí Izraele, mého lidu.
30 Proto je toto výrok Hospodina, Boha Izraele: Opravdu jsem řekl: [t75] Tvůj dům a dům tvého otce bude přicházet (přede mne) [t76] navěky. Ale nyní je toto Hospodinův výrok: Ať je to ode mne vzdáleno, [a] protože ty, kdo mne ctí, poctím, ale ti, kdo mnou opovrhují, budou prokleti!
31 Hle, přicházejí dny, kdy (odejmu tvou sílu) [t77] a sílu domu tvého otce, takže (ve tvém domě nebude stařec.) [t78]
32 Uvidíš tíseň [t79] v mém příbytku při všem, co bude v Izraeli dáno do pořádku; [t80] (ve tvém domě nebude po všechny dny stařec.) [t78]
33 Nevyhladím [t81] ti od svého oltáře každého, abych skoncoval s tvýma očima a utrápil tvou duši, a všechen přírůstek [t82] tvého domu zemře [t83] v mužném [t84] věku.
34 A znamením [a] ti bude to, co přijde na tvé dva syny, na Chofního a Pinchasa: [b] Oba zemřou v jeden den. [c]
35 Ustanovím [t85] si však věrného [t86] kněze, který bude jednat podle mého srdce a podle mé duše. Postavím mu trvalý [t87] dům a bude přicházet [t88] před mého pomazaného [a] po všechny dny.
36 I stane se, že každý, kdo bude ze tvého domu ponechán, [a] přijde se mu klanět [b] za trochu peněz [t89] a bochník [c] chleba a řekne: Připoj [d] mě, prosím, k jedné z kněžských skupin, abych mohl jíst kousek chleba.
1. Samuelova 1 : 1 – 28
1 Byl jeden muž, z Ramatajim-sófímu, [t1] z (Efrajimského pohoří,) [a] který se jmenoval Elkána, syn Jerocháma, syna Elíhúa, syna Tochúa, syna Súfova, Efratejce. [v2]
2 Měl dvě [a] ženy: Jméno jedné bylo Chana, jméno druhé Penina. Penina měla děti, ale Chana děti neměla.
3 Tento muž přicházel (rok co rok) [t3] ze svého města, aby se klaněl [t4] a obětoval Hospodinu zástupů [v5] v Šílu. [a] Tam byli Hospodinovými kněžími dva synové Élího, Chofní a Pinchas. [b]
4 Stávalo [t6] se v den, kdy Elkána obětoval, [a] že dával své ženě Penině a všem jejím synům i jejím dcerám díly [b] z oběti.
5 Ale Chaně dával (dvojnásobný díl,) [t7] protože Chanu miloval; Hospodin však zavřel [t8] její lůno. [a]
6 Její protivnice ji velmi provokovala ke hněvu, [a] jen aby ji rozzlobila kvůli tomu, že Hospodin zavřel její lůno.
7 To se dělo [t9] rok co rok; [t10] pokaždé, když přicházela do Hospodinova domu, takto ji provokovala ke hněvu. Proto Chana plakala a nejedla. [t11]
8 Její muž Elkána jí řekl: Chano, proč pláčeš? Proč nejíš? Proč jsi skleslá na mysli? [t12] Cožpak nejsem pro tebe lepší nežli deset synů? [v13]
9 (Po jednom takovém jídle [a] a pití) [t14] v Šílu Chana vstala. (Kněz Élí seděl na stolci [b] u veřejí Hospodinova chrámu.) [v15]
10 V duši měla hořkost, [a] modlila [b] se k Hospodinu a velmi [v16] plakala.
11 Učinila slib. [a] Řekla: Hospodine zástupů, jestliže opravdu pohlédneš na soužení [b] své otrokyně a vzpomeneš [c] na mě, nezapomeneš na svou otrokyni a dáš své otrokyni (mužského potomka,) [t17] dám ho Hospodinu pro všechny [v18] dny jeho života a břitva [d] nepřijde na jeho hlavu.
12 Stalo se, že když (se zabrala do modlitby) [t19] před Hospodinem, Élí pozoroval [t20] její ústa.
13 Chana mluvila ve svém srdci, [t21] jenom její rty se pohybovaly, ale její hlas slyšet nebylo. Proto si o ní Élí myslel, že je opilá. [v22]
14 Élí jí řekl: Jak dlouho budeš opilá? (Odlož to víno!) [t23]
15 Chana odpověděla: Ne, můj pane. Jsem žena (obtížená na duchu.) [t24] Nepila jsem víno ani pivo, ale vylévala [a] jsem svou duši před Hospodinem.
16 Nepokládej svou otrokyni za ničemnici, [t25] neboť doposud jsem mluvila [t26] (kvůli [t27] množství otravování a provokací [a] vůči mně.) [v28]
17 Élí odpověděl: (Jdi v pokoji!) [a] Ať ti Bůh Izraele dá to, co jsi od něj žádala. [t29]
18 Řekla: Kéž tvá služka [a] nalezne (milost ve tvých očích!) [t30] Potom ta žena šla svou cestou, najedla se a její tvář už nebyla smutná.
19 Časně ráno vstali, [a] poklonili [b] se před Hospodinem a vraceli se zpět, až přišli do svého domu v Rámě. [c] Elkána poznal [t31] svou ženu Chanu a Hospodin si na ni vzpomněl. [t32]
20 Stalo se (na konci roku,) [t33] že Chana otěhotněla a porodila syna. Pojmenovala [t34] ho Samuel, [v35] neboť řekla: Vyžádala jsem si ho od Hospodina.
21 Potom ten muž Elkána šel s celým svým domem, aby obětoval Hospodinu každoroční oběť [a] a splnil svůj slib. [v36]
22 Chana však nešla, protože řekla svému muži: Až bude chlapec odstaven, [v37] tehdy ho přivedu, aby se ukázal [t38] (před Hospodinem) [t39] a zůstal [t40] tam navždy.
23 Nato jí její muž Elkána řekl: Udělej, co je (ti libo.) [t41] Zůstaň, dokud ho neodstavíš. Jen ať Hospodin naplní své [t42] slovo. [a] Žena tedy zůstala a kojila svého syna, dokud ho neodstavila. [b]
24 Když ho odstavila, přivedla ho s sebou, k tomu tři [t43] býčky, jednu éfu [v44] mouky a měch [t45] vína. Přivedla ho do Hospodinova domu v Šílu. (Chlapec byl ještě malý.) [t46]
25 Zabili býčka a přivedli chlapce k Élímu.
26 Řekla: Dovol, [a] můj pane! Jakože jsi živ, [t47] můj pane, já jsem ta žena, která tu stála u tebe a modlila se k Hospodinu.
27 Modlila jsem se za tohoto chlapce a Hospodin mi dal to, co [t48] jsem od něj žádala.
28 Proto jsem ho také Hospodinu [t49] propůjčila, po všechny dny, co bude žít, je propůjčen [t50] Hospodinu. A klaněli [v51] se tam Hospodinu.
1. Samuelova 2 : 1
1 Chana [v1] se takto modlila: Mé srdce se veselí [a] z [t2] Hospodina, můj roh [v3] se pozvedá [t4] dík [t5] Hospodinu, má ústa se otevírají dokořán [t6] na mé nepřátele, [t7] neboť se raduji [b] ze [t8] tvé záchrany.
1. Samuelova 2 : 1 – 10
1 Chana [v1] se takto modlila: Mé srdce se veselí [a] z [t2] Hospodina, můj roh [v3] se pozvedá [t4] dík [t5] Hospodinu, má ústa se otevírají dokořán [t6] na mé nepřátele, [t7] neboť se raduji [b] ze [t8] tvé záchrany.
2 Nikdo není svatý [a] jako Hospodin, ano [t9] není kromě tebe, [t10] (není taková skála) [t11] jako náš Bůh.
3 (Nemnožte povýšená [a] slova,) [v12] drzost [b] ať nevyjde z vašich úst, vždyť Hospodin je Bohem poznání, [t13] (on zvažuje) [t14] činy. [t15]
4 Luky [v16] hrdinů jsou zlomeny, ale ti, kdo klopýtali, [t17] se přepásali udatností. [a]
5 (Ti, kdo byli nasyceni,) [t18] jsou najati [t19] za pokrm, ti, kdo byli hladoví, přestali hladovět. Dokonce neplodná [a] posedmé [b] rodí, a ta, která měla mnoho synů, vadne.
6 Hospodin usmrcuje [a] i oživuje, [b] přivádí do podsvětí i vyvádí z něj.
7 Hospodin činí chudým [a] i zbohacuje, [t20] ponižuje [t21] i povyšuje.
8 Pozvedá chudého z prachu, [a] vytahuje nuzného ze smetiště, [b] aby je posadil se šlechtici [c] a dal jim do dědictví [d] (slavný trůn.) [t22] Neboť Hospodinu patří sloupy [e] země, na ně položil svět. [f]
9 Chrání [a] nohy [t23] svých věrných, [b] ale ničemové [c] zahynou [t24] v temnotě, [d] neboť člověk nezvítězí [t25] vlastní silou. [e]
10 (Ti, kdo vedou při s Hospodinem,) [t26] budou otřeseni, [t27] zahřmí [a] proti nim (z nebes,) [t28] Hospodin bude soudit [t29] končiny [t30] země, dá sílu svému králi [v31] a vyvýší roh [t32] svého pomazaného. [v33]
1. Samuelova 1 : 19 – 28
19 Časně ráno vstali, [a] poklonili [b] se před Hospodinem a vraceli se zpět, až přišli do svého domu v Rámě. [c] Elkána poznal [t31] svou ženu Chanu a Hospodin si na ni vzpomněl. [t32]
20 Stalo se (na konci roku,) [t33] že Chana otěhotněla a porodila syna. Pojmenovala [t34] ho Samuel, [v35] neboť řekla: Vyžádala jsem si ho od Hospodina.
21 Potom ten muž Elkána šel s celým svým domem, aby obětoval Hospodinu každoroční oběť [a] a splnil svůj slib. [v36]
22 Chana však nešla, protože řekla svému muži: Až bude chlapec odstaven, [v37] tehdy ho přivedu, aby se ukázal [t38] (před Hospodinem) [t39] a zůstal [t40] tam navždy.
23 Nato jí její muž Elkána řekl: Udělej, co je (ti libo.) [t41] Zůstaň, dokud ho neodstavíš. Jen ať Hospodin naplní své [t42] slovo. [a] Žena tedy zůstala a kojila svého syna, dokud ho neodstavila. [b]
24 Když ho odstavila, přivedla ho s sebou, k tomu tři [t43] býčky, jednu éfu [v44] mouky a měch [t45] vína. Přivedla ho do Hospodinova domu v Šílu. (Chlapec byl ještě malý.) [t46]
25 Zabili býčka a přivedli chlapce k Élímu.
26 Řekla: Dovol, [a] můj pane! Jakože jsi živ, [t47] můj pane, já jsem ta žena, která tu stála u tebe a modlila se k Hospodinu.
27 Modlila jsem se za tohoto chlapce a Hospodin mi dal to, co [t48] jsem od něj žádala.
28 Proto jsem ho také Hospodinu [t49] propůjčila, po všechny dny, co bude žít, je propůjčen [t50] Hospodinu. A klaněli [v51] se tam Hospodinu.
1. Samuelova 2 : 20
20 Élí požehnal Elkánovi a jeho ženě slovy: Ať ti Hospodin dá [t53] potomstvo [t54] z této ženy namísto toho, [t55] kterého vyžádala [t56] Hospodinu. Potom šli na (své místo.) [t57]
Lukáš 1 : 46 – 55
46 A Marie řekla:
47 „Má [v34] duše [a] velebí Pána a můj duch se rozveselil v Bohu, mém Zachránci, [b]
48 že pohlédl na ponížení [a] své otrokyně. Hle, vždyť od této chvíle mě budou blahoslavit [b] všechna pokolení,
49 protože mi Mocný [a] učinil veliké věci. Svaté je jeho jméno
50 a jeho milosrdenství od pokolení do pokolení těm, kdo se ho bojí. [a]
51 Svou paží [a] učinil mocný skutek, [b] rozptýlil [c] ty, kteří jsou pyšní [t35] v smýšlení [d] svého srdce,
52 svrhl vládce z trůnů a povýšil pokorné, [a]
53 hladovějící nasytil dobrými věcmi [a] a bohaté poslal pryč s prázdnou.
54 Ujal se Izraele, svého služebníka, [a] pamatoval na své milosrdenství, [b]
55 jak mluvil k našim otcům, Abrahamovi a jeho potomstvu [t36] až (na věčnost). [t37]“
Leave a Reply