Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví falešné náboženství
1. Janův 4 : 1
1 Milovaní, [a] nevěřte každému duchu, ale zkoumejte [b] [c]duchy, [c] jsou-li z [c]Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků. [d]
2. Janův 1 : 9 – 11
9 Každý, kdo (zachází dále) [t6] a nezůstává v učení [a] Kristově, [v7] nemá Boha; kdo zůstává v učení [Kristově], má i Otce [b] i Syna.
10 Přichází-li někdo k vám a nepřináší toto učení, [a] nepřijímejte [b] ho do domu [v8] (ani ho nezdravte); [t9]
11 kdo ho zdraví, [a] má účast [b] na jeho zlých skutcích.
1. Timoteovi 4 : 1
1 [c]Duch [a] výslovně praví, že v posledních [t1] dobách [b] někteří odstoupí od víry, přidržujíce se bludných duchů [c] a učení démonů, [d]
1. Janův 4 : 1 – 3
1 Milovaní, [a] nevěřte každému duchu, ale zkoumejte [b] [c]duchy, [c] jsou-li z [c]Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků. [d]
2 Podle toho poznávejte [t1] Ducha Božího: Každý duch, který vyznává Ježíše Krista, [a] jenž přišel v těle, [v2] je z Boha.
3 A žádný duch, který nevyznává Ježíše [Krista, jenž přišel v těle], není z Boha. To je ten duch Antikrista, [a] o němž jste slyšeli, že přichází, a který již nyní [b] je ve světě.
2. Korintským 11 : 14
14 A není divu; vždyť sám Satan [a] se přestrojuje za anděla světla.
2. Janův 1 : 10 – 11
10 Přichází-li někdo k vám a nepřináší toto učení, [a] nepřijímejte [b] ho do domu [v8] (ani ho nezdravte); [t9]
11 kdo ho zdraví, [a] má účast [b] na jeho zlých skutcích.
Jan 14 : 6
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
Zjevení 22 : 19
19 a kdo by ze slov svitku tohoto proroctví něco odejmul, tomu Bůh odejme jeho díl ze stromu života a ze svatého města, [a] které byly popsány v tomto svitku.
Leviticus 19 : 31
31 Neobracejte se k duchům zemřelých a nevyhledávejte věštce, [a] abyste se jimi poskvrňovali. Já Hospodin jsem váš Bůh.
Marek 13 : 1 – 37
1 Když [a] vycházel z chrámu, řekl mu jeden z jeho učedníků: „Učiteli, pohleď, jaké kameny [v1] a jaké stavby!“
2 Ježíš mu řekl: „Hledíš na tyto veliké stavby? Jistě [zde] nezůstane kámen na kameni, který by nebyl stržen.“
3 A když seděl na Olivové hoře [a] naproti chrámu, ptali se ho v soukromí [b] Petr, Jakub, Jan [c] a Ondřej:
4 „Pověz nám, kdy to bude a jaké bude znamení, až se to všechno začne naplňovat?“
5 Ježíš jim začal říkat: „Dávejte si pozor, [a] aby vás někdo nesvedl.
6 Neboť mnozí přijdou (v mém jménu) [a] a budou říkat: ‚Já jsem‘ [v2] a svedou mnohé.
7 Když uslyšíte o válkách a válečné zvěsti, neděste se, musí to nastat, ale ještě nebude konec.
8 Povstane totiž národ proti národu a království proti království. Na různých místech budou zemětřesení, budou hladomory a nepokoje. To bude začátek porodních bolestí.
9 Vy se však mějte na pozoru. Budou vás vydávat (soudům a do synagog, budete biti a) [t3] kvůli mně budete stavěni před vladaře a krále, jim na svědectví.
10 Všem národům musí být nejprve vyhlášeno evangelium.
11 A [a] když vás budou vodit a vydávat, nestarejte se předem, co byste řekli, ale co by vám v tu hodinu bylo dáno, to mluvte. Neboť to nejste vy, kdo mluví, ale Duch Svatý.
12 A vydá na smrt bratr bratra a otec dítě, děti povstanou proti rodičům a usmrtí je.
13 A všichni vás budou nenávidět pro mé jméno. Kdo však vytrvá do konce, ten bude zachráněn.“
14 „Když pak uvidíte ‚ohavnost zpustošení‘ [a] postavenou, kde nemá být — kdo čte, ať rozumí — tehdy ti, kteří budou v Judsku, ať utíkají do hor.
15 Kdo bude na střeše, [a] ať nesestupuje a nevstupuje dovnitř, aby si vzal něco ze svého domu.
16 A kdo bude na poli, ať se neobrací k věcem, které jsou vzadu, aby si vzal svůj plášť.
17 Běda těhotným a kojícím v oněch dnech!
18 Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě.
19 Neboť v oněch dnech bude takové soužení, jaké nenastalo od počátku stvoření, [a] které stvořil Bůh, až do dneška a nikdy již nenastane.
20 A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebylo by zachráněno žádné tělo. [a] Ale kvůli vyvoleným, [b] které vyvolil, zkrátil ty dny.
21 A tehdy, když by vám někdo řekl: ‚Hle, zde je Kristus!‘, nebo: ‚Hle, tam!‘, nevěřte.
22 Neboť povstanou falešní kristové a falešní proroci a budou činit [t4] znamení a divy, aby, kdyby to bylo možné, svedli vyvolené.
23 Vy se tedy mějte na pozoru. Všechno jsem vám již předem řekl.“
24 „Ale v oněch dnech, [v5] po onom soužení ‚se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář.
25 Hvězdy budou padat z nebe a mocnosti, které jsou v nebesích, se zatřesou.‘ [t6]
26 A potom [t7] uvidí Syna člověka přicházejícího v oblacích s velikou mocí a slávou. [a]
27 A tehdy pošle anděly a shromáždí své vyvolené ze čtyř větrů [a] od nejzazšího konce země [b] až po nejzazší konec nebe.“ [c]
28 „Od fíkovníku se naučte podobenství: Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko.
29 Tak i vy, když uvidíte, že se tyto věci dějí, vězte, [t8] že je to blízko, přede dveřmi.
30 Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, dokud se toto všechno nestane.
31 Nebe a země pominou, ale má slova jistě nepominou.“ [a]
32 „O tom dni či hodině nikdo neví, ani andělé v nebi, ani Syn, jedině Otec. [a]
33 Dávejte si pozor, bděte a modlete se, neboť nevíte, kdy je ten určený čas.
34 Jako člověk, který je na cestách: opustil svůj dům, dal svým otrokům plnou moc, [t9] každému jeho práci a dveřníkovi přikázal, aby bděl.
35 Bděte [a] tedy, neboť nevíte, kdy Pán domu [b] přijde, zda večer, či o půlnoci, nebo za kuropění, či před rozbřeskem,
36 aby nepřišel neočekávaně a nenalezl vás spící. [a]
37 Co tedy říkám vám, říkám všem: Bděte!“
Matouš 24 : 1 – 51
1 Ježíš [a] vyšel z chrámu a odcházel. Tu přistoupili jeho učedníci, aby mu ukázali na chrámové stavby.
2 Ale on jim (na to) [a] řekl: [v1] „Vidíte to všechno? Amen, pravím vám, jistě zde nezůstane kámen na kameni, [b] který nebude stržen.“ [v2]
3 Když seděl na Olivové hoře, [a] v soukromí k němu přistoupili učedníci a říkali: „Řekni nám, kdy to bude [b] a jaké bude znamení tvého příchodu [t3] a skonání věku?“ [c]
4 Ježíš jim odpověděl: „Dávejte si pozor, [a] aby vás někdo nesvedl. [b]
5 Neboť mnozí přijdou (v mém jménu) [t4] a budou říkat: ‚Já jsem Kristus‘ [t5]a svedou mnohé. [a]
6 Budete slýchat o válkách [a] a uslyšíte válečné zvěsti. Dejte si pozor, neděste se. [b] To všechno musí nastat, [c] ale to ještě není konec.
7 Povstane totiž národ proti národu [a] a království proti království, [b] budou hladomory [c] a zemětřesení na různých místech.
8 Ale to všechno bude počátek porodních bolestí. [v6]
9 Pak vás budou vydávat do soužení [a] a budou vás zabíjet; [b] a všechny národy vás budou nenávidět pro mé jméno. [c]
10 A tehdy (mnohým to bude kamenem úrazu,) [t7] budou se navzájem zrazovat [t8] a jeden druhého nenávidět.
11 Také povstanou mnozí lživí proroci [a] a mnohé svedou.
12 A protože vzroste bezzákonnost, [t9] ochladne láska [a] mnohých.
13 Ten však, kdo vytrvá do konce, [a] bude zachráněn. [b]
14 Toto evangelium království [a] bude vyhlášeno po celém světě [b] na svědectví všem národům. A tehdy přijde konec.“
15 „Když pak uvidíte ‚ohavnost zpustošení‘, [t10] o níž mluvil prorok Daniel, [a] jak stojí na svatém místě — kdo čte, [t11] ať rozumí —
16 tehdy ti, kdo budou v Judsku, ať utíkají [a] do hor. [b]
17 Kdo bude na střeše, [a] ať nesestupuje, aby si vzal věci ze svého domu.
18 A kdo bude na poli, ať se nevrací zpátky, aby si vzal svůj plášť.
19 Běda [a] těhotným a kojícím v oněch dnech!
20 Modlete se, aby k vašemu útěku nedošlo v zimě nebo v sobotu.
21 Neboť tehdy bude velké soužení, [a] jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane.
22 A kdyby nebyly ty dny zkráceny, [t12] nebylo by zachráněno žádné tělo; [t13] ale kvůli vyvoleným [a] budou ony dny zkráceny. [t12]
23 Tehdy, když by vám někdo řekl: ‚Hle, zde je Kristus!‘, nebo: ‚Je zde!‘, nevěřte.
24 Povstanou totiž falešní [a] kristové a falešní proroci a budou ukazovat [t14] veliká znamení [b] a divy, že by, kdyby to bylo možné, svedli i vyvolené.
25 Hle, všechno jsem vám řekl předem.
26 Řeknou-li vám tedy: ‚Hle, je v pustině‘, nevycházejte; ‚hle, v úkrytech [t15]‘, nevěřte!
27 Neboť jako když blesk [a] vychází od východu a je vidět až na západ, tak bude i příchod Syna člověka. [b]
28 Kdekoli je mrtvola, tam se shromáždí supi.“ [a]
29 „Ihned po soužení oněch dnů se zatmí slunce a měsíc nebude vydávat svou zář, [a] hvězdy budou padat z [t16] nebe a mocnosti nebes se zatřesou. [b]
30 Potom [t17] se ukáže znamení Syna člověka na nebi, a tehdy se budou bít v prsa všechny kmeny [t18] země. [a] A uvidí Syna člověka přicházejícího na nebeských oblacích s mocí a velikou slávou. [b]
31 A pošle své anděly [a] s mohutným zvukem polnice [b] a ti shromáždí jeho vyvolené ze čtyř větrů, [t19] od jednoho nejzazšího konce nebes až k jejich druhému nejzazšímu konci.“
32 „Od fíkovníku [a] se naučte podobenství: Když již jeho větev změkne a vyhání listy, víte, že léto je blízko.
33 Tak i vy, až toto všechno uvidíte, vězte, [a] že je to blízko, [b] přede dveřmi.
34 Amen, pravím vám, že určitě nepomine toto pokolení, [a] dokud se toto všechno nestane.
35 Nebe a země [a] pominou, ale má slova jistě nepominou.“
36 „O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, [ani Syn,] jenom sám Otec. [a]
37 Neboť [a] jak tomu bylo za dnů Noe, [b] tak tomu bude [i] při příchodu [c] Syna člověka.
38 Jako totiž v oněch dnech před potopou jedli, pili, ženili se a vdávaly, [a] až do dne, kdy Noe vešel do korábu,
39 a nic nepoznali, dokud nepřišla potopa a všechny nesmetla, takový bude i příchod Syna člověka.
40 Tehdy budou dva na poli, jeden bude vzat a druhý bude zanechán.
41 Dvě budou mlít na obilném mlýnku, [a] jedna bude vzata a druhá bude zanechána.
42 Bděte [a] tedy, protože nevíte, v který den [t20] váš Pán přijde.
43 To však vězte, že kdyby hospodář věděl, v kterou noční hlídku přijde zloděj, [a] zůstal by vzhůru a nedovolil by mu prokopat se do domu.
44 Proto i vy buďte připraveni, [a] protože neznáte hodinu, v níž přijde Syn člověka.“
45 „Kdo [a] je tedy věrný [b] a rozumný [c] otrok, jehož pán ustanovil [d] nad svou čeledí, aby jí dával pokrm v pravý čas?
46 Blahoslavený [a] ten otrok, kterého jeho pán po svém příchodu nalezne, že tak činí.
47 Amen, pravím vám, že ho ustanoví nade vším svým majetkem.
48 Kdyby si však onen zlý otrok ve svém srdci řekl: ‚Můj pán (dlouho nepřichází) [t21]‘
49 a začal by bít své spoluotroky, jíst a pít s opilci, [a]
50 přijde pán onoho otroka v den, kdy to nečeká, a v hodinu, kterou nezná.
51 Oddělí [t22] ho a určí mu úděl s pokrytci. Tam bude pláč a skřípění zubů.“ [a]
Genesis 3 : 1
1 Had [t1] byl nejchytřejší [t2] ze vší polní zvěře, kterou Hospodin Bůh učinil. Řekl ženě: Opravdu Bůh [v3] řekl: Nejezte [t4] ze žádného stromu v zahradě?
1. Korintským 15 : 52
52 naráz, [t39] v okamžiku, při zvuku poslední polnice. [a] Zazní polnice, a mrtví vstanou [t40] jako neporušitelní a my budeme proměněni.
1. Korintským 14 : 33
33 neboť [c]Bůh není Bohem zmatku, [a] nýbrž Bohem pokoje. [b] Jako ve všech shromážděních [c] svatých, [t22]
Zjevení 20 : 14 – 15
14 A Smrt a Hádes byli uvrženi do ohnivého jezera. To je ta druhá smrt: ohnivé jezero.
15 A kdo nebyl nalezen zapsán v knize života, byl uvržen do ohnivého jezera.
Jan 1 : 14
14 A [c]Slovo se stalo tělem [a] a přebývalo [t11] mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, [b] slávu(, jakou má od Otce jediný Syn, plný) [t12] milosti a pravdy. [c]
Židům 2 : 14
14 Protože děti mají účast na krvi a těle, [a] podobně i on se jich stal účastným, [b] aby skrze smrt zahladil [t13] toho, kdo má vládu nad smrtí, totiž Ďábla, [c]
Jeremiáš 4 : 23 – 27
23 Pohleděl jsem na zemi, a hle, byla pustá [t29] a prázdná, [a] a k nebesům, ale jejich světlo [b] nebylo.
24 Pohleděl jsem na hory, a hle, třásly [a] se, i všechny kopce se otřásaly.
25 Pohleděl jsem, a hle, nebyl žádný člověk a všechno nebeské ptactvo uletělo. [a]
26 Pohleděl jsem, a hle, ovocný [v30] sad se stal pustinou [a] a všechna jeho města byla zbořena před Hospodinem, před jeho planoucím hněvem. [b]
27 Neboť toto praví Hospodin: Celá země bude zpustošena, [a] ale nezničím ji úplně. [b]
Jeremiáš 5 : 30 – 31
30 V zemi dochází k hrozné a otřesné [a] věci:
31 Proroci [a] prorokují [b] lživě [t38] a kněží (berou věci do svých rukou,) [t39] (a mému lidu se to tak líbí!) [t40] Co však (budete dělat na konci toho všeho?) [t41]
Leave a Reply