Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví etika
1. Korintským 6 : 9 – 11
9 Což nevíte, že nespravedliví nedostanou do dědictví [a] Boží království? Nemylte se! [b] Ani smilníci ani modláři, cizoložníci, rozkošníci [t6] ani lidé praktikující homosexualitu, [c]
10 zloději [a] ani chamtivci, [b] opilci, utrhači ani lupiči nebudou dědici Božího království.
11 Takoví [t7] jste někteří byli. Ale dali jste se omýt, [a] byli jste posvěceni, [b] byli jste ospravedlněni [c] ve jménu [našeho] Pána Ježíše [Krista] a v [c]Duchu našeho [c]Boha.
Římanům 13 : 8 – 10
8 Nikomu nebuďte nic dlužni, [a] než abyste se navzájem milovali, [v7] neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon. [b]
9 Vždyť přikázání ‚nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš žádat,‘ [a] a je-li ještě nějaké jiné přikázání, jsou shrnuta [t8] v tomto slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ [b]
10 Láska [a] bližnímu nepůsobí nic zlého. Naplněním Zákona je tedy láska.
Římanům 6 : 1 – 23
1 Co tedy řekneme? [a] Máme zůstávat v hříchu, [b] aby se rozhojnila milost? [c]
2 Naprosto ne! [a] Jak bychom my, kteří jsme hříchu zemřeli, [b] v něm ještě mohli žít?
3 Což nevíte, [a] že my všichni, kteří jsme byli pokřtěni v [t1] Krista Ježíše, jsme byli pokřtěni v [t1] jeho smrt?
4 Skrze křest jsme byli spolu s ním pohřbeni ve [t1] smrt, abychom i my, tak jako byl Kristus skrze slávu Otce vzkříšen [a] z mrtvých, (vstoupili na cestu nového [b] života). [t2]
5 Neboť jestliže jsme se stali s ním srostlými (tím, že jsme mu byli podobni ve) [t3] smrti, [a] jistě mu budeme podobni i v zmrtvýchvstání. [b]
6 (A víme), [t4] [a] že náš starý člověk [b] byl spolu s ním ukřižován, [c] aby tělo hříchu (bylo zbaveno sil) [t5] a my už hříchu neotročili.
7 Vždyť ten, kdo zemřel, je (zproštěn hříchu). [t6]
8 Jestliže jsme s Kristem zemřeli, věříme, že spolu s ním budeme také žít. [a]
9 (A víme), [t7] že Kristus, když byl vzkříšen [a] z mrtvých, už neumírá; smrt nad ním už nepanuje. [b]
10 Neboť smrtí, kterou zemřel, zemřel hříchu jednou provždy; a život, který žije, žije Bohu. [a]
11 Tak i vy se považujte [a] za mrtvé hříchu, [b] ale za živé [t8] Bohu v Kristu Ježíši, našem Pánu.
12 Ať tedy hřích nevládne [a] ve vašem smrtelném těle, [b] tak abyste (poslouchali jeho žádosti); [t9]
13 ani hříchu nepropůjčujte [t10] své údy [a] za nástroje [t11] nepravosti, ale vydejte [t10] sami sebe Bohu jako (ti, kteří byli mrtví, a ožili), [t12] a své údy vydejte Bohu za nástroje [t11] spravedlnosti. [b]
14 Hřích nad vámi nebude panovat; vždyť nejste pod Zákonem, [a] ale pod milostí. [b]
15 Co tedy? (Budeme hřešit), [t13] protože nejsme pod Zákonem, ale pod milostí? Naprosto ne!
16 Což nevíte, [a] že komu se propůjčujete [b] jako otroci k poslušnosti, koho posloucháte, toho jste otroky: [c] buď hříchu, který vede ke smrti, [d] nebo poslušnosti, která vede ke spravedlnosti?
17 Díky [c]Bohu, [a] že jste sice byli otroky hříchu, [b] ale stali jste se ze srdce poslušnými [c] vzoru učení, [d] jemuž jste byli svěřeni.
18 Byli jste osvobozeni [a] od hříchu a stali jste se otroky spravedlnosti.
19 Pro slabost vašeho těla to říkám po lidsku: [a] Jako jste propůjčili [t14] své údy za otroky nečistotě [b] a nepravosti [t15] k činění nepravosti, [t15] tak nyní předložte své údy za otroky spravedlnosti k posvěcení. [c]
20 Když jste byli otroky hříchu, byli jste svobodni od spravedlnosti.
21 Jaký jste tehdy měli užitek [t16] z těch věcí, za něž se nyní stydíte? Neboť jejich konec [t17] je smrt. [a]
22 Avšak nyní, když jste byli osvobozeni od hříchu [a] a stali jste se otroky [c]Božími, [b] máte svůj užitek [t16] ku posvěcení a vašim cílem [c] je věčný život. [d]
23 Mzdou [t18] hříchu je smrt, ale darem Boží milosti je život věčný [a] v Kristu Ježíši, našem Pánu.
Skutky 2 : 38
38 Petr jim [řekl]: „Učiňte pokání [a] a každý z vás ať se dá pokřtít [b]na základě jména Ježíše Mesiáše [c] na [t33] odpuštění svých hříchů, a přijmete [t34] dar [c]Ducha Svatého. [d]
1. Korintským 13 : 1 – 13
1 Kdybych mluvil jazyky [a] lidskými i andělskými, a lásku [b] bych neměl, jsem jako dunící kov [t1] nebo zvučící činel. [c]
2 A kdybych měl proroctví [a] a znal všechna tajemství [b] a měl všechno poznání [c] a kdybych měl veškerou víru, [d] takže bych přemisťoval hory, [e] ale lásku bych neměl, nic nejsem.
3 A kdybych dal [a] pro nasycení chudých všechen svůj majetek [b] a kdybych vydal své tělo k spálení, [t2] ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. [c]
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
9 Neboť jen částečně poznáváme [a] a částečně prorokujeme.
10 Když však přijde to, co je dokonalé, [v9] pomine to, co je částečné.
11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.
12 Neboť nyní vidíme [a] (jako v zrcadle), [t10] zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. [b] Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. [c]
13 Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. [v11] Ale největší [t12] z nich je láska. [a]
Genesis 1 : 27
27 Bůh stvořil [a] člověka ke svému obrazu, stvořil ho k obrazu Božímu, stvořil je (muže a ženu.) [t25]
Matouš 19 : 1 – 30
1 A [a] stalo se, že když Ježíš dokončil [b] tato [c]slova, odebral se z Galileje a přišel na území Judska za Jordán. [c]
2 Šly za ním velké zástupy [a]a on je tam uzdravil. [b]
3 Přistoupili k němu farizeové, aby ho pokoušeli. [t1] Říkali: „Je dovoleno, aby [člověk] propustil [a] svou ženu z jakéhokoli důvodu?“
4 On jim odpověděl: „Nečetli [a] jste, že ten, který stvořil [t2] člověka, od počátku ‚učinil je jako muže a ženu‘? [b]
5 A řekl: ‚Proto člověk opustí otce i matku a přilne ke své ženě a ti dva budou jedno tělo‘, [a]
6 takže již nejsou dva, ale jedno tělo. Co tedy Bůh spojil, [t3] ať člověk neodděluje!“
7 Řekli mu: „Proč tedy Mojžíš nařídil dát ženě rozlukový list [a] a propustit [ji]?“
8 Řekl jim: „Pro tvrdost vašeho srdce [a] vám Mojžíš dovolil [b] propouštět vaše ženy, od počátku však tomu tak nebylo.
9 Pravím vám, že kdo by propustil svou ženu, (pokud by to nebylo na základě) [t4] smilstva, a oženil se s jinou, cizoloží; a kdo by se s propuštěnou oženil, cizoloží.“
10 [Jeho] učedníci mu řekli: „Jestliže je to [t5] mezi mužem [t6] a ženou takové, je lépe se neženit.“ [a]
11 On jim řekl: „Ne všichni chápou [t7] [toto] slovo, ale jen ti, kterým je to dáno. [a]
12 Jsou totiž eunuchové, [v8] kteří se už takto narodili z matčina lůna; a jsou eunuchové, které učinili eunuchy lidé; a jsou eunuchové, [v8] kteří se sami stali eunuchy pro království Nebes. Kdo může chápat, [t7] chápej.“
13 Tehdy [a] k němu přinesli děti, aby na ně vložil ruce [b] a pomodlil se; ale učedníci je pokárali. [c]
14 Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří království Nebes.“
15 A vložil na ně ruce a šel odtamtud.
16 A [a] hle, přistoupil k němu jeden člověk a řekl: „Učiteli, [t9] co dobrého (mám učinit), [t10] abych obdržel věčný život?“ [b]
17 On mu řekl: „(Proč se mě ptáš na dobré? Jeden je dobrý : Bůh). [t11] Chceš-li vstoupit do života, zachovej přikázání!“ [a]
18 Řekl mu: „Která?“ Ježíš řekl: „Nezavraždíš, nezcizoložíš, neukradneš, nevydáš křivé svědectví,
19 cti otce a matku, [a] budeš milovat svého bližního jako sebe. [b]“
20 Mladík mu řekl: „To všechno zachovávám [a] od svého mládí. Co mi ještě schází?“
21 Ježíš mu řekl: „Chceš-li být dokonalý, [a] jdi, prodej svůj majetek [b]a dej chudým, a budeš mít poklad v nebesích; [t12] pak přijď a následuj mne.“
22 Když mladík uslyšel toto slovo, odešel zarmoucen, neboť měl mnoho majetku. [a]
23 Ježíš řekl svým učedníkům: „Amen, pravím vám, že bohatý [a] do království Nebes vejde těžko.
24 Opět vám pravím, je snadnější, aby velbloud [a] prošel uchem jehly, než aby bohatý vešel do Božího království.“ [b]
25 Když to učedníci uslyšeli, byli velice ohromeni [a] a říkali: „Kdo tedy může být zachráněn?“ [b]
26 Ježíš na ně pohleděl a řekl jim: „U lidí je to nemožné, ale u Boha je možné všechno.“ [a]
27 (Na to) [a] mu řekl Petr: „Hle, my jsme opustili [b] všechno a vydali se za tebou. Co tedy budeme mít?“
28 Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, (až se Syn člověka při obnovení všech věcí [t13] posadí na trůn své slávy, usednete také vy, kteří jste mne následovali,) [t14] na dvanáct trůnů [a] a budete soudit dvanáct kmenů Izraele.
29 A každý, kdo opustil domy nebo bratry nebo sestry nebo otce nebo matku [nebo ženu] nebo děti nebo pole pro mé jméno, vezme stokrát [t15] víc [a] a získá [t16] věčný život.
30 Mnozí první budou poslední a poslední první.“ [a]
Leviticus 18 : 19 – 23
19 Nepřiblížíš se k ženě v době její menstruační nečistoty, [a] abys odhalil její nahotu.
20 S ženou svého druha [a] nebudeš mít pohlavní styk, [t15] aby ses s ní poskvrnil.
21 Nikoho ze svého potomstva nenecháš provést [v16] ohněm Molekovi; [a] neznesvětíš [b] jméno svého Boha. Já jsem Hospodin.
22 S mužem [a] nebudeš souložit [t17] jako se [t18] souloží s ženou; je to ohavnost. [b]
23 S žádným zvířetem nebudeš mít pohlavní styk, aby ses s ním poskvrnil; ani žena se nepostaví před zvíře, aby s ním obcovala; je to zvrhlost. [t19]
Ezechiel 16 : 49 – 50
49 Hle, toto byla zvrácenost tvé sestry Sodomy: Vznešenost, [t58] nasycenost chlebem a utěšená bezstarostnost, [a] to měla ona i její dcery, ale ruku chudého a nuzného neposilovala. [v59]
50 Povyšovaly se a páchaly přede mnou ohavnost. Odstranil jsem je [a] tedy, jakmile jsem to spatřil. [t60]
Leave a Reply