Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví ekonomika
2. Tessalonicenským 3 : 10
10 Neboť když jsme u vás byli, přikazovali jsme vám toto: Jestliže někdo nechce pracovat, [a] ať také nejí.
Genesis 41 : 33 – 57
33 Nuže tedy, ať si farao vyhlédne (rozumného a moudrého muže) [a] a ustanoví ho nad egyptskou zemí.
34 Ať farao zřídí [t11] a ustanoví nad zemí dohlížitele a v sedmi letech hojnosti vybírá pětinu [a] úrody egyptské země.
35 Ať shromažďují všechnu potravu těchto přicházejících dobrých let. Ať shromažďují zrno k jídlu ve městech pod moc faraonovu a střeží je.
36 To jídlo bude zásobou pro zemi na sedm let hladu, která budou v egyptské zemi. Tak země nebude hladem zničena.
37 Tato řeč (se líbila faraonovi i všem) [t12] jeho otrokům.
38 I řekl farao svým otrokům: Zda se najde někdo podobný tomuto muži, v němž je (Duch Boží?) [t13]
39 Farao tedy řekl Josefovi: Potom, co ti Bůh dal toto všechno poznat, nikdo není tak rozumný a moudrý jako ty.
40 Ty budeš nad mým palácem a podle tvých příkazů se bude řídit [t14] všechen můj lid. Budu tě převyšovat pouze trůnem.
41 Dále farao Josefovi řekl: Hle, ustanovil [a] jsem tě nad celou egyptskou zemi.
42 Nato farao sňal z ruky svůj pečetní prsten [a] a dal ho na ruku Josefovu, oblékl [b] mu roucho z jemného plátna [c] a na jeho šíji vložil zlatý řetěz. [d]
43 Potom ho dal vozit ve svém druhém voze [t15] a provolávat před ním: Na kolena! Tak ho ustanovil nad celou egyptskou zemí.
44 Farao ještě Josefovi řekl: Já jsem farao. A bez tebe nikdo v celé egyptské zemi nezvedne ruku ani nohu. [v16]
45 Farao dal Josefovi jméno Safenat Paneach [t17] a dal mu za ženu Asenatu, [v18] dceru Potífery, kněze z Ónu. [t19] Pak Josef vyšel procestovat [t20] egyptskou zemi.
46 Josefovi bylo třicet let, [a] když stál před faraonem, egyptským králem. Pak Josef vyšel od faraona a procházel celou egyptskou zemí.
47 A v sedmi letech hojnosti vydávala země přebohatou [t21] úrodu.
48 Shromažďoval tedy všechnu potravu, která byla sedm let v egyptské zemi, a ukládal ji [t22] ve městech. Uvnitř každého města ukládal potravu z jeho polí, která byla kolem něho.
49 Tak Josef nashromáždil obilí jako mořského písku, veliké množství, takže přestal počítat, protože ho bylo bezpočtu.
50 Dříve než přišel rok hladu, Josefovi se narodili dva synové, které mu porodila Asenat, dcera Potífery, kněze z Ónu.
51 Josef dal prvorozenému jméno Manases, [v23] neboť řekl: Bůh mi dal zapomenout na všechno mé trápení a na celý dům mého otce.
52 A druhému dal jméno Efrajim, [v24] neboť řekl: Bůh mě učinil plodným v zemi mého soužení. [a]
53 Když sedm let hojnosti, která byla v egyptské zemi, pominulo,
54 začalo přicházet sedm let hladu, jak řekl Josef. Nastal hlad ve všech zemích, ale v celé egyptské zemi byl chléb.
55 Když celá egyptská země hladověla a lid křičel k faraonovi o chléb, farao řekl celému Egyptu: Jděte k Josefovi a udělejte, co vám řekne.
56 Hlad byl po celé zemi. [t25] Josef otevřel všechny sýpky [t26] a prodával Egypťanům obilí. A hlad se v egyptské zemi rozmáhal.
57 A všechny země přicházely do Egypta k Josefovi [a] nakupovat obilí, protože hlad se rozmohl po celém světě. [t27]
Římanům 13 : 1 – 14
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
2 takže ten, kdo se staví proti autoritě, odporuje Božímu nařízení. Ti, kdo mu odporují, přivolávají [t2] na sebe soud.
3 Vládcové nejsou postrachem dobrému jednání, nýbrž zlému. Chceš, aby ses nemusel bát autority? Čiň dobré, [a] a budeš mít od ní chválu.
4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, [t3] vykonavatelem hněvu [a] nad tím, kdo činí zlo.
5 Proto je nutno podřizovat se, a to nejen kvůli tomu hněvu, nýbrž i kvůli svědomí. [a]
6 Proto také platíte [t4] daně, [a] neboť vládcové jsou Božími služebníky [t5] a právě tomu se vytrvale věnují. [t6]
7 Dejte každému, co jste povinni: komu daň, tomu daň, [a] komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest.
8 Nikomu nebuďte nic dlužni, [a] než abyste se navzájem milovali, [v7] neboť ten, kdo miluje druhého, naplnil Zákon. [b]
9 Vždyť přikázání ‚nebudeš cizoložit, nebudeš vraždit, nebudeš krást, nebudeš žádat,‘ [a] a je-li ještě nějaké jiné přikázání, jsou shrnuta [t8] v tomto slovu: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého.‘ [b]
10 Láska [a] bližnímu nepůsobí nic zlého. Naplněním Zákona je tedy láska.
11 Víte také, jaký je čas, že už nastala hodina, abyste procitli [t9] ze spánku; vždyť nyní je naše záchrana blíže, než když jsme uvěřili.
12 Noc pokročila, den se přiblížil. [a] Odložme proto skutky tmy [b] a oblečme zbroj [c] světla.
13 Žijme [t10] řádně jako ve dne: ne (v hýření a opilství), [t11] ne v chlípnostech a bezuzdnostech, [a] ne ve sváru [b] a závisti.
14 Nýbrž oblečte [a] se v Pána Ježíše Krista a nepečujte [t12] o tělo, abyste vyhovovali jeho žádostem. [b]
Přísloví 19 : 17
17 Kdo se smilovává [a] nad chudým, půjčuje Hospodinu, (odplatí mu za to, co vykonal.) [t23]
Lukáš 6 : 38
38 Dávejte, a bude vám dáno; dobrou míru, natlačenou, natřesenou, překypující vám dají do klína. Neboť (jakou měrou) [t15] měříte, takovou vám bude naměřeno.“ [a]
Kazatel 5 : 10
10 Když se rozmnožil blahobyt, byli i mnozí, kteří jej požírali. Jaký prospěch z toho měl jeho vlastník, než jen pohled svých očí?
Kazatel 11 : 4 – 6
4 Kdo hlídá vítr, nezaseje, a kdo se dívá do mračen, nebude sklízet. [v5]
5 Tak jako nevíš, jaká je cesta větru [a] nebo jak se tvoří kosti v obtěžkaném lůně, [t6] stejně tak nepoznáš [b] dílo Boha, který to všechno působí. [c]
6 Zrána zasévej své semeno a k večeru [t7] nedávej svým rukám odpočinout. [a] Vždyť nevíš, co z toho bude prospěšné, zda to či ono, anebo jestli to obojí bude stejně [t8] dobré.
2. Tessalonicenským 3 : 10 – 13
10 Neboť když jsme u vás byli, přikazovali jsme vám toto: Jestliže někdo nechce pracovat, [a] ať také nejí.
11 Slyšíme totiž, že někteří mezi vámi žijí [t9] neukázněně, vůbec nepracují, ale zabývají se tím, do čeho jim nic není. [a]
12 Takovým přikazujeme a vyzýváme [a] je (v Pánu Ježíši Kristu), [t10] aby s tichostí [v11] pracovali a jedli vlastní chléb.
13 Vy však, bratři, neochabněte [a] v konání toho, co je správné.
Filipenským 4 : 19
19 Můj Bůh [a] naplní všechnu vaši potřebu podle svého bohatství [b] (v slávě) [t17] v Kristu Ježíši.
Lukáš 12 : 15
15 Řekl jim: „Mějte se na pozoru a střezte se před každou chamtivostí, [t5] neboť (i když má někdo nadbytek, není jeho život zajištěn tím, co vlastní). [t6]“
2. Timoteovi 2 : 15
15 Horlivě usiluj, [a] aby ses před [c]Boha postavil jako člověk osvědčený, [b] pracovník, který se nemusí stydět a který správně rozděluje [c]slovo [c]pravdy. [c]
Deuteronomium 23 : 15 – 24
15 Vždyť Hospodin, tvůj Bůh, se prochází [a] uprostřed tvého tábora, aby tě vysvobodil a dal ti [t28] tvé nepřátele. Proto ať je tvůj tábor svatý. Ať u tebe nevidí nic hanebného, aby se od tebe neodvrátil.
16 Nevydávej otroka jeho pánu, když se chce u tebe (před svým pánem zachránit.) [t29]
17 Ať zůstane (u tebe,) [t30] ve tvém středu, na místě, které si vybere, v některé [a] ze tvých bran, jež se mu líbí. Neutiskuj [b] ho.
18 Ať žádná z dcer Izraele není chrámovou nevěstkou [a] ani žádný ze synů Izraele [t31] chrámovým smilníkem. [b]
19 Nenos do domu Hospodina, svého Boha, mzdu [a] prostitutky ani úhradu [t32] psa [t33] jako naplnění jakéhokoliv slibu, [b] neboť obojí je ohavností [c] pro Hospodina, tvého Boha.
20 Neber úrok od svého bratra, úrok [a] z peněz, úrok z jídla, úrok z jakékoliv věci, která se půjčuje na úrok.
21 Od cizince [a] můžeš brát úrok, ale od svého bratra úrok neber, aby ti Hospodin, tvůj Bůh, požehnal při všem podnikání [b] tvých rukou v zemi, do které jdeš, abys ji obsadil.
22 Když učiníš [t34] slib [a] Hospodinu, svému Bohu, neváhej ho splnit, [b] neboť Hospodin, tvůj Bůh, ho od tebe jistě vyžádá [t35] a byl by na tobě hřích.
23 Jestliže se však vyhneš [t36] slibování, nebude na tobě hřích.
24 Zachovej, co vyšlo [t37] ze tvých rtů, a splň, co jsi dobrovolně slíbil [a] Hospodinu, svému Bohu, co jsi prohlásil svými ústy.
Přísloví 22 : 7
7 Bohatý vládne chudým, dlužník [t10] je otrokem věřitele. [t11]
1. Timoteovi 6 : 10
10 Neboť kořenem všeho zlého je láska k penězům; [t6] a někteří, kdo se po nich pachtili, zbloudili od víry a (způsobili si) [t7] mnoho bolestí.
Leviticus 25 : 37
37 Své stříbro mu nedávej na lichvu ani své jídlo [t21] za příplatek.
Přísloví 22 : 16
16 Kdo utlačuje [a] chudého, aby rozmnožil [b] svůj majetek, a kdo dává bohatému, oba budou mít jen nouzi.
Aggeus 2 : 8
8 Mně [a] patří [b] stříbro, [c] mně patří zlato, je výrok Hospodina zástupů.
Přísloví 28 : 25
25 Nenasytný [t35] člověk podněcuje [a] svár, [b] ale kdo doufá [c] v Hospodina, bude [t36] prospívat.
Leviticus 23 : 22
22 A když budete sklízet žeň své země, nevyžínej zcela rohy svého pole a nesbírej klasy po své žni. Nech je pro chudého a příchozího. [a] Já Hospodin jsem váš Bůh.
Leave a Reply