Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví děkovat Bohu
1. Tessalonicenským 5 : 18
18 Ve všem vzdávejte díky, [a] neboť toto je pro vás Boží vůle [b] v Kristu Ježíši.
Efezským 5 : 20
20 a vždycky za všechno děkujíce ve jménu našeho Pána Ježíše Krista Bohu a Otci.
Žalmy 136 : 26
26 Chválu vzdejte Bohu nebes [a] — vždyť jeho milosrdenství je věčné!
Žalmy 103 : 2
2 Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a nezapomínej, [a] co vše vykonal. [b]
Žalmy 106 : 1 – 2
1 Haleluja! Chválu vzdejte Hospodinu, protože je dobrý, vždyť jeho milosrdenství je věčné! [a]
2 Kdo vylíčí Hospodinovy mocné činy? [a] Kdo rozhlásí [b] všechnu jeho chválu? [c]
Matouš 6 : 33
33 Hledejte však nejprve Boží [t27] království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
Jan 3 : 16
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
2. Petrův 3 : 9
9 Pán neotálí [a] s naplněním svého zaslíbení, (jak si někteří myslí), [t4] nýbrž je k vám [t5] shovívavý, [b] nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. [c]
Matouš 7 : 7
7 „Žádejte, [a] a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. [b]
Římanům 12 : 1 – 21
1 Vybízím [a] vás tedy, bratři, [b] skrze milosrdenství [t1] [c]Boží, abyste vydali [c] svá těla [d] v oběť živou, svatou [e] a příjemnou [t2] [c]Bohu; to je vaše rozumná [t3] služba [f] Bohu.
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]
3 Skrze milost, která mi byla dána, [a] pravím každému, kdo je mezi vámi: Nesmýšlejte výš, [t6] než je třeba smýšlet, ale smýšlejte [b] tak, abyste jednali rozumně, [t7] podle toho, jakou míru [c] víry udělil každému [c]Bůh.
4 Jako máme v jednom těle [a] mnoho údů a všechny ty údy nemají stejný úkol,
5 tak i my, i když je nás mnoho, jsme jedno tělo v Kristu, ale jednotlivě jsme údy jeden druhého.
6 Máme rozdílné dary [t8] podle milosti, která nám byla dána: Má-li někdo proroctví, [a] ať ho užívá v souhlase s vírou.
7 Má-li službu, [a] (ať slouží). [t9] [b] Je-li vyučující, (ať učí). [t10]
8 Má-li dar povzbuzování, [t11] (ať povzbuzuje). [t12] Kdo rozdává, ať rozdává upřímně. [t13] Kdo stojí v čele, (ať je horlivý). [t14] Kdo prokazuje milosrdenství, [a] ať to činí radostně. [t15]
9 Láska [a] ať je bez přetvářky. Ošklivte si zlo, [b] lněte k dobrému. [c]
10 Vroucně se navzájem milujte bratrskou láskou, [a] (v prokazování úcty) [t16] předcházejte jeden druhého.
11 V horlivosti neochabujte, buďte vroucího ducha, [a] služte Pánu. [b]
12 V naději [t17] se radujte, v soužení [a] buďte trpěliví, [b] v modlitbě vytrvalí. [t18]
13 Sdílejte se se svatými [a] v jejich potřebách, usilujte [b] o pohostinnost. [c]
14 Dobrořečte těm, kteří vás pronásledují, [a] dobrořečte a nezlořečte.
15 Radujte [a] se s radujícími, plačte s plačícími. [b]
16 (Mějte jeden k druhému stejný ohled.) [t19] Nepomýšlejte na vysoké věci, [a] ale nechte se vést k obyčejným. [t20] Nebuďte moudří sami podle sebe. [b]
17 Nikomu neodplácejte zlým za zlé. [a] Přede všemi lidmi [b] mějte na mysli ušlechtilé věci. [c]
18 Je-li možno, pokud to záleží na vás, [a] mějte pokoj [b] se všemi lidmi.
19 Nemstěte [a] se sami, milovaní, [v21] nýbrž dejte místo Božímu hněvu, [b] neboť je napsáno: ‚Mně patří pomsta, já odplatím, praví Pán.‘ [c]
20 Ale: ‚Jestliže má tvůj nepřítel hlad, dávej mu jíst, a má-li žízeň, dávej mu pít; když to budeš činit, nasypeš žhavé uhlí na jeho hlavu.‘ [a]
21 Nenech se přemáhat zlem, ale přemáhej zlo dobrem.
Žalmy 100 : 4
4 Vejděte [a] do jeho bran [b] s děkovnými písněmi, na jeho nádvoří [c] s chválami! [d] Vzdávejte mu chválu, dobrořečte [e] jeho jménu,
Filipenským 4 : 13
13 Všecko mohu v Tom, [t12] který mne posiluje. [a]
Žalmy 23 : 1 – 6
1 Davidův žalm. Hospodin je můj pastýř, [a] nebudu mít nedostatek. [t1]
2 Dává mi uléhat [t2] na travnatých pastvinách, [a] přivádí [t3] mě k (vodě na místech odpočinku.) [t4]
3 Obnovuje [t5] mou duši, [t6] (pro své jméno) [t7] mě vodí [a] po pravých [t8] stezkách. [b]
4 I kdybych šel údolím (nejhlubší tmy,) [t9] nebudu se bát [a] zlého, neboť ty jsi se [t10] mnou. [b] Tvé žezlo [v11] a tvá hůl [v12] mě potěšují. [v13]
5 Připravuješ [v14] mi [t15] stůl před zraky mých nepřátel, mažeš mi hlavu olejem, [v16] můj kalich [a] přetéká. [t17]
6 Dobrota [t18] a milosrdenství [a] mě budou jistě provázet [v19] po všechny dny mého života. Po dlouhé časy se budu vracet [t20] do Hospodinova domu. [b]
1. Petrův 2 : 21
21 K tomu jste přece byli povoláni, [a] neboť i Kristus trpěl [b] za vás [t23] a zanechal vám příklad, [c] abyste šli [t24] v jeho šlépějích. [d]
Jan 6 : 11
11 Ježíš vzal ty chleby, vzdal díky [a] a rozdělil je [t4] sedícím; [t5] stejně i z ryb dostali, kolik chtěli.
Galatským 5 : 22
22 Ovocem [a] [c]Ducha je však láska, [b] radost, pokoj, [c] trpělivost, laskavost, [d] dobrota, [e] věrnost, [t15]
Matouš 16 : 24
24 Tehdy Ježíš řekl svým učedníkům: „Chce-li kdo jít za mnou, ať zapře sám sebe, vezme svůj kříž [a] a následuje mne.
Přísloví 16 : 18
18 Před zkázou je [t17] pýcha, [a] před klopýtnutím [b] bývá povýšenost [c] ducha.
Izaiáš 53 : 1 – 12
1 (Kdo by jen uvěřil zprávě, kterou jsme slyšeli?) [t1] A při [t2] kom se zjevila Hospodinova paže? [t3]
2 Vyrostl před ním [v4] jako výhonek [a] a jako kořen [b] z vyprahlé země. Neměl vzezření [t5] ani důstojnost, [v6] abychom na něho hleděli s úctou, ani vzhled, (abychom po něm toužili.) [t7]
3 Opovržený [a] a (lidmi zavržený,) [t8] muž bolestí, [v9] který znal nemoci; [b] (jako někdo, před nímž člověk skryje tvář) [t10] — všemi opovržený, takže jsme si ho nevážili. [c]
4 Jenže to byly naše nemoci, které snášel, [a] a naše bolesti, které nesl; [b] a my jsme si o něm mysleli, že je zasažen [c] a ubit Bohem a zkrušen. [t11]
5 Ale on byl proboden [t12] za naše přestoupení, [a] zdeptán [t13] za naše provinění, na něho dolehla kázeň [t14] pro náš pokoj a jeho šrámy [t15] jsme uzdraveni. [t16]
6 My všichni jsme zabloudili jako ovce, jeden každý jsme se obrátili [a] na svou cestu, [b] a Hospodin na něho nechal dopadnout vinu nás všech. [c]
7 Byl (zdrcen, [t17] ale pokořil se a) [t18] neotevřel [a] ústa: jako beránek [b] vedený [c] na porážku a jako ovce před střihači [d] byl němý, ústa neotevřel.
8 (Skrze útlak a soud byl vzat,) [t19] (kdo se bude zabývat jeho údělem? [t20]) [t21] Neboť byl vyťat [a] ze (země živých,) [t22] jeho rána přišla za přestoupení mého [t23] lidu.
9 A určili mu hrob mezi ničemy, ale byl s bohatým ve své smrti, protože se nedopustil násilí a v jeho ústech nebylo lsti. [a]
10 Hospodin si přál zdeptat ho nemocí: Když položí svou duši jako oběť za vinu, [a] uvidí potomstvo, prodlouží své dny, a Hospodinovo přání [t24] se jeho prostřednictvím zdaří. [t25]
11 Z [t26] námahy své duše uvidí ovoce [t27] a nasytí se. Svým poznáním [t28] můj spravedlivý otrok ospravedlní mnohé a jejich provinění [t29] on sám ponese.
12 Proto (mu dám podíl ve velikých zástupech a s nespočetnými bude dělit kořist,) [t30] protože vylil na smrt svou duši a byl započten mezi vzpurné. [t31] On odnesl hřích mnohých [a] a je přímluvcem [b] za vzpurné.
Leave a Reply