Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví ctít vůdce
Židům 13 : 17
17 Poslouchejte své vůdce [a] a buďte poddajní, neboť oni bdí [b] nad vašimi dušemi jako ti, kdo budou vydávat počet; [c] ať to mohou dělat s radostí, a ne se vzdycháním, [t17] neboť to by vám nebylo k užitku.
1. Timoteovi 2 : 1 – 15
1 Především tedy prosím, [t1] aby se konaly prosby, [t2] modlitby, přímluvy [a] a děkování [t3] za všechny lidi,
2 za krále [a]a za všechny ty, kdo jsou ve vysokém postavení, abychom mohli vést tichý a pokojný [b] život ve vší zbožnosti [t4] a důstojnosti. [t5]
3 To je dobré a milé [a] před Bohem, naším Zachráncem, [b]
4 který chce, [a] aby byli všichni [b] lidé zachráněni [c] a přišli k poznání pravdy. [d]
5 Je totiž jeden [a] Bůh, jeden je také prostředník [b] mezi Bohem a lidmi, člověk [c] Kristus Ježíš,
6 který dal [a] sám sebe jako výkupné [b] za všechny, jako svědectví [c] ve svůj čas. [d]
7 K tomu jsem byl ustanoven [a] hlasatelem [b] a apoštolem [c]– mluvím pravdu [v Kristu], nelžu [d] –, učitelem národů [t6] ve víře a v pravdě.
8 Chci [a] tedy, aby se muži modlili na každém místě, [b] pozvedajíce [c] svaté ruce [d] bez hněvu a sváru. [t7]
9 Stejně i ženy ať se v slušném [a] oděvu zdobí [b] počestně a střízlivě, ne účesy [c] a zlatem, perlami nebo drahými šaty, [d]
10 nýbrž dobrými skutky, [a] jak se sluší na ženy, které se přiznávají k zbožnosti. [t8]
11 Žena (ať se učí) [t9] v tichosti [t10] a (s veškerou podřízeností). [t11]
12 Nedovoluji, aby žena učila [a] nebo měla moc nad mužem, nýbrž má být v tichosti.
13 Neboť první byl utvořen [t12] Adam, potom Eva. [a]
14 A nebyl sveden Adam; žena [t13] byla zcela svedena [a] a upadla do přestoupení.
15 Bude však zachráněna skrze rození; [t14] ženy jsou zachráněny, setrvají-li ve víře, lásce [a] a v posvěcení spolu se střízlivostí. [t15]
1. Tessalonicenským 5 : 12 – 13
12 Žádáme [a] vás, bratři, abyste uznávali [t7] ty, kteří mezi vámi namáhavě pracují, [b] jsou vašimi představenými [c] v Pánu a napomínají [d] vás.
13 Převelice si jich v lásce važte [a] pro jejich práci; žijte mezi sebou pokojně. [b]
1. Timoteovi 5 : 17 – 20
17 Starší, [a] kteří (zastávají dobře svůj úřad), [t14] jsou hodni dvojí cti, [b] zvláště ti, kteří se namáhají [c] (kázáním a vyučováním). [t15]
18 Neboť Písmo praví: ‚Volu, který mlátí, nedáš náhubek‘ [a] a ‚hoden je dělník své mzdy‘. [b]
19 Žalobu proti staršímu nepřijímej, leda na základě výpovědi dvou nebo tří svědků. [a]
20 Ty, kteří hřeší, kárej [a] přede všemi, [b] aby i ti ostatní měli strach. [t16]
Židům 13 : 7
7 Vzpomínejte na své vůdce, [t8] kteří k vám mluvili [c]Boží [c]slovo, [a] pečlivě pozorujte, jaký byl konec [t9] jejich života, [t10] a napodobujte [b] jejich víru. [c]
Římanům 13 : 1
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
Galatským 6 : 6
6 Ten, kdo je vyučován slovu, nechť se sdílí [a] ve všech dobrých věcech s tím, kdo vyučuje. [b]
Kolossenským 3 : 20
20 Děti, [a] poslouchejte své rodiče ve všem, neboť to je milé (v Pánu). [t21]
1. Korintským 2 : 1 – 16
1 Také já, bratři, když jsem přišel k vám, [a] nepřišel jsem vám hlásat Boží tajemství [t1] vznešenými slovy nebo moudrostí.
2 Rozhodl jsem se, že nechci mezi vámi znát nic než Ježíše Krista, a to toho ukřižovaného. [a]
3 A byl jsem u vás ve slabosti, [a] v bázni a v mnohém chvění.
4 Mé [c]slovo a má zvěst [a] nespočívaly v přesvědčivých slovech [lidské] moudrosti, ale v ukázání [t2] Ducha [b] a moci, [c]
5 aby vaše víra [a] nebyla (založena na lidské moudrosti, ale na Boží moci). [t3]
6 O moudrosti mluvíme mezi zralými, [t4] ne ovšem o moudrosti tohoto věku [a] ani o moudrosti vládců tohoto věku, kteří zanikají,
7 nýbrž o Boží moudrosti, skryté [a] v tajemství, [b] kterou [c]Bůh před věky předurčil [c] k naší slávě.
8 Tu nikdo z vládců tohoto věku nepoznal. Neboť kdyby ji poznali, nebyli by ukřižovali Pána slávy. [a]
9 Ale jak je napsáno: ‚Co [t5] oko nevidělo a ucho neslyšelo a na lidské srdce nevstoupilo, to [t5] Bůh připravil těm, kdo ho milují.‘ [a]
10 Nám to Bůh zjevil [a] skrze [svého] Ducha; neboť Duch zkoumá všechno, i Boží hlubiny. [b]
11 Vždyť kdo z lidí ví, co je v člověku, než duch člověka, který je v něm? [a] Tak ani Boží věci nezná nikdo, jen Duch Boží.
12 A my jsme nepřijali [c]ducha [a] světa, ale [c]Ducha, [b] který je z [c]Boha, abychom věděli, co [t5] nám [c]Bůh daroval. [c]
13 O tom také mluvíme — ne však slovy, kterým vyučuje lidská moudrost, [a] ale těmi, jimž vyučuje [b] Duch svatý; duchovní věci vysvětlujeme duchovními [t6] slovy.
14 Duševní [a] člověk však nepřijímá [b] věci [c]Ducha [ [c]Božího], neboť jsou mu bláznovstvím [c] a nemůže je poznat, protože mají být posuzovány duchovně.
15 Duchovní [a] člověk však posuzuje všechno [t7] a sám není od nikoho posuzován.
16 Neboť kdo poznal Pánovu mysl(, která [t8] mu dá porozumět)? [t9] My máme mysl Kristovu. [a]
Exodus 20 : 12
12 Cti [a] svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny [t6] na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
Leave a Reply