Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví ctít Boha
1. Korintským 10 : 31
31 Ať tedy jíte nebo pijete nebo cokoliv činíte, všechno čiňte k Boží slávě. [a]
1. Korintským 6 : 20
20 Byli jste přece koupeni [a] za velikou cenu; [b] oslavte [c] tedy (svým tělem) [t11] [c]Boha. [d]
1. Samuelova 2 : 30
30 Proto je toto výrok Hospodina, Boha Izraele: Opravdu jsem řekl: [t75] Tvůj dům a dům tvého otce bude přicházet (přede mne) [t76] navěky. Ale nyní je toto Hospodinův výrok: Ať je to ode mne vzdáleno, [a] protože ty, kdo mne ctí, poctím, ale ti, kdo mnou opovrhují, budou prokleti!
Přísloví 3 : 9
9 Cti Hospodina svým majetkem [t11] a prvotinami [t12] ze vší své úrody. [t13]
2. Timoteovi 2 : 21
21 Kdo by se tedy od těchto věcí očistil, bude nádobou ke cti, posvěcenou, Pánu užitečnou, připravenou ke každému dobrému skutku. [a]
Římanům 13 : 1 – 7
1 Každá duše [a] ať se podřizuje [b] nadřízeným autoritám, [t1] neboť není autority, leč od Boha. [c] Ty, které jsou, jsou zřízeny od Boha,
2 takže ten, kdo se staví proti autoritě, odporuje Božímu nařízení. Ti, kdo mu odporují, přivolávají [t2] na sebe soud.
3 Vládcové nejsou postrachem dobrému jednání, nýbrž zlému. Chceš, aby ses nemusel bát autority? Čiň dobré, [a] a budeš mít od ní chválu.
4 Vždyť je Božím služebníkem pro tvé dobro. Jednáš-li však zle, boj se, neboť ne nadarmo nosí meč. Je Božím služebníkem, [t3] vykonavatelem hněvu [a] nad tím, kdo činí zlo.
5 Proto je nutno podřizovat se, a to nejen kvůli tomu hněvu, nýbrž i kvůli svědomí. [a]
6 Proto také platíte [t4] daně, [a] neboť vládcové jsou Božími služebníky [t5] a právě tomu se vytrvale věnují. [t6]
7 Dejte každému, co jste povinni: komu daň, tomu daň, [a] komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest.
Deuteronomium 6 : 5
5 Miluj [a] Hospodina, svého Boha, celým svým srdcem, [v6] celou svou duší [t7] a celou svou silou. [t8]
Numeri 30 : 2
2 Nato Mojžíš promluvil k předákům pokolení synů Izraele: (Toto je to, co přikázal) [a] Hospodin:
1. Korintským 3 : 16
16 Nevíte, [a] že jste Boží svatyně [b]a že ve [t8] vás bydlí [c]Duch [c] [c]Boží?
Jozue 24 : 15
15 Jestliže je však ve vašich očích nežádoucí, abyste sloužili Hospodinu, vyberte si dnes, komu budete sloužit: Zda bohům, kterým sloužili vaši otcové, když byli za [t4] řekou, nebo zda bohům Emorejců, když sídlíte v jejich zemi. Já a můj dům budeme sloužit Hospodinu.
Skutky 20 : 35
35 Ve všem jsem vám ukázal, že takto máme pracovat, [a] ujímat se slabých [b] a pamatovat na slova [v35] Pána Ježíše, neboť on řekl: ‚Blaženější je dávat než brát.‘“ [v36]
Matouš 5 : 37
37 Ať je tedy vaše slovo ‚ano, ano‘ — ‚ne, ne‘; [a] co je nad to, je ze Zlého. [t30]“
Jan 6 : 50 – 71
50 Toto je chléb, který sestupuje z nebe, aby ten, kdo z něho jí, nezemřel.
51 Já jsem ten živý chléb, který sestoupil z nebe. Kdo jí z tohoto chleba, bude žít (na věčnost). [t17] A chléb, který já dám za život světa, je mé tělo.“
52 Židé se hádali [a] mezi sebou a říkali: „Jak nám tento člověk může dát k jídlu [své] tělo?“
53 Ježíš jim tedy řekl: „Amen, amen, pravím vám, nebudete-li jíst tělo Syna člověka [a] a nebudete-li pít jeho krev, nebudete mít v sobě život.
54 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, má život věčný a já ho vzkřísím v poslední den. [a]
55 Neboť mé tělo je pravý [t18] pokrm a má krev je pravý [t18] nápoj.
56 Kdo jí mé tělo a pije mou krev, zůstává ve mně [a] a já v něm.
57 Jako mne poslal [a] živý [b] Otec [c] a já žiji skrze Otce, tak i ten, kdo mne jí, bude žít skrze mne.
58 Toto je ten chléb, který sestoupil z nebe; ne jako vaši otcové jedli manu, a zemřeli. Kdo jí tento chléb, bude žít (na věčnost). [t17]“
59 Toto řekl, když vyučoval v synagoze [a] v Kafarnaum. [b]
60 Mnozí z jeho učedníků, když to uslyšeli, řekli: „To je tvrdá řeč. Kdo to může poslouchat?“
61 Ježíš v sobě věděl, že jeho učedníci na to reptají, a řekl jim: „To vás pohoršuje? [a]
62 Což tedy, kdybyste viděli Syna člověka vystupovat tam, kde byl dříve? [a]
63 Duch je ten, který obživuje, [a] tělo nic neznamená. [t19] Slova, která jsem vám pověděl já, jsou duch a jsou život.
64 Ale jsou někteří z vás, kteří nevěří.“ Ježíš totiž od počátku věděl, kteří jsou nevěřící a kdo je ten, který ho vydá. [t20]
65 A říkal: „Proto jsem vám řekl, že nikdo ke mně nemůže přijít, [a] pokud mu to není dáno [b] od Otce.“
66 (Z toho důvodu) [t21] mnozí z jeho učedníků odešli zpět a už s ním nechodili.
67 Ježíš řekl Dvanácti: [a] „I vy chcete odejít?“
68 Šimon Petr mu odpověděl: „Pane, ke komu půjdeme? Máš slova věčného života [a]
69 a my jsme uvěřili [a] a poznali, že ty jsi (Kristus, ten Svatý [b] Boží). [t22]“
70 Ježíš jim odpověděl: „Nevyvolil [t23] jsem si vás Dvanáct? Ale jeden z vás je ďábel.“ [a]
71 To řekl o Judovi, synu Šimona Iškariotského, [a] neboť ten ho měl zradit, [t24] jeden z Dvanácti.
Malachiáš 1 : 1 – 14
1 Výnos. [a] Hospodinovo slovo k [t1] Izraeli prostřednictvím Malachiáše.
2 (Zamiloval jsem si) [t2] vás, praví Hospodin. Ptáte [a] se: Jak jsi nám prokázal lásku? Což nebyl Ezau Jákobův bratr, je Hospodinův výrok, a přece jsem si Jákoba zamiloval,
3 ale Ezaua jsem nenáviděl. [a] Proměnil jsem jeho hory v pustinu [b] a jeho dědictví jsem dal stepním šakalům. [c]
4 Když Edóm [a] prohlašuje: [t3] Jsme pobořeni, ale znovu postavíme [b] (to, co bylo v troskách,) [t4] Hospodin zástupů praví toto: Ať si stavějí, já budu bořit. [c] Nazvou je územím ničemnosti, lidem, na němž je Hospodinovo rozhořčení [d] navěky.
5 Vaše oči to uvidí a řeknete: Hospodin je veliký [a] i za územím Izraele.
6 Syn ctí [a] otce a otrok svého pána. [b] Jestliže jsem otec, [c] kde je (úcta ke mně?) [t5] Jestliže jsem Pán, [d] kde je (bázeň přede mnou?) [t6] — praví Hospodin zástupů vám kněžím, [e] kteří opovrhujete [t7] mým jménem. Ptáte se: Jak opovrhujeme [t7] tvým jménem? [f]
7 Přinášíte na můj oltář poskvrněný chléb. Ptáte se: Čím tě poskvrňujeme? Tím, že říkáte: Hospodinovým stolem je možno pohrdat.
8 Když přinášíte (k oběti) [t8] slepé [a] zvíře, což to není zlé? Když přinášíte chromé a nemocné, což to není zlé? Jen to přines svému místodržiteli! [b] Zdalipak si tě oblíbí, zdalipak tě milostivě [t9] přijme? — praví Hospodin zástupů.
9 Nuže, jen si hledejte přízeň [a] Boha, aby se nad vámi smiloval! Toho se mu od vás dostalo — cožpak vás milostivě přijme? — praví Hospodin zástupů.
10 Kéž by tak někdo z vás zavřel dveře, [a] abyste nadarmo nezapalovali oheň na mém oltáři! Nemám ve vás zalíbení, [b] praví Hospodin zástupů, ani přídavnou oběť od vás si neoblíbím. [c]
11 Neboť od východu slunce až na západ [a] velké bude mé jméno mezi národy a na každém místě bude přinášeno kadidlo mému jménu a čistá přídavná oběť, neboť mé jméno [b] je velké mezi národy, praví Hospodin zástupů.
12 Ale vy ho znesvěcujete, když říkáte: Panovníkův stůl je poskvrněný, (jeho ovocem, jeho potravou je možno pohrdat.) [t10]
13 Říkáte také: Hle, jak otravné! [t11] — a ošklíbáte se [t12] nad tím, praví Hospodin zástupů. Přinášíte ukradené, [a] chromé a nemocné; to přinášíte jako přídavnou oběť. Takovou oběť mám od vás se zalíbením přijmout? [b] — praví Hospodin.
14 Proklet buď ten, kdo jedná lstivě [t13] — má ve svém stádu samce, učiní slib, [a] ale obětuje Panovníkovi poškozené — neboť jsem velký král, [b] praví Hospodin zástupů, mé jméno vzbuzuje bázeň [c] mezi národy.
Exodus 20 : 12
12 Cti [a] svého otce a svou matku, aby se prodloužily tvé dny [t6] na zemi, kterou ti dává Hospodin, tvůj Bůh.
Matouš 28 : 18 – 20
18 Ježíš přistoupil a promluvil k nim: „Byla mi dána veškerá [a] pravomoc na nebi i na zemi.
19 Jděte [a] [tedy] a čiňte [t10] učedníky [b] ze všech národů, [c] křtěte [t10] je ve jméno Otce i Syna i Ducha Svatého [d]
20 a učte [t10] je zachovávat [a] všechno, co jsem vám přikázal. [b] A hle, já jsem s vámi [c] po všechny dny až do skonání tohoto věku. [d] [Amen.]“
Leave a Reply