Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví cítit se smutně
Žalmy 34 : 17 – 20
17 Hospodinova tvář [v19] je proti těm, kdo páchají zlo, [a] aby vyhladil [b] ze země jejich památku. [c]
18 Když úpěnlivě volají, [a] Hospodin je vyslýchá, vysvobozuje je ze všech jejich soužení.
19 Hospodin je blízko [a] těm, kdo jsou zkroušeni [t20] v srdci, zachraňuje [b] ty, kdo mají zdeptaného ducha.
20 Mnoho zla [t21] přichází na spravedlivého, [a] ale Hospodin jej ze všeho vysvobodí. [b]
Jozue 1 : 9
9 Vždyť jsem ti přikázal: Posilni se a buď odvážný, neměj strach [a] a neděs [b] se, protože Hospodin, tvůj Bůh, bude s tebou (všude, kam) [t12] půjdeš.
Filipenským 4 : 7
7 A pokoj [a] [c]Boží, který převyšuje [b] všechno porozumění, [t8] bude střežit [c] vaše srdce a vaše myšlenky [d] v Kristu Ježíši.
2. Korintským 12 : 9
9 ale on mi řekl: ‚Stačí ti má milost, [a] neboť [má] moc se dokonává [t8] ve slabosti.‘ (Velmi rád) [t9] se tedy budu chlubit spíše svými slabostmi, aby na mně spočinula [t10] moc [b] Kristova.
1. Tessalonicenským 5 : 16 – 18
16 Vždycky se radujte. [a]
17 Neustále [a] se modlete. [b]
18 Ve všem vzdávejte díky, [a] neboť toto je pro vás Boží vůle [b] v Kristu Ježíši.
Filipenským 4 : 13
13 Všecko mohu v Tom, [t12] který mne posiluje. [a]
Filipenským 4 : 19
19 Můj Bůh [a] naplní všechnu vaši potřebu podle svého bohatství [b] (v slávě) [t17] v Kristu Ježíši.
Žalmy 37 : 1 – 40
1 Davidův žalm. [v1] Nerozčiluj [a] se kvůli zlovolníkům, [b] nezáviď [c] těm, kdo páchají zvrácenosti,
2 neboť brzy uschnou [t2] jako tráva [a] a zvadnou jako zelené býlí.
3 Důvěřuj [a] Hospodinu a čiň dobré; přebývej [b] v zemi a pěstuj poctivost. [t3]
4 Měj rozkoš [t4] z [t5] Hospodina — on naplní prosby tvého srdce. [a]
5 (Uval [a] na Hospodina) [t6] svou cestu a důvěřuj mu, on bude jednat. [b]
6 Vyvede tvou spravedlnost jako světlo, [a] tvé právo [t7] jako polední jas.
7 Umlkni [v8] před Hospodinem a toužebně na něj očekávej. [t9] Nerozčiluj [a] se kvůli těm, kterým se na jejich cestě daří, kvůli lidem, kteří kují pikle. [b]
8 Přestaň se hněvat [a] a zanech zloby, [b] nerozčiluj se, ať se nedopustíš zlého. [c]
9 Protože zlovolníci budou vyhlazeni, [a] ale ti, kdo očekávají [b] na Hospodina, ti obdrží zemi. [c]
10 Ještě chvilku a ničema [a] už nebude. Zadíváš se na jeho místo [b] a nebude tam. [c]
11 Ale pokorní [a] obdrží zemi [b] a budou si užívat množství pokoje. [c]
12 Ničema spravedlivému chystá [a] zlo a skřípe proti němu zuby. [b]
13 Panovník se mu ale směje, [a] vždyť vidí, že přichází jeho den. [v10]
14 Ničemové tasí meč, [v11] napínají [a] luk, aby srazili chudého a nuzného, [b] aby porazili ty, kdo žijí v upřímnosti. [t12]
15 Ale jejich meč jim pronikne do srdce a jejich luk [a] bude rozlámán.
16 Lepší je málo, které má spravedlivý, než bohatství mnoha ničemů. [a]
17 Neboť paže [v13] ničemů budou zlomeny, [t14] spravedlivé však Hospodin podepírá. [a]
18 Hospodin zná [a] dny [v15] bezúhonných, [b] jejich dědictví potrvá navěky.
19 Ve zlých dobách nebudou zahanbeni a ve dnech hladu [a] budou nasyceni.
20 Ničemové ale zahynou; [a] Hospodinovi nepřátelé pominou jak to nejlepší z pastvin, zmizí v dýmu. [b]
21 Ničema si půjčuje, ale nesplácí. [v16] Spravedlivý se slitovává [a] a dává. [b]
22 Jím [t17] požehnaní obdrží zemi, [a] ale jím [t17] zlořečení budou vyhlazeni.
23 Hospodin upevňuje kroky [a] muže, [b] oblíbil si jeho cestu.
24 Když upadne, [a] nebude zavržen, [t18] vždyť Hospodin mu podepírá [b] ruku.
25 Byl jsem mladý a teď jsem starý, ale neviděl jsem spravedlivého, [a] který by byl opuštěn a jehož potomstvo by žebralo [t19] o chléb. [b]
26 Každého dne se slitovává [a] a půjčuje [b] a jeho potomstvo je požehnáním.
27 Odvrať se od zlého a čiň dobré, [a] a budeš přebývat [t20] navěky.
28 Neboť Hospodin miluje právo [a] a neopouští své věrné. [b] Navěky je bude střežit. [c] Potomstvo ničemů však bude vyhlazeno. [t21]
29 Spravedliví obdrží zemi [a] a budou v ní přebývat navěky.
30 Ústa spravedlivého přemítají [t22] o moudrosti [a] a jeho jazyk mluví o právu. [t23]
31 V srdci [a] má zákon svého Boha, jeho kroky nebudou nejisté.
32 Ničema pozorně sleduje [a] spravedlivého [b] a hledá, jak by ho usmrtil. [c]
33 Hospodin ho nenechá v jeho ruce [t24] a až bude souzen, nebude usvědčen z viny.
34 Očekávej [a] na Hospodina a dbej na jeho cestu. [b] On tě vyvýší [c] a obsadíš zemi, [d] až budou ničemové vyhlazeni, [e] uvidíš [t25] to!
35 Viděl jsem ničemu, násilníka, [a] který se rozvaloval jako nepřesazovaná [v26] zeleň, [t27]
36 ale pominul a hle, už není. [a] Hledal jsem ho, ale nebyl nalezen. [b]
37 (Drž se bezúhonného,) [t28] hleď na přímého, [t29] vždyť pokojným (lidem patří) [t30] budoucnost, [t31]
38 ale vzpurníci budou [a] společně zničeni, budoucnost [t32] ničemů bude zmařena. [b]
39 Spása spravedlivých je od Hospodina, [a] on je jejich záštitou [b] v čas soužení. [c]
40 Hospodin jim pomáhá [a] a vytrhuje je, vytrhuje je od ničemů a zachraňuje je, neboť v něm hledají [b] útočiště.
Jan 14 : 1 – 31
1 „Ať se vaše srdce nechvěje. [t1] Věříte [t2] v [a] Boha, věřte i ve mne.
2 V domě mého Otce jsou mnohé příbytky. [a] Kdyby nebyly, (řekl bych vám to. [Neboť] vám jdu připravit místo.) [t3]
3 A odejdu-li a připravím vám místo, opět přijdu a vezmu vás k sobě, abyste i vy byli tam, kde jsem já.
4 A kam já jdu, [víte, i] cestu znáte.“
5 Tomáš [a] mu řekl: „Pane, nevíme, kam jdeš. Jak můžeme znát cestu?“
6 Ježíš mu řekl: „Já jsem [a] ta Cesta, [b] [c]Pravda [c] i Život. [d] Nikdo nepřichází k Otci než skrze mne.
7 (Jestliže znáte [a] mne, poznáte i) [t4] mého Otce. A od nynějška ho znáte a viděli jste ho.“
8 Filip [a] mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce a to nám stačí.“
9 Ježíš mu řekl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty jsi mne nepoznal? Kdo viděl [a] mne, viděl Otce. Jak můžeš říkat: ‚Ukaž nám Otce‘?
10 Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? [a] Slova, [b] která k vám mluvím, nemluvím sám ze sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.
11 Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně; [a] ne-li, věřte aspoň pro ty skutky. [b]
12 Amen, amen, pravím vám: Kdo věří ve mne, i on bude činit skutky, které činím já, a bude činit ještě větší [a] skutky než tyto, neboť já jdu [b] k Otci.
13 A oč byste požádali [a] v mém jménu, [b] to učiním, aby byl Otec oslaven [c] v Synu.
14 Požádáte-li [mne] o něco v mém jménu, já to učiním.“
15 „Jestliže mne milujete, zachovejte [t5] má přikázání.
16 A já požádám Otce a on vám dá jiného Zastánce, [t6] aby byl s vámi (na věčnost) [a] —
17 Ducha pravdy, [a] jejž svět nemůže přijmout, protože ho nevidí ani nezná. [b] Vy jej znáte, neboť u vás zůstává a ve vás bude.
18 Nezanechám vás jako sirotky, [a] přijdu k vám.
19 Ještě malou chvíli [a] a svět mne již neuvidí, [t7] vy však mne uvidíte, protože já žiji a také vy budete žít. [b]
20 V onen den poznáte, že já jsem ve svém Otci, vy ve mně a já ve vás. [a]
21 Kdo má moje přikázání a zachovává [a] je, ten mě miluje. A kdo mě miluje, bude milován [t8] od mého Otce; i já ho budu milovat a zjevím mu sám sebe.“
22 Juda, [a] ne ten Iškariotský, mu řekl: „Pane, co se stalo, že chceš zjevovat sám sebe nám, a ne světu?“
23 Ježíš mu odpověděl: „Kdo mě miluje, bude zachovávat mé slovo, a můj Otec [a] ho bude milovat; přijdeme k němu a učiníme si u něho příbytek. [b]
24 Kdo mne nemiluje, nezachovává má slova. A slovo, které slyšíte, není moje, ale Otce, který mne poslal.“ [a]
25 „Toto jsem vám pověděl, [a] dokud zůstávám u vás.
26 Ale Zastánce, [a] Duch Svatý, kterého Otec pošle [t9] v mém jménu, ten vás naučí všemu a připomene vám všechno, co jsem vám řekl.
27 Pokoj [a] vám zanechávám, svůj pokoj vám dávám; ne jako dává svět, já vám dávám. Ať se vaše srdce nechvěje [b] a není bázlivé. [c]
28 Slyšeli jste, že jsem vám řekl: ‚Odcházím a přijdu k vám.‘ Kdybyste mě milovali, zaradovali byste se, že jdu k Otci, neboť Otec je větší [a] než já.
29 Řekl jsem vám to nyní, dříve než se to stane, [a] abyste uvěřili, [b] až se to stane.
30 Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. [a] Proti [t10] mně nemá vůbec nic.
31 Ale (svět má poznat), [t11] že miluji Otce a jednám tak, jak mi Otec přikázal. [a] Vstaňte, pojďme odtud!“
Žalmy 23 : 4
4 I kdybych šel údolím (nejhlubší tmy,) [t9] nebudu se bát [a] zlého, neboť ty jsi se [t10] mnou. [b] Tvé žezlo [v11] a tvá hůl [v12] mě potěšují. [v13]
Římanům 8 : 28
28 Víme, že těm, kteří milují [a] [c]Boha, (všechny věci spolu působí k dobrému,) [t17] těm, kdo jsou povoláni [b] podle jeho předsevzetí. [c]
1. Korintským 13 : 1 – 13
1 Kdybych mluvil jazyky [a] lidskými i andělskými, a lásku [b] bych neměl, jsem jako dunící kov [t1] nebo zvučící činel. [c]
2 A kdybych měl proroctví [a] a znal všechna tajemství [b] a měl všechno poznání [c] a kdybych měl veškerou víru, [d] takže bych přemisťoval hory, [e] ale lásku bych neměl, nic nejsem.
3 A kdybych dal [a] pro nasycení chudých všechen svůj majetek [b] a kdybych vydal své tělo k spálení, [t2] ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. [c]
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
9 Neboť jen částečně poznáváme [a] a částečně prorokujeme.
10 Když však přijde to, co je dokonalé, [v9] pomine to, co je částečné.
11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.
12 Neboť nyní vidíme [a] (jako v zrcadle), [t10] zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. [b] Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. [c]
13 Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. [v11] Ale největší [t12] z nich je láska. [a]
Římanům 10 : 17
17 Víra je tedy ze slyšení [t8] zvěsti a zvěst skrze slovo Kristovo. [t9]
Izaiáš 26 : 3
3 (Mysl [t1] upevněnou v tobě) [t2] budeš střežit [a] (dokonalým pokojem,) [t3] protože (tobě důvěřuje.) [t4]
Římanům 12 : 2
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]
Deuteronomium 31 : 8
8 Hospodin půjde [t4] před tebou, on (bude s tebou,) [a] nenechá tě klesnout a neopustí tě. Neboj se a neděs. [b]
Přísloví 14 : 1
1 (Moudrá žena) [t1] svůj dům staví, kdežto hloupá ho svýma rukama boří. [a]
Židům 4 : 12
12 Neboť [c]Boží [c]slovo [a] je živé, [b] činné a ostřejší než jakýkoli dvousečný meč; [c] proniká až do rozdělení duše a ducha, [d] kloubů a morku a je schopné rozsoudit [e] myšlenky a postoje [t9] srdce.
Jan 8 : 31 – 32
31 Ježíš říkal Židům, kteří mu uvěřili: „Zůstanete-li [a] v mém slovu, [b] jste opravdu mými učedníky.
32 Poznáte pravdu [a] a pravda vás vysvobodí.“ [b]
Leave a Reply