Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví chudina
Přísloví 19 : 17
17 Kdo se smilovává [a] nad chudým, půjčuje Hospodinu, (odplatí mu za to, co vykonal.) [t23]
Deuteronomium 15 : 11
11 Nuzný totiž nevymizí ze země. [a] Proto ti přikazuji: Jistě otvírej svou ruku pro svého bratra, pro (chudého a nuzného) [t12] ve své zemi.
Matouš 5 : 3
3 „Blahoslavení [t4] chudí [a] duchem, [t5] neboť jejich je království Nebes. [b]
1. Janův 3 : 17
17 Má-li však někdo dostatek [t6] v tomto světě a vidí, že jeho bratr má nouzi, a zavře před ním své srdce, [t7] jak v něm může zůstávat Boží láska? [a]
Matouš 6 : 24
24 „Nikdo nemůže být otrokem dvou pánů; [a] buď bude totiž jednoho nenávidět a druhého milovat, nebo se k jednomu upne a druhým pohrdne. Nemůžete sloužit [t22] Bohu i mamonu.“ [b]
Lukáš 12 : 33
33 Prodejte [a] svůj majetek [t15] a dejte almužnu. Udělejte si měšce, které nevetšejí, nevyčerpatelný poklad [b] v nebesích, kde nepřichází [t16] zloděj ani neničí mol.
2. Korintským 9 : 7
7 Každý ať dá, jak si předsevzal v srdci, [a] ne se zármutkem nebo z donucení; [b] vždyť radostného dárce miluje Bůh.
Efezským 4 : 28
28 Zloděj ať již nekrade, ale ať raději pracuje [a] a dělá [vlastníma] rukama [b] něco dobrého, aby měl co dávat tomu, kdo má nedostatek. [t28]
Skutky 20 : 35
35 Ve všem jsem vám ukázal, že takto máme pracovat, [a] ujímat se slabých [b] a pamatovat na slova [v35] Pána Ježíše, neboť on řekl: ‚Blaženější je dávat než brát.‘“ [v36]
Přísloví 29 : 7
7 Spravedlivý bere [t10] ohled na právní nárok [a] chudých, ničema ohledy nechápe. [t11]
Izaiáš 58 : 10
10 Poskytneš-li [t13] ze svého [t14] hladovému a strádajícího [t15] nasytíš, v temnotě vyjde tvé světlo a tvůj soumrak bude jako poledne.
Lukáš 6 : 20 – 21
20 A [a] on pozdvihl oči [b] ke svým učedníkům a říkal: „Blahoslavení jste vy chudí, [c] neboť vaše je [c]Boží království. [d]
21 Blahoslavení jste vy, kteří nyní hladovíte, [a] neboť budete nasyceni. [b] Blahoslavení jste vy, kteří nyní pláčete, [c] neboť se budete smát. [d]
Přísloví 14 : 31
31 Kdo utlačuje chudého, [a] tupí jeho Tvůrce; [t39] kdo [b] se však smilovává nad nuzným, [c] ten ho ctí. [d]
Lukáš 16 : 19 – 25
19 „Byl jeden bohatý [a] člověk, [t8] a oblékal se do purpuru [b] a kmentu a den co den skvěle hodoval. [c]
20 U jeho vrat lehával [t9] nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,
21 a toužil se nasytit aspoň (tím, co padalo) [t10] ze stolu toho boháče; dokonce i psi přicházeli a lízali jeho vředy.
22 Stalo se, že ten chudák zemřel a byl anděly [a] odnesen do klína Abrahamova; [t11] zemřel pak i boháč [b] a byl pohřben.
23 A když v podsvětí [t12] v mukách [a] pozdvihl oči, uviděl v dáli Abrahama a Lazara v jeho klíně.
24 I zvolal: ‚Otče Abrahame, [a] smiluj [b] se nade mnou a pošli Lazara, aby namočil špičku svého prstu vodou a ochladil můj jazyk, neboť trpím bolestí v tomto plameni.‘ [c]
25 Abraham řekl: ‚Synu, [t13] vzpomeň [a] si, že (sis už vybral) [t14] své dobré [b] ve svém životě, a Lazar podobně zlé. [c] Nyní je zde potěšován, ty však jsi sužován.
Leave a Reply