Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví být trpělivý
2. Petrův 3 : 9
9 Pán neotálí [a] s naplněním svého zaslíbení, (jak si někteří myslí), [t4] nýbrž je k vám [t5] shovívavý, [b] nechtěje, aby někdo zahynul, ale chce, aby všichni dospěli k pokání. [c]
Matouš 7 : 7
7 „Žádejte, [a] a bude vám dáno; hledejte, a naleznete; tlučte, a bude vám otevřeno. [b]
1. Korintským 13 : 4 – 5
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
Přísloví 15 : 1
1 Vlídná [t1] odpověď odvrátí zlobu, [a] ale slovo, které zraňuje, [t2] budí hněv.
1. Janův 4 : 18
18 V lásce není strach, [a] ale dokonalá láska strach zahání; vždyť strach (působí muka), [t11] a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.
Římanům 12 : 2
2 A nepřipodobňujte [a] se tomuto věku, [b] nýbrž proměňujte [c] se obnovou [d] [své] mysli, [e] abyste mohli zkoumat, [t4] co je ( [c]Boží vůle, [f] co je dobré, přijatelné [g] a dokonalé). [t5]
Jan 16 : 33
33 Toto jsem vám pověděl, abyste ve mně měli pokoj. [a] Ve světě máte soužení. [b] Ale buďte dobré mysli, [c] já jsem přemohl svět.“ [d]
Lukáš 16 : 1 – 31
1 Učedníkům také říkal: „Byl jeden bohatý člověk, který měl správce, [a] a ten byl u něho obviněn, že rozhazuje [b] jeho majetek.
2 Zavolal ho a řekl mu: ‚Co to o tobě slyším? [a] Vydej počet [b] ze svého správcovství, neboť dále nemůžeš být správcem.‘
3 Správce si řekl: ‚Co budu dělat, [t1] když mi můj pán odnímá správcovství? Kopat nemohu, žebrat se stydím.
4 Vím, co udělám, aby mne přijali do svých domů, až budu zbaven správcovství.‘
5 A zavolal si dlužníky svého pána jednoho po druhém a řekl [t2] prvnímu: ‚Kolik dlužíš mému pánovi?‘
6 On řekl: ‚Sto věder [v3] oleje.‘ Řekl mu: ‚Vezmi svůj úpis, rychle sedni a napiš padesát.‘
7 Pak řekl druhému: ‚Ty dlužíš kolik?‘ On řekl: ‚Sto měr [v4] pšenice.‘ Říká mu: ‚Vezmi svůj úpis a napiš osmdesát.‘
8 A pán pochválil nepoctivého správce, že jednal rozumně. Neboť synové tohoto věku [a] jsou vůči svému pokolení rozumnější než synové světla. [b]
9 A já vám pravím: Učiňte [a] si přátele z mamonu nepravosti, aby vás, až pomine, přijali do věčných stanů.
10 Věrný [a] v nejmenším je věrný i ve velkém; nepoctivý v nejmenším je nepoctivý i ve velkém.
11 Jestliže jste tedy nebyli věrní v nepoctivém mamonu, kdo vám svěří to pravé bohatství?
12 A jestliže jste nebyli věrní v cizím, kdo vám dá, co je vaše? [t5]
13 Žádný sluha nemůže sloužit dvěma pánům. Neboť jednoho bude nenávidět, a druhého milovat, jednoho se bude držet, a druhým bude pohrdat. Nemůžete sloužit Bohu i mamonu.“ [a]
14 Toto všechno slyšeli i farizeové, kteří byli lakomí, [a] a vysmívali [t6] se mu.
15 Řekl jim: „Vy jste ti, kteří se před lidmi dělají spravedlivými, [a] [c]Bůh však zná vaše srdce; [b] neboť co je u lidí vznešené, je před [c]Bohem ohavnost. [c]
16 Zákon a Proroci až do Jana; [a] od té chvíle se zvěstuje Boží království a každý (je do něho naléhavě zván). [t7]
17 Je však snadnější, aby pominuly nebe a země, než aby padla jedna čárka Zákona. [a]
18 Každý, kdo propouští svou ženu a žení se s jinou, cizoloží, a kdo se žení s tou, kterou muž propustil, cizoloží.“ [a]
19 „Byl jeden bohatý [a] člověk, [t8] a oblékal se do purpuru [b] a kmentu a den co den skvěle hodoval. [c]
20 U jeho vrat lehával [t9] nějaký chudák, jménem Lazar, plný vředů,
21 a toužil se nasytit aspoň (tím, co padalo) [t10] ze stolu toho boháče; dokonce i psi přicházeli a lízali jeho vředy.
22 Stalo se, že ten chudák zemřel a byl anděly [a] odnesen do klína Abrahamova; [t11] zemřel pak i boháč [b] a byl pohřben.
23 A když v podsvětí [t12] v mukách [a] pozdvihl oči, uviděl v dáli Abrahama a Lazara v jeho klíně.
24 I zvolal: ‚Otče Abrahame, [a] smiluj [b] se nade mnou a pošli Lazara, aby namočil špičku svého prstu vodou a ochladil můj jazyk, neboť trpím bolestí v tomto plameni.‘ [c]
25 Abraham řekl: ‚Synu, [t13] vzpomeň [a] si, že (sis už vybral) [t14] své dobré [b] ve svém životě, a Lazar podobně zlé. [c] Nyní je zde potěšován, ty však jsi sužován.
26 A k tomu všemu je mezi námi a vámi upevněna veliká propast, aby ti, kdo chtějí, nemohli přejít odtud k vám, ani se přepravit odtamtud k nám.‘
27 Řekl: ‚Prosím tě tedy, otče, abys ho poslal do domu mého otce,
28 neboť mám pět bratrů, ať jim svědčí, [t15] aby také oni nepřišli do tohoto místa muk.‘
29 Abraham řekl: ‚Mají Mojžíše [a] a Proroky, ať je poslechnou!‘
30 On řekl: ‚Ne, otče Abrahame, ale kdyby k nim přišel někdo z [t16] mrtvých, budou činit pokání.‘ [a]
31 Řekl mu: ‚Neposlouchají-li Mojžíše a Proroky, nedají se přesvědčit, [a] ani kdyby někdo vstal z mrtvých.‘“
1. Timoteovi 2 : 4
4 který chce, [a] aby byli všichni [b] lidé zachráněni [c] a přišli k poznání pravdy. [d]
Matouš 22 : 37
37 On mu řekl: „‚Miluj [t25] Pána, svého Boha, celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou myslí.‘ [a]
1. Petrův 5 : 8
8 Buďte střízliví [a] a bděte! [b] Váš protivník Ďábel [c] obchází jako řvoucí lev [d] a hledá, koho by pohltil.
Efezským 2 : 10
10 Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni [a] v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, [b] které [c]Bůh předem připravil, [c] abychom v nich žili. [t1]
1. Korintským 13 : 1 – 13
1 Kdybych mluvil jazyky [a] lidskými i andělskými, a lásku [b] bych neměl, jsem jako dunící kov [t1] nebo zvučící činel. [c]
2 A kdybych měl proroctví [a] a znal všechna tajemství [b] a měl všechno poznání [c] a kdybych měl veškerou víru, [d] takže bych přemisťoval hory, [e] ale lásku bych neměl, nic nejsem.
3 A kdybych dal [a] pro nasycení chudých všechen svůj majetek [b] a kdybych vydal své tělo k spálení, [t2] ale lásku bych neměl, nic mi to neprospěje. [c]
4 Láska je trpělivá, [t3] dobrotivá, [t4] láska nezávidí, [t5] [láska] se nevychloubá a není domýšlivá. [a]
5 Nejedná nečestně, [a] nehledá svůj prospěch, [b] nerozčiluje se, [t6] nepočítá zlo.
6 Neraduje se z nepravosti, [a] ale raduje [b] se spolu s pravdou.
7 Všechno snáší, [t7] všemu věří, ve vše doufá, všechno vydrží. [a]
8 Láska nikdy nezanikne. [t8] Proroctví — ta pominou; jazyky — ty utichnou; poznání — to pomine.
9 Neboť jen částečně poznáváme [a] a částečně prorokujeme.
10 Když však přijde to, co je dokonalé, [v9] pomine to, co je částečné.
11 Když jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, smýšlel jsem jako dítě, uvažoval jsem jako dítě. Když jsem se stal mužem, zanechal jsem dětinských věcí.
12 Neboť nyní vidíme [a] (jako v zrcadle), [t10] zastřeně, potom však uvidíme tváří v tvář. [b] Nyní poznávám částečně, potom poznám důkladně, jak jsem byl také sám poznán. [c]
13 Nyní zůstává víra, naděje a láska, tyto tři věci. [v11] Ale největší [t12] z nich je láska. [a]
Římanům 8 : 29
29 Neboť ty, které předem poznal, [t18] také předem určil, [a] aby byli připodobněni obrazu [b] jeho Syna, tak aby on byl prvorozený [c] mezi mnoha bratřími; [d]
Matouš 10 : 28
28 A nebojte [a] se těch, kdo zabíjejí tělo, ale duši zabít nemohou. Raději se bojte toho, [b] kdo může i duši i tělo zahubit v Gehenně. [c]
Římanům 10 : 9
9 Vyznáš-li [a] svými ústy Pána Ježíše a uvěříš-li [b] ve svém srdci, že ho [c]Bůh vzkřísil [c] z mrtvých, budeš zachráněn. [d]
Jan 3 : 17
17 Vždyť [c]Bůh neposlal [a] [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, [b] ale aby byl svět skrze něj zachráněn. [c]
Lukáš 23 : 43
43 Ježíš mu řekl: „Amen, pravím ti, [a] dnes budeš se mnou v ráji.“ [t22]
1. Korintským 3 : 16
16 Nevíte, [a] že jste Boží svatyně [b]a že ve [t8] vás bydlí [c]Duch [c] [c]Boží?
Matouš 25 : 41
41 „Potom řekne i těm po levici: ‚Jděte ode mne, prokletí, do věčného ohně, [a] který je připraven pro Ďábla [b] a jeho anděly! [c]
Leave a Reply