Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví Bůh odpouštějící
1. Janův 1 : 9
9 Jestliže své hříchy vyznáváme, [a] on je věrný [t3] a spravedlivý, [b] aby nám hříchy odpustil [c] a očistil nás od každé nepravosti. [t4]
Marek 11 : 25
25 A kdykoliv stojíte [a] a modlíte se, odpouštějte, [b] máte-li proti někomu něco, aby vám i váš Otec, který je v nebesích, odpustil vaše přestoupení. [t13]
Římanům 5 : 8
8 Bůh však projevuje svou lásku [a] k nám tím, že Kristus za nás zemřel, když jsme ještě byli hříšní.
Efezským 4 : 32
32 Buďte k sobě navzájem laskaví, milosrdní [a] a (odpouštějte [b] si navzájem, jako i Bůh v Kristu odpustil) [t32] vám. [t33]
Matouš 6 : 14 – 15
14 Neboť jestliže odpustíte lidem jejich provinění, odpustí [a] váš nebeský Otec i vám;
15 jestliže však lidem [jejich provinění] neodpustíte, ani váš Otec vám neodpustí vaše provinění.“
Židům 8 : 12
12 protože se slituji nad jejich nepravostmi a na jejich hříchy [a jejich nezákonnosti] již nikdy nevzpomenu.“ [a]
Skutky 10 : 43
43 Jemu všichni proroci [a] vydávají svědectví, že skrze jeho jméno přijme odpuštění hříchů [b] každý, kdo v něho věří.“ [c]
Matouš 18 : 21 – 22
21 Tehdy přistoupil (Petr a řekl mu): [t17] „Pane, kolikrát mám odpustit svému bratru, když proti mně zhřeší? Až sedmkrát?“
22 Ježíš mu řekl: „Pravím ti, ne sedmkrát, ale až sedmdesátkrát sedmkrát. [t18]“
Žalmy 130 : 1 – 8
1 Píseň stupňů. [v1] Z hlubin [a] k tobě volám, Hospodine!
2 Panovníku, vyslyš [t2] můj hlas! [a] Kéž jsou tvé uši pozorné [b] k mým úpěnlivým prosbám! [c]
3 Pokud budeš (hledět na nepravosti,) [t3] Panovníku Hospodine, kdo obstojí? [a]
4 Ale u tebe je odpuštění [a] — proto vzbuzuješ bázeň. [b]
5 Očekávám [a] na Hospodina, očekává duše má, čekám na jeho [t4] slovo. [b]
6 Má duše (vyhlíží Panovníka víc než strážní [t5] jitro,) [t6] víc než strážní jitro. [t7]
7 Čekej, [a] Izraeli, na Hospodina, vždyť u Hospodina je milosrdenství, [b] hojné je u něho vykoupení. [c]
8 On vykoupí [a] Izrael [b] ze všech jeho nepravostí. [t8]
Žalmy 145 : 1 – 21
1 Davidova chvála. [v1] Budu tě vyvyšovat, [a] Bože můj, [b] králi, a dobrořečit tvému jménu [c] — navěky a navždy. [d]
2 Každý [a] den ti budu dobrořečit [b] a chválit [c] tvé jméno navěky a navždy.
3 Veliký [a] je Hospodin, je nejvýš chvályhodný, jeho velikost [b] nelze vyzpytovat. [c]
4 Od pokolení do pokolení [a] oslavují [t2] tvé skutky a zvěstují tvé mocné činy. [b]
5 Tvá nádhera [a] je důstojná [b] a slavná, přemýšlím [c] o záležitostech tvých divů. [t3]
6 Bude se mluvit o síle [t4] tvých hrůzu [a] vzbuzujících činů; (já budu) [t5] vyprávět o tvé velikosti. [t6]
7 (Budou vypovídat [t7] o památce [a] na tvou velkou dobrotu,) [t8] budou jásat nad tvou spravedlností.
8 Hospodin je milostivý a soucitný, pomalý k hněvu a velkého milosrdenství. [a]
9 Hospodin je ke všem dobrý, [a] má slitování s každým svým dílem. [t9]
10 Hospodine, všechna tvá díla [a] ti budou vzdávat chválu; tví věrní [b] ti budou dobrořečit.
11 Budou mluvit o slávě [a] tvého království, budou hovořit o tvé udatnosti, [b]
12 aby seznamovali [a] (lidské syny) [b] s tvými [t10] mocnými činy [c] a se slávou a nádherou tvého [t10] království.
13 Tvé království je království všech věků, [a] tvá vláda trvá po všechna pokolení. [b]
14 Hospodin podpírá [a] všechny padající a pozvedá všechny sklíčené. [b]
15 Oči [a] všech k tobě vzhlížejí a ty jim dáváš potravu [b] ve svůj čas. [c]
16 Otvíráš [a] svou ruku a napájíš (přízní [b] všechno živoucí.) [t11]
17 Hospodin je spravedlivý [a] ve (všech svých cestách) [t12] a věrný ve všech svých skutcích.
18 Hospodin je blízko [a] všem, kdo k němu volají, [b] všem, kdo ho vzývají [t13] v pravdě. [c]
19 Touhu [t14] těch, kdo se ho bojí, [a] naplňuje, slyší jejich volání o pomoc [b] a zachraňuje [c] je.
20 Hospodin chrání [a] všechny, kdo ho milují, [b] ale všechny ničemy [c] vyhladí. [d]
21 Má ústa [a] budou mluvit o Hospodinově chvále, veškeré tvorstvo [b] bude dobrořečit jeho svatému jménu [c] navěky a navždy.
Matouš 6 : 12
12 A odpusť [a] nám naše viny, [t12] jako jsme i my odpustili [b] (těm, kdo se provinili proti nám). [t13]
Lukáš 6 : 37
37 „Nesuďte, [a] (a zajisté nebudete) [t13] souzeni. [b] Neodsuzujte, (a zajisté nebudete) [t13] odsouzeni. Promíjejte, [t14] a bude vám prominuto. [t14]
Leave a Reply