Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví armagedon
Zjevení 16 : 16
16 I shromáždil je na místo, zvané hebrejsky [a] Harmagedon. [v10]
Izaiáš 13 : 9
9 Hle, den Hospodinův [a] přichází, krutý, se zuřivostí a s planoucím hněvem, [b] aby učinil tuto zemi hroznou pustinou a vyhladil z ní hříšníky.
Zjevení 11 : 15
15 Zatroubil sedmý [a] anděl. A v nebi se ozvaly [t14] mocné hlasy, které říkaly: „Království [b] světa se stalo královstvím našeho Pána a jeho Krista, [c] a bude kralovat na věky věků.“ [d]
Matouš 24 : 21
21 Neboť tehdy bude velké soužení, [a] jaké nenastalo od počátku světa až do nynějška, a nikdy již nenastane.
Zjevení 19 : 19 – 21
19 A uviděl jsem šelmu [a] a krále země i jejich [t8] vojska shromážděná, (aby rozpoutali válku proti) [b] tomu, jenž seděl na koni, [c] a proti jeho vojsku.
20 Ale šelma byla zajata a s ní falešný prorok, [a] který před ní činil znamení, [b] jimiž svedl ty, kdo přijali cejch šelmy a kdo se klaněli jejímu obrazu; ti dva byli za živa uvrženi do ohnivého jezera, hořícího sírou. [c]
21 Ostatní byli zabiti velikým mečem, [a] který vyšel z úst toho, jenž seděl na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich těly.
Zjevení 19 : 11 – 21
11 A uviděl jsem otevřené nebe, [a] a hle, bílý kůň, [b] a ten, kdo na něm seděl, [se jmenoval] Věrný a Pravý; [c] spravedlivě soudí [d] a bojuje.
12 Jeho oči byly [jako] plamen ohně [a] a na hlavě měl mnoho diadémů; [b] má napsané jméno, [c] které nezná nikdo než on sám.
13 Je oblečen do pláště zbroceného [t4] krví [a] a jeho jméno je [t5] Slovo [b] Boží.
14 A vojska, která jsou v nebi, jela za ním na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu. [a]
15 Z jeho úst vychází veliký ostrý meč, [a] aby jím bil [b] národy; bude je pást železnou berlou. [c] On (bude šlapat) [t6] lis [d] vína planoucího hněvu [e] Všemohoucího [c]Boha.
16 Na plášti a na svém boku [t7] má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů. [a]
17 A uviděl jsem jednoho anděla, jak stojí ve slunci. Mocným hlasem zvolal na všechny ptáky, [a] letící (prostředkem nebe): [b] „Pojďte, shromážděte se k veliké [c]Boží hostině, [c]
18 abyste jedli těla králů a těla vojevůdců [a] a těla silných, těla koní i těch, kdo na nich sedí, těla všech, svobodných i otroků, malých i velikých.“
19 A uviděl jsem šelmu [a] a krále země i jejich [t8] vojska shromážděná, (aby rozpoutali válku proti) [b] tomu, jenž seděl na koni, [c] a proti jeho vojsku.
20 Ale šelma byla zajata a s ní falešný prorok, [a] který před ní činil znamení, [b] jimiž svedl ty, kdo přijali cejch šelmy a kdo se klaněli jejímu obrazu; ti dva byli za živa uvrženi do ohnivého jezera, hořícího sírou. [c]
21 Ostatní byli zabiti velikým mečem, [a] který vyšel z úst toho, jenž seděl na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich těly.
Zjevení 12 : 9
9 A byl svržen veliký drak, ten dávný had, [a] nazývaný Ďábel a Satan, [b] který svádí [c] celý obydlený svět. [d] Byl svržen [e] na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
Zjevení 16 : 14
14 Jsou to duchové démonů, [a] činící znamení; [b] vycházejí ke králům celé obydlené země, [c] aby je shromáždili [d] k boji ve veliký den [e] [c]Boha, Všemohoucího. [f]
Zjevení 14 : 14 – 20
14 A uviděl jsem, hle, bílý oblak [a] a na oblaku sedí někdo podobný Synu člověka, [b] na hlavě má zlatou korunu [c] a v ruce ostrý srp. [t10]
15 A další anděl vyšel ze svatyně [a] a volal mocným hlasem na toho, který seděl na oblaku: „Pošli svůj srp a začni žeň, protože přišla hodina [b] žně [c] a dozrála [t11] úroda země.“
16 A ten, který seděl na oblaku, hodil svůj srp na zem a země byla požata.
17 A další anděl vyšel ze svatyně, která je v nebi, a také on měl ostrý srp.
18 A jiný anděl [vyšel] z oltáře [a] a ten měl moc [b] nad ohněm. Mocným hlasem zvolal na toho, který měl ostrý srp: „Pošli svůj ostrý srp a skliď hrozny z vinné révy země, neboť její plody [t12] dozrály.“
19 Tu hodil ten anděl svůj srp na zem a sklidil vinnou révu země a hrozny uvrhl do velikého lisu [a] Božího hněvu. [b]
20 A ten lis byl stlačen [t13] venku [a] za městem a vytekla z něj [t14] krev až po uzdy koní na vzdálenost tisíce šesti set stadií. [v15]
Titovi 1 : 2
2 na základě naděje věčného života, [a] jejž před (věčnými časy) [t3] zaslíbil [b] Bůh, který nemůže lhát [c]
Izaiáš 13 : 6
6 Naříkejte, [a] protože den Hospodinův [t5] je blízko. [b] Přijde jako zkáza [c] od Všemohoucího. [d]
Zachariáš 14 : 1 – 21
1 Hle, přichází den [a] Hospodinův, kdy ve tvém středu bude rozdělena [b] (tvá kořist.) [v1]
2 Shromáždím [a] všechny národy k Jeruzalému do boje. Město bude dobyto, domy budou vypleněny a ženy zneuctěny. [b] Polovina města odejde do vyhnanství, ale zbytek lidu z města vyhlazen [t2] nebude.
3 Hospodin vytáhne a bude bojovat proti těmto národům, jako když bojoval [v3] v den bitvy. [a]
4 V onen den se jeho nohy postaví na Olivové [a] hoře, která je východně naproti [b] Jeruzalému. Olivová hora se rozštěpí na poloviny od východu k západu a vznikne převeliké údolí. Polovina hory ustoupí na sever a polovina na jih.
5 Budete utíkat údolím mých hor, neboť horské údolí dosáhne k Ásalu. [v4] Budete utíkat, jako jste utíkali před zemětřesením [a] ve dnech judského krále Uzijáše. Tehdy přijde Hospodin, můj Bůh, a všichni svatí [v5] s ním. [t6]
6 (I stane se v onen den,) [a] že nebude světlo, [b] (hvězdy pohasnou.) [t7]
7 Nastane jediný den, známý jen Hospodinu; nebude den a nebude noc, ale stane se, že ve večerním čase bude světlo.
8 I stane se v onen den, že z Jeruzaléma bude vyvěrat [a] živá [b] voda, polovina jí poteče do moře východního [v8] a polovina do moře západního. [v9] Tak to bude v létě i v zimě. [v10]
9 Hospodin bude králem [a] nad celou zemí. V onen den bude Hospodin jediný [b] a jeho jméno [c] bude jediné.
10 Celá země se promění a bude jako Araba, [t11] od Geby [v12] po Rimón [a] jižně od Jeruzaléma. Ale Jeruzalém bude vyvýšen [b] a zůstane na svém místě [c] od brány Benjamínovy [v13] až po místo brány První, až k bráně Rohové, [v14] věže Chananeel [d] až ke královským lisům. [v15]
11 Budou v něm pobývat a klatba již nebude, Jeruzalém bude bydlet v bezpečí. [a]
12 A toto bude rána, [a] kterou Hospodin postihne [b] všechny národy, jež vytáhly do boje proti Jeruzalému: Jejich [t16] tělo bude uhnívat, zatímco budou stát na nohou, jejich [t16] oči jim budou zahnívat v důlcích a jejich [t16] jazyk jim bude zahnívat v ústech.
13 I stane se v onen den, že bude mezi nimi velký zmatek [a] od Hospodina. Jeden uchopí ruku druhého a ruka jednoho bude vztažena proti ruce druhého. [b]
14 Také Juda bude bojovat v [t17] Jeruzalémě. Bude nashromážden majetek [a] všech okolních národů, (velké množství) [t18] zlata, stříbra a oděvů. [v19]
15 A stejná rána, jako je tato, [t20] dopadne na koně, mezky, velbloudy, osly a na všechna zvířata, která budou v oněch táborech. [t21]
16 I stane se, že všichni zbývající ze všech národů, jež vytáhly proti Jeruzalému, budou rok co rok přicházet, aby se klaněli [a] králi, [b] Hospodinu zástupů, a slavili svátek stánků. [c]
17 I stane se, když některá z čeledí země nepřijde do Jeruzaléma klanět se králi, Hospodinu zástupů, že nebude mít déšť. [a]
18 Jestliže egyptská čeleď nevystoupí a nepůjde, nedopadne na ně ta rána, [v22] kterou Hospodin postihne národy, jež nepřijdou slavit svátek stánků.
19 Toto bude trest za hřích Egypta a trest za hřích všech národů, které nepřijdou slavit svátek stánků.
20 V onen den bude na zvoncích koní [v23] napsáno: Svatý Hospodinu [t24] a hrnce v Hospodinově domě budou jako obětní misky před oltářem.
21 I stane se, že každý hrnec [a] v Jeruzalémě a v Judsku bude svatý Hospodinu zástupů; všichni ti, kdo obětují, přijdou, vezmou je a budou v nich vařit. [v25] A v domě Hospodina zástupů již v onen den nebude obchodník. [v26]
Zjevení 19 : 16
16 Na plášti a na svém boku [t7] má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů. [a]
Joel 3 : 12 – 14
Zjevení 16 : 13 – 16
13 A uviděl jsem z úst draka [a] a z úst šelmy [b] a z úst falešného proroka [c] vycházet tři nečisté [d] duchy jako žáby. [e]
14 Jsou to duchové démonů, [a] činící znamení; [b] vycházejí ke králům celé obydlené země, [c] aby je shromáždili [d] k boji ve veliký den [e] [c]Boha, Všemohoucího. [f]
15 ‚Hle, přicházím jako zloděj; blahoslavený, kdo bdí [a] a střeží své šaty, aby nechodil nahý [b] a neviděli jeho nahotu. [t9]‘
16 I shromáždil je na místo, zvané hebrejsky [a] Harmagedon. [v10]
Zjevení 12 : 1 – 17
1 A ukázalo se veliké znamení [a] v nebi: žena [b] oděná [c] sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna [t1] z dvanácti hvězd.
2 Byla těhotná a křičela, [a] když v bolestech [b] a mukách pracovala ku porodu.
3 A ukázalo se jiné znamení v nebi: hle, veliký rudý [t2] drak, [a] mající sedm hlav [b] a deset rohů, [c] a na těch hlavách sedm diadémů. [v3]
4 Jeho ocas vlekl třetinu [a] nebeských hvězd; [b] i svrhl je na zem. [c] A drak stál před ženou, která měla porodit, aby její dítě sežral, jakmile porodí. [d]
5 A porodila syna — muže, [t4] který má pást všechny národy železnou berlou. [a] Vtom bylo její dítě vytrženo [b] k Bohu a k jeho trůnu.
6 A žena utekla do pustiny, [a] kde měla od Boha připravené místo, aby ji tam živili tisíc dvě stě šedesát dní. [b]
7 A v nebi nastala válka: Michael [a] a jeho andělé museli bojovat s drakem. Drak i jeho andělé [b] bojovali,
8 ale neobstáli, a už pro ně nebylo [t5] místo v nebi.
9 A byl svržen veliký drak, ten dávný had, [a] nazývaný Ďábel a Satan, [b] který svádí [c] celý obydlený svět. [d] Byl svržen [e] na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
10 A uslyšel jsem mocný hlas v nebi, který říkal: „Nyní přišla [t6] záchrana, [a] moc a kralování [b] našeho [c]Boha a pravomoc jeho Krista, neboť byl svržen žalobce [c] našich bratří, který je obviňoval před naším [c]Bohem dnem i nocí. [d]
11 Oni nad ním zvítězili [a] pro krev [b] Beránkovu a pro [c]slovo svého svědectví; [c] a nemilovali svou duši [d] až na smrt.
12 Proto se radujte, nebesa [a] a vy, kdo v nich přebýváte. [t7] Běda [b] zemi a moři, neboť k vám sestoupil Ďábel [c] s velikou zuřivostí; ví, že má málo času.“ [d]
13 Když drak uviděl, že byl svržen na zem, začal pronásledovat ženu, která porodila toho syna. [t4]
14 Ale té ženě byla dána dvě křídla velikého orla, [a] aby mohla letět do pustiny na své místo, kde (skryta před hadem) [t8] bude [t9] živena čas a časy a půl času. [b]
15 A had vychrlil z tlamy za ženou vodu jako řeku, aby ji strhl proudem.
16 Ale země přispěla ženě na pomoc: země otevřela svá ústa [a] a pohltila řeku, kterou vychrlil drak ze své tlamy.
17 Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, (aby rozpoutal válku proti ostatním) [t10] z jejího potomstva, [t11] kteří zachovávají [a] Boží přikázání a mají Ježíšovo svědectví. [b]
Zjevení 19 : 1 – 21
1 Potom [a] jsem uslyšel něco jako mocný hlas [b] velikého zástupu v nebi, který říkal: „Haleluja! [c] Záchrana, [d] sláva [e] i moc náleží našemu [c]Bohu,
2 protože pravé a spravedlivé jsou jeho soudy, [a] neboť odsoudil tu velikou smilnici, která zničila zemi svým smilstvem, a potrestal krev [b] svých otroků(, která je na jejích rukou). [t1]“
3 A řekli podruhé: „Haleluja! Její dým vystupuje na věky věků. [a]“
4 A těch čtyřiadvacet starších [a] a ty čtyři živé bytosti padli na kolena a poklonili [b] se [c]Bohu sedícímu [c] na trůnu se slovy: „Amen. [d] Haleluja.“
5 A od trůnu vyšel hlas, který říkal: „Chvalte [a] našeho [c]Boha všichni jeho otroci [b] [a] vy, kdo se ho bojíte, [c] malí i velcí.“ [d]
6 A uslyšel jsem jakoby hlas velikého zástupu a jakoby zvuk mnohých vod [a] a jakoby zvuk silných hromů: [b] „Haleluja, ujal se kralování [c] Pán, náš [c]Bůh, ten Všemohoucí. [d]
7 Radujme se a jásejme a vzdávejme [t2] mu slávu, [a] protože přišla svatba [b] Beránkova a jeho žena [c] se připravila;
8 a bylo jí dáno, aby si oblékla zářivě [a] čistý kment.“ [b] Tím kmentem jsou spravedlivé [c] činy svatých. [d]
9 A řekl mi: „Napiš: [a] Blahoslavení, [b] kdo jsou pozváni k Beránkově svatební hostině.“ Ještě mi řekl: „Toto jsou pravá [c] [c]Boží slova.“
10 Padl jsem mu k nohám, abych se mu poklonil. Ale on mi řekl: „Varuj se toho! Jsem spoluotrok [a] tvůj a tvých bratrů, kteří mají Ježíšovo svědectví. [c]Bohu se pokloň! [b] (Ježíšovo svědectví [c] je [c]Duch) [t3] proroctví.“
11 A uviděl jsem otevřené nebe, [a] a hle, bílý kůň, [b] a ten, kdo na něm seděl, [se jmenoval] Věrný a Pravý; [c] spravedlivě soudí [d] a bojuje.
12 Jeho oči byly [jako] plamen ohně [a] a na hlavě měl mnoho diadémů; [b] má napsané jméno, [c] které nezná nikdo než on sám.
13 Je oblečen do pláště zbroceného [t4] krví [a] a jeho jméno je [t5] Slovo [b] Boží.
14 A vojska, která jsou v nebi, jela za ním na bílých koních, oblečená do bělostného čistého kmentu. [a]
15 Z jeho úst vychází veliký ostrý meč, [a] aby jím bil [b] národy; bude je pást železnou berlou. [c] On (bude šlapat) [t6] lis [d] vína planoucího hněvu [e] Všemohoucího [c]Boha.
16 Na plášti a na svém boku [t7] má napsáno jméno: Král králů a Pán pánů. [a]
17 A uviděl jsem jednoho anděla, jak stojí ve slunci. Mocným hlasem zvolal na všechny ptáky, [a] letící (prostředkem nebe): [b] „Pojďte, shromážděte se k veliké [c]Boží hostině, [c]
18 abyste jedli těla králů a těla vojevůdců [a] a těla silných, těla koní i těch, kdo na nich sedí, těla všech, svobodných i otroků, malých i velikých.“
19 A uviděl jsem šelmu [a] a krále země i jejich [t8] vojska shromážděná, (aby rozpoutali válku proti) [b] tomu, jenž seděl na koni, [c] a proti jeho vojsku.
20 Ale šelma byla zajata a s ní falešný prorok, [a] který před ní činil znamení, [b] jimiž svedl ty, kdo přijali cejch šelmy a kdo se klaněli jejímu obrazu; ti dva byli za živa uvrženi do ohnivého jezera, hořícího sírou. [c]
21 Ostatní byli zabiti velikým mečem, [a] který vyšel z úst toho, jenž seděl na koni. A všichni ptáci se nasytili jejich těly.
Zjevení 17 : 1 – 18
1 Tu přišel jeden ze sedmi [a] andělů, kteří měli těch sedm misek, a promluvil se mnou: „Pojď, ukážu [b] ti soud nad tou velikou smilnicí, [t1] která sedí [c] na [t2] mnohých vodách,
2 se kterou smilnili králové země [a] a vínem jejího smilstva se opili obyvatelé země.“ [b]
3 A odnesl [a] mne v Duchu [t3] do pustiny. Tu jsem uviděl ženu, sedící na šelmě šarlatové [b] barvy, plné rouhavých jmen, [c] mající sedm hlav [d] a deset rohů.
4 Ta žena byla oděna purpurem a šarlatem a ozdobena zlatem, drahými kameny [t4] a perlami; ve své ruce měla zlatou číši [a] plnou ohavností a nečistot (svého smilstva) [t5]
5 a na svém čele [a] měla napsané (jméno: ‚Tajemství, [b] Babylon), [t6] ten veliký, matka smilnic a ohavností země.‘
6 Uviděl jsem tu ženu zpitou krví svatých [a] a krví Ježíšových svědků. [b] Velice jsem užasl, [t7] když jsem ji uviděl.
7 Anděl mi řekl: „Proč jsi užasl? Já ti řeknu tajemství [a] té ženy a šelmy, která ji nese a má sedm hlav a deset rohů.
8 Šelma, kterou jsi viděl, byla a není; má vystoupit [t8] z bezedné propasti [a] a jít [t9] do záhuby; a ti, kdo bydlí na zemi a jejich jméno není zapsáno od založení světa (v knize) [t10] života, užasnou, až uvidí, že ta šelma [b] byla a není, [c] a opět přijde.
9 Zde [a] je třeba mysli, která má moudrost: Těch sedm hlav je sedm hor, na nichž ta žena sedí. A je sedm králů:
10 pět jich padlo, jeden je, další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat jen nakrátko.
11 A šelma, která byla a není, je tím osmým; je z těch sedmi a jde do záhuby.
12 Těch deset rohů, [a] které jsi viděl, je deset králů, kteří královskou moc ještě nepřijali, ale pravomoc jako králové (mají přijmout) [t11] (na jednu hodinu) [t12] spolu s šelmou.
13 Ti (budou mít stejný) [t13] úmysl a svou sílu a moc [a] dají šelmě.
14 Ti budou válčit s Beránkem, [a] ale Beránek je přemůže, protože je Pán pánů a Král králů, [b] a ti, kteří jsou s ním, jsou povolaní, vyvolení [c] a věrní.“
15 Ještě mi řekl: „Vody, [a] které jsi viděl, kde ta smilnice sedí, jsou lidé [b] a zástupy, národy a jazyky. [c]
16 Těch deset rohů, které jsi viděl, i ta šelma budou nenávidět smilnici a učiní ji zpustlou a nahou, [a] budou jíst její maso a spálí ji v ohni. [b]
17 Neboť Bůh dal do jejich srdcí, [a] aby uskutečnili jeho úmysl, (jednali jednomyslně) [t14] a dali šelmě svou (královskou moc), [t15] dokud nebudou dokonána Boží slova.
18 A ta žena, kterou jsi viděl, je veliké město, [a] které má královskou moc nad králi země.“
Leave a Reply