Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví apokalypsa
Matouš 24 : 36
36 „O tom dni a hodině nikdo neví, ani andělé nebes, [ani Syn,] jenom sám Otec. [a]
Zjevení 7 : 1 – 17
1 Potom jsem uviděl čtyři anděly stát na čtyřech úhlech země [a] a držet čtyři zemské větry, [b] aby vítr nevál na zemi ani na moře ani na žádný strom.
2 A uviděl jsem jiného anděla, jak vystupuje od východu slunce a má pečetidlo živého [a] Boha. Mocným hlasem zvolal na ty čtyři anděly, kterým bylo dáno škodit zemi a moři:
3 „Neškoďte [a] zemi, moři ani stromům, dokud neoznačíme [t1] otroky našeho Boha na jejich čelech!“ [b]
4 A slyšel jsem počet [a] označených: sto čtyřicet čtyři tisíce [t2] ze všech kmenů synů Izraele.
5 Z kmene Juda [a] je označeno dvanáct tisíc, z kmene Rúben dvanáct tisíc, z kmene Gád dvanáct tisíc.
6 Z kmene Ašer dvanáct tisíc, z kmene Neftalí dvanáct tisíc, z kmene Manases [v3] dvanáct tisíc.
7 Z kmene Šimeón dvanáct tisíc, z kmene Lévi dvanáct tisíc, z kmene Isachar dvanáct tisíc.
8 Z kmene Zabulón dvanáct tisíc, z kmene Josef dvanáct tisíc a z kmene Benjamín je označeno dvanáct tisíc.
9 Potom [a] jsem uviděl, a hle, veliký zástup, který nikdo nemohl spočítat, ze všech národů, kmenů, (jazyků a z každého lidu), [t4] jak stojí před trůnem [b] a před Beránkem, oblečeni v bílá [c] roucha, palmové ratolesti [d] v rukou,
10 a volají velikým [a] hlasem: „Záchrana [b] náleží našemu [c]Bohu, tomu, který sedí [c] na trůnu, a Beránkovi.“ [d]
11 A všichni andělé stáli kolem [a] trůnu, kolem starších i těch čtyř živých bytostí, a padli před trůnem na tvář a poklonili se Bohu [b]
12 (se slovy): [t5] „Amen! Dobrořečení a sláva, moudrost i vděčnost, úcta a moc i síla náleží našemu Bohu na věky věků. [Amen.]“
13 Jeden z těch starších [a] (na mne promluvil): [t6] „Kdo jsou a odkud přišli tito, kteří jsou oblečeni v bílá roucha?“
14 Řekl jsem mu: „Můj pane, ty to víš.“ A on mi řekl: „To jsou ti, kteří přicházejí z velikého soužení [a] a svá roucha vyprali a vybílili v krvi [b] Beránkově.
15 Proto jsou před [c]Božím trůnem a slouží [a] mu v jeho svatyni [b] dnem i nocí; a ten, který sedí na trůnu, nad nimi roztáhne svůj stan. [c]
16 Již nebudou hladovět [a] ani žíznit, (neublíží jim) [t7] slunce [b] ani jiný žár,
17 neboť Beránek, [a] který je uprostřed trůnu, je bude pást [b] a povede [c] je k pramenům vod života. [d] A [c]Bůh jim setře každou slzu z očí.“ [e]
Jan 3 : 1 – 33
1 Mezi [t1] farizeji byl člověk jménem Nikodém, [a] přední muž [t2] mezi Židy.
2 Ten přišel (k Ježíšovi) [t3] v noci a řekl mu: „Rabbi, [a] víme, že jsi přišel [b] od Boha [c] jako učitel, [d] neboť nikdo nemůže činit ta znamení, [e] která činíš ty, není-li s ním [c]Bůh.“ [f]
3 Ježíš mu odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li [a] se kdo znovu, [t4] nemůže spatřit Boží království. [t5]“
4 Nikodém mu řekl: „Jak se může člověk narodit, když je starý? Nemůže podruhé vstoupit do lůna [t6] své matky a narodit se.“
5 Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody [a] a Ducha, [t7] nemůže vstoupit do Božího království. [b]
6 Co se narodilo z těla, [a] je tělo, a co se narodilo z Ducha, [t7] je duch.
7 Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. [t4]
8 Vítr [t8] vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk, [t9] ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha. [t7]“
9 Nikodém mu odpověděl: „Jak [a] se to může stát?“
10 Ježíš mu odpověděl: „Ty jsi učitel [a] Izraele, a toto nevíš?
11 Amen, amen, pravím tobě, že mluvíme, co víme, a svědčíme [a] o tom, co jsme viděli, a vy naše svědectví [b] nepřijímáte.
12 Když jsem vám pověděl věci pozemské, [a] a nevěříte, jak uvěříte, povím-li vám věci nebeské? [b]
13 Nikdo nevystoupil [a] do nebe kromě toho, který sestoupil z nebe, [b] Syna člověka, [c] [který je v nebi].
14 A jako Mojžíš vyvýšil hada v pustině, [a] tak musí být vyvýšen [b] Syn člověka,
15 aby každý, (kdo v něho věří, [t10] měl život) [t11] věčný.“ [a]
16 „Neboť tak Bůh miluje [t12] svět, že dal [svého] jediného [t13] Syna, aby žádný, kdo v něho věří, [a] nezahynul, ale měl život věčný.
17 Vždyť [c]Bůh neposlal [a] [svého] Syna na svět, aby svět odsoudil, [b] ale aby byl svět skrze něj zachráněn. [c]
18 Kdo v něho věří, není souzen, kdo však nevěří, již je odsouzen, protože neuvěřil ve jméno jediného [t13] Syna Božího.
19 Toto je ten soud, že světlo [a] přišlo na svět, ale lidé si zamilovali více tmu než světlo, protože jejich skutky byly zlé. [b]
20 Neboť každý, kdo jedná zle, nenávidí světlo a nepřichází ke světlu, aby jeho skutky [a] nebyly odhaleny. [t14]
21 Kdo však činí pravdu, [a] přichází ke světlu, aby se ukázalo, že jeho skutky jsou vykonány v Bohu.“
22 Potom [v15] přišel Ježíš i jeho učedníci do judské země; tam s nimi pobýval a křtil. [a]
23 Také Jan křtil v Ainon, [v16] blízko Salim, protože tam bylo hodně vody; a lidé přicházeli a byli křtěni.
24 Jan totiž ještě nebyl uvržen do vězení. [a]
25 Mezi některými z Janových učedníků a jedním Židem [t17] nastal spor o očišťování. [a]
26 Přišli k Janovi a řekli mu: „Rabbi, [a] ten, který byl s tebou za Jordánem [b] a o němž jsi vydal svědectví, [c] hle, ten křtí a všichni přicházejí k němu.“
27 Jan odpověděl: „Člověk si nemůže vzít nic, není-li mu to dáno [a] z nebe. [b]
28 Vy sami jste [mi] svědky, že jsem řekl: ‚Já nejsem Mesiáš,‘ [a] ale ‚Jsem poslán [b] před ním.‘ [c]
29 Ženich [a] je ten, kdo má nevěstu. Přítel ženicha, který stojí a slyší ho, velmi [t18] se raduje z ženichova hlasu. Tato má radost je tedy naplněna. [b]
30 On musí růst, já však se menšit.“
31 „Kdo přichází shůry, [a] je nade všechny. Kdo je ze země, [b] je pozemský [t19] a mluví pozemsky. Kdo přichází z nebe, [je nade všechny a]
32 svědčí o tom, co viděl a slyšel, ale jeho svědectví [a] nikdo nepřijímá.
33 Kdo přijal jeho svědectví, zpečetil, [a] že Bůh je pravdivý. [b]
Zjevení 17 : 8 – 10
8 Šelma, kterou jsi viděl, byla a není; má vystoupit [t8] z bezedné propasti [a] a jít [t9] do záhuby; a ti, kdo bydlí na zemi a jejich jméno není zapsáno od založení světa (v knize) [t10] života, užasnou, až uvidí, že ta šelma [b] byla a není, [c] a opět přijde.
9 Zde [a] je třeba mysli, která má moudrost: Těch sedm hlav je sedm hor, na nichž ta žena sedí. A je sedm králů:
10 pět jich padlo, jeden je, další ještě nepřišel; a až přijde, musí zůstat jen nakrátko.
Zjevení 12 : 1 – 17
1 A ukázalo se veliké znamení [a] v nebi: žena [b] oděná [c] sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna [t1] z dvanácti hvězd.
2 Byla těhotná a křičela, [a] když v bolestech [b] a mukách pracovala ku porodu.
3 A ukázalo se jiné znamení v nebi: hle, veliký rudý [t2] drak, [a] mající sedm hlav [b] a deset rohů, [c] a na těch hlavách sedm diadémů. [v3]
4 Jeho ocas vlekl třetinu [a] nebeských hvězd; [b] i svrhl je na zem. [c] A drak stál před ženou, která měla porodit, aby její dítě sežral, jakmile porodí. [d]
5 A porodila syna — muže, [t4] který má pást všechny národy železnou berlou. [a] Vtom bylo její dítě vytrženo [b] k Bohu a k jeho trůnu.
6 A žena utekla do pustiny, [a] kde měla od Boha připravené místo, aby ji tam živili tisíc dvě stě šedesát dní. [b]
7 A v nebi nastala válka: Michael [a] a jeho andělé museli bojovat s drakem. Drak i jeho andělé [b] bojovali,
8 ale neobstáli, a už pro ně nebylo [t5] místo v nebi.
9 A byl svržen veliký drak, ten dávný had, [a] nazývaný Ďábel a Satan, [b] který svádí [c] celý obydlený svět. [d] Byl svržen [e] na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
10 A uslyšel jsem mocný hlas v nebi, který říkal: „Nyní přišla [t6] záchrana, [a] moc a kralování [b] našeho [c]Boha a pravomoc jeho Krista, neboť byl svržen žalobce [c] našich bratří, který je obviňoval před naším [c]Bohem dnem i nocí. [d]
11 Oni nad ním zvítězili [a] pro krev [b] Beránkovu a pro [c]slovo svého svědectví; [c] a nemilovali svou duši [d] až na smrt.
12 Proto se radujte, nebesa [a] a vy, kdo v nich přebýváte. [t7] Běda [b] zemi a moři, neboť k vám sestoupil Ďábel [c] s velikou zuřivostí; ví, že má málo času.“ [d]
13 Když drak uviděl, že byl svržen na zem, začal pronásledovat ženu, která porodila toho syna. [t4]
14 Ale té ženě byla dána dvě křídla velikého orla, [a] aby mohla letět do pustiny na své místo, kde (skryta před hadem) [t8] bude [t9] živena čas a časy a půl času. [b]
15 A had vychrlil z tlamy za ženou vodu jako řeku, aby ji strhl proudem.
16 Ale země přispěla ženě na pomoc: země otevřela svá ústa [a] a pohltila řeku, kterou vychrlil drak ze své tlamy.
17 Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, (aby rozpoutal válku proti ostatním) [t10] z jejího potomstva, [t11] kteří zachovávají [a] Boží přikázání a mají Ježíšovo svědectví. [b]
Filipenským 2 : 14 – 17
14 Všechno dělejte bez reptání [a] a pochybování, [b]
15 abyste byli bezúhonní [a] a bezelstní, [b] Boží děti [c] bez poskvrny [d] uprostřed pokolení pokřiveného [e] a zvráceného, v němž záříte [t12] jako světla [t13] ve světě.
16 Držte pevně [a] slovo života, abyste mi byli chloubou ke dni [b] Kristovu, že jsem nadarmo neběžel [c] ani se nadarmo [d] nenamáhal. [e]
17 Ale i kdybych byl obětován [a] při oběti [b] a bohoslužbě vaší víry, raduji [c] a spoluraduji se s vámi se všemi;
Leave a Reply