Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví zranitelnost
Jakubův 1 : 1 – 27
1 Jakub, [a]otrok [b]Boží a Pána Ježíše Krista, posílá pozdrav [c] dvanácti kmenům, [d]které jsou v rozptýlení. [t1]
2 Pokládejte za velikou [t2] radost, [a] moji bratři, [v3] když upadnete do rozličných pokušení. [t4]
3 Víte, že zkoušení [a] vaší víry [b] působí vytrvalost. [c]
4 A vytrvalost ať má dokonalý výsledek, [t5] abyste byli dokonalí [t6] a úplní a aby vám v ničem nic nescházelo.
5 Nedostává-li se někomu z vás moudrosti, [a] ať ji žádá [b] od Boha, který dává [c] všem štědře [d] a nevyčítá, a bude mu dána.
6 Ať však žádá (ve víře) [t7] a nic nepochybuje. Neboť kdo pochybuje, [a] podobá se mořské vlně, [b] hnané a zmítané větrem. [c]
7 Ať si takový [t8] člověk nemyslí, že něco od Pána dostane;
8 je to muž nerozhodný, [t9] nestálý (ve všem, co činí). [t10]
9 Bratr v nízkém postavení ať se chlubí ve svém povýšení [a]
10 a bohatý ve svém ponížení, protože pomine jako květ trávy: [a]
11 vyjde slunce se svým žárem [a] a vysuší [b] trávu, její květ opadne [c] a krása jeho [t11] vzhledu zanikne. Tak i boháč uvadne v (tom, co činí). [t12]
12 Blahoslavený [a] muž, který snáší zkoušku, [t13] neboť když se osvědčí, dostane věnec [b] života, jejž Pán zaslíbil [c] těm, kdo ho milují. [d]
13 Ať nikdo, kdo je pokoušen, neříká: ‚Jsem pokoušen od Boha.‘ Bůh nemůže být pokoušen (ke zlému) [t14] a sám také nikoho nepokouší.
14 Každý, kdo je pokoušen, je strháván a váben svou vlastní žádostivostí. [a]
15 Žádostivost pak počne [a] a rodí hřích, a dokonaný hřích plodí smrt. [b]
16 Nemylte se, [a] moji milovaní [b] bratři.
17 Každé dobré dání a každý dokonalý dar je shůry, [a] sestupuje [t15] od Otce světel, u něhož není proměny [b] ani (zatmění z odvrácení). [t16]
18 On se rozhodl a zplodil [a] nás slovem pravdy, [b] abychom byli jakousi prvotinou [c] jeho stvoření.
19 (Víte to), [t17] moji milovaní bratři: Každý člověk ať je rychlý k naslouchání, [a] ale pomalý k mluvení, [b] pomalý k hněvu. [c]
20 Neboť lidským hněvem [t18] se Boží spravedlnost nevypůsobí.
21 Proto odložte [a] veškerou nečistotu [b] a přemíru špatnosti [c] a v tichosti [d] přijměte [e] zaseté [c]slovo, které má moc [f] zachránit vaše duše. [v19]
22 Buďte však těmi, kdo slovo činí, [a] nebuďte pouze posluchači, [b] kteří klamou sami sebe. [c]
23 Neboť je-li někdo posluchačem slova, a ne tím, kdo je činí, ten se podobá muži, který v zrcadle [a] pozoruje svou přirozenou tvář;
24 podíval se totiž na sebe a odešel, a hned zapomněl, jaký byl.
25 Kdo se však zahledí do dokonalého zákona svobody [a] a vytrvá, kdo se nestane zapomnětlivým posluchačem, nýbrž činitelem skutku, ten bude blahoslavený [b] ve svém jednání.
26 Domnívá-li se někdo, že je zbožný, a přitom nedrží na uzdě [a] svůj jazyk, [b] klame [c] své srdce; [d] jeho zbožnost [e] je marná. [f]
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před [c]Bohem a Otcem je toto: navštěvovat [a] sirotky a vdovy [b] v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa. [c]
Žalmy 103 : 1 – 22
1 Davidův. Dobrořeč, [a] má duše, Hospodinu, a celé mé nitro [v1] jeho svatému jménu! [b]
2 Dobrořeč, má duše, Hospodinu, a nezapomínej, [a] co vše vykonal. [b]
3 On odpouští [a] všechny tvé viny, [b] on uzdravuje [c] všechny tvé nemoci. [v2]
4 On vykupuje [a] z jámy [b] tvůj život, korunuje [c] tě milosrdenstvím a slitováním. [d]
5 On napájí tvé trvání [t3] dobrem, tvé mládí se obnovuje jako mládí orla. [a]
6 Hospodin zjednává spravedlnost, [t4] zjednává právo [v5] všem utlačovaným.
7 Dal poznat své cesty [t6] Mojžíšovi [a] a synům Izraele [t7] své činy. [b]
8 Soucitný a milostivý [a] je Hospodin, pomalý k hněvu a velkého milosrdenství. [b]
9 Nebude se pořád přít [a] a nebude se hněvat [b] věčně.
10 Nenakládá [a] s námi podle našich hříchů, neodplácí nám podle našich provinění. [b]
11 Vždyť jak vysoko jsou nebesa nad zemí, [a] tak (mocné je) [t8] jeho milosrdenství [b] nad těmi, kdo se ho bojí. [c]
12 Jak daleko je východ od západu, [a] tak od nás vzdálil naše přestoupení. [b]
13 Jako má otec [a] soucit [b] se svými syny, tak se slitovává Hospodin nad těmi, kdo se ho bojí.
14 On přece ví, jak jsme utvořeni, [t9] pamatuje, [a] že jsme prach. [b]
15 Dny člověka jsou jako tráva, [a] rozkvétá jako polní květ. [b]
16 Vítr [a] na něho zafouká a je po něm, a už si nepovšimnou, že tu není. [t10]
17 Ale Hospodinovo milosrdenství [a] je od věků až navěky nad těmi, kdo se ho bojí, [b] a jeho spravedlnost nad syny jeho synů, [c]
18 nad těmi, kdo zachovávají jeho smlouvu [a] a pamatují na jeho přikázání, [b] aby je plnili.
19 Hospodin upevnil svůj trůn [a] na nebesích a jeho kralování vládne všemu. [b]
20 Dobrořečte Hospodinu, [t11] jeho andělé, [a] vy mocní hrdinové, [v12] kteří činíte jeho slovo, poslušní jeho slova!
21 Dobrořečte Hospodinu všechny jeho zástupy, [a] vy, kdo mu sloužíte [b] a činíte, v čem má zalíbení. [t13]
22 Dobrořečte Hospodinu všechny jeho skutky [a] — na všech místech jeho vlády! Dobrořeč, má duše, Hospodinu! [b]
Matouš 6 : 33
33 Hledejte však nejprve Boží [t27] království a jeho spravedlnost, a to všechno vám bude přidáno.
Leave a Reply