Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví znamení šelmy
Zjevení 13 : 16 – 18
16 A působí, aby všem, malým i velkým, [a] bohatým i chudým, [b] svobodným i otrokům, [c] byl dán cejch [d] na pravou ruku nebo na čelo [e]
17 [a] aby nikdo nemohl kupovat ani prodávat, leda ten, kdo má cejch: jméno šelmy nebo číslo [t12] jejího jména.
18 Zde je moudrost. Kdo má rozum, ať spočte číslo té šelmy. Je to číslo člověka, a jeho číslo je šest set (šedesát šest). [t13]
Zjevení 13 : 1 – 18
1 Tu jsem uviděl, jak z moře vystupuje šelma, [a] která měla deset rohů a sedm hlav; na svých rozích měla deset diadémů [b] a na svých hlavách jména [t1] urážející Boha.
2 Ta šelma, kterou jsem uviděl, byla podobná levhartovi, [a] její nohy jako tlapy medvěda a její tlama jako tlama lví. A drak jí dal svou sílu, svůj trůn [b] a velikou pravomoc.
3 A jednu z jejích hlav jsem viděl jakoby raněnou k smrti, ale její smrtelná rána byla vyléčena. Celá země nad tou šelmou užasla; [a]
4 poklonili se drakovi, že dal té šelmě svou pravomoc, a poklonili se také šelmě se slovy: „Kdo [a] je podobný té šelmě a kdo s ní může bojovat? [t2]“
5 Byla jí dána ústa mluvící [a] veliké věci a rouhání [b] a byla jí dána moc, [t3] (aby činila, co chce) [t4] po čtyřicet dva měsíce. [c]
6 I otevřela svá ústa k rouhání se Bohu a rouhala se jeho jménu a jeho stánku, (to jest těm), [t5] kteří přebývají [a] v nebi.
7 [A bylo jí dáno, (aby rozpoutala válku proti) [a] svatým [b] a aby je přemohla,] [c] a byla jí dána moc nad každým kmenem, lidem, jazykem i národem; [d]
8 budou se jí klanět všichni obyvatelé země, [a] jejichž jména nejsou (od založení světa [b] zapsána v knize [t6] života toho zabitého Beránka). [t7]
9 Má-li kdo (uši, slyš). [a]
10 (Kdo má jít do zajetí, půjde do zajetí; kdo má být zabit mečem), [t8] musí být mečem zabit. Zde jest vytrvalost [a] a víra [t9] svatých.
11 A uviděl jsem jinou šelmu vystupovat ze země; měla dva rohy jako beránek, [a] ale mluvila jako drak.
12 Vykonává všechnu pravomoc té první šelmy v její přítomnosti. Nutí zemi a její obyvatele, aby se klaněli [a] té první šelmě, jejíž smrtelná rána byla vyléčena. [b]
13 Činí veliká znamení, [a] takže nechá i oheň [b] z nebe před zraky lidí sestupovat na zem,
14 a svádí [a] obyvatele země znameními, která jí bylo dáno učinit před očima šelmy. Říká obyvatelům země, aby učinili obraz šelmě, která měla ránu od meče a ožila.
15 A bylo jí dáno, aby vložila [t10] ducha do obrazu té šelmy, takže obraz šelmy promluvil [t11] a způsobil, aby byli zabiti všichni, kteří se nepokloní obrazu šelmy. [a]
16 A působí, aby všem, malým i velkým, [a] bohatým i chudým, [b] svobodným i otrokům, [c] byl dán cejch [d] na pravou ruku nebo na čelo [e]
17 [a] aby nikdo nemohl kupovat ani prodávat, leda ten, kdo má cejch: jméno šelmy nebo číslo [t12] jejího jména.
18 Zde je moudrost. Kdo má rozum, ať spočte číslo té šelmy. Je to číslo člověka, a jeho číslo je šest set (šedesát šest). [t13]
Zjevení 14 : 9
9 A jiný, třetí anděl je následoval (a volal) [t5] mocným hlasem: „Kdo se klaní [a] šelmě a jejímu obrazu a přijímá cejch na čelo [b] či na ruku,
Zjevení 14 : 9 – 11
9 A jiný, třetí anděl je následoval (a volal) [t5] mocným hlasem: „Kdo se klaní [a] šelmě a jejímu obrazu a přijímá cejch na čelo [b] či na ruku,
10 bude také pít z vína [a] [c]Božího rozhorlení, [t7] které je nalito neředěné v číši [b] jeho hněvu; [t8] a bude mučen v ohni a síře [c] před svatými anděly [d] a před Beránkem.
11 Dým [a] jejich muk vystupuje na věky věků a dnem i nocí [b] nemají odpočinutí ti, kdo se klanějí šelmě a jejímu obrazu, a ti, kdo přijímají cejch jejího jména.“
Zjevení 20 : 4
4 A spatřil jsem trůny [a] a ty, kteří se na ně posadili, [b] a byl jim svěřen [t2] soud; [c] uviděl jsem také duše [d] těch, kteří byli sťati pro Ježíšovo svědectví [e] a pro [c]Boží [c]slovo, i ty, kteří se nepoklonili [f] šelmě ani jejímu obrazu a nepřijali její cejch na čelo [g] ani na ruku. I ožili a kralovali [h] s Kristem tisíc let.
Zjevení 13 : 16
16 A působí, aby všem, malým i velkým, [a] bohatým i chudým, [b] svobodným i otrokům, [c] byl dán cejch [d] na pravou ruku nebo na čelo [e]
Zjevení 19 : 20
20 Ale šelma byla zajata a s ní falešný prorok, [a] který před ní činil znamení, [b] jimiž svedl ty, kdo přijali cejch šelmy a kdo se klaněli jejímu obrazu; ti dva byli za živa uvrženi do ohnivého jezera, hořícího sírou. [c]
Zjevení 12 : 17
17 Drak se na tu ženu rozzuřil a odešel, (aby rozpoutal válku proti ostatním) [t10] z jejího potomstva, [t11] kteří zachovávají [a] Boží přikázání a mají Ježíšovo svědectví. [b]
Zjevení 13 : 18
18 Zde je moudrost. Kdo má rozum, ať spočte číslo té šelmy. Je to číslo člověka, a jeho číslo je šest set (šedesát šest). [t13]
Zjevení 13 : 8
8 budou se jí klanět všichni obyvatelé země, [a] jejichž jména nejsou (od založení světa [b] zapsána v knize [t6] života toho zabitého Beránka). [t7]
1. Janův 4 : 1 – 21
1 Milovaní, [a] nevěřte každému duchu, ale zkoumejte [b] [c]duchy, [c] jsou-li z [c]Boha; neboť do světa vyšlo mnoho falešných proroků. [d]
2 Podle toho poznávejte [t1] Ducha Božího: Každý duch, který vyznává Ježíše Krista, [a] jenž přišel v těle, [v2] je z Boha.
3 A žádný duch, který nevyznává Ježíše [Krista, jenž přišel v těle], není z Boha. To je ten duch Antikrista, [a] o němž jste slyšeli, že přichází, a který již nyní [b] je ve světě.
4 Vy, dítky, [a]jste z [c]Boha a přemohli [b] jste je, neboť ten, který je ve vás, je větší [c] než ten, který je ve světě. [d]
5 Oni jsou ze světa, [a] proto mluví věci ze světa a svět jim naslouchá.
6 My jsme z [c]Boha; [a] kdo zná [b] [c]Boha, naslouchá nám, kdo není z [c]Boha, nenaslouchá nám. Podle toho poznáváme [c]Ducha [c]pravdy [c] a [c]ducha bludu. [d]
7 Milovaní, milujme se navzájem, [a] neboť láska je z [c]Boha, a každý, kdo miluje, se z [c]Boha narodil [b] a [c]Boha zná. [c]
8 Kdo nemiluje, nepoznal Boha, protože Bůh [a] je láska.
9 V tom (se ukázala [c]Boží láska [a] k nám), [t3] že [c]Bůh na svět poslal svého Syna, toho jediného, [b] abychom skrze něho měli život. [c]
10 V tom je láska: [a] ne že my jsme si zamilovali [c]Boha, ale že on miloval [t4] nás [b] a poslal svého Syna jako oběť smíření [c] za naše hříchy.
11 Milovaní, jestliže Bůh takto miloval nás, i my se máme navzájem milovat.
12 Boha nikdo nikdy neviděl. [a] Jestliže se milujeme navzájem, Bůh v nás zůstává a jeho láska v nás (dosáhla svého cíle). [t5]
13 Že zůstáváme v něm a on v nás, poznáváme (podle toho), [t6] že nám dal ze svého Ducha. [a]
14 A my jsme viděli a dosvědčujeme, [a] že Otec poslal Syna, Zachránce [b] světa. [c]
15 Kdo by vyznal, [a] že Ježíš je Syn Boží, v tom zůstává Bůh a on v Bohu.
16 A my jsme uvěřili [a] a poznali lásku, kterou Bůh má k [t7] nám. Bůh je láska, a kdo zůstává v lásce, [t8] zůstává v Bohu [b] a Bůh v něm.
17 V tom (dosáhla láska při nás cíle), [t9] že máme naprostou důvěru [a] pro den [t10] soudu, [b] neboť jaký je on, takoví jsme i my v tomto světě.
18 V lásce není strach, [a] ale dokonalá láska strach zahání; vždyť strach (působí muka), [t11] a kdo se bojí, nedošel dokonalosti v lásce.
19 My milujeme, neboť on první miloval nás. [a]
20 Řekne-li někdo: ‚Miluji [c]Boha,‘ a přitom nenávidí [a]svého bratra, je lhář. [b] Vždyť kdo nemiluje svého bratra, [c] kterého viděl, nemůže [t12] milovat [c]Boha, kterého neviděl. [d]
21 A toto přikázání [a] máme od něho, aby ten, kdo miluje Boha, miloval také svého bratra.
Zjevení 14 : 11
11 Dým [a] jejich muk vystupuje na věky věků a dnem i nocí [b] nemají odpočinutí ti, kdo se klanějí šelmě a jejímu obrazu, a ti, kdo přijímají cejch jejího jména.“
Zjevení 13 : 7
7 [A bylo jí dáno, (aby rozpoutala válku proti) [a] svatým [b] a aby je přemohla,] [c] a byla jí dána moc nad každým kmenem, lidem, jazykem i národem; [d]
Zjevení 13 : 17
17 [a] aby nikdo nemohl kupovat ani prodávat, leda ten, kdo má cejch: jméno šelmy nebo číslo [t12] jejího jména.
Daniel 7 : 1 – 28
1 V prvním roce [v1] krále babylonského Belšasara [t2] viděl Daniel sen, měl totiž ve svém nitru jistá vidění, když byl na loži. Ten sen potom sepsal. Věc začala takto: [v3]
2 Daniel promluvil: [t4] Ve vidění jsem během noci přihlížel tomu, jak hle, čtyři nebeské větry vzdouvají Veliké moře [a]
3 a z moře vystupují čtyři veliké šelmy, [v5] každá jiná. [t6]
4 První byla jako lev, ale měla orlí [t7] křídla. Přihlížel jsem, jak jí byla potom ta křídla utržena, šelma [t8] byla zvednuta ze země, postavena na nohy jako člověk a bylo jí dáno lidské srdce. [v9]
5 A hle, další šelma, druhá, podobná medvědu. Byla postavena [t10] k jedné straně, mezi zuby [t11] měla v tlamě [t12] tři žebra [t13] a takto k ní hovořili: Vstaň, sežer [t14] hodně masa.
6 Po tomto jsem přihlížel dále a hle, další. Byla jako levhart [a] a na bocích [t15] měla čtyři ptačí křídla. Ta šelma měla čtyři hlavy a byla jí dána vláda. [t16]
7 Po tomto jsem v oněch nočních viděních přihlížel dále a hle, čtvrtá šelma strašlivá, úděsná a neobyčejně silná. [t17] Měla veliké železné zuby. Požírala, drtila [t18] a to ostatní [t19] svýma nohama [t20] pošlapávala. Ta byla ale odlišná ode všech šelem, které byly před ní, a měla deset rohů.
8 Sledoval jsem ty rohy a hle, mezi nimi vyrostl [t21] další roh, nepatrný, [a] ale tři z dřívějších rohů byly před ním vykořeněny. [t22] A hle, na tomto rohu byly oči jako oči lidské a ústa mluvící velké věci. [t23]
9 Přihlížel jsem, jak byly potom rozloženy trůny [t24] a usedl Věkovitý. [t25] Roucho měl jako sníh bílé [a] a vlasy jeho hlavy čisté [t26] jak vlna, jeho trůn — plamen ohně, jeho kola — oheň hořící. [b]
10 Proudí a od něho [t27] vychází ohnivá řeka. Tisíců na tisíc [t28] mu slouží a myriády myriád [t29] stojí před ním. [v30] Soud zasedl a byly otevřeny knihy. [a]
11 Přihlížel jsem poté, co [t31] zazněla ta veliká slova, jaká promlouval onen roh, a hleděl jsem, [t32] dokud nebyla ta šelma zabita, její tělo zahubeno [t33] a ona dána ohni ke spálení. [t34]
12 I zbylým šelmám odňali [a] jejich vládu, [b] ale prodloužení [t35] života jim bylo dáno až do jisté doby a času. [v36]
13 V těch nočních viděních jsem přihlížel a hle — s [t37] oblaky nebes přicházel synu člověka [t38] podoben, přiblížil se až k Věkovitému a před něj směl předstoupit. [t39]
14 Byla mu dána vláda [a] a čest i království a všichni lidé, národy a jazyky [b] jej budou uctívat. [t40] Jeho vláda je vládou věčnou, nepomíjivou, [t41] také jeho království, jež nebude zničeno. [c]
15 (V duchu jsem se znepokojil,) [t42] já Daniel, v hloubi svého nitra, [t43] a děsilo mne, co má hlava viděla. [a]
16 Přistoupil jsem k jednomu z přístojících, [v44] (abych od něho nabyl o tom všem jistotu.) [t45] On mi řekl, že i výklad těch věcí mi sdělí. [a]
17 Ty veliké šelmy, které jsou čtyři, to ze země [t46] povstanou čtyři králové. [t47]
18 Ale kralování [t48] obdrží [t49] svatí Nejvyššího [v50] a ti budou královstvím vládnout [t51] až na věky, [t52] ba na věky věků. [t53]
19 Chtěl jsem tedy mít jistotu [t54] o té čtvrté šelmě, která se od nich ode všech odlišovala — byla neobyčejně strašlivá, měla zuby [t55] železné a drápy bronzové, požírala, drtila a to ostatní svýma nohama pošlapávala [t56] —
20 i o těch deseti rozích na její hlavě a o dalším, který vyrostl, a padly [t57] před ním tři, rohu takovém, že měl oči a ústa mluvící velké věci, [t58] a na pohled [t59] větším než jeho druhové.
21 Přihlížel jsem, jak onen roh vede válku se svatými a jak je přemáhá,
22 až přišel Věkovitý a soud [t60] byl dán [t61] svatým Nejvyššího [a] a nadešla doba, že to království ovládli [t62] svatí.
23 Takto pravil: Ta čtvrtá šelma bude čtvrté království [t63] na zemi, které se bude ode všech těch království odlišovat, [t64] požere celou zemi, podupe ji [t65] a bude ji drtit. [t66]
24 A těch deset rohů, to deset králů povstane z toho království a po nich povstane jiný, [t67] jenž se od předešlých bude lišit a tři krále pokoří. [t68]
25 Bude pronášet slova proti [t69] Nejvyššímu a svatým Nejvyššího nedá pokoj. [t70] Bude také uvažovat, že změní [a] doby a právo, [t71] a budou mu do ruky vydány [t72] až do času a časů [t73] a půl času.
26 Zasedne však soud a vládu mu odejmou. Bude zničen a úplně [t74] zahlazen,
27 zatímco království a vláda i velikost všech království pod nebesy [t75] bude dána lidu svatých Nejvyššího. [t76] Jeho království je království věčné a všechny vlády jej budou uctívat [t77] a poslouchat.
28 Zde to slovo končí. [v78] Já, Daniel, jsem byl těmi myšlenkami zcela vyděšen a bylo to znát i na mém výrazu. [t79] To slovo [t80] jsem si ale ponechal v srdci. [t81]
Zjevení 12 : 9
9 A byl svržen veliký drak, ten dávný had, [a] nazývaný Ďábel a Satan, [b] který svádí [c] celý obydlený svět. [d] Byl svržen [e] na zem a jeho andělé byli svrženi s ním.
Zjevení 13 : 4
4 poklonili se drakovi, že dal té šelmě svou pravomoc, a poklonili se také šelmě se slovy: „Kdo [a] je podobný té šelmě a kdo s ní může bojovat? [t2]“
Jan 6 : 66
66 (Z toho důvodu) [t21] mnozí z jeho učedníků odešli zpět a už s ním nechodili.
Zjevení 12 : 1 – 2
1 A ukázalo se veliké znamení [a] v nebi: žena [b] oděná [c] sluncem, pod jejíma nohama měsíc a na její hlavě koruna [t1] z dvanácti hvězd.
2 Byla těhotná a křičela, [a] když v bolestech [b] a mukách pracovala ku porodu.
Leave a Reply