Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví výběrčí daní
Lukáš 3 : 12 – 13
12 Přišli i celníci, [a] aby byli pokřtěni, a řekli mu: „Učiteli, [v5] co máme dělat?“
13 On jim řekl: „Nevybírejte [t6] víc, [a] než je vám nařízeno.“
Matouš 11 : 19
19 Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkají: ‚Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!‘ [a] Ale moudrost je ospravedlněna svými dětmi. [t13]“
Lukáš 15 : 1 – 32
1 Přibližovali se k němu všichni celníci [a] a hříšníci, aby ho slyšeli.
2 Farizeové a učitelé Zákona reptali: „Tento člověk přijímá hříšníky a jí s nimi.“ [a]
3 Řekl jim toto podobenství:
4 „Kdo [t1] [a] z vás, má-li sto ovcí a jednu z nich by ztratil, nezanechá těch devadesát devět v pustině a nejde za tou ztracenou, [b] dokud ji nenalezne?
5 A když ji nalezne, vloží si ji s radostí na svá ramena,
6 přijde domů, svolá [t2] přátele a sousedy a řekne jim: ‚Zaradujte se se mnou, [a] protože jsem nalezl svou ovci, která se ztratila.‘
7 Pravím vám, že tak bude v nebi větší radost nad jedním hříšníkem, který činí pokání, než nad devadesáti devíti spravedlivými, [a] kteří pokání nepotřebují.“
8 „Nebo nějaká žena, která má deset drachem [v3] a jednu by ztratila, což nezapálí lampu, nevymetá dům a pečlivě nehledá, [v4] dokud ji nenalezne?
9 A když ji najde, svolá přítelkyně a sousedky a řekne: ‚Zaradujte se se mnou, protože jsem nalezla drachmu, kterou jsem ztratila.‘
10 Tak, pravím vám, je radost před anděly Božími nad jedním hříšníkem, který činí pokání.“
11 Řekl: „Jeden člověk měl dva syny.
12 Mladší z nich řekl otci: ‚Otče, dej mi díl [a] majetku, který na mne připadá.‘ On jim rozdělil majetek. [t5]
13 Po nemnoha dnech mladší syn všechno sebral, odešel do daleké krajiny [a] a tam rozmařilým [b] životem svůj majetek rozházel. [c]
14 A když všechno utratil, nastal v té krajině veliký hlad a on začal mít nouzi.
15 Šel a přichytil se jednoho občana té krajiny, a ten ho poslal na svá pole pást vepře.
16 A toužil (se nasytit) [t6] lusky, [v7] které žrali vepři, ale nikdo mu je nedával.
17 Tu přišel k sobě [a] a řekl: [t8] ‚Jak mnoho nádeníků mého otce má nadbytek chleba, a já zde hynu hladem!
18 Vstanu, půjdu ke svému otci a řeknu mu: Otče, zhřešil [a] jsem proti nebi i před tebou.
19 Nejsem již hoden [a] nazývat se tvým synem. Učiň mne jedním ze svých nádeníků.‘
20 I vstal a přišel ke svému otci. Když byl ještě daleko, jeho otec ho uviděl a byl hluboce pohnut; [a] i běžel, padl mu kolem krku a zlíbal [b] ho.
21 Syn mu řekl: ‚Otče, zhřešil jsem proti nebi i před tebou. Nejsem již hoden nazývat se tvým synem. Učiň mne jedním ze svých nádeníků.‘
22 Otec však řekl svým otrokům: ‚Přineste rychle to nejlepší roucho [t9] a oblečte [a] ho, a dejte mu na ruku prsten [b] a na nohy sandály. [v10]
23 Přiveďte tučné tele, [a] zabijte je, jezme a radujme se,
24 protože tento můj syn byl mrtvý, [a] a zase ožil, ztratil se, a byl nalezen.‘ A začali se radovat. [b]
25 Jeho starší syn byl na poli. Když přicházel a přiblížil se k domu, uslyšel hudbu [t11] a tanec. [a]
26 Zavolal si jednoho ze služebníků [t12] a vyptával se, co to má znamenat.
27 On mu řekl: ‚Přišel tvůj bratr a tvůj otec zabil tučné tele, že jej dostal nazpět zdravého.‘
28 Rozhněval [a] se a nechtěl vejít. Jeho otec vyšel a začal mu domlouvat. [b]
29 On však svému otci odpověděl: ‚Hle, tolik let ti sloužím [a] a nikdy jsem nepřestoupil tvůj příkaz, ale nikdy jsi mi nedal ani kůzle, abych se poveselil se svými přáteli.
30 Když však přišel tenhle tvůj syn, který prožral tvůj majetek s nevěstkami, [a] zabil jsi mu tučné tele.‘
31 On mu řekl: ‚Synu, [a] ty jsi vždycky se mnou, a všechno, co je mé, je tvé. [b]
32 Avšak bylo proč se veselit a radovat, protože tento tvůj bratr byl mrtev, a ožil, ztratil se, a byl nalezen.‘“
Lukáš 18 : 9 – 14
9 A těm, kteří spoléhali na sebe, že jsou spravedliví, [a] a ostatními pohrdali, [b] řekl toto podobenství:
10 „Dva lidé vystoupili [a] do chrámu, aby se pomodlili: jeden byl farizeus, [b] druhý celník. [c]
11 Farizeus se postavil [a] a takto se sám u sebe modlil: ‚Bože, děkuji ti, že nejsem jako ostatní lidé, lupiči, nespravedliví, cizoložníci, nebo i jako tento celník.
12 Postím se dvakrát týdně [v4] a dávám desátky [a] ze všeho, co získávám.‘
13 Avšak celník, který stál opodál, nechtěl ani oči k nebi pozdvihnout; [a] bil se do prsou [b] a říkal: ‚ [c]Bože, projev milost [t5] mně hříšnému.‘ [c]
14 Pravím vám, že ten sestoupil do svého domu ospravedlněn spíše než onen farizeus. Neboť každý, kdo se povyšuje, bude pokořen, kdo se však pokořuje, bude povýšen.“ [a]
Lukáš 7 : 34
34 Přišel Syn člověka, jí a pije, a říkáte: ‚Hle, člověk žrout a pijan vína, přítel celníků a hříšníků!‘
Matouš 21 : 31 – 32
31 Který z těch dvou vykonal otcovu vůli?“ [a] Řekli: „Ten první. [t21]“ Ježíš jim řekl: „Amen, pravím vám, [b] že celníci [c] a nevěstky [d] vás předcházejí do [c]Božího království. [e]
32 Neboť Jan k vám přišel cestou spravedlnosti, ale neuvěřili jste mu. Celníci a nevěstky mu však uvěřili. A když jste to uviděli, ani potom jste toho nelitovali, abyste mu uvěřili.“
Lukáš 19 : 1 – 10
1 Ježíš vešel do Jericha a procházel jím.
2 A hle, byl tam muž jménem Zacheus. Ten byl vrchním celníkem [a] a byl bohatý. [b]
3 Chtěl uvidět [a] Ježíše, aby se přesvědčil, kdo to je, ale protože byl malé postavy, nemohl ho pro zástup vidět.
4 Běžel tedy napřed a vylezl na (planý fíkovník), [v1] aby ho uviděl, neboť tudy měl procházet.
5 Když Ježíš přišel na to místo, vzhlédl a řekl mu: „Zachee, slez rychle dolů, neboť dnes musím [a]zůstat v tvém domě.“
6 On rychle slezl a s radostí [a] ho přijal.
7 Všichni, kdo to uviděli, začali reptat: [a] „Vešel jako host k hříšnému [b] muži!“
8 Zacheus se zastavil a řekl Pánu: „Hle, polovinu svého majetku, [t2] Pane, [a] dám chudým, [b] a jestliže jsem někoho ošidil, [c] vrátím mu to čtyřnásobně.“ [d]
9 Ježíš mu řekl: „Dnes se dostalo záchrany tomuto domu, [a] protože i tento člověk je syn Abrahamův. [b]
10 Neboť Syn člověka přišel vyhledat a zachránit, [a] co je ztraceno.“ [b]
Římanům 13 : 6 – 7
6 Proto také platíte [t4] daně, [a] neboť vládcové jsou Božími služebníky [t5] a právě tomu se vytrvale věnují. [t6]
7 Dejte každému, co jste povinni: komu daň, tomu daň, [a] komu clo, tomu clo, komu bázeň, tomu bázeň, komu čest, tomu čest.
Matouš 17 : 24 – 27
24 Když přišli do Kafarnaum, [a] přistoupili k Petrovi výběrčí dvojdrachem [v15] a řekli: „Copak váš Učitel [b] neplatí dvojdrachmu?“
25 Řekl: „Ale ano.“ Jakmile vešel do domu, Ježíš ho předešel otázkou: [t16] „Co myslíš, Šimone? Od koho vybírají králové země poplatky a daň? [a] Od svých synů, nebo od cizích?“
26 Když Petr řekl: „Od cizích“, pověděl mu Ježíš: „Synové jsou tedy svobodni.
27 Abychom je však nepohoršili, [a] jdi k moři, hoď udici a vytáhni první rybu, která se vynoří. Až otevřeš její ústa, nalezneš statér; [v17] ten vezmi a dej jim za mne i za sebe.“
Leave a Reply