Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví věk odpovědnosti
Deuteronomium 1 : 39
39 Vaše malé děti, o kterých jste říkali, že se stanou kořistí, a vaši synové, kteří dnes nerozeznají [a] dobré [b] a zlé, ti tam vejdou, jim ji dám a oni ji obsadí.
Jakubův 4 : 17
17 Kdo tedy umí činit dobré, ale nečiní, má hřích. [a]
Matouš 19 : 14
14 Ježíš však řekl: „Nechte děti a nebraňte jim přijít ke mně, neboť takovým patří království Nebes.“
Izaiáš 7 : 16
16 Protože dříve než ten chlapec bude umět zavrhnout zlé a zvolit dobré, země, jejíchž dvou králů [v20] se děsíš, bude opuštěna.
Matouš 18 : 3
3 a řekl: „Amen, pravím vám: [a] Neobrátíte-li se a nebudete-li [t1] jako děti, [b] jistě nevejdete [c] do království Nebes.
Přísloví 20 : 11
11 Již chlapec [a] se pozná podle svých činů, jestli jsou jeho skutky [t21] čisté a správné. [t22]
2. Samuelova 12 : 23
23 Nyní zemřelo. Nač bych se měl postit? Což ho mohu zase přivést zpět? Já půjdu k němu, ale ono se ke mně nevrátí.
Římanům 3 : 23
23 všichni zhřešili a postrádají Boží slávu, [a]
Ezechiel 18 : 20
20 Duše, která hřeší, ta zemře. [a] (Syn neponese trest za zvrácenost otce ani otec neponese trest za zvrácenost syna.) [b] (Spravedlnost spravedlivého zůstane na něm a rovněž ničemnost ničemy zůstane na něm.) [c]
Žalmy 58 : 3
3 Kdepak! Jednáte v zemi podle svého zvráceného [t5] srdce; [t6] činíte cestu násilí [a] svých rukou. [t7]
1. Korintským 7 : 14
14 Neboť nevěřící muž je posvěcen ve své ženě a nevěřící žena je posvěcena (ve svém muži). [t6] Vždyť jinak by vaše děti byly [t7] nečisté, avšak nyní jsou svaté.
Římanům 14 : 12
12 Každý z nás tedy sám za sebe vydá počet [t9]Bohu.
Numeri 14 : 28 – 30
28 Řekni jim: Jakože jsem živ, [a] je Hospodinův výrok, naložím s vámi tak, jak (jste mě prosili.) [t26]
29 V této pustině padnou vaše mrtvoly, všichni vaši spočítaní v celém počtu od dvacetiletých výše, kteří reptali proti mně.
30 Nevejdete do země, o níž jsem pozvednutím ruky přísahal, [a] že v ní budete přebývat — jenom Káleb, syn Jefunův, a Jozue, syn Núnův.
Lukáš 2 : 42 – 46
42 Také když mu bylo dvanáct let, vystupovali do Jeruzaléma, jak bylo o této slavnosti zvykem. [a]
43 A když se po dokonání těch dnů vraceli domů, zůstal chlapec Ježíš v Jeruzalémě, aniž to (jeho rodiče) [t35] zpozorovali.
44 Protože se domnívali, že je ve skupině poutníků, ušli den cesty a hledali ho mezi příbuznými a známými.
45 A když ho nenalezli, vrátili se do Jeruzaléma a hledali ho.
46 I stalo se, že ho po třech dnech nalezli v chrámě, jak sedí [a] uprostřed učitelů, [b] naslouchá jim a vyptává se jich.
Leave a Reply