O čem Bible říká vdovy a sirotci – Všechny biblické verše vdovy a sirotci o

Toto jsou biblické verše, o kterých se mluví vdovy a sirotci

Jakubův 1 : 27
27 Zbožnost čistá a neposkvrněná před [c]Bohem a Otcem je toto: navštěvovat [a] sirotky a vdovy [b] v jejich soužení a zachovávat se neposkvrněným od světa. [c]

Izaiáš 1 : 17
17 Naučte se konat dobro. [a] Hledejte právo, kárejte násilníka, [t7] zjednejte právo sirotkovi, [b] zastaňte [t8] se vdovy.

Židům 13 : 1 – 25
1 Bratrská láska [a] ať zůstává.
2 Nezanedbávejte pohostinnost; [t1] vždyť skrze ni [t2] někteří nevědomky [t3] pohostili anděly. [a]
3 Pamatujte [a] na vězně, [b] jako byste byli uvězněni s nimi; na ty, kteří jsou trápeni, [c] jako ti, kteří jsou sami také v těle.
4 Manželství [a] ať je (u všech) [t4] ve vážnosti a manželské lože neposkvrněné, neboť smilníky [b] a cizoložníky bude soudit [c]Bůh. [c]
5 Žijte [t5] bez lásky k penězům, [a] spokojeni [b] s tím, co máte; [t6] neboť on sám řekl: ‚Nezanechám tě, ani tě neopustím;‘ [c]
6 a tak s důvěrou [t7] říkejme: ‚Pán je můj pomocník, nebudu se bát; co mi udělá člověk?‘ [a]
7 Vzpomínejte na své vůdce, [t8] kteří k vám mluvili [c]Boží [c]slovo, [a] pečlivě pozorujte, jaký byl konec [t9] jejich života, [t10] a napodobujte [b] jejich víru. [c]
8 Ježíš Kristus je tentýž [a] včera i dnes, i na věky. [b]
9 Nenechte se unášet rozličnými a cizími učeními; [a] neboť je dobré mít srdce upevňované [b] milostí, [c] ne zachováváním předpisů o pokrmech, [d] jimiž si neprospěli ti, kdo si tak počínali. [t11]
10 Máme oltář, [a] z něhož nemají právo jíst ti, kdo slouží stánku. [b]
11 Neboť těla těch zvířat, jejichž krev je veleknězem vnášena za hřích do svatyně, jsou spalována (venku za táborem). [t12]
12 Proto také Ježíš, aby svou vlastní krví [a] posvětil [b] lid, trpěl (venku za branou). [t13]
13 Tak tedy vycházejme k němu ven za tábor, nesouce jeho potupu. [a]
14 Neboť zde nemáme trvalé město, [a] ale toužebně hledáme to budoucí. [t14]
15 Skrze něho [tedy] přinášejme [t15] Bohu stále [a] oběť chvály, to jest ovoce rtů, [b] vyznávajících jeho jméno.
16 A nezapomínejte činit dobře a (sdílet se), [t16] neboť takové oběti [a] se Bohu líbí. [b]
17 Poslouchejte své vůdce [a] a buďte poddajní, neboť oni bdí [b] nad vašimi dušemi jako ti, kdo budou vydávat počet; [c] ať to mohou dělat s radostí, a ne se vzdycháním, [t17] neboť to by vám nebylo k užitku.
18 Modlete se za nás, neboť jsme přesvědčeni, že máme dobré svědomí, [a] když si ve všem chceme počínat správně.
19 Tím více vás však vyzývám, [a] abyste to činili, abych se k vám brzo [t18] (dostal zpátky). [t19]
20 A Bůh pokoje, [a] který vyvedl z mrtvých velkého pastýře [b] ovcí (pro krev) [t20] věčné smlouvy, našeho Pána Ježíše,
21 ať vás zdokonalí (ve všem dobrém) [t21] k vykonání jeho vůle, [a] čině (v nás) [t22] to, co je před ním příjemné, [b] skrze Ježíše Krista, jemuž buď sláva na věky [věků]. Amen. [c]
22 Vyzývám vás, bratři, [a] snášejte to slovo napomenutí, [t23] neboť jsem vám napsal jen krátce. [b]
23 Vězte, [t24] že [náš] bratr Timoteus [a] je již propuštěn. Přijde-li brzo, [t18] uvidím vás s ním.
24 Pozdravte všechny své vůdce [a] a všechny svaté. [b] Zdraví vás ti, kdo jsou z Itálie. [c]
25 Milost [a] se všemi vámi. [Amen.]

1. Timoteovi 5 : 1 – 21
1 Na staršího [a] muže se neosopuj, [b] ale domlouvej [t1] mu jako otci, mladším [c] jako bratrům,
2 starším ženám jako matkám, mladším ve vší čistotě [a] jako sestrám.
3 (Vdovy [a] měj v úctě, mám na mysli ty), [t2] které jsou skutečně vdovy.
4 Má-li však některá vdova děti nebo vnoučata, ať se ti učí prokazovat zbožnost [a] především své rodině [t3] a odplácet rodičům, [t4] neboť to je milé [b] před Bohem.
5 Vdova, která je skutečně [a] osamělá, [b] spoléhá [c] na Boha [d] a oddává se vytrvale prosbám [e] a modlitbám (ve dne i v noci). [t5]
6 Ale ta, která se oddává rozkoším, [a] je mrtvá, [b] i když žije.
7 A toto přikazuj, [a] aby byly bezúhonné. [b]
8 Jestliže se někdo nestará o své vlastní a hlavně (o členy své rodiny), [t6] zapřel [a] víru a je horší než nevěřící. [b]
9 Do seznamu ať je zapsána jen taková vdova, která není mladší než šedesát let, byla ženou jednoho muže, [a]
10 (je známá) [t7] dobrými skutky, [a] jestliže vychovala děti, byla pohostinná, [b] umývala nohy [c] svatým, pomáhala (lidem v tísni), [t8] jestliže šla za každým dobrým skutkem. [d]
11 Mladší vdovy však odmítej. [t9] Neboť když je jejich žádosti odvrátí od Krista, chtějí se vdávat;
12 (zaslouží si) [t10] odsouzení, protože zrušily první víru. [t11]
13 Zároveň se také učí být lenivé, [a] (chodíce po návštěvách). [t12] A nejen lenivé, nýbrž i pomlouvačné [t13] a všetečné, a mluví, co se nepatří.
14 Chci [a] tedy, aby se mladší vdovy vdávaly, [b] rodily děti, vedly domácnost [c] a nedávaly protivníku [d] žádnou příležitost k pomluvám. [e]
15 Vždyť některé z nich se již odvrátily za Satanem. [a]
16 Má-li [některý věřící muž nebo] některá věřící žena v rodině vdovy, ať jim pomáhá; církev tak nebude zatěžována a bude moci pomáhat skutečným [a] vdovám.
17 Starší, [a] kteří (zastávají dobře svůj úřad), [t14] jsou hodni dvojí cti, [b] zvláště ti, kteří se namáhají [c] (kázáním a vyučováním). [t15]
18 Neboť Písmo praví: ‚Volu, který mlátí, nedáš náhubek‘ [a] a ‚hoden je dělník své mzdy‘. [b]
19 Žalobu proti staršímu nepřijímej, leda na základě výpovědi dvou nebo tří svědků. [a]
20 Ty, kteří hřeší, kárej [a] přede všemi, [b] aby i ti ostatní měli strach. [t16]
21 Zapřísahám [t17] tě před Bohem a Kristem Ježíšem a před vyvolenými anděly, abys toto [t18] zachoval bez předpojatosti a nic nečinil tak, že bys někomu stranil. [a]

Jakubův 2 : 1 – 26
1 Moji bratři, nespojujte [t1] víru [a] v (našeho Pána Ježíše Krista, Pána slávy,) [t2] s přijímáním osob. [t3]
2 Když vejde do vašeho shromáždění [t4] muž se zlatým prstenem a v nádherném [t5] šatě [a] a vejde tam také chudý člověk ve špinavém šatě, [b]
3 a vy věnujete pozornost [t6] tomu, který nosí nádherný šat, a řeknete mu: ‚Ty si sedni pohodlně sem,‘ a chudému řeknete: ‚Ty postůj támhle nebo si sedni sem pod mou podnož,‘ [a]
4 cožpak jste neučinili mezi sebou rozdíl a nestali se soudci [a] (se zlými pohnutkami)? [t7]
5 Poslyšte, moji milovaní bratři! Což nevyvolil [a] [c]Bůh chudé tohoto světa, aby byli bohatí [b] ve víře a stali se dědici království, [c] jež zaslíbil těm, kdo ho milují?
6 Vy však jste zneuctili chudého. [a] Cožpak vás bohatí neutiskují a nevláčejí [b] vás právě oni před soudy?
7 Což nehanobí právě oni to drahé [t8] jméno, [a] (jímž jste byli nazváni)? [t9]
8 Jestliže vskutku plníte královský zákon [a] podle Písma: ‚Budeš milovat svého bližního jako sebe samého‘, [b] dobře činíte. [c]
9 Jestliže však někomu straníte, [t10] dopouštíte se hříchu a Zákon [a] vás usvědčuje [b] jako přestupníky.
10 Kdo by totiž zachoval celý Zákon, ale v jedné věci klopýtl, [a] stal by se vinným ve všech. [b]
11 Vždyť ten, kdo řekl: ‚Nezcizoložíš,‘ [a] řekl také: ‚Nezavraždíš.‘ [b] Jestliže tedy necizoložíš, ale vraždíš, stal ses přestupníkem Zákona. [c]
12 Tak mluvte a tak jednejte jako ti, kteří mají být souzeni podle zákona svobody. [a]
13 Neboť soud bez milosrdenství je pro toho, kdo neprokázal milosrdenství; [a] milosrdenství přemáhá [t11] soud.
14 Co je platné, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? [a] Může ho taková víra zachránit?
15 Budou-li bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek [a] denní obživy,
16 a někdo z vás jim řekne: ‚Odejděte v pokoji, [a]zahřejte se a nasyťte se,‘ a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné?
17 Tak i víra: [a]nemá-li skutky, je sama o sobě mrtvá.
18 Někdo však řekne: ‚Ty máš víru a já mám skutky.‘ [t12] Ukaž mi tu svou víru bez [t13] skutků a já ti ukážu svou víru [a] na [t14] svých skutcích.
19 Ty věříš, že (je jeden Bůh). [t15] Dobře činíš. Také démoni tomu věří, avšak chvějí se. [a]
20 Chceš však poznat, ó nerozumný [t16] člověče, [a] že víra bez skutků je neúčinná? [t17]
21 Cožpak náš otec Abraham [a] nebyl ospravedlněn ze skutků, když na oltáři obětoval svého syna Izáka? [b]
22 Vidíš, že víra (působila spolu s jeho skutky) [t18] a že v těch [t19] skutcích se stala víra dokonalou. [a]
23 I naplnilo se Písmo, [a] které praví: ‚Uvěřil Abraham [c]Bohu, a bylo mu to počteno za spravedlnost‘ [b] a byl nazván Božím přítelem. [c]
24 Vidíte, že ze skutků je člověk ospravedlňován, a ne jen z víry.
25 A nebyla podobně ospravedlněna ze skutků i nevěstka Rachab, [a] když přijala posly [b] a propustila je jinou cestou?
26 Neboť jako je tělo bez ducha mrtvé, tak je mrtvá i víra bez skutků.

Jakubův 2 : 14 – 17
14 Co je platné, moji bratři, říká-li někdo, že má víru, ale nemá skutky? [a] Může ho taková víra zachránit?
15 Budou-li bratr nebo sestra nazí a budou mít nedostatek [a] denní obživy,
16 a někdo z vás jim řekne: ‚Odejděte v pokoji, [a]zahřejte se a nasyťte se,‘ a přitom jim nedáte to, co potřebují pro své tělo, co je to platné?
17 Tak i víra: [a]nemá-li skutky, je sama o sobě mrtvá.

1. Timoteovi 5 : 5
5 Vdova, která je skutečně [a] osamělá, [b] spoléhá [c] na Boha [d] a oddává se vytrvale prosbám [e] a modlitbám (ve dne i v noci). [t5]

Comments

Leave a Reply

Your email address will not be published. Required fields are marked *